Jelikož se na mne obracejí vesměs mladí chovatelé s mnohdy podobnými dotazy stran chovu, rozhodl jsem se napsat jakési obecné pojednání o chovu bažantů. V České republice má zájmový chov bažantů a ostatní hrabavé drůbeže dlouholetou tradici. Je zde mnoho chovatelů, kteří se této zálibě věnují. Znám chovatele, kteří chovají třeba jen dva tři druhy bažantů, ale i takové, kteří jsou v dobrém slova smyslu touto zálibou posedlý a jejich chovatelská zařízení a chov jako takový je na velmi vysoké úrovni.
Pokud chceme začít s chovem okrasných bažantů, měli bychom nejprve získat nějaké základní vědomosti o jednotlivých druzích, které se nám líbí a které bychom chtěli chovat. Rozumným řešením je nastudovat příslušnou dostupnou literaturu, prozkoumat internet a zároveň navštívit pár chovatelů a zoo, které se zabývají chovem druhů, jež nás zajímají. Z těchto návštěv a získaných informací si může každý udělat základní představu o tom, jak jednotlivé druhy vypadají, jaké je jejich chování, v jakých chovných zařízeních jsou chovány, eventuálně zda se mohou chovat s jinými druhy ptáků.
Na základě získaných informací se rozhodnout, které druhy mohu vzhledem k svým možnostem chovat. Následně lze pak mnohem snáze volit chovaný druh a pro něj pak zbudovat chovatelské zařízení odpovídající jeho požadavkům. Každý druh má svá specifika a ta je třeba respektovat, abychom ho mohli s úspěchem chovat a také odchovávat potomstvo.
Je třeba vzít v potaz hlasové projevy jednotlivých druhů, jako i možnosti stran zimování, krmení, a pokud chceme chovat více párů, počítat s místem pro odchovy a také s místem na karanténu nových zakoupených ptáků. Úspěšný chov hrabavých vyžaduje vytvořit takové podmínky v chovném zařízení, které budou v co největší míře odpovídat přirozeným podmínkám v domovině toho konkrétního druhu.
Velikost voliéry by měla korespondovat s velikostí a počtem jedinců, které v ní budeme chovat. Platí samozřejmě, že čím větší prostor, tím lépe pro jeho obyvatele. Jako opravdu minimum pro malé druhy bažantů by mělo být 6 m2 a pro větší druhy pak nejméně 10 m2.
Čtěte také: Zemědělství a životní prostředí: Infografika
Každá voliéra by měla mít závětří (tvořené do L dvěma nebo do U třemi stěnami), které by mělo být zastřešené. V případě, že budeme chovat teplomilné druhy, je třeba zajistit zateplený zálet. U teplomilných druhů musíme v zimních měsících udržovat teplotu nad bodem mrazu, většinou stačí teplota mezi 1 až 5 °C. Z tohoto pohledu je třeba zvážit použité materiály vzhledem k nákladům na vytápění.
Jelikož naprosté většině druhů bažantů velmi vadí vlhko, musíme tedy voliéru celou zastřešit, nebo řešit podlahu voliéry tak, aby zajišťovala dobrý odvod vody. Vhodnými materiály pro tento účel jsou: štěpky, mulčovací kůra, lesní hrabanka, písek, popřípadě kamenné valouny. Část podlahy voliéry se také dá pokrýt roštem z pletiva (svařovaná síť 16×16 mm), která umístěna 5-10 cm nad zemí uchrání bažanty od přímého kontaktu se zemí. Při jakékoli kombinaci těchto druhů podlah je nutné, aby ve voliéře bylo zachováno popeliště, kde mohou hrabaví provádět svou tělesnou hygienu.
Každá voliéra je nejen chovným zařízením, ale také estetickým výtvorem svého chovatele, a tak různé kameny a kmeny mohou dotvořit prostředí, ve kterém by měly dominovat různé stromy, keře a rostliny. Ty tvoří i přirozený kryt pro slípku v době, kdy se potřebuje ukrýt v době toku nebo před agresí kohouta. Jako vhodné jsou například: rododendron, pieris, bambus, miscantus, syrský ibišek, smrk, borovice, túje atd.
Další nedílnou součástí voliéry jsou hřadovací bidla, měla by být většího průměru, tak 8-10 cm, aby se v zimních měsících u choulostivějších druhů předešlo nebezpečí omrznutí prstů. Velmi dobrým materiálem jsou větve a kmeny akátu, který je tvrdý a velmi odolný povětrnostním podmínkám a je hrubý, takže se po něm ptáci snáze pohybují.
