Podíl obnovitelných zdrojů ve Švédsku

Švédsko patří k zemím, které se snaží přecházet na obnovitelné zdroje a úplně upustit od výroby z fosilních paliv. Přitom ještě v 70. letech minulého století byl podíl fosilních paliv v energetickém mixu země 75 %. Aktuálně tvoří OZE více než polovinu výroby.

Podle ředitelky Swedish Energy Markets Inspectorate je Švédsko na dobré cestě vyrábět veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů již v roce 2040. Obnovitelné zdroje mají podíl na výrobě elektrické energie ve Švédsku 55,89 %, jaderné elektrárny pokrývají 42,23 %, zbytek tvoří ostatní zdroje. Dominantní postavení mezi obnovitelnými zdroji mají vodní elektrárny. Velký nárůst v instalovaném výkonu zaznamenaly v minulém roce solární elektrárny, jejichž instalovaný výkon vzrostl o 60 %.

Podle Eurostatu se podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě se ve Švédsku zvýšil na 66 %. To výrazně převyšuje současný průměr EU, který dosahuje 23 %. Švédsko se v obnovitelných zdrojích spoléhá především na vodní, větrnou energii, pevná a kapalná biopaliva a na tepelná čerpadla. Země je v oblasti obnovitelných zdrojů na čele technologického vývoje v řadě oblastí.

České firmy se mohou uplatnit jak v tradičních, tak moderních oblastech obnovitelných zdrojů. Mezi ty tradiční patří především vodní energetika, která má 35% podíl na výrobě elektřiny ve Švédsku. Expanze hydroenergetiky je zajišťována především navyšováním výkonu a účinnosti existujících elektráren. Z ostatních sektorů se nejdynamičěji rozvíjí větrná energetika, k čemuž přispívají nové technologie a snižování výrobních nákladů. Výroba elektrické energie z větrných zdrojů by do roku 2030 měla vzrůst více než dvojnásobně na cca 80 TWh. Velmi dobré příležitosti spolupráce pro české firmy také existují při modernizaci chytrých přenosových sítí, na což švédská vláda vyčlenila dodatečné vládní zdroje ve výši 60 mld. SEK (asi 130 mld. Kč).

Útlum Větrné Energie po Úspěšném Rozvoji

Odvětví větrné energie ve Švédsku by se mohlo stát obětí svého vlastního úspěchu. Země má jednu z nejekologičtějších elektrárenských sítí na světě a spoléhá se téměř výhradně na vodní, jadernou a větrnou energii. Větrná energie má nyní na celkové produkci energie v zemi téměř čtvrtinový podíl.

Čtěte také: Recyklační revoluce ve Švédsku

Výstavba tisíců větrných turbín v posledních dvou desetiletích ale znamená, že je k dispozici tolik energie, že ceny elektřiny stále více klesají pod nulu, a to jak pro jednotlivé hodiny, tak pro celé dny. A očekává se, že zůstanou velmi nízké několik let. Nízké ceny energií nabízejí jen malou návratnost, což odrazuje investory od podpory nových projektů obnovitelných zdrojů v zemi. Švédsko už před třemi lety ukončilo hlavní systém dotací pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie se tam teď řídí pouze cenou energie.

Podle údajů odvětvové skupiny Svensk Vindenergi nebyla od prvního čtvrtletí ve Švédsku objednána žádná nová turbína. To je nejdelší období za dva roky. Uvedení větrného parku do provozu, od podání žádosti, nyní v zemi trvá 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku, upozornila poradenská společnosti Ernst & Young. Vláda očekává, že se poptávka v příštích dvou desetiletích zdvojnásobí. Jedno je ale jisté - větší kapacita větrných elektráren bude mít pro uspokojení tohoto růstu zásadní význam. Ostatní země, které se stále snaží o dekarbonizaci pomocí dotací, se více spoléhají na fosilní paliva, což se projevuje ve vyšších cenách elektřiny. Ve Skandinávii se průměrná sazba v letošním roce pohybuje kolem 36 eur (905 Kč) za megawatthodinu. To je polovina ceny v Německu, které je největším evropským trhem.

