Ačkoli je vrtání do zdi a připevňování poliček jednou z prvních kutilských dovedností a v domácnosti se jí nikdy nevyhnete, může vás tento zdánlivě jednoduchý úkon pořádně potrápit.
Ačkoli může mít starý dům své kouzlo, stoletá cihla neznámé kvality ho rozhodně nemá. I když se v minulosti možná dělaly věci poctivěji a více na fortel, po několika desetiletích ve zdi už cihla není jako dříve. Může se více drolit nebo popraskat a odlamovat se a vrtaný otvor může být nakonec větší, než by odpovídalo průměru vrtáku. První otvor proto předvrtejte menším vrtákem, kdybyste sáhli ihned po správné velikosti, může se stát, že bude hmoždinka vypadávat.
Ve zdi mohou být skryté kabely a staré, zapomenuté trubky. V horším případě dokonce navrtáte živý kabel nebo potrubí s vodou či plynem. Proto při práci nikam nespěchejte a opatrně naslouchejte zvukovým změnám během vrtání. Jakmile jde z vrtáku cihlový prach, máte vyhráno, protože instalace jsou jen pod omítkou. Když guma od izolace, je už většinou pozdě.
I když máte plánky instalací, není zdaleka ještě vyhráno, neboť jsou mnohdy jen schématické. Existuje poměrně velká šance, že elektrikáři dodrželi instalační zóny.
Pokud je vrstva omítky i několik centimetrů silná, musíte použít delší vrták a celou délku hmoždinky uchycovat až v pevné zdi. Šroub musí být dostatečně dlouhý, aby dosáhl až na konec hmoždinky a patřičně ji rozevřel a zafixoval ve zdivu.
Čtěte také: Jak správně nainstalovat kanalizační trubky: Krok za krokem
Stará omítka není zpevněná perlinkou a bude se drolit a opadávat, mnohdy i ve velkých kusech. Pokud jde omítka odlupovat prstem, pak nepomůže ani opatrné vrtání a musíte se smířit s tím, že bude padat. Škody můžete minimalizovat vrtáním bez příklepu. Někdy pomůže dočasné zpevnění omítky papírovou páskou, která sníží vibrace, přenášené z vrtačky a zdi.
Když se z vrtaného otvoru sype červený cihlový prášek, vrtáte do cihly a s největší pravděpodobností nebudete muset vrtat jinde. Jakmile se ale trefíte do mezery mezi cihly, hrozí nebezpečí, že vrtaný otvor bude pro vaši hmoždinku příliš velký. Především ale malta ve spáře neposkytne hmoždince dostatečnou oporu pro roztažení a ta se nikdy nezafixuje pořádně.
Podobně jako v případě drolivých cihel je třeba do vepřovic nejprve zavrtat menší průměr, do kterého hmoždinku naklepnete kladivem víc „na sílu“. TIP: Chemické kotvy ve vepřovicích nedrží moc dobře, proto volte spíše kombinaci dřevo-sádra.
Na zpevnění tlustých nebo různě silných omítek nerovných zdí se dříve místo perlinky ze skelné tkaniny používaly rákosové rohože nebo rabic, čili role drátěného pletiva. Tyto takzvané „palachy“ nejsou pro vrták překážkou, jen přetrhané drátky rabicového pletiva mohou popraskat omítku a nevzhledně z ní vylézat. Kuriozita: Rabicové drátěné pletivo se na zdivo přibíjelo a v dobách nedostatku se místo podložek přitloukal hřebík s víčkem od lahve. Problém může způsobit palach z dřevěných latí. Pokud narazíte pod omítkou na dřevo, musíte vyměnit vrták do zdi za vrták na dřevo, nebo - v případě lehčích věcí - je přichytit přímo do dřeva i bez hmoždinky. Těžké předměty však vrut neudrží, protože latě jsou tenké, nebo je celá konstrukce palachu uvolněná a nestabilní.
