Nasazování bažantů a koroptví do volné přírody: Legislativa

Myslivost je významnou hospodářskou aktivitou s celospolečenským ekonomickým dopadem díky stotisícové základně svých příznivců. Je důležité si uvědomit, co znamená věnovat se myslivosti a ukázat, co vše myslivci dělají pro veřejnost a národní hospodářství.

Definice a význam myslivosti

Zemědělské a lesní porosty (popř. vodní plochy) tvoří životní prostředí zvěře. Zvěř prospívá zemědělství a lesnictví - ničí semena plevelů, škodlivý hmyz, plže, hraboše a myši. Je nutno zvyšovat úživnost každé honitby. V lese zakládáním políček pro zvěř, zvyšování výnosů, lesních luk, vysazováním okusných dřevin.

Rekreační a zdravotní význam myslivosti

Každý ví, jak příjemný a zdravý je pobyt a pohyb v přírodě. Námaha vyložená na pracích v honitbě i při lovu podporuje rozvíjení svalové síly, zvyšuje tělesnou zdatnost. Organismus se otužuje a získává odolnost vůči počasí. Jde vlastně o formu aktivního odpočinku, o spojení jisté fyzické námahy s pobytem na čerstvém vzduchu a o uvolnění od psychického napětí.

Myslivost jako hospodářská činnost

Produkty myslivosti jsou dodávány jako suroviny, průmysl a řemesla dodávají do obchodní sítě výrobky. Myslivost je spojená s velkou částí průmyslu a tudíž přináší velkou škálu pracovních míst. Ať se jedná o oblékání (kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví), píšťařství, preparátorství, výroba zbraní a věcí s nimi spojené (dalekohledy, puškohledy,…) či obornictví.

Zvěřina je živočišnou bílkovinou, která je organismem zvěře produkována v přirozeném prostředí. Zvěř si v něm obvykle vybírá to, co nejlépe vyhovuje jejím potřebám a dokáže tuto energii velmi účelně a velmi hodnotně uložit do svých tkání. Nezanedbatelný je i fakt, že zvěřina obsahuje jenom malé množství tuku prostupujícího svalovinou. Je tedy potravinou vysoce dietní.

Čtěte také: Doporučení pro chov bažantů

Ze všech věcí co myslivost žádá a co se kupuje je odváděna daň, tudíž přínos myslivosti pro daňový systém má jistou "váhu" a nezanedbatelnost.

Myslivost a životní prostředí

Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot.

Ochranářské snahy v myslivosti mají u nás dlouholeté tradice, lesníci a myslivci patřili k prvním ochráncům přírody. Již v minulosti je vedla láska k přírodě, k tomu, že se zasazovali jak o vyhlášení ochrany přírodních památek, tak o záchranu druhů zvěře, kterým hrozilo vyhubení (např. medvěd, kamzík). V současné době jsou to taktéž myslivci a lesníci, kteří jsou v praktickém provádění nejvýznamnějšími ochránci ohrožených stavů naší zvěře jak dosud tzv. běžné (zajíc, bažant), tak i vzácné.

Aby neuváženými zásahy nebyla porušována ekologická rovnováha v přírodě.

Myslivost a kulturní dědictví

Úsilí o zachování přírody a krajiny, její ochrana včetně volně žijící zvěře. Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty… zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejich biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Dodržování tradic, mluvy, zvyků, propagace myslivosti veřejnosti (výstavy, přehlídky, besedy, práce s dětmi a mládeží,…). Udržování přirozené rovnováhy v krajině, zkvalitňování životního prostředí, prosperující chov zvěře, kvalitní trofeje.

Myslivecké činnosti ve vztahu k veřejnému mínění a k médiím

Veřejné mínění je souhrn názorů a hodnocení, které členové veřejnosti vyjadřují k určitému tématu, nebo jako shoda názorů mezi členy veřejnosti dosažená vzájemnou diskuzí. Vztah veřejnosti je překvapivě pozitivní.

Prezentovat myslivost jako ochrana a chov zvěře a přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlastní i v zahraničí. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Ukázat co myslivci dělají pro tuto společnost, pro národní hospodářství.

Nezveřejňujeme fotografie, kde je vidět vývrh, barva,…. Fotografie zveřejňujeme tak, aby to bylo v souladu s mysliveckou etikou, zvyky a s tradicemi (zvěř na správném boku, poslední hryz,…).