Starosti dělají odvětví větrné energie také vládní plány rozvoje jaderných elektráren. Návrhy zahrnují 40letou smlouvu, která garantuje, že elektrárna bude dostávat 70 eur za megawatthodinu, tedy že stát dorovná případný rozdíl v ceně, aby stavba byla pro investory atraktivní.

Švédsko a Cíle v Oblasti Klimatu

Tento útlum ohrožuje ambiciózní cíl Švédska dosáhnout do roku 2045 čistých nulových emisích. Švédsko je leaderem v oblasti dekarbonizace, do roku 2030 si dalo za cíl snížit emise skleníkových plynů o 59 % ve srovnání s rokem 2005 a do roku 2045 mít nulové emise uhlíku.

Nejpoužívanějšími obnovitelnými zdroji jsou vodní energie (většinou používané k výrobě elektřiny) a bioenergie (používaná k vytápění). Švédové plní své cíle v oblasti obnovitelné energie s velkým předstihem.

Čtěte také: Švédská severní příroda: Důvody k návštěvě

Nový Solární Park Hultsfred

Ve švédské provincii Småland byl slavnostně uveden do provozu nový solární park Hultsfred, který se s okamžitou platností stal největším zařízením svého druhu v celé zemi. Jednou ze zvláštností je jeho umístění: rozsáhlé pole fotovoltaických panelů bylo vybudováno kolem přistávací dráhy místního letiště.

Na ploše o rozloze zhruba 130 hektarů stojí 174 000 nízkouhlíkových fotovoltaických panelů. Stavba začala v říjnu 2023 a o její včasné dokončení se postaralo konsorcium firem Equans a Solkompaniet. Solární farma byla připojena do distribuční sítě energetické společnosti E.ON, už v dubnu letošního roku začala dodávat elektřinu a od září běží v plném provozu.

Instalovaný špičkový výkon činí 100 MWp, což je hodnota, která ve Švédsku dosud neměla obdoby. Očekávaná roční produkce se má pohybovat kolem 100 GWh zelené energie.

Elektřinu bude odebírat H&M Group, která se zavázala odebírat 95 % veškeré vyrobené elektrické energie. Tento krok je pro H&M součástí dlouhodobé strategie, jejímž cílem je nejpozději do roku 2030 využívat výhradně elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Jak zdůraznil šéf firmy Alight Warren Campbell: projekt dokazuje, že švédský trh je schopen dodávat ve velkém měřítku nedotovanou obnovitelnou energii.

Čtěte také: Krásy Švédska

Výzvy a Budoucnost Energetiky ve Švédsku

Švédský energetický sektor v roce 2025 čelí postupující transformaci podporované elektrifikací průmyslu, dopravy a rostoucími nároky na energetickou bezpečnost. Přes 98 % Švédskem vygenerované elektřiny pochází z nefosilních zdrojů. Důraz je kladen na obnovitelné zdroje, jadernou energii a modernizaci energetické infrastruktury.

Významné výzvy představují omezené možnosti ukládání energie, volatilita cen a investiční nestabilita větrné energetiky. Klíčovou výzvou pro Švédsko i další země s vysokým zastoupením OZE v energetickém mixu zůstávají nedostatečné schopnosti a kapacity sloužící k ukládání přebytečné elektrické energie.

Jaderná energetika stále zůstává součástí dlouhodobé švédské energetické strategie. Stát podporuje výstavbu nových bloků (+ 4 až 6 GW) a malých modulárních reaktorů (SMR), které by měly zajišťovat stabilní a bezemisní výrobu energie. Švédská vláda v roce 2025 přijala zákon o financování výstavby až čtyř nových bloků s tím, že výstavba nových bloků by měla začít do konce této dekády. Spolu s tím se očekává prodlužování životnosti stávajících jaderných elektráren.

Nový návrh reformy švédského energetického trhu z roku 2025 posiluje roli státu při podpoře klíčových energetických investic, zejména v oblasti jaderné energetiky, a to prostřednictvím finančního rizikového sdílení a zjednodušeného licenčního procesu pro nové jaderné reaktory.