Žádný problém není neřešitelný a i když vás staré zdi pokaždé nějak překvapí, už víte, jak si poradit.
Čtěte také: Úspora vody s myčkou
Instalace odpadního potrubí patří mezi náročnější činnosti, které ale s trochou umu zvládne každý kutil. Dřez, vana, WC nebo umyvadlo se neobejdou bez odpadu.
V novostavbě nebo při kompletní rekonstrukci obytných ploch je potřeba se věnovat také odpadům. Pokud se bavíme o rozvodech odpadů v domě, předpokládáme, že je již vyřešená kanalizace a odvod odpadních vod a splašků od domů dál. Zaměříme se tedy přímo na vnitřní rozvody. Instalace odpadního potrubí je jedna z činností, kterou si laik může udělat sám za předpokladu, že dodrží správné technologické postupy.
Na správné fungování odpadního potrubí má zásadní vliv způsob přívodu vzduchu do potrubí, jeho průtok v potrubí, úhel napojení připojovacích potrubí a délka odpadního potrubí. Nedostatečný přívod vzduchu může způsobit vznik tlaku v potrubí, v důsledku čehož může dojít k vysátí vody ze zápachových uzávěr a šíření zápachu z kanalizace v budově.
U většiny konstrukcí splašky odtékají pouze díky gravitaci. Pokud je ale spád příliš nízký, voda nemá dostatečný proud a potrubí se může začít zanášet. Potom už je jen otázkou času, kdy dojde k celkovému ucpání a problémům.
Obecně platí, že většina potrubí musí být vedena v minimálně 2% spádu, nejlépe pak v 5%. V praxi to znamená, že výškový rozdíl mezi jedním a druhým koncem potrubí o délce jednoho metru musí být alespoň 2 cm (5 cm).
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Mezi nejčastěji používané potrubí na rozvody odpadů patří PPR (potrubí z polypropylenu). Jejich spoje se navzájem svařují speciálními svářečkami. Nazývají se polyfúzní svářečky, a jsou ideální pro snadné svařování plastových trubek z PP, PB, PE a PVDF. Na svařování potrubí PPR se používají tzv. polyfúzní svářečky, jejichž maximální teplota svařování dosahuje 300 °C s rychlým náběhem pracovní teploty cca 10-15 minut, což záleží na okolní teplotě.
Instalace odpadního potrubí se provádí v kuchyni, kde je potřeba odvést odpadní vody od dřezu a myčky na nádobí, dále se pak instalují v koupelně pro odtok vody z umyvadla, vany a sprchového koutu a na WC.
Závěsné (podomítkové) WC oproti klasickému stojacímu WC šetří místo, nenarušuje designovou linii prostoru a nechává vyniknout ostatní prvky. Podomítková nádržka nabízí rychlejší spláchnutí, takže můžete splachovat polovičním množstvím vody - to šetří nejen vodu, ale i peníze.
Pokud instalace odpadního potrubí probíhá prvoplánově (v novostavbě), je potřeba udělat v podlaze prostupy pro potrubí.
Pro pevné ukotvení závěsného WC je potřeba do stěny upevnit výdřevu (pokud máte stěnu např. z sádrokartonu).
Při montáži nastavte správně výšku rámu. Rozteč úchytných šroubů je 18 cm, ale některé rámy nabízejí i možnost 23 cm. Připojení a natlakování vody vždy odzkoušejte pro usazení a přišroubování rámu.
Na rám nezapomeňte nasadit přední i boční kryty, zaklopte vše horním krytem a vyzkoušejte (se zavřeným přívodem vody), zda ovládací body WC správně fungují. Potom nasaďte na konstrukční šrouby nebo závitovou tyč upevněnou ve stěně mísu a opatrně ji upevněte maticemi.
