Národní bezpečnostní hrozba ohrožení

Bezpečnostní prostředí, v němž Česká republika uskutečňuje svoji zahraniční politiku, je výsledkem vzájemného působení řady faktorů. V současné době prochází výraznými dynamickými změnami, kdy i Evropa a euroatlantický prostor jsou vystavěny zásadním bezpečnostním výzvám a hrozbám z východního a širšího jižního směru.

Stupně ohrožení terorismem

V Česku bude i v příštím roce platit preventivně vyhlášený stupeň ohrožení terorismem „B“. Vláda dnes, 22. prosince 2025, schválila prodloužení platnosti stupně ohrožení terorismem „B“ na období od 1. ledna do 31. prosince 2026. Tento krok odpovídá aktuální bezpečnostní situaci a nutnosti zachovat potřebnou úroveň preventivních opatření.

„Bezpečnostní složky vyhodnotily bezpečnostní situaci jasně. V Česku nedošlo k žádné změně hrozeb v oblasti terorismu. Nebyl proto důvod měnit stupeň „B“, který představuje mírné ohrožení. Stupeň „B“ představuje stav, kdy není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území Česka, došlo však k výraznému zhoršení mezinárodní situace, a to do takové míry, že její projevy mohou významně ovlivnit bezpečnostní situaci v Česku. Při tomto stavu je třeba dbát zvýšené ostražitosti.

Systém rozlišuje čtyři stupně ohrožení terorismem, které jsou označeny písmeny A, B, C a D. Stupeň „A“ - nízké ohrožení, stupeň „B“ - mírné ohrožení, stupeň „C“ - značné ohrožení a stupeň „D“ - kritické ohrožení. Jejich vyhlášení provádí vláda na návrh Společné zpravodajské skupiny. Stupně ohrožení terorismem se vyhlašují na dobu určitou.

Systém neobsahuje pevně stanovená bezpečnostní opatření pro daný stupeň, ale katalog vhodných opatření, ze kterých Společná zpravodajská skupina navrhne ta nejvhodnější dle konkrétní povahy možné aktuální hrozby.

Čtěte také: Definice environmentální a fyzické bezpečnosti

Ochrana utajovaných informací

Ochrana utajovaných informací je klíčovým aspektem národní bezpečnosti a suverenity každého státu. Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti citlivých informací vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje technické, organizační a právní opatření.

Podle českého zákona o ochraně utajovaných informací (Zákon č. 412/2005 Sb.) jsou utajované informace definovány jako ty, které byly prohlášeny za utajované z důvodu ochrany základních zájmů České republiky, zejména bezpečnosti, obrany a mezinárodní politiky. Klasifikace vychází z analýzy rizik a dopadů, které by mohly nastat v případě kompromitace těchto informací.

Hlavní cíle Zákona č. 412/2005 Sb.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, má několik hlavních cílů, které jsou zaměřeny na zajištění ochrany utajovaných informací a posílení bezpečnostní způsobilosti fyzických a právnických osob.

• Ochrana národní bezpečnosti: Primárním cílem zákona je chránit utajované informace, které jsou důležité pro národní bezpečnost České republiky.
• Klasifikace utajovaných informací: Zákon definuje stupně utajení (Přísně tajné, Tajné, Důvěrné, Vyhrazené) a stanovuje kritéria pro klasifikaci informací do těchto stupňů.
• Stanovení bezpečnostních opatření: Zákon ukládá povinnost fyzickým a právnickým osobám zavést technická, organizační a administrativní opatření pro ochranu utajovaných informací.
• Bezpečnostní způsobilost: Zákon stanovuje požadavky na bezpečnostní způsobilost fyzických osob, které přicházejí do styku s utajovanými informacemi.
• Kontrola a dohled: Zákon zřizuje kontrolní mechanismy, které umožňují dohlížet na dodržování předpisů a postupů pro ochranu utajovaných informací.
• Reakce na bezpečnostní incidenty: Zákon definuje postupy pro reakci na bezpečnostní incidenty, včetně hlášení incidentů, analýzy příčin a přijetí nápravných opatření.