Co se týká pletiva, pak velmi dobrou volbou je svařovaná síť o velikosti 16×16 mm nebo 19×19 mm, která je odolná proti predátorům a velmi dobře se s ní pracuje. Doporučuji použít svařovanou síť Casanet od firmy Bekaert. Sice jde o dražší variantu, nicméně jedná se o velmi kvalitní pletivo několikrát pozinkované, nebo i s úpravou z PVC. Toto pletivo vyniká jak přesností zpracování, tak i velmi dlouhou životností. Obdobná pletiva vesměs čínské provenience v podstatě nejde napnout a na voliérách dělají vlny a ani jejich pozinkovaná úprava nemá dlouhou životnost.
Čtěte také: Specifika ekologického chovu krav
Pozinkovaná pletiva je dobré opatřit tmavým (černým, nebo zeleným) nátěrem, díky kterému získáte lepší průhled skrz pletivo dovnitř voliéry, já mám velmi dobrou zkušenost s vodou ředitelnou barvou Eternal. Jako strop je dobrou variantou síť, ta eliminuje riziko zranění chovanců, při vyrušení a náhlém vzletu.
Stran konstrukce voliér lze volit několik řešení. Nejvíce se používají dřevěné hranoly nebo ocelové kulaté či hranaté profily a v současné době i hliníkové nebo nerezové profily. Ty jsou sice cenově nejnáročnější, ale jsou bezúdržbové a v podstatě nesmrtelné. Jako zastřešení se poslední dobou velmi osvědčuje dutinkový polykarbonát pod různými obchodními názvy (macrolon, lexan atd). Je to lehký průhledný materiál a velmi dobře se s ním pracuje.
Dilema, zda zastřešit část voliéry nad záletem či zastřešit celou voliéru, má mnoho chovatelů a každý z nich má své důvody pro to své řešení. Výhodou celkového zastřešení je sucho ve voliéře (které zejména v podzimních měsících, kdy je chladno a deštivo, má své velké plus) a zamezení kontaminace voliéry exkrementy od volně létajícího ptactva. Já však jsem příznivcem voliéry částečně zastřešené. V přírodě se ptáci také nepohybují v úplně suchém prostředí, bez styku s ostatním ptactvem a přístup slunce je důležitý pro jejich zdárný vývoj. Jednou z velmi podstatných součástí chovných zařízení jsou opatření proti dravcům. Proti pernatým dravcům je dobré umístit na strop voliéry nad hřadovací bidlo lať, která zamezí zdárnému útoku dravce na hřadující ptáky.
Každý chovatel by měl vždy vycházet z požadavků toho kterého druhu a tomu přizpůsobit složení krmiva. Kvalitní variantou je jako základ použít kvalitní granulované krmivo pro bažanty (BŽ1 pro kuřata do 4 týdnů stáří, BŽ2 pro kuřata od 4 do 18 týdnů stáří, BŽ3 směs pro bažanty v klidovém období červenec až leden a BŽN reprodukční směs pro bažanty ve snášce únor až červen), které obsahuje vyvážené množství živin, minerálů a vitamínů.
Velmi se mi osvědčila tato krmiva: jako startér pro kuřata do věku 14 dnů krmivo Gibier Start od firmy Iframix. Granulované směsi BŽ1, BŽ2, BŽ3 a BŽN od firmy Biopharm Jílové u Prahy. Satyry a lesklé bažanty krmím v mimoreprodukční období granulovaným krmivem BŽ3 s větším podílem vlákniny od firmy Pohledští Dvořáci.
Čtěte také: Podmínky chovu koz v bio kvalitě
Jelikož má každý druh trochu jiné nároky na potravu, je nutné tuto granulovanou směs doplnit o složky důležité pro ten který druh. Například pro rody tragopan, ithaginis, pucrasia, lophophorus a crossoptilon je v potravě nezbytný značný podíl objemného krmiva, ovoce a zeleniny (smetanka, šťovík, jitrocel, salát, čínské zelí, mrkev, rajčata, jablka, třešně, arónie, víno, jeřabiny). Naopak rody afropavo, polyplectron, argus, rheinardia, lophura nemohou dobře prospívat, pokud v krmivu není dostatek živočišné složky (strouhaná vařená vejce, tvaroh, smýkaný hmyz, mouční červi, zofobasi).
