Chování a výskyt divokého lva (Panthera leo)

Lev pustinný (Panthera leo) je savec čeledi kočkovitých (Felidae) a jeden ze čtyř druhů velkých koček rodu Panthera. Lev je po tygrovi druhá největší kočkovitá šelma.

Fyzické vlastnosti a délka života

Samci váží 150-250 kg a samice 120-150 kg. Samci dosahují délky 170-250 cm. Samice zhruba 140-175 cm. Ocas měří 70-100 cm a je zakončen střapcem, který v sobě ukrývá zhruba 5 mm dlouhý bodec. Lvi jsou jediné šelmy, které tento střapec mají. Používají při lovu kořisti, např. buvola. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let.

Kožich bývá zbarven různě - Od světle žluté přes načervenalou až po tmavě hnědou. Hříva samců bývá světle žlutá až černá. Dříve se vědci domnívali, že se podle barvy, tvaru a hustoty hřívy daly jednotlivé poddruhy odlišit, ale opak je pravdou, barva a velikost závisí hlavně na prostředí, ve kterém lev žije. Lvi, kteří žijí v prostředí s nižší teplotou (např. evropské a severoamerické zoo) mají hřívu hustější a většinou tmavěji zbarvenou. V národním parku Tsavo v Keni a v Senegalu žilo několik samců lva bez hřívy. Absence hřívy může být způsobena jak klimatickýmipodmínkami, tak také sexuálním dospíváním, které souvisí s produkcí testosteronu. Vykastrovaní lvi mívají hřívy menší. Velká hříva může být u lva také znakem genetického a fyzického zdraví, také mu poskytuje jistou ochranu při soubojích. Na druhou stranu se však lev více zahřívá. U některých poddruhů dávají samice přednost lvu s velkou a hustou hřívou, která bývá znakem dobré plodnosti.

Historie a rozšíření

Dříve se lvi vyskytovali v celé Africe, Asii, Evropě a dokonce i v Americe, dnes se vyskytují pouze v Africe a na několika místech v Indii. V období pleistocénu byli lvi hojně rozšířeni na všech kontinentech včetně Ameriky. K velkým změnám došlo koncem poslední doby ledové kolem roku 10 000 př. n. l. Lvi v této době vymizeli z Ameriky a velkých části Evropy i Asie. V Evropě byli poslední lvi vyhubeni kolem roku 100 n. l.

Do té doby přežívali v malých populacích na Pyrenejském, Apeninském a především Balkánském poloostrově. Podle Hérodotabyli lvi kolem roku 480 př. n. l. v Řecku poměrně běžní, uvádí, že napadali velbloudy ze zásobovacích kolon perského krále Xerxa I. během jeho válečného tažení. Aristoteles v roce 300 př. n. l. již lvy na území Řecka považuje za vzácné. Na Kavkaze je doložen výskyt lva ještě v 10. století. V Palestině byli lvi vyhubeni již ve středověku.

Čtěte také: Příroda a láska podle Motty

S masivním rozšířením střelných zbraní v průběhu 18. století vymizel lev z velké části svého asijského areálu. Na přelomu 19. a 20. století vymřeli lvi také v severní Africe. V Íránubyl poslední živý lev spatřen v roce 1941. Poslední eurasijští lvi (poddruh Panthera leo persica) dnes žijí v severozápadní Indii. Lev byl vyhuben na většině území svého původního areálu. Dnes žijí asijští lvi pouze na území národního parku Gir Forest v severozápadní Indii. V dnešní době žije nejvíce lvů ve východní a jižní Africe, avšak jejich stavy se rychle snižují. Dnes je africká lví populace odhadována na zhruba 32 000 kusů žijících v divočině. V 90. letech 20. století byl stav populace odhadován na 100 000 jedinců. Stále se zvyšující kontakt s lidmi je pokládán za hlavní důvod, který vede ke snižování jejich stavů.

Sociální chování a lov

Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. Lvi jsou masožraví a projevují dva typy společenského uspořádání. Někteří jsou součástí smečky, která se skládá z příbuzných samic, jejich mláďat a skupiny jednoho až čtyř samců (tzv. koalice), kteří se páří s dospělými samicemi. Protože jsou samice lehčí a menší, jsou hbitější a daleko rychlejší než samci, proto se na lovu podílejí největší měrou. Samec naopak využívá svou sílu a velikost pro ochranu teritoria a střežení ulovené kořisti (díky tomu mají samci nárok na ulovenou potravu).

Lvice loví ve smečkách. Jejich kořistí se stávají hlavně větší savci jako jsou antilopy, pakoně, buvoli a zebry, ale také menší zvířata jako zajíci a ptáci. Nepohrdnou ani zdechlinami, které usmrtila jiná zvířata jako hyeny a jiné psovité šelmy. V některých lokalitách se lvi začali orientovat na pro ně jinak nezvyklou kořist, sloní mláďata, která loví v území řeky Savuti, a také v Linyanti, kde se naučili lovit hrochy (Savuti a Linyanti jsou řeky národního parku Chobe v Botswaně). Lvíčata se učí lovit už ve třech měsících, ale většinou se nestanou úspěšnými lovci před dosažením druhého roku života.

Lvi podle některých zdrojů vyvinou rychlost 80 km/h,[6] ale spíše to bude 60 km/h. Postrádají však vytrvalost. Proto se nejdříve musí za svou kořistí plížit alespoň do vzdálenosti 30 metrů. Obvykle někteří lvi spolupracují a snaží se obklíčit stádo z několika míst. Jejich útok je rychlý a smrtící, lvice se snaží dohnat kořist rychlýmsprintem a výpadem s vytaženými drápy, dlouhé skoky na oběť jsou mýtus. Kořist většinou usmrtí zastavením přívodu krve do mozku, stiskem na hrdle nebo u menší kořisti zlomením vazu tlapou. Lvi loví na otevřeném prostranství, kde mohou být lehce zpozorováni, týmová práce ve smečce zvyšuje úspěšnost lovu. Smečka také pomáhá při ubránění již ulovené kořisti před ostatními predátory, napříkladhyenami (ty mohou zdechlinu ucítit i na vzdálenost několika kilometrů).

Odpočívající lvi si mezi sebou vzájemně projevují náklonnost, hladí se, čistí si srst a drbou se. Když ale dojde na jídlo, je tu každý sám za sebe s jediným cílem - urvat co největší kus. Handrkování a boje jsou při pojídání kořisti na denním pořádku. Samci i samice se poté snaží ochránit svou ulovenou kořist před jinými predátory a mrchožrouty. Někteří individuálněji založení lvi se dokonce snaží vést hlavní úlohu v ochraně kořisti, když se ostatní členové smečky s požíráním loudají. Tito "loudalové" nebývají ostatními členy trestáni, možnou hypotézou může být fakt, že poskytují smečce jiné "služby", takže jim ostatní lvi odpustí.

Čtěte také: Ekolog: Popis profese

Evoluce a poddruhy

Nejstarší fosilní nálezy kočky připomínající lva jsou známy z Tanzanie, stáří je odhadováno na 3,5 milionu let. Někteří vědci se domnívají, že šlo o původní druh lva, avšak většina se shodla na tom, že jde pouze o šelmu lvu podobnou. Nejstarší známé nálezy druhu Panthera leo byly nalezeny v Africe a jejich stáří je odhadováno na 700 000 let. Panthera leo se poprvé objevil v Evropě před 300 000 lety v Itálii jako poddruh Panthera leo fossilis. Z tohoto nálezu je také odvozený poddruh Panthera leo speleae - lev jeskynní, který se také začal objevovat před 300 000 lety.

V současnosti je obecně uznáváno osm poddruhů lva (poddruhy vyhynulé již v pleistocénu nezapočítáváme).[7][8] Hlavní rozdíl mezi jednotlivými poddruhy tkví v jejich rozšíření a velikosti.

Některé známé poddruhy lva

• Panthera leo leo (P. l. leo) - Berberský lev. V přírodě vyhuben, poslední divoký jedinec byl zastřelen roku 1922 v Maroku.[10] Poddruh byl dlouho považován za zcela vyhubený, v 70. letech 20. století však vyšlo najevo, že několik zvířat přežilo v soukromém zvěřinci marockého krále. Díky záchrannému programu je v současnosti lev berberský chován v řadě ZOO.
• Panthera leo persica (P. l. persica) - Asijský lev. Dříve se vyskytoval v Turecku, na Blízkém východě, v Pákistánu, Indii a dokonce i v Bangladéši. Jelikož loví ve dne a ve smečkách, stal se oblíbeným terčem lovců i pytláků, pro které byl snadnějším úlovkem než tygr či leopard. Extenzivní lov vedl k tomu, že poddruh byl ve většině svého původního areálu vyhuben.
• Panthera leo fossilis - Fosilní poddruh známý z kosterních nálezů v Německu a Itálii.
• Panthera leo atrox - Americký lev. Jeden z nejmohutnějších známých poddruhů, obývající v pleistocénu americký kontinent od Aljašky až po Peru.
• Panthera leo sinhaleyus - Údajně obýval Srí Lanku, kde měl být vyhuben zhruba před 39 000 lety.

Zajímavosti

• Přestože jsou vzácní, jsou občas hlášeni v Timbavati v jižní Africe. Nejde o albíny, jejich neobvyklé zbarvení je dáno recesivním genem. Bílý lev je v nevýhodě při lovu, díky zbarvení může totiž být kořistí velice lehce odhalen.
• Lvi jsou často kříženi s tygry (většinou sibiřským nebo bengálským), vznikají kříženci, kterým se říká ligeři a tigoni (anglické složeniny slov "tiger" a "lion" - první část zkratky značí vždy živočišný druh samce, druhá značí druh samice).
• Běžně lvi na člověka neútočí, není jejich přirozenou kořistí, avšak někdy je hlad dovede i do blízkosti lidských obydlí a člověk se poté stává snadno dostupnou kořistí.

Čtěte také: Pochopení pojmu genetický odpad

tags: #divoký #lev #chování #a #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu
• Tipy pro eko svatební oznámení
• Zásah Greenpeace u Litvínova
• Ohřev vody sluncem
• Megaknihy – spokojenost zákazníků