Národní Přírodní Rezervace v České Republice: Ekologický Význam a Ochrana

V České republice podléhá přírodní prostředí obecné ochraně dle zákonů. Navíc jsou vymezena území a druhy organismů, které vyžadují zvláštní ochranu. Ochrana organismů spočívá zejména v ochraně jejich životního prostředí.

Zvláště chráněnými územími jsou přírodní oblasti, které mají pro svou jedinečnost a rozmanitost nadstandartní právní ochranu. V Královéhradeckém kraji se takových území nachází 140 ve všech kategoriích, kterými jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky.

Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky (Krkonošský NP, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, NP Šumava) a chráněné krajinné oblasti (např. CHKO Broumovsko, Český ráj, Orlické hory). Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP).

Maloplošná Zvláště Chráněná Území

Maloplošná ZCHÚ v kategorii NPR a NPP mají na tabulích u vstupů vyobrazený velký státní znak, PR a PP malý státní znak. Zvláště chráněná území mohou být v rámci krajiny vyznačena pomocí dvojice červených pruhů (např. na stromech). Dále jsou vyhlašovány památné stromy, což slouží k ochraně jednotlivých stromů, alejí či stromořadí. V rámci mezinárodní ochrany mohou být území součástí soustavy Natura 2000 (v rámci EU), která zahrnuje evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti.

Na celosvětové úrovni mohou území spadat mezi biosférické rezervace UNESCO (Man and the Biosphere). V Česku je takových území 6, patří sem třeba Biosférická rezervace Křivoklátsko (kryje se s CHKO).

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Národní Přírodní Rezervace (NPR)

Národní přírodní rezervace (NPR) jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Jedná se o nejcennější maloplošná zvláště chráněná území s nejpřísnější ochranou.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje NPR vyhláškou, ve které stanoví také bližší ochranné podmínky. Základní ochranné podmínky upravuje § 29 ZOPK. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. Jedná se o základní předpoklad využívání těchto území.

Konkrétně zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích. Ten je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody - správy národní přírodní rezervace, která jej vydává formou rozhodnutí. Výkon rybářského či mysliveckého práva nesmí být v rozporu se základními ochrannými podmínkami v NPR (§ 29) ani se základními podmínkami ochrany zvláště chráněných živočichů (§ 50).

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území NPR, které byly ke dni nabytí účinnosti zákona (1. červen 1992) ve státním vlastnictví, nelze zcizit (srov. § 23 ve vztahu k vlastnictví majetku v národních parcích).

Přírodní Rezervace (PR)

Přírodní rezervace (PR) jsou dalšími maloplošnými zvláště chráněnými územími, která nemají národní či nadnárodní význam, ale jsou významné z hlediska regionálního.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Ochrana Geologického Dědictví

Ochrana geologického dědictví je integrální součástí státní ochrany přírody. Podle zákona č. Chráněny jsou zkameněliny (tzv. paleontologické nálezy) - pozůstatky organizmů žijících v geologické minulosti a stopy jejich činnosti. Jeskyně jsou přirozeně vzniklé podzemní prostory.

Jeskyně samotné i jejich výplně a výzdoba (krápníky, sintry) jsou dokladem geologického vývoje, vzniku morfologie krajiny i života na povrchu. Jeskyně jsou zároveň životním prostředím pro některé specifické organizmy. Jeskyně a s nimi spojené krasové jevy na povrchu (škrapy, závrty, ponory, vývěry) jsou chráněny před poškozováním a ničením, není dovoleno měnit jejich dochovaný stav. AOPK ČR vede pro celé území České republiky Jednotnou evidenci speleologických objektů (JESO).

Geologické lokality, zejména paleontologická a mineralogická naleziště a geomorfologické útvary mohou být chráněny formou registrovaného významného krajinného prvku (VKP) nebo jako přechodně chráněná plocha. Význam pro ochranu geologického dědictví mají všechny kategorie zvláštní územní ochrany - národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka.

Nejvhodnější a nejvyužívanější je pro geologické lokality kategorie přírodní památka a národní přírodní památka - podle zákonné definice je to „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů, a to i takový, který formoval svou činností člověk…“.

Pravidla pro Návštěvníky

K zachování přírodního bohatství kraje může dodržováním pravidel významně přispět každý návštěvník. Pro všechna zvláště chráněná území jednotně platí, že je zakázáno je jakýmkoli způsobem poškozovat. Mezi základní návštěvnická pravidla patří například nevjíždění do přírody motorovými vozidly, netrhání a nesbírání rostlin, neodchytávání živočichů, pohyb po vyznačených cestách a táboření a rozdělávání ohňů jen na místech k tomu určených.

Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství

Dodržování pravidel přímo v přírodě kontroluje v Královéhradeckém kraji na území KRNAP a CHKO stráž přírody, která za jejich porušení může udělit blokovou pokutu.

Nová Chráněná Krajinná Oblast Soutok

O Soutoku se v souvislosti s ochranou přírody mluvilo dlouho. Jde o oblast, kde se stýká i stéká Dyje a Morava. Původně se spekulovalo o vzniku národního parku, tedy území z nejvyšším stupněm ochrany, ale taky s největší možností omezení vstupu. Nicméně je podle Ministerstva životního prostředí tato možnost stále ve hře, jen v delším časovém horizontu.

„V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok,“ píše se na stránkách MŽP.

Na „první dobrou“ to vypadá, že se nic zásadního nezměnilo. Pro konkrétní vyjasnění je potřeba jít přímo do vyhlášky, kterou Soutok vznikl. „Na území I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět vzlety a přistání s bezpilotními systémy.“

Pokud bude vstup do lesa regulován z jiných důvodů (obora, povodně, národní přírodní rezervace), platí tato omezení již nyní a nemají s chráněnou krajinnou oblastí nic společného.

Kožojed moravský (Paranovelsis moravicus) je dokonce broukem, který byl ze Soutoku popsán jako nový druh. Zároveň se stal dalším z důkazů, proč je potřeba Soutok chránit a že i v relativně přírodopisně dobře prozkoumané střední Evropě jsou stále druhy, které unikaly vědecké pozornosti.

tags: #národní #přírodní #rezervace #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Objevte Vysoké Popovice v Jihomoravském kraji
• Bambusové koše: Recenze
• Fotografie Wolfganga Tillmanse
• Architektura ekologických domů
• Definice a vývoj environmentálního práva