Před dobou toku po zimě ke zlepšení kondice podávám naklíčený ječmen a do vody přidávám komplexní vitamínový přípravek Kombisol Multi, který obsahuje vitamíny, krom vitamínu C. Do pitné vody je vhodné přidávat přípravky zajišťující kyselé pH v trávicím traktu, a tak omezující možnost onemocnění (Acidomid D, Forticoat NL).
Lze samozřejmě krmit místo granulovaných směsí i směsí zrnin, kterou budeme doplňovat složkami, jakými jsme doplňovali granule, je nutné vhodně doplnit minerály a vitamíny, aby byla kryta veškerá potřeba našich chovanců. Můžeme použít tyto druhy zrnin: pšenice, hrách, vikev, peluška, proso, řepka, mungo, semenec, kardi. Při zařazování slunečnice a kukuřice bychom měli být opatrní. Doporučuji krmit v omezené míře pouze poslední dva měsíce v roce, tato krmiva totiž přispívají k ztučnění a bažanti ve voliéře nemají tolik pohybu jako ve volné přírodě, takže jsou ke ztučnění náchylní, následně mohou mít problémy s reprodukcí a snižuje to také délku života.
Již od pradávna měli hrabaví ptáci v životě člověka velmi významnou úlohu, když se hlavně uplatňovali při obživě lidí. V některých světadílech není lovení divokých kurů ani v dnešní době bohužel nijak omezeno a na talíř se následně dostanou i velmi vzácné druhy bažantů. Později v historii byly hrabaví ptáci používány i k jiným účelům. Lidé se snažili o zdomácnění kurovitých ptáků a nejlépe se to člověku povedlo u kura bankvilského z kterého pochází dnes každá slépka na našem dvorku.
Když přešlo právo na odstřel kurů na myslivecké sdružení a volný lov ptáků byl omezen. Myslivecká sdružení začala aktivně s chovem kurů a to jak tvrz. Nejvýznamnějším a vlastně jediným druhem bažantů chovaných ve volné přírodě v Evropě se stal Bažant obecný.
V dobách, kdy naší domácí drobné zvěře byl všude nadbytek, byl původně exotický pták bažant obecný převážně předmětem umělého chovu a cílem "panských" honů už od vynálezu střelné zbraně. Bažant introdukovaný do Evropy asi před více než 3000 lety se stal hlavní lovnou zvěří a náhradou za mizející původní druhy drobné lovné zvěře i za cenu vysokých vynaložených nákladů, které však nikdo nepočítal.
Tak vznikl mýtus o dokonalosti naší lidové myslivosti. V žádné výroční statistice nebylo uvedeno, kolik zvěře bylo odstřeleno z umělého odchovu a jaký počet bažantů na výřadu pocházel z volnosti. Není proto možno objektivně posoudit ani skutečnost, kde se v naší zemi opravdu dobře daří bažantovi ve volnosti, poněvadž nejproduktivnější oblasti bažantí zvěře se kryjí s tradičními oblastmi bohatými na produktivní bažantnice.
Pokles ročního odstřelu bažantů vykazovaný v poslední době je tedy celostátně z tohoto hlediska relativní. Taková situace nastala se změnou společensko ekonomických podmínek po roce 1989 téměř ve všech lidových mysliveckých sdruženích kromě těch, kde si uvědomili, že bažant ač nepůvodní zvěř, je zřejmě jedinou nadějí pro zachování společenského významu honů na drobnou zvěř a trvalé udržení drobné zvěře v krajině. Z ekonomických důvodů maximálně podporují životaschopnost bažantí zvěře bez ohledu na to, že z volné krajiny není možno získat takový výřad, jako z umělého chovu.
Rozvoj bažantích honů nastal hlavně v 19. století, které bylo pro rozvoj bažantnictví v Čechách velmi důležité. V té době nastává v chovu bažantů velký přelom - rozlišuje se starší, tak zvané voliérové či domácí bažantnictví a nové, zvané volné neboli "divoké".
Bažant obecný (Phasianus colchinus) je hrabavý pták. Vyskytuje se po celé Evropě, Asii a Severní Americe. Do Evropy byl dovezen ve středověku z Asie. Bažant obecný je stálý pták, který velmi dobře létá na krátké vzdálenosti. Většinu života tráví na zemi, ale pokud je potřeba, umí velmi rychle vzlétnout a nabrat výšku s rychlostí.