Tip redakce: Pokud ucítíte pach, může to znamenat netěsnost potrubí. U závěsného WC a instalace odpadního potrubí se používá tzv. „manžeta“, což je pružný prstenec, který těsní spojení mezi WC mísou a odpadním potrubím. Manžeta se nasazuje na výstupní část WC mísy a poté se zasune do odpadního potrubí. Namažte manžetu WC těsnicím materiálem, jako je třeba silikonový olej, aby se zajistilo dobré těsnění.
Systém odpadního potrubí se spojuje pomocí odpadních trubek, tvarovek, spon, zátek, rozdvojek a redukcí. Instalace odpadního potrubí vyžaduje správné materiály a komponenty. Nenahrazujte tedy potrubí dle norem jinými, levnějšími trubkami, protože můžete také napáchat nepěkné škody.
Spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí tzv. hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení - vznikne vám spoj, který:
Doporučujeme použít montážní mazivo, aby se jednotlivé části potrubí při samotném skládání zbytečně nedřelo a nesnižovalotím svou životnost. Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové částí. Přípustná je však i opačná varianta a to zejména při použití přesuvky (tu použijete, pokud se vám sejdou dvě trubkové části proti sobě).
Při pokládce do země je nutné brát v úvahu 2 důležité aspekty:
Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu. Materiál: písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm (lože trubky nesmí obsahovat větší kameny, které by mohly vyvíjet na trubku tlak a potenciálně způsobit její poškození). Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm. Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek. Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká!
Správně vytvořené lože následně umožní potrubí lehce v zemi pružit a mnohem lépe tak odolávat tlaku a případnému opotřebení. Nyní přichází na řadu druhá vrstva krytí - na to se už použije zemina, kterou jste předtím ze země vykopali. Ale pozor - zemina by měla obsahovat kameny o velikosti maximálně 150 mm. Větší kameny by opět mohly vyvíjet tlak na určité části potrubí, čímž by mohla klesnout jeho životnost.
Při pokládání potrubí je zapotřebí zeminu tzv. hutnit, čímž předejte budoucím problémům (zvýšíte únosnost potrubí, vyhnete se pohybům potrubí v zemi a povrch nad potrubím se vám nebude časem propadat). Při pokládání potrubí v zásadě hutníme dvěma způsoby:
Upozornění: zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme, aby nedošlo k poškození potrubí! Obsyp okolo trubky však standardně hutníme dle instrukcí výše.
Celková hloubka uložení potrubí od zamýšleného povrchu se odvíjí od kruhové tuhosti a předpokládané zátěže, které potrubí bude odolávat.
Norma stanovuje 1-2 %, ale toho může být v praxi poměrně problematické docílit - snažte se tedy docílit sklon cca 3-4 % (tj. 3-4 cm na 1 m délky). Získáte tak jistotu, že potrubí bude mít sklon a voda jím bude volně odtékat.
Plastové trubky lze použít i jako propustek, avšak vždy berte alespoň SN 8 - z důvodu poměrně malého krytí je potřeba zvolit vyšší kruhovou tuhost.
Kameninové trubky se vyráběly většinou v rozměrech podobných dnešním KG trubkám - konkrétně se jedná o průměry 100, 125, 150 a 200. Před výběrem té správné přechodky pro vás však pečlivě změřte vaší kameninovou trubku a porovnejte s rozměry dané přechodky. Můžete se setkat se 2 situacemi:
Litinové trubky se podobně jako KG trubky a ostatně i kameninové trubky vyráběly ve standardních rozměrech 100, 125, 150, 200 atd. Jejich napojení na KG potrubí je podobné jako v případě kameniny - rozlišuje se opět hrdlo a trubková část.
