Zombie jsou v současné době díky nejrůznějším filmům a seriálům oblíbenější než kdykoliv předtím. Jenže zatímco my lidé se nad nimi bavíme, v říši zvířat představují „zombie“ opravdový problém. Ze světa sci-fi se přesuneme do říše zvířat, kde parazitické houby dokážou proměnit živočicha ve věrného otroka podobného zombie.
Ve zkratce: parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis dokáže ovládat chování mravenců rodu Camponotus a využívá je pro vlastní účely. Ty proniknou do těla mravence. Jakmile se mravenec infekcí nakazí, začne ztrácet orientaci.
Podle studie publikované v časopise The American Naturalist je houba v ovládání mravenců pozoruhodně úspěšná. Dokáže mravence přimět, aby se zakousl do místa, které přesně vyhovuje její rozmnožovací strategii.
Zůstane na něm viset bez pohybu až do doby, než umře. Tím ale vše nekončí: v těle mrtvého mravence se spory houby Ophiocordyceps unilateralis i nadále množí. Jakmile je jich tolik, že se do něj už nevejdou, začnou z něj doslova explodovat. Ty buďto náhodně zasáhnou jiného mravence nebo pod nešťastným hostitelem vytvoří sporové pole, které číhá na další kořist.
Život v přírodě je ale neustálý boj. Do „zombiefikace“ se totiž podle biologů zapojil ještě další druh houby, který se naučil parazitovat na parazitovi. Tato houba se dokáže napojit na houbu Ophiocordyceps. Nechá ji sice ovládnout mravence, ale krátce před tím, než se z jeho těla uvolní spory, tento proces zablokuje. Nenechá houbu explodovat, místo toho ji využije pro rozvoj svých vlastních spor.
Čtěte také: O nacistických amatérech v přírodě
Vědci řeší důležité dilema: Co z výsledků svých výzkumů zveřejnit například v odborných časopisech? Aby zpráva měla vědeckou hodnotu, musí být co nejpřesnější. Pokud popisuje nově objevený nebo ohrožený druh, ve zprávě nesmí chybět přesné místo pozorování.
Jak varuje David Lindenmayer z Americké asociace pro rozvoj vědy, v době vyspělých informačních technologií není problém, aby se k vědeckým zprávám dostali lovci senzací. Téma je aktuální i u nás.
Zatím se místa výskytu nejohroženějších druhů většinou veřejně neuvádí. Ale to se nejspíš změní a to, kde na velmi vzácné rostliny nebo zvířata narazíme, se bez problémů dozvíme. Neveřejná jsou například umístění fotopastí. Důvody jsou dva. Prvním je ochrana zvířat. Za druhým se skrývá obava o majetek.
Nezveřejňují se ani místa hnízdění vzácných dravců. „Jednak to láká příznivce sokolnictví, ale třeba i fotografy vzácných druhů. Právě i Lindenmayer upozorňuje na fotografy. Ohroženým druhům se může v té které lokalitě dařit díky tomu, že v ní mají klid. Jenže když do ní začnou proudit davy lidí, může to skončit tím, že druh vymizí.
Lindenmayer zmiňuje, že takto ve volné přírodě pravděpodobně vyhynula asi dvacítka nově popsaných druhů plazů. Místa výskytu vzácných druhů se prý naruší v řádu měsíců od zveřejnění studií o nich.
Čtěte také: Inspirativní příklady: Nazi Amateri v Přírodě
Pokud se ve studii neobjeví přesná lokalita, bude působit neseriózně. Jde také o to, aby na výzkum mohl někdo další navázat. Tím, že odborníci znají veškeré podrobnosti, aniž by je museli pracně získávat od autora studie, se ochrana druhů zlepšuje.
V Nálezové databázi ochrany přírody, kterou provozuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK), najdeme na 24 tisíc rostlinných i živočišných druhů, které žijí na našem území. S databází je navíc propojena mobilní aplikace BioLog, která vám ukáže, které zajímavé druhy se vyskytují v místě, kde se zrovna nacházíte.
Čtěte také: Nacističtí chlapci a příroda
tags: #nazi #mravenci #v #přírodě