Stupeň utajení informace se určuje na základě posouzení potenciálního dopadu, který by mělo její vyzrazení na zájmy a bezpečnost státu. Základní principy a postupy pro určení stupně utajení jsou stanoveny v Zákoně č. 412/2005 Sb.

Hodnocení potenciální újmy: Pro každou identifikovanou informaci se hodnotí, jaký druh a rozsah újmy by mohlo její vyzrazení způsobit. Na základě posouzení potenciální újmy se informace klasifikuje do jednoho ze stupňů utajení podle kritérií definovaných zákonem nebo bezpečnostními předpisy.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Role a odpovědnosti

V rámci ochrany utajovaných informací podle Zákona č. 412/2005 Sb. jsou rozděleny role a odpovědnosti mezi různé orgány státní správy a další subjekty, které se na ochraně utajovaných informací podílejí. Toto rozdělení zajišťuje efektivní ochranu utajovaných informací na všech úrovních.

Jak zajistit dodržování Zákona č. 412/2005 Sb.

Zajištění dodržování Zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, vyžaduje komplexní přístup zahrnující institucionální, organizační a technická opatření.

Dopady neoprávněného přístupu

Neoprávněný přístup k utajovaným informacím může mít značný negativní dopad na národní bezpečnost, ekonomiku, mezinárodní vztahy a ochranu soukromí. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, stanoví rámec pro ochranu utajovaných informací v České republice. Porušení tohoto zákona může mít vážné důsledky, včetně trestněprávních, správních a občanskoprávních sankcí. Přesné sankce závisí na povaze a závažnosti porušení zákona.

Trestněprávní sankce: Zneužití utajované informace: Osoby, které neoprávněně získají přístup k utajovaným informacím nebo je zveřejní, mohou být stíhány za trestný čin. Přestupky řeší § 148 - § 156 zákona č. 412/2005 Sb.

Personální bezpečnost

Personální bezpečnost v kontextu Zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, je oblastí, která se zabývá posuzováním a řízením rizik spojených s lidmi, kteří mají oprávnění přistupovat k utajovaným informacím nebo se na jejich ochraně podílejí. Hlavním cílem personální bezpečnosti je zamezit tomu, aby osoby, které by mohly představovat bezpečnostní riziko, získaly přístup k citlivým nebo utajovaným informacím. Jedná se o proces, jehož cílem je ověřit bezúhonnost a spolehlivost osob, které se ucházejí o přístup k utajovaným informacím. Prověření zahrnuje kontrolu osobních, pracovních a možná i finančních antecedentů dotčené osoby, aby se vyhodnotilo, zda existují nějaké faktory, které by mohly představovat bezpečnostní riziko.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Pokud osoba úspěšně projde bezpečnostním prověřením, může jí být udělena bezpečnostní způsobilost, což je oficiální povolení k přístupu k utajovaným informacím určitého stupně utajení. Personální bezpečnost vyžaduje také pravidelné přezkoumávání a aktualizaci bezpečnostní způsobilosti, aby se zajistilo, že osoby, které mají přístup k utajovaným informacím, nadále splňují všechny bezpečnostní požadavky.

Dalším důležitým prvkem personální bezpečnosti je školení a osvěta zaměstnanců o zásadách ochrany utajovaných informací, včetně právních a etických povinností a postupů pro zacházení s citlivými daty.

Výzvy a chyby při implementaci bezpečnostních opatření

Při implementaci bezpečnostních opatření, zejména v kontextu ochrany utajovaných informací, mohou organizace čelit různým výzvám a chybám. Tyto chyby mohou způsobit slabiny v bezpečnostním systému, které potenciálně otevírají cestu k úniku nebo zneužití citlivých informací.

• Nedostatečné školení a osvěta zaměstnanců: Zaměstnanci často představují nejslabší článek v bezpečnostním řetězci.
• Nedostatečná fyzická ochrana: Fyzické zabezpečení zařízení a prostor, kde se utajované informace zpracovávají a uchovávají, je často nedostatečné.
• Slabá kontrola přístupu a správa identit: Neefektivní správa přístupových práv a identit může umožnit neautorizovaný přístup k citlivým datům.