AquaStop Cream® je silanový krém na čistě vodní bázi určený pro sanaci vlhkého zdiva a základů. Po vniknutí do zdiva reagují účinné složky s okolním vlhkým prostředím a přímo ve zdivu vzniká hydrofobní polymerní silikonová pryskyřice, která není rozpustná ani dispergovatelná ve vodě a vodu odpuzuje. Vytváří trvalou clonu, jež brání pronikání vlhkosti v kapalné formě a přerušuje transport vody v kapilárách. Materiál zdiva si zachová původní fyzikálně-mechanické parametry. Dlouhodobá účinnost vytvořené hydrofobní clony, garance min. Vhodné pro pálené i nepálené cihelné zdivo, plné i duté cihly, tvárnice, smíšené zdivo, kameny s porézní strukturou i zdi s vysokým podílem nesavého kamene. Lze aplikovat tlakově i beztlakově.
Při plnění je třeba zasunout trubičkové plnidlo na dno vrtu a při plynulém vytahování zajistit maximální vyplnění krémem. POZOR: u voštinových cihel (Porotherm/Heluz) platí specifická metodika vrtání a plnění. Odstraňte zdroje tlakové vody (netěsné rozvody vody, odpady, svody apod.). Krémová injektáž působí proti vzlínající vlhkosti, nikoli proti proudící/tlakové vodě. Určete druh, tloušťku a homogenitu zdiva a podle toho zvolte postup.
Průměr vrtáku: 14 mm, vrtat do průběžné maltové spáry, osové rozteče mezi vrty 100 mm. Hloubka vrtů: tloušťka zdiva zkrácená o 20-40 mm (např. Vrtejte vodorovně; u smíšeného zdiva je přípustný sklon ke světlé rovině do max. Linie vrtů max. Odstraňte staré vlhké/zasolené omítky, očistěte zdivo, proškrábejte spáry (~20 mm) a aplikujte novou (ideálně sanační) omítku s případným protisolným podnátěrem. Zdivo ponechte bez povrchové úpravy min. 14 dnů. Pokud vrt uzavřete polystyrenovou zátkou, případně rychletuhnoucím cementem, omítací práce mohou navazovat bez jakékoliv technologické pauzy.
Vrtání do zdi v domě, který neznáte, může být náročným úkolem. Jedním z hlavních problémů je totiž lokalizace plastových trubek vodovodního a odpadního systému, protože jsou uloženy buď pod podlahou, nebo ve zdech a nejsou vždy jasně označeny. K poškození dojde rychle a nevratně.
„U každého domu vždy doporučuji průběžně během výstavby zakreslovat do stavebních plánů skutečné provedení všech sítí a vedení. Pro lepší orientaci nakreslit pohledy na jednotlivé stěny a do těchto pohledů si to zakótovat. To pak pochopí i naprostý laik. S fotografováním nových rozvodů souhlasí i debatující Petr Kelner a dodává: „Všechny stěny je dobré si před omítnutím nafotit a změřit si to i včetně různých detailů. Ani to ovšem nemusí být dostatečné. Je totiž nutné zvolit nějaký referenční bod, který se nezmění ani po omítání, instalaci sádrokartonů či jiných úpravách. Ale ruku na srdce. Najdete dané fotografie až budete chtít přivrtat poličku v koupelně? Budete vědět, kam jste je uložili? Neztratíte paměťovou kartu? Dům navíc můžete prodat, nebo si naopak koupit jiný, k němuž žádné stavební fotoalbum nedostanete.
„Stačí nalepit na potrubí hliníkovou pásku na spojení parotěsné folie. Detektor ji bezvadně najde. Nalepte na potrubí hliníkovou pásku na spojení parotěsné folie. Hliníková páska je sice fajn, ale moc na ni nedrží malta, namítá jeden z diskutujících.
Při stavbě rodinného domu nebo výrobního objektu, a stejně tak při rekonstrukci se dostanete také k vodoinstalaci. Pokud potřebujete provést rozvod potrubí po domě, můžete se do tohoto úkolu pustit sami. V první řadě potřebujete mít přesnou představu o tom, kde budete mít umyvadla, vany, sprchové kouty, toalety a všechna ostatní zařízení, která budou potřebovat připojení vody a odpadů. Potřebujete ale vědět nejen to, kde budeme tato zařízení mít, ale i o jaká zařízení se přesně jedná.
