Národní akční plán adaptace na změnu klimatu: Co to je?

Česká republika jako jedna z prvních zemí v rámci Evropské unie přijala v roce 2015 takzvanou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, takzvanou adaptační strategii, a v roce 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.

Vláda České republiky totiž dne 16. ledna 2017 schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (dále jen akční plán).

První aktualizace akčního plánu pro období 2021-2025 byla schválena usnesením vlády č. 785 ze dne 13. září 2021.

Akční plán rozpracovává rámec opatření pro roky 2021-2025 uvedený v adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje gesci, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu a zdroje financování.

Čtěte také: Analýza Poezie Národního Ohrožení

Na aktualizaci Akčního plánu se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Materiály se opírají zejména o odborné podklady zpracované rezortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm.

Národním koordinátorem adaptace na změnu klimatu je Ministerstvo životního prostředí.

Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie).

Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Čtěte také: Akční Plán pro Obnovitelné Zdroje

Vytvoření a implementace adaptačních strategií, plánů a opatření je součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Pařížské dohody a Evropského právního rámce pro klima.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

Hlavní cíle, vazby a priority akčního plánu

Hlavním cílem akčního plánu je v souladu s adaptační strategií a Evropskou adaptační strategií zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu - tedy zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace.

Akční plán také identifikuje vazby na opatření a úkoly již obsažené a plněné v rámci jiných schválených sektorových strategií.

Čtěte také: Zmírnění klimatu v ČR

S ohledem na riziko realizace individuálních sektorových opatření bez vzájemného provázání a bez posouzení jejich vlivu na ostatní sektory bylo nezbytné uchopit zpracování akčního plánu koordinovaně napříč sektory.

Všechny resorty proto byly osloveny k zapojení se do pracovních skupin již koncem listopadu 2015.

Schválený akční plán je tedy výsledkem meziresortní spolupráce více než 140 odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry, kteří pracovali v tematických skupinách členěných dle hlavních projevů změny klimatu (dlouhodobé sucho, povodně a přívalové deště, zvyšování teplot, extrémní meteorologické jevy a přírodní požáry) a také „průřezových“ pracovních skupin, jež řešily ekonomické nástroje či problematiku monitoringu a hodnocení.

Uskutečnila se i řada bilaterálních jednání s jednotlivými ministerstvy.

Po formulování všech opatření adaptační strategie k nim byly přiřazeny jejich priority.

S ohledem na opakování se některých opatření ve více sektorech a jejich rozdílnou podrobnost byla provedena jejich agregace a byly stanoveny souborné specifické cíle, věnované mimo jiné i školství, směrování vědy, výzkumu a inovací.

Následně byly formulovány konkrétní úkoly pro naplnění adaptačních opatření, přičemž právě tato činnost představovala hlavní náplň práce odborných pracovních skupin.

Výsledný akční plán obsahuje cca padesát prioritních adaptačních opatření, ke kterým náleží více než 150 úkolů, na něž by měla být zaměřena největší pozornost.

Naplnění těchto hlavních úkolů je z hlediska adaptace na změnu klimatu v ČR klíčové.

Odpovědnost všech sektorů a resortů, zapojení veřejnosti

Předpokladem pro plnění akčního plánu je společná odpovědnost za jeho naplňování přijatá napříč všemi sektory a resorty a také participativní zapojení veřejné správy, samospráv a organizací poskytujících veřejné služby na všech úrovních - tedy včetně úrovně místní a regionální.

MŽP jako odpovědný koordinační orgán v souladu s adaptační strategií nyní nastavuje systém řízení, monitorování a komunikace mezi resorty, kraji, jednotlivými obcemi i veřejností.

Akční plán v tomto směru blíže specifikuje komunikační strategii a zapojení veřejnosti prostřednictvím již zavedených struktur Národní sítě Místních akčních skupin, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Národní sítě zdravých měst.

Související náklady

Ve spolupráci se všemi dotčenými resorty byly vyčísleny odhadované náklady, ze kterých vyplývá, že značná část opatření bude splněna v rámci stávajících personálních kapacit a alokovaných zdrojů ze státního rozpočtu, popř. z evropských prostředků.

Kromě těchto opatření, která nepředpokládají navýšení rozpočtových prostředků ani dopady na státní rozpočet, byla vyhodnocena i další opatření, při jejich implementaci lze očekávat nutnost navýšení současných rozpočtů.

Bylo kvantifikováno, že do roku 2020 vyžaduje plnění úkolů ze skupiny zásadních opatření cca 834 mil. Kč, plnění úkolů ze skupiny doplňkových opatření cca 415 mil. Kč a např. plnění skupiny úkolů specifického cíle 34 Výchova, vzdělávání, osvěta s ohledem na změnu klimatu předpokládá do roku 2020 nad rámec současně alokovaných prostředků z národních zdrojů dalších cca 54 mil. Kč.

Strategické dokumenty

• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1. Schvalující usnesení vlády č. 785 ze dne 13. září 2021

Adaptace v různých sektorech

Lesní hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí.

Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu.

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce.

Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování.

Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty.

Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.

Vodní hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí.

Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně.

Městské prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami.

Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.

Ekosystémy

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě.

Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování.

Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Zdraví a hygiena

Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí.

V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva.

Cestovní ruch

Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí.

Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu.

Doprava

Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční.

Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování.

Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí.

Průmysl a energetika

Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury.

tags: #narodni #akcni #plan #adaptace #na #zmenu

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce pro obyvatele bytových domů
• Likvidace autovraků Horní Lideč
• Limity pro rozvoj v přírodních rezervacích
• Vliv klimatu na Liberecký kraj
• Programy Environmentálního střediska Horská Kvilda