Kybernetická bezpečnost

„K vydání tohoto varování přistupujeme z preventivních důvodů, protože hrozba vzhledem k aktuální situaci stoupla nad běžnou úroveň. Základem pro vydání jsou naše vlastní zjištění a poznatky z činnosti našich partnerů. NÚKIB tuto hrozbu z hlediska pravděpodobnosti hodnotí na úrovni Kritická, tedy hrozba je velmi pravděpodobná až téměř jistá.

V souladu se ZKB tedy NÚKIB vydá varování, dozví-li se zejména z vlastní činnosti, z podnětu provozovatele národního CERT anebo od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti. V souladu s výše uvedeným tedy NÚKIB musí k vydání varování přistoupit, pokud se dozví o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dle § 12 ZKB prostřednictvím varování NÚKIB upozorňuje na existenci hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti, na kterou je nutné bezprostředně reagovat.

Dá se předpokládat, že hrozba se dotýká většiny povinných subjektů podle ZKB a tyto subjekty by na ni měli adekvátním způsobem reagovat. Varování je závazné pro okruh organizací povinných dle ZKB. Pro ostatní organizace jsou postupy v něm obsažené využitelné jako doporučení.

Hrozba popsaná ve varování spočívá v možném ohrožení dostupnosti, důvěrnosti a integrity informací v informačních systémech. K takovému narušení může být využita řada technik, které jsou ve varování popsány. Varování zároveň obsahuje doporučení, jak hrozbám předcházet či postupovat v případech, že se hrozby realizují. Označení, že je hrozba kritická, v terminologii zákona o kybernetické vyjadřuje, že je velmi pravděpodobná až téměř jistá.

V prvé řadě je potřeba incident řešit, a to buď vlastními silami nebo ve spolupráci s dodavatelem podle konkrétní situace a typu incidentu. V případě, že se jedná o povinnou osobu podle ZKB, měla by postupovat v souladu s tímto zákonem, tedy informovat vládní či národní CERT. Vládní či národní CERT však přijímá hlášení i od dalších organizací, je tedy možné se na ně obracet. K tomu je možné využít kontaktních údajů zveřejněných na příslušných webových stránkách.

Projekt QARC

Prvním setkáním řešitelského konsorcia byl ve dnech 5.-6. února 2026 odstartován projekt „Quantum-Resistant Cryptography in Practice“ (QARC), jehož cílem je vyvinout a otestovat kryptografická řešení odolná vůči hrozbám spojeným s nástupem kvantových počítačů. Tato řešení mají zajistit dlouhodobou ochranu dat a posílit bezpečnost digitální infrastruktury ve veřejné správě, telekomunikacích, finančním sektoru i dalších kritických službách.

Šestnáct partnerů z akademické sféry a průmyslu a národních úřadů pro kybernetickou bezpečnost z jedenácti evropských zemí se v průběhu tří let zaměří na zavedení postkvantové kryptografie (PQC) do praxe v reálných aplikacích a kritické digitální infrastruktuře.

Projektový tým ve spolupráci s národními úřady kybernetické bezpečnosti vyvine nové prototypy PQC řešení a prověří je v realistických pilotních testech. Testování proběhne v prostředí digitalizovaných systémů pro výkon veřejné správy (eGovernment), cloudových infrastruktur, služeb kyberbezpečnostních agentur i vybraných open-source softwarových ekosystémů.

Důležitou součástí projektu QARC je aktivní zapojení národních orgánů pro kybernetickou bezpečnost, které hrají klíčovou roli v podpoře praktického přechodu na PQC v zapojených zemích. Během tříletého období budou partneři projektu QARC vyvíjet a testovat rozsáhlé pilotní implementace PQC, které vytvoří základ pro včasný a koordinovaný vstup Evropy do kvantové éry.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je v projektu QARC zapojen jako klíčový partner zodpovědný za odbornou expertizu v oblasti kryptografie a koordinaci národního přechodu na postkvantová řešení. Úřad se bude aktivně podílet na vývoji a ověřování metodik pro bezpečnou implementaci post kvantové kryptografie v kritických systémech státu, testování kryptografických prototypů a na hodnocení jejich připravenosti pro praktické nasazení. Současně přispěje k tvorbě strategických dokumentů, analýz a doporučení potřebných pro přijetí PQC v českém veřejném i soukromém sektoru.