Vodoinstalace zahrnuje rozvody trubek, upevnění a zapojení ohřívače vody, vodovodních baterií, ale také izolaci samotného potrubí. V případě, že se na takovou práci necítíte být dostatečně "fundovaní", můžete oslovit některou instalatérskou firmu. Jinak se ale můžete pustit do práce sami - minimálně udělat rozvod potrubí na vodu po domě se všemi přípojkami a odbočkami do kuchyně, koupelny, WC nebo do prádelny.
Vodovodní potrubí vede nejčastěji v podlaze, v drážkách stěn nebo v instalačním jádru. Při návrhu je nezbytné počítat s kontrolou, proto je rozvody potrubí potřeba umístit pokud možno viditelně a hlavní uzly a uzávěry opatřit revizními dvířky.
Polyfúzní svářečky jsou svářečky na plastové trubky, které jsou nedílnou součástí výbavy každého instalatéra, údržbáře, ale i kutila, který rekonstruuje dům. Polyfúzní svářečky plastů jsou vhodné pro práci ve stísněných prostorech a pro svařování všech termoplastů používaných při montáži plastového potrubí. Maximální teplota svařování je 300 °C s rychlým náběhem pracovní teploty cca. 10-15 min. Svářečku lze vybavit nástavci s teflonovou vrstvou v průměrech 16, 20, 25, 32 mm na různé tloušťky potrubí.
Výšku si můžete přizpůsobit podle svých potřeb, a tomu přizpůsobit i přívody vody a odpadu. Umyvadla se obvykle usazují do výšky 85 cm od čisté podlahy, rozteč mezi teplou a studenou vodou je 10 cm. Vanová baterie - 75-80 cm, rozteč je 15 cm. Sprchový kout - 115 cm od podlahy, rozteč je podle typu baterie.
Rozvody potrubí jsou svislé a vodorovné. Svislé rozvody se instalují ještě před omítnutím vnitřních stěn, aby se nemuselo vzápětí do nových omítek sekat. Vodorovné rozvody potrubí se instalují teprve až po položení hydroizolace základové desky, protože jinak by překážely.
Sériové připojení: je to alternativní přívod potrubí ze stoupaček nebo ohřívače vody do vodovodních armatur. Tento způsob připojení je ekonomičtější, vyžaduje méně trubek, armatur, snadno se instaluje. Nemůže ale zajistit rovnoměrný tlak v systému, pokud jej používá několik uživatelů současně, což znamená, že pokud si v domě současně několik rodin začne napouštět vanu, poklesne tlak vody v potrubí.
Rozvody potrubí se začínají tím, že se do podlah nebo stěn vysekají drážky, případně (pokud se budou rozvody zakrývat sádrokartonem) se natáhne potrubí v prostoru a v pravidelných vzdálenostech se podepře vhodnou konstrukcí, nebo se vede přímo rastrem pro sádrokarton. Úspěch závisí na správném vyměření délek potrubí. Ideální je mít připravený nákres nebo plánek, kudy potrubí vést, kde budou odbočky a kde výstupy ze stěn pro umyvadla či sprchu. Pokud máte k dispozici přímo projektovou dokumentaci, máte vyhráno. Naměřené potrubí se spojuje T spojkami nebo kolínky, pokud potřebujete vést potrubí různými směry.
Závěrem osaďte vodoměrnou soustavu. Podmínkou je provést také tlakovou zkoušku, která zjistí, zda rozvody potrubí dokonale těsní a zda je potrubí pevné. Zkouška se provádí pomocí speciálního zařízení, které simuluje tlak vody. Tuto zkoušku musí provádět odborník, který o ní vystaví protokol.
tags: #navrtani #odpadu #na #stare #rozvody #postup