Nebezpečný odpad ve Španělsku: Problém, který ohrožuje lidi i přírodu

Chemické látky, které měly lidem pomáhat, zamořily celou planetu. Dají se nalézt v ovzduší, dešti, sněhu, půdě, vodě i v arktických ledovcích. Toxické látky se šíří potravním řetězcem a kontaminují tak všechny živé bytosti a životní prostředí na Zemi.

POPs (perzistentní organické látky) jsou pro lidi a živočichy nebezpečné i v malém množství. Mezi ně patří například aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, hexachlorobenzen (HCB), mirex, heptachlor, toxafen, dioxiny, furany a polychlorované bifenyly. Jejich charakteristickým rysem je perzistence, tedy dlouhý poločas rozpadu, a také rozpustnost v tucích a schopnost přenosu v atmosféře na velké vzdálenosti.

Právě z těchto důvodů je nutné zastavit výrobu perzistentních organických látek a usilovat o zamezení jejich vzniku. POPs mají ještě jednu vlastnost, a to tu, že jejich výroba je levná a jsou tudíž rozšířené především tam, kde je jejich náhrada obtížně dosažitelná, protože by znamenala značné investice. Téměř všechny země s mnoha ekonomickými problémy naráží na neodpovídající nakládání s pesticidy (během jejich výroby, používání, skladování a přepravy). Každoročně jsou kontaminaci těmito látkami vystaveny miliony lidí.

Jedním z hlavních rysů POPs je bioakumulace, tedy jejich hromadění v živočišných tucích. Hlavním zdrojem, z něhož lidé přijímají převážné množství toxických látek, je potrava. I když se jednotlivé látky skupiny PCDD/Fs a PCBs samostatně i ve směsi ve svém zdravotním efektu liší, můžeme zjednodušeně říci, že lze očekávat poškození nenádorová i nádorová (především vnitřních orgánů a plic).

Krátkodobá expozice člověka vysoké dávce látek s dioxinovým efektem vede obvykle k projevům poškození kůže známým jako tzv. chlorakné (tvoří se tmavé skvrny na kůži), poškozena je činnost jater. Dlouhodobá expozice vede k poškození imunitního systému, nervového systému, endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí (pohlavních žláz u mužů).

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Z epidemiologických studií vyplývá, ze uvedené látky s dioxinovým efektem mohou vyvolávat různé metabolické poruchy a že u vysoce exponovaných skupin populace se vyskytuje vyšší úmrtnost na srdeční a cévní choroby i nenádorová onemocnění jater. Za nejcitlivější je ovšem považován lidský plod.

Kumulace škodlivin v tuku matky trvá delší dobu. Z tohoto depa se pak uvolňují látky do krve matky a procházejí do krve plodu. Po porodu jsou mobilizovány tukové rezervy matky a přecházejí i se škodlivinami do tuku mateřského mléka. TCDD byl charakterizován jako karcinogen pro člověka až v r. 1997. Dříve byl považován za látku, u které je podezření z karcinogenních účinků podobně jako u PCBs, které dosud nejsou považovány za prokázané karcinogenní látky.

Dopady odpadu na život zvířat

V podhůří Sierry de Guadarrama severně od Madridu se vznášejí čápi a krouží v hejnu nad skládkou. Pak přijede popelářské auto a vyklopí obsah. Ptáci se jeden po druhém vrhají k zemi - snídaně je tady. Na madridské skládce Colmenar Viejo denně zhruba stovka nákladních aut vysype domovní odpad do jámy, kterou pak bagry zahrnou pískem. „Je to čapí ráj, protože tu mají trávu, louky, a pak skládku, takže tady mají všechno, co potřebují,“ říká Alejandro López García.

Vědci podle sčítání na podzim 2020 zjistili, že ve Španělsku žije 36 217 z přibližně 450 tisíc evropských čápů