Role armády a mezinárodní kontext

„Nechceme strašit naše spoluobčany, nesmíme jim ale také lhát nebo před nimi zamlžovat realitu,“ vyzval končící náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Největší nebezpečí čeká podle něj Evropu možná už za tři roky. Česká armáda se na to do té doby musí s podporou informované veřejnosti i politiků připravit.

Bojeschopnost a připravenost armády je to, co tady celou dobu hlásám. Je to má nejvyšší priorita a cíl a je to to, proč nás naši spoluobčané potřebují, proč nás podporují, proč si armádu všichni platíme. Kde je ovšem armáda skutečně jedinečná a nenahraditelná, je boj s technologicky vyspělým protivníkem v podobě státního aktéra a v odstrašení takového protivníka. To nikdo jiný než armáda nemůže zabezpečit. Jde o to, abychom se válce v první řadě vyhnuli, abychom před ní naše spoluobčany ochránili. A vyhnout se jí máme jako součást účinného kolektivního odstrašení NATO.

My, vojáci, tady nejsme od toho, abychom dělali klíčová rozhodnutí o budoucnosti této země. Máme to štěstí, že žijeme v demokracii. Klíčová rozhodnutí tady dělají demokraticky zvolení politici. Role nás, vojáků, je poskytovat našim politickým lídrům naprosto upřímné a nezkreslené vojenské doporučení a je na nich, jak s ním naloží. Za obranu země v konečném důsledku neodpovídá armáda, ale vláda. Armáda je při zajišťování obrany pouze jeden z nástrojů států, byť v určitých fázích ten klíčový. Je na vládě, jak se rozhoduje a jaká přijímá rizika.

V Evropě probíhá velká válka. Dnes už se svojí délkou a utrpením vyrovná první světové válce, které se ve své době říkalo velká válka, protože si nikdo neuměl představit, že by mohla být ještě nějaká větší. Anebo také takzvané velké vlastenecké válce, dokonce už je delší. Což je účelový historický konstrukt Ruska, které nakonec válku na evropském kontinentu znovu rozpoutalo. Je tady nad slunce jasné, kdo je agresor a kdo je oběť. Nikdy to nebylo tak jasné, jak se věci mají.

Přesto i kvůli dlouhodobému nepřátelskému hybridnímu působení agresora vůči naší společnosti, a nejenom té naší, občas můžeme sledovat polemiky o vině a nevině, relativizování současného stavu a obskurní návrhy na řešení současné složité situace. Rusko na naši společnost takto bude působit i v jakékoliv další krizi a dělá to pořád a dělá to kontinuálně. Až půjde o naši vlastní budoucnost, a ono o ní jde i na té Ukrajině, bude se nás Rusko snažit rozklížit, rozdělit a paralyzovat na společenské a politické úrovni dříve, než sáhne k vojenským nástrojům. Je to jejich osvědčená doktrína. I na to se naše společnost musí chystat.

Bezpečnostní situace není jednoduchá a v dohledné době se nebude zlepšovat. Vidění světa současných lídrů Ruské federace a jejich strategické cíle jsou v přímém rozporu se zájmy občanů České republiky. Bezpečnost je globálním problémem. Bezpečnost Evropy nelze oddělit od dění v indo-pacifickém regionu, v regionu Blízkého a středního východu, ani od toho, co se děje v arktické oblasti, africkém Sahelu a jinde ve světě. Čelíme nejhorší a nejkomplexnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce studené války.

Ozbrojený konflikt v Evropě není nemožný a pravděpodobnost jeho vzniku je přímo úměrná našemu odhodlání se bránit a investovat do obrany a do jednoty s našimi spojenci. Veřejné informace ze zpráv zpravodajských služeb našich spojenců hodnotí největší okno hrozby v horizontu 3 a 6 let.

