Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení nebezpečných odpadů může docházet na místě jejich vzniku, při přepravě nebo v místě jejich zpracování, zejména odstranění. Ač to může být pro někoho překvapením, nebezpečný odpad najdeme v každé domácnosti. Jedná se o věci, které v případě, že s nimi nebudeme správně nakládat, mohou představovat nebezpečí pro lidi a/nebo pro životní prostředí. Žádný z těchto odpadů určitě nepatří do koše.
Dne 13. ledna 2021 vstoupila v účinnost nová legislativa v oblasti odpadového hospodářství, a to zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1. Zákon stanoví povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. S odpady lze nakládat pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení.
Odpad je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu. Okruh věcí, které se za dále stanovených podmínek považují za odpad, je uveden v příloze č. 2. Nebezpečný odpad je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 3. Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky pro nebezpečný odpad.
Původce odpadu se může odpadu zbavit pouze způsobem, který je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy. Je-li původce odpadu znám, ale nezdržuje se na území České republiky, zajistí zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad. Nepodaří-li se příslušnému okresnímu úřadu v řízení o odstranění protiprávního stavu zjistit právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která odpad umístila na nemovitost, která není určena k ukládání odpadů, přechází povinnost zajistit zneškodnění odpadu na vlastníka nemovitosti, na níž je odpad umístěn, a to na jeho vlastní náklady.
Původce nebo oprávněná osoba je povinna zařadit odpady podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů. Katalog odpadů vydá ministerstvo vyhláškou. V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, nebo v případě pochybností, zařadí odpad ministerstvo na návrh okresního úřadu.
Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů
S odpady, které jsou v Katalogu odpadů označeny jako nebezpečné, je původce nebo oprávněná osoba povinna nakládat jako s odpady nebezpečnými. Pokud původce nebo oprávněná osoba stanoveným způsobem prokáže, že tento odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, není povinna dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; je však povinna trvale kontrolovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá.
Mezi povinnosti původce odpadu patří například:
Nakládat s nebezpečnými odpady lze jen se souhlasem příslušného okresního úřadu.
Na území obce nakládá s komunálním odpadem obec nebo ta oprávněná osoba, která k nakládání s komunálním odpadem obdržela písemný souhlas obce. Písemný souhlas uděluje obec v samostatné působnosti. Obec může stanovit bližší podmínky, za kterých může být souhlas udělen.
Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou místní systém sběru, svozu, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. baterie, zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla).
Čtěte také: Nebezpečné odpady: Co musíte vědět
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit poplatek za komunální odpad. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při její činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nebo správce budovy či nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.
Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem a rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu.
Vývoz odpadů vymezených mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, je možný pouze za podmínek stanovených touto smlouvou. Dovoz a tranzit odpadů uvedených ve žlutém seznamu je možný po splnění oznamovací povinnosti, a pokud ministerstvo do 30 dnů od přijetí písemného oznámení dovoz nebo tranzit odpadů nezamítne nebo nestanoví podmínky.
Původci a oprávněné osoby, kteří nakládají s odpady, vedou průběžně evidenci odpadů podle druhů, množství a způsobu nakládání s nimi. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu.
Původci v případě, že produkují nebezpečné odpady podle § 3 odst. 3 nebo produkují více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo více než 50 tun ostatních odpadů za kalendářní rok, zasílají každoročně do 15. února roku následujícího hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi příslušnému okresnímu úřadu.
Čtěte také: Nakládání s nebezpečnými odpady
Okresní úřad zpracovává na základě hlášení evidenci odpadů a nakládání s nimi v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Evidence o odpadech a evidence o nebezpečných odpadech podle § 3 odst. 3 se vede odděleně. Tyto evidence odpadů zasílá každoročně orgánu kraje v přenesené působnosti do 31. května. Orgán kraje v přenesené působnosti tyto evidence odpadů a nakládání s nimi zpracuje v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a zasílá je každoročně ministerstvu do 30. června.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) plní úkoly inspekce. V případě porušení tohoto zákona nebo v případě pochybností celní orgány zboží zadrží. Celní orgány vedou evidenci všech zásilek odpadů propuštěných přes hranice.