Švédské znalosti, investice a inovace v oblasti výroby baterií, větrných, solárních a vodíkových technologií či chytrých přenosových sítí patří mezi světovou špičku. Rychlá elektrifikace švédské společnosti zvyšuje poptávku po dodávkách a službách pro budování nabíjecí infrastruktury a udržitelně vyráběných bateriích.

Northvolt koncem roku 2023 mimo jiné oznámil významný průlom ve vývoji sodíkovo-iontových baterií. Jejich nová sodíkovo-iontová baterie představuje levnější a udržitelnější způsob skladování elektrické energie - bez použití lithia, niklu, grafitu a kobaltu, jako je tomu u většiny ostatních baterií.

Stagnace ve Výstavbě Nových Zdrojů

Švédsko se po letech silného rozvoje větrné energetiky aktuálně potýká se stagnací. Za poslední kvartál loňského roku nepřibyl jediný projekt, což bude mít v budoucích letech negativní dopady na růst instalovaného výkonu. Z pohledu zprovozňování nových elektráren byl loňský rok nicméně relativně silný, přičemž větrné zdroje pokrývaly zhruba čtvrtinu výroby elektřiny v zemi.

Současná výrobní základna v podobě kombinace vodních, jaderných a větrných elektráren totiž drží ceny elektřiny příliš nízko na to, aby se bez větších záruk vyplatila stavba nových zdrojů. Ačkoliv je tato situace příznivá pro tamní odběratele elektřiny, zemi se může v dlouhodobém horizontu vymstít.

Podle dat asociace Green Power Sweden byla investiční aktivita v oblasti větrné energetiky ve Švédsku loni velice nízká. Během posledního kvartálu podle asociace nepřibyl jediný nový projekt, za celý loňský rok dosáhly objednávky větrných turbín pouhých 30 MW. Asociace tak předpovídá, že po roce 2027 se růst instalovaného výkonu s přihlédnutím k současným investičním rozhodnutím zastaví.

„Prudký pokles nových investic do větrné energie má na trh zpožděný dopad. Projekty, které se dnes uvádějí do provozu, mají za sebou několik let povolovacích řízení, což znamená, že jejich účinky budou patrné až za několik let,“ uvedl podle serveru renews.biz Anton Johansson, vedoucí analýzy a marketingu u Green Power Sweden.

Přestože byl loňský rok z pohledu nových investičních rozhodnutí velmi slabý, v případě uvádění nových elektráren do provozu byla situace odlišná. Za celý rok byly podle asociace spuštěny nové větrné elektrárny o instalovaném výkonu 1,4 GW, z toho více než 1 GW během čtvrtého kvartálu.

Podíl Obnovitelné Energie v EU

Členské státy Evropské unie jsou na dobré cestě stát se prvním energeticky neutrálním společenstvím zemí na světě. Již v roce 2019 vystřídaly obnovitelné zdroje energie fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Nejvíce energie se vyrábí pomocí vody a větru, zatímco solární zdroje zažívají nejrychlejší nárůst.

Bezkonkurenčním šampionem v oblasti obnovitelné energie se v roce 2019 stalo Švédsko, jehož podíl zelené energie v hrubé konečné spotřebě elektřiny činil 56,4 %. Má před ostatními členskými zeměmi obrovský náskok, u druhého Finska činí tento podíl 43,1 %. Dobře si v roce 2019 vedlo i Dánsko, které pokrývalo svoji energetickou spotřebu z 37,2 % z obnovitelných zdrojů. Na opačném konci žebříčku se umístilo Lucembursko, které zaznamenalo podíl pouhých 7 % zelené energie na celkové spotřebě. Pod deseti procenty energie z obnovitelných zdrojů zůstaly další tři země, a to Malta s 8,5 %, Nizozemsko s 8,8 % a Belgie s 9,9 %.

Každá členská země Evropské unie má svůj vlastní mix obnovitelných zdrojů a také své individuální dílčí cíle, které odrážejí specifické postavení jednotlivých zemí v oblasti energetiky.

Zbývající třetina vyrobené elektřiny pocházela z kombinace několika zdrojů. Největší část dodala sluneční energie, která je i nejrychleji rostoucím segmentem zelené energie, když se z podílu 1 % v roce 2008 vyšplhala na 13 % v roce 2019.