Právě díky jedné z těchto vlastností se stal velmi oblíbenou lovnou zvěří a jsou na něj pořádány hony s výřady od několika desítek kusů (především volně divoce žijící jedinci) až po tisíce ulovených bažantů za jediný den. Bažantnice mají vlastní chovná hejna bažantů, vlastní líhně a mají uzpůsobeno prostředí tak, abych se v něm vypuštěným bažantům dařilo. Většinou se to týká areálů, které jsou velké několik desítek až stovek hektarů.
U bažantů je znatelný dimorfismus pohlaví. Samci jsou větší, nádherně vybarveni do hnědo-červena s různými barevnými prvky a mají dlouhý ocasní klín. Bažantí slepičky jsou menší, zbarvení mají krycí, které je hnědé. U bažanta bývá trofejí dobře rostlý klín, který roste společně s věkem. Pro lovce se jedná o trofej a památku lovu. Dalším znakem stáří bažantího kohouta jsou ostruhy. Jedná se o výrůstky na pařátech, které směřují dozadu.
Bažant obecný vyhledává menší remízky, které se střídají s malými políčky. Obývá okraje těchto políček společně, kde se ukrývá v zarostlých mezích. Má rád slunná místa za větrem, která jsou orientovaná na jih. Avšak bažant nesmí být bez vody. Okolo sebe shromažďuje bažantí slepičky, aby se nerozutekly do světa.
Bažant v toku kodrcá na zemi (hlasité vydávání zvuku) a třepe křídly a celý se oklepe tak, že jeho peří je načepířené. Bažantí slepice snáší okolo 12 vajec do snůšky, která je na zemi ve vysoké trávě, aby byla dobře kryta. Zasedne až při posledním sneseném vejci. Takto sedí na vejcích 25 dnů. Jakmile jsou bažantí kuřata opeřená, začínají ve 14 dnech již poletovat.
Podzim je symbolem pro bažantí hony. Tyto hony začínají od 16.10. do konce roku. V bažantnicích je možné lovit bažanta již od září až do konce ledna. Hony jsou bezpochyby společenskou událostí. Na začátku honů se troubí slavnostní fanfáry z borlice, které zahajují samotný hon, ale i jednotlivé leče. Na konci honu jsou ulovení bažanti dáni do výřadů, kde jim dávají lovci hold smeknutím klobouků.
Bažanta obecného lze lovit na velkých, pompézních honech, které čítají desítky střelců, honců a psů. Výsledné výřady čítají do tisíců kusů. Ve volné krajině již takové hony dávno nejsou a divoká populace bažanta skomírá. Vysoký predační tlak ze všech koutů, intenzivní zemědělství, scelování pozemků a zároveň jejich odvodňování vedou k neustálému poklesu divoké populace. Samozřejmě na mnoha místech je bažantů stále dost a jen díky tomu, že je jim věnována dostatečná péče, jsou zde vhodné podmínky a jiné pozitivní faktory. Jedná se především o jižní Moravu.
Dalším zajímavým způsobem je lov ploužením, který je čím dál více oblíbený. Malá skupinka lovců plouží krajinou a jejich psi pročesávají místo s bažanty. Zajímavým způsobem lovu je lov bažanta dravci. Sokolnictví je samostatným oborem myslivosti a má dlouholetou historii.
Bažant se neloví pro trofej, ale kvůli pořádání honů. Spíše než trofej se hodnotí počty ulovených bažantů, jejich vybarvení, schopnost letu a dlouhé klíny. Pro jednotlivé lovce je malou trofejí klín bažanta obecného.
K zazvěřování honiteb se využívají jednak bažanti odchovaní v tradičních bažantnicích, jednak ptáci z farem. Vylíhnutá bažantí kuřata se expedují do připravených odchoven na podestýlce z drcené slámy, kde jsou zpočátku v kruzích pod elektrickými zářiči. Pod zdrojem se udržuje teplota v rozmezí 35 až 36 °C, v hale je pak asi o sedm až osm stupňů nižší. Od třetího týdne odchovu se teplota v hale postupně snižuje a bažantíci se pouští do výběhu. Přibližně od devíti, deseti týdnů věku již kuřata mohou být venku nastálo.
Výživa bažantích kuřat je postavena na speciálních směsích s vyšším podílem živočišných bílkovin. Na speciální prestarterové krmné směsi určené pro nejmladší kuřata navazují po dvou týdnech zkrmování nejprve granulovaná Bž1, kterou postupně nahrazuje Bž2 a Bž3. Směsi pro nejmladší kategorii bažantíků obsahují kokcidiostatika, která slouží jako prevence proti kokcidióze. Dospělým ptákům se dává drcené obilí, převážně pšenice.