Při rozhodování, co patří do nebezpečného odpadu, je třeba se řídit platnou legislativou. Nebezpečný odpad obecně se odevzdává na místě určeném pro jeho sběr. To stanovuje každá obec a je dobré se o něm informovat na obecním úřadě. V případě některých druhů odpadu, jako jsou například zářivky či baterie vám jejich odevzdání usnadní speciální kontejnery. Léky je naopak třeba odnést do lékárny a injekční stříkačky do speciálních košů.
Mezi nebezpečné odpady patří např. odpady polychlorovaných bifenylů (PCB), odpady perzistentních organických polutantů (POPs), infekční odpady ze zdravotní a veterinární péče, odpady obsahující rtuť či odpady nebezpečných chemikálií převážně z výrobních procesů. Napovědět mohou i symboly, kterými by měl být obal nebezpečného odpadu označen. Vykazovat alespoň jednu z dlouhého seznamu nebezpečných vlastností. Mezi nimi je například výbušnost, toxicita, infekčnost, žíravost. Všechny jsou vyjmenovány v nařízení Komise (EU) č.
Podle § 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech je odpad nebezpečný, pokud:
Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x) a v případě nebezpečných vlastností HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních hodnot a kritérií, tyto jsou stanoveny vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.
Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) modulu HNVO. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do systému HNVO.
Od ledna roku 2026 má v České republice vstoupit v účinnost zásadní změna - Spalitelné nebezpečné odpady by se nově podle vyhlášky MŽP měly jen spalovat. Na papíře to vypadá dobře - jde o vysoce monitorovaný způsob likvidace odpadu. Jenže realita je složitější. Česká republika totiž jednoduše nemá dost spaloven nebezpečných odpadů, kam by se příslušný nebezpečný odpad vešel. Česká republika nemá dlouhodobě dostatečnou kapacitu spaloven nebezpečných odpadů.
V současnosti funguje v České republice 21 spaloven nebezpečných odpadů, s celkovou kapacitou cca 104 tisíc tun. Jedná se o vysoce technická a plně monitorovaná zařízení spadající pod přísnou legislativu IPPC. Stávající kapacity však ani zdaleka nepokrývají celorepublikovou potřebu. Podle Plánu odpadového hospodářství ČR 2025 -2035: „Spalovny nebezpečných odpadů jsou klíčovou technologií bezpečného nakládání se spalitelnými nebezpečnými odpady. Při současné produkci nebezpečných odpadů chybí kapacita pro spalování v rozsahu zhruba 45 tis. tun.
Problém spočívá v extrémně složitém povolovacím procesu a mnoha vyjadřováních, včetně klasického NIMBY efektu, kdy lidé sice chápou potřebu spaloven nebezpečných odpadů, ale žádnou nechtějí mít za rohem. Současný termín vyžadující spalování nebezpečných odpadů stanovený ve vyhlášce MŽP č. 273/2021 Sb. byl již jednou posunut, a to novelizací č. 445/2022 Sb. Posun byl z původního termínu 31. 12. 2022 na aktuální termín 31. 12. 2025.
Podle dat MŽP byla v roce 2023 produkce nebezpečného odpadu v ČR 1,58 mil. tun a produkce nebezpečných odpadů na obyvatele činila 145 kg. Nejvíce jich vzniklo v Moravskoslezském kraji (225 kg na obyvatele), nejméně v Karlovarském (67 kg na obyvatele). V celkové produkci nebezpečných odpadů dominuje několik skupin katalogových čísel.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Celková produkce nebezpečných odpadů | 1,58 mil. tun |
| Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele | 145 kg |
| Nejvyšší produkce na obyvatele (Moravskoslezský kraj) | 225 kg |
| Nejnižší produkce na obyvatele (Karlovarský kraj) | 67 kg |
tags: #nebezpečné #odpady #hodnocení #legislativa