Své národní cíle pro rok 2020 s pomocí vlastního mixu obnovitelných zdrojů překonalo s ročním předstihem hned 14 členských států včetně České republiky. Dalších šest zemí se svým cílům v roce 2019 výrazně přiblížilo.

Spotřeba Elektřiny ve Švédsku

Švédsko patří k zemím s vysokou spotřebou elektřiny na hlavu, což je přetrvávající důsledek státní politiky podpory využívání elektřiny jako zdroje tepla pro vytápění jak komerčních tak bytových objektů z doby před ropnou krizí. Po prudkém růstu spotřeby elektřiny v 70. a 80. letech (více než 4 % ročně) se růst ustálil na cca 0,5 % ročně.

Švédsko je příkladem účinně liberalizovaného trhu s elektřinou, který patří k nejméně regulovaným v rámci OECD. Reforma trhu v předchozí dekádě přinesla snížení instalovaných generačních kapacit, především na úkor tepelných elektráren. Rezervní kapacita tak klesla o asi 20 % (1996-2000) a švédská energetická soustava se stala citelně zranitelnější. Zvýšilo se totiž riziko výpadku dodávek při selhání některého velkého zdroje v zimní špičce. Švédská energetická společnost se proti takovým případům pojistila podepsáním smluv o výpomoci v krizové situaci s významnými výrobci elektřiny (mimořádnými dodávkami) a odběrateli (snížením odběru).

Struktura zdrojů elektrické energie je podobná jako v ostatních skandinávských zemích: asi 89 % výroby elektrické energie zajišťují jaderné (42 %) a vodní (47 %) elektrárny, zbytek dodávají elektrárny založené na spalování fosilních a obnovitelných paliv a na využívání větrné energie. Stále roste podíl biopaliv.

Oproti předchozím letům se změnila struktura zdrojů energie - díky vyšším srážkám prudce vzrostl podíl hydroelektráren na úkor jak jaderných (postupné uzavření elektrárny Barsebäck) tak tepelných (v důsledku zavedení systému obchodu s emisemi) elektráren. Struktura zdrojů obvykle kolísá i v průběhu roku v souvislosti s průběhem spotřeby. Na té se významně podílí topení v zimním období, kdy se v hydroelektrárnách využívají zásoby vody akumulované v létě ve vodních nádržích.

Jaderná energie se dosud podílela asi jednou polovinou na švédské produkci elektřiny a třetinou na celkové energetické bilanci. Jaderné a vodní elektrárny jsou nejdůležitějším zdrojem energie ve Švédsku. Švédsko tak zaujímá vedoucí postavení ve světě v produkci elektřiny z jádra na hlavu. Jde o téma, na něž je švédská veřejnost citlivá.

V roce 1980 rozhodlo referendum o pokračování jaderného programu, ještě před černobylskou katastrofou pak parlament přijal zákon o postupném odstavení atomových elektráren, jež mělo být dokončeno do roku 2010. Nový zákon z roku 1997 zrušil tento pevný termín, ale delegoval pravomoc k rozhodování, které zdroje a v jakém termínu odstavit, na vládu. V roce 1999 byla odstavena elektrárna Barsebäck 1, ukončení provozu reaktoru Barsebäck 2 následovalo 31.5.2005.

Zároveň se zvyšuje výroba elektřiny ve zbývajících reaktorech. Jaderné elektrárny vyprodukovaly v roce 2011 asi 43 % veškeré energie a vodní elektrárny asi 45 %. Větrné elektrárny vyprodukovaly asi 4 % celkové energie v roce 2011.

Vláda se snaží podporovat rozšiřování užívání obnovitelných zdrojů energie pomocí systému obchodování s tzv. zelenými certifikáty, vydávanými producentům elektřiny, složitého systému zdanění výroby i spotřeby energie (daně z energie, oxidu uhličitého, oxidů dusíku a síry) a dalších finančních nástrojů, nepřímo k tomuto cíli přispívá i systém obchodování s emisními povolenkami.

tags: #Švédsko #podíl #obnovitelných #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Podrobný postup montáže vany
• Nový systém varování před terorismem v USA
• Výstavba terminálu v Nové Pace
• Likvidace autovraků Boskovice
• Povolení pro Skládku Vrbice