Poezie Národního Ohrožení: Charakteristika

Poezie v době národního ohrožení v české literatuře představuje obraz národní jednoty, odhodlání, pokoření a hněvu.

Česká literatura za války

Pro kohokoli mimo nás bude patrně překvapením, že o této válce mlčí. Opovrhuje jí. Je až blízko, v pravém smyslu toho slova, a cenzura bděla, aby zadržela každé slovo smutku, soucitu, strachu.

Ale nejdůležitější je, že v české literatuře není možno nalézt žádnou glorifikaci války, dokonce ani žádné sympatizující nebo povzbuzující slovo; pouze mrtvé ticho. Toto ticho bylo ještě výmluvnější než skryté nářeky, které zůstávaly pro inteligenci rakouských úředníků zcela neproniknutelné.

A přesto česká poezie a literatura žily, kvetly a plodily knihy neobyčejné krásy. Poezie nikdy nebyla tak ceněna, tolik milována a tak nábožně čtena jako za toho bouřlivého času. Byla útěchou národa v tísni, výkřikem našeho srdce, tak těžce zkoušeného.

Významní autoři a jejich díla

František Halas

František Halas a jeho Torzo naděje, je nejsilnější umělecké vyjádření tragické atmosféry roku 1938 v české poezii. V básních Praze, Zpěv úzkosti, Mobilizace a dalších vznikl vnitřně dramatický, hluboce umělecky pravdivý, monumentální obraz doby.

Čtěte také: Příroda ve francouzské poezii

Dalším významným dílem je Naše paní Božena Němcová (1940) - osud ženy bojovnice - vzor národní hrdosti a síly; symbolická krása její řeči.

Vladimír Holan

Vladimír Holan a jeho Září 1938, je dalším významným dílem této doby.

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert a jeho reakce na mnichovskou zradu, Zhasněte světla, je posilou národa, výrazem naděje a krásy jazyka. K jeho básním patří Píseň o rodné zemi a 30. IX. 1938.

Jaroslav Seifert ve sbírce Vějíř Boženy Němcové (1940), inspirované 120. výročí jejího narození, zobrazuje Boženu Němcovou jako tragickou osobnost (viz. její život - smrt syna, pohřeb K. H. Borovského).

František Hrubín

František Hrubín ve Včelím plástu, projevuje spirituální ladění, duchovní lyriku s prvky sociálními; motiv ohrožení; oslavu chudoby, motiv země a vesmíru, vztah k domovu = jistota a posila.

Čtěte také: Poezie o Přírodě

Snaha o krásu a melodičnost mateřského jazyka

Poezie za nacistické okupace se vyznačovala snahou o krásu a melodičnost mateřského jazyka. Tematika rodné země, domova, světa dětí, dějinných zkušeností a velkých postav národní kultury (Němcová, Mácha, Neruda) byla častá.

Nová básnická generace

Vystoupení mladé básnické generace se projevilo v „Jarním almanachu básnickém 1940“ (Ivan Blatný, Josef Kainar, Jiří Orten, Kamil Bednář, Klement Bochořák, Oldřich Mikulášek aj.) hledající základní lidské hodnoty.

Formování skupiny 42, inspirované všedním životem, drsnou tváří velkoměsta, každodenním lidským údělem, a snahou o „neliterární“ záznam reality, zahrnovalo Jiřího Koláře, Jindřicha Chalupeckého (teoretik skupiny), Jiřinu Haukovou, Josefa Kainara, Ivana Blatného.

Ukázka dobového vnímání situace

Němci svou válku stylizovali v zarputilou, činorodou modlu pýchy a síly. Mluvili o velké době, vylhávali si veliké, monumentální gesto, obelhávali své oči, ochudili své srdce. K jejich očím nemluví modla, nýbrž čin; o síle a moci národa je nepřesvědčuje zbraň, nýbrž člověk. Jim dosti krásný svou udatnou prací a svým optimismem - „on les aura!“ Francouzské plakáty nelhaly. Pravdivé umělecky, staly se pravdou dějinnou.

Čtěte také: Poezie inspirovaná přírodou

tags: #poezie #národního #ohrožení #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Řeka Jamuna: Ekologická katastrofa
• Kontejnery na odpad – normy
• Bylinky podle stanoviště
• Objevování Přírody Hrou
• Obnovitelná energie v Číně