Od osmdesátých let minulého století se v některých zájmových malých chovech rozšířil způsob voliérového odchovu s využitím tzv. adoptivních matek. O tomto způsobu odchovu byla v roce 1988 vydána metodická příručka od autorů Ing. M.Pechy a MVDr. V.Vančury Odchov bažantích kuřat adoptivními matkami, kde celý proces podrobně popsán. Jedná se o využití kvočen domácích nosnic (nejvíce se osvědčily liliputky), nebo domácích krůt. Pod zkušené domácí kvočny byla podložena bažantí vajíčka získané z ostruháren, nebo pod kvočny byla vkládána jednodenní bažantí kuřata.
V těchto voliérách chováme bažantí kuřata do věku 7 týdnů a poté se kuřata pouští do volné přírody. Pokud odchovna nesplňuje náročné podmínky odchovu od jednodenních kuřat, nebo nemáme stálý, spolehlivý a odborně zdatný personál, je vhodnější nákup starších bažantíků, nejlépe od 7. týdne věku. K voliérovému odchovu lze použít různé typy odchoven. Nejčastěji se používají stálé odchovny na pevných základech různé velikosti, kde odchováváme na stejné ploše každoročně bažantí zvěř, nebo přenosné budky (např. 3x3 m).
O úspěšnosti odchovu bažantí zvěře ve velké míře rozhoduje vybavení odchovny, kdy provizorní a krátkodobá řešení se časem negativně promítnou do úspěšnosti odchovu. Odchovna s navazující výběhovou voliérou je místo, kde bychom měli v ideálním případě odchovat bažantí kuřata do věku 7 až 9 týdnů.
Obvodové pletivo voliér by mělo mít rozměry oka max. 3x3 cm, výška voliéry je dostačující 220 cm pro použití mechanizace při čištění a navážení nového podkladu. Vrchní část první a druhé výběhové voliéry by běla být také z pletiva nebo sítě maximální velikostí oka 5x5 cm. Při stavbě obvodového pletiva voliéry použijeme stejné pletivo jako při stavbě výběhových voliér a pletivo ochráníme proti podhrabáním škodné zvěře. Výška zasíťování by měla být alespoň 3 m.
Před každým odchovem musí být prostor odchovny, tepelný zdroj, systém napájení (zdroj vody, nádrž, rozvod, napáječky) a krmné zařízení (krmítka) řádně desinfikovány. Prostor odchovny musí být dobře větratelný, aby byl zajištěn přísun čerstvého vzduchu. Pokud má odchovna okna, tak je vhodné je zatřít tmavší barvou, protože přímé světlo u nejmladších kuřat způsobuje zdravotní komplikace. Nejvhodnější podestýlkou jsou hoblovačky z měkkého dřeva bez příměsí prachu a pilin. Větší poměr prachu může vyvolat poruchy trávení, nebo oční záněty. Osvědčila se i podestýlka z řezané slámy, ovšem nenapadené plísněmi. Tyto podestýlky jsou vhodné pro dobrou tepelnou izolaci a trus v nich rychle vysychá. Výška podestýlky by měla být 10 až 15 cm. Před vstupem do odchovny umístíme desinfekční rošt, kdy při každém vstupu do odchovny desinfikujeme podrážky příchozích (Chloramin).
Dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, spadá do druhů zvěře, které lze obhospodařovat lovem, bažant královský a bažant obecný. Na úvod je vhodné uvést, že bažanti se chovají v tzv. bažantnicích. Bažantnicí se rozumí samostatná bažantnice nebo část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Podmínky a postupy pro vymezení bažantnice a chov bažantů blíže upravuje vyhláška č. Dle ust. § 45 zákona o myslivosti smí být lov zvěře prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Zákon výslovně zakazuje lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice (§ 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti). Zákon výslovně zakazuje střílet bažanty obecné jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů (§ 45 odst. 1 písm. Bližší podmínky lovu bažantů upravuje vyhláška č.
Na úrovni správněprávní odpovědnosti za přestupky fyzických osob je právní úprava obsažena v ust. § 63 a násl. Každá fyzická osoba se může dopustit přestupku tím, že neoprávněně loví zvěř (§ 63 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti). Fyzická osoba jako držitel loveckého lístku se může dopustit přestupku zejména tím, že poruší některé z pravidel lovu stanovených v ust. § 41 až § 45 a § 49 odst. 1 zákona o myslivosti.
tags: #chov #bažantů #ve #volné #přírodě #podmínky