Významné mezníky v dějinách naší myslivosti

• 950 - první doklady o loveckém právu - kníže Boleslav I.
• 1388 - nařízení krále Václava IV.
• 1573 - usnesení Českého sněmu - právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. (Panovník, šlechta, kláštery). Nadále platí Dominikální právo.
• 1641 - Lovecký řád císaře Ferdinanda III.
• 1675 - císař Leopold I.
• 1713 - Karel VI. vydává patent o lovu, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce.
• 1754 - Marie Terezie - Lovecký řád výrazně omezoval práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře.
• 1786 - císař Josef II. vydává řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňoval poddané z roboty při lovech, upravoval ochranu polních plodin, ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří. Nařizoval černou zvěř uzavřít do obor.
• 1849 - císař František Josef I. vydává říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154 - právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy.
• 1866 - zemský zákon o myslivosti pro Čechy - omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku.
• 1948 - zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb.
• 1962 - zákon o myslivosti 23/1962 Sb.
• 1992 - zákon o myslivosti č. 270/1992 Sb.
• 2002 - zákon o myslivosti 449/2001 Sb. - s účinností od 1. 7.

Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Osobnost myslivce a etika v myslivecké praxi

Etika v myslivosti vysvětluje, jak by se měl myslivec ve společnosti ale i v soukromém životě chovat. Jak by měl přemýšlet a jak reprezentovat myslivost jako takovou.

Myslivec nesmí zvěř trýznit, má o ni pečovat a chránit ji.

Myslivecký řád je závazný pro členy ČMMJ. Dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou. Vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.

Vývoj, význam a pravidla použití myslivecké mluvy

Myslivecká mluva vznikla již ve středověku (1620 Bílá Hora - poněmčení) a od té doby se neustále vyvíjí. Vznikla k jakémusi odlišení myslivců od obyčejné veřejnosti - nadřazenost (ostatní nerozumí).

Telko místo koloucha, deka místo kůže, dosledovaná zvěř je padlá zvěř,…

Popis myslivecké činnosti mysliveckou mluvou

Individuální lov provádí jedna osoba (pokud ji provází lovecký průvodce, stále se jedná o individuální lov) a loví se při něm převážně zvěř velká a šelmy. Na společném lovu se loví drobná srstnatá i pernatá zvěř (např. zajíc, bažant, povolené druhy kachen …) a zvěř černá (lončák a sele). Používají se brokové zbraně s brokovými či jednotnými náboji, ale i zbraně kulové s kulovými náboji ( jen u naháněk a nátlaček na černou zvěř).

Šoulačka: Nejsložitější způsob lovu. Lovec sám prochází (šoulá) známými cestičkami a stezkami - šoulacími chodníky - a snaží se ke zvěři přiblížit na bezpečný dostřel tak, aby nebyl zavětřen (aby jej zvěř neucítila), uslyšen ani uviděn - aby zvěř "nezradil". K postupu se používá různých přirozených krytů (stromy, křoví, skály).

Čekaná: Dříve označováno jako čekání. Způsob lovu, při kterém lovec čeká na vhodném místě. K tomu si vytvoří buď dočasné krytí (kryt z natrhaných větviček, přenosný posed) nebo použije již dopředu připravených zařízení určených k tomuto lovu (posedy, kazatelny). Jelení zvěř se tímto způsobem loví hlavně z posedu (alespoň 8 m vysokých, aby lovec nebyl zpozorován a zavětřen) za ranního svítání nebo při večerním soumraku, kdy se jeleni chodí pást na své oblíbené pastviny. Podobně se čeká na dančí, srnčí a černou zvěř. Divoké vodní ptactvo se loví z upravených budek za rozbřesku nebo soumraku. K lovu holubů se používá krytí stromů nebo keřů.

Kruhová leč: Kruhová leč je společný lov, tudíž nespadá do individuálních lovů. Lovci se rozestoupí do kruhu (odtud název kruhová) a na povel vedoucího honu (hospodář nebo jím pověřená osoba) zahájí lov. Střelci, vodiči se psi se začnou pohybovat směrem do středu. Po přiblížení střelců na dostřel dává vedoucí honu povel Z kola ven, což znamená, že střelci nesmí střílet do kruhu, ale jen na zvěř vybíhající s kruhu ven. Po zvážení vedoucí honu dá povel konec leče, tudíž střelec vybíjí zbraň a je zakázána jakákoli střelba. U tohoto lovu je nutná vysoká disciplína ( nebezpečí postřelení lovců a psů, kteří se pohybují v leči) a organisovanost. Také terén by měl být přehledný.

Pokud kus, na který se střílelo, nezůstal ihned v ohni, je třeba vyčkat, a to cca 20-30 minut.

tags: #nasazování #bažantů #a #koroptví #do #volné

Oblíbené příspěvky:

• Skladka Janův Dvůr – historie
• Odpadkové koše z plechu
• Ideální podmínky pro konvalinku
• Druhy popelnic a jejich využití
• Správné zařazení obalů od barev