Mezi strategické cíle Ruska patří destrukce současného světového řádu a pravidel chování v mezinárodních stazích založených na jistých pravidlech. Rusko chce systém, kdy silnější si mohou dělat, co chtějí, a slabší to musí strpět. Chtějí návrat ke stavu před náš vstup do NATO. Chtějí svět, kde rozhodují sféry vlivu. Chtějí právo rozhodovat o budoucnosti svého okolí, včetně České republiky.

Spojené státy americké nám v Evropě již nějakou dobu tuto změnu avizují. Přes všechnu mediální rétoriku nám naši klíčoví spojenci v USA potvrzují důležitost NATO pro bezpečnost severoatlantického prostoru. Zároveň nám ale také dlouhodobě různými způsoby sdělují, že svět se vyvíjí a že Evropa musí převzít zodpovědnost za vlastní bezpečnost. Ve vojenské oblasti minimálně v konvenčním, tedy nejaderném odstrašení a obraně. Naši američtí přátelé nám také říkají, že jejich angažovanost na bezpečnosti Evropy se bude odvíjet od reálné vůle Evropy se sama bránit.

Je v životním zájmu České republiky udržovat angažovanost Spojených států v Evropě co nejdéle a zároveň usilovně a s největší urgencí budovat a posilovat evropský pilíř kolektivní obrany NATO. Nejnebezpečnější situaci, kterou si můžeme představit, je, že Rusko začne věřit příběhu, že Amerika opouští Evropu a Evropa je nejednotná a slabá. To může vést ke špatné kalkulaci, jejíž důsledky nikdo z nás není schopen dohlédnout.

Rusko o mír evidentně neusiluje, musíme se připravit na déletrvající konflikt, který pravděpodobně neskončí. Naši spojenci kladou důraz na naplnění cílů výstavby schopností a říkají jasně na každém zasedání, že ten, kdo je neplní, v kolektivní obraně nevytváří riziko sobě, ale přenáší ho na všechny ostatní, a tak bude i posuzován.

Armáda České republiky přestala předstírat, že je vše v pořádku, a začala se připravovat na nejhorší možný scénář. To nebyl pesimismus, to byla profesní povinnost. Za poslední roky se naše armáda posunula také v modernizaci. Ty miliardy, které to naše spoluobčany stálo, nebyly utraceny za hračky pro vojáky. Byly investovány do odstrašení a obrany, do naší budoucí prosperity a bezpečí. Armáda má jasný směr a vizi pro 21. století.

Jako voják vám musím říct, že nic není dražší, než armáda, která je polovičatá a nefunkční. Taková krizi nezabrání a v krizi vás neochrání. Výdaje na obranu a na armádu jsou věcí společenského konsenzu a politického rozhodnutí. Tato rozhodnutí, ale mají bezprostřední dopady na životy lidí. Nedokončená schopnost znamená větší pravděpodobnost vážné krize a v takové krizi také více ztrát na životech, a to nejen u vojáků.

Aktuální hrozby pro ČR

Mezi aktuální hrozby, kterým je ČR přímo či nepřímo vystavena, patří:

• Oslabování kooperativní bezpečnosti a mezinárodněprávních závazků v důsledku aktivit některých revizionistických států.
• Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí.
• Terorismus.
• Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů.
• Kybernetické útoky.
• Negativní aspekty migrace.
• Extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí.
• Organizovaný zločin, zejména závažná hospodářská a finanční kriminalita či korupce.
• Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury.
• Přerušení dodávek strategických surovin a důsledky živelních pohrom či průmyslových havárií.

Tyto okolnosti výrazně ovlivňují podobu bezpečnostní a zahraniční politiky. Roste význam komplexního přístupu, který kombinuje vojenské a civilní nástroje, včetně diplomatických a ekonomických prostředků s využitím všech mezinárodních mechanismů. ČR rozvíjí nástroje k prosazování svých bezpečnostních zájmů jak na národní úrovni, tak i prostřednictvím aktivního působení v multilaterálních, regionálních a bilaterálních vztazích.

tags: #národní #bezpečnostní #hrozba #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Koše na tříděný odpad Bauhaus - recenze
• Využití banánových slupek jako hnojiva
• Kam s obaly od vajec?
• Dopady znečištění v Česku
• Klima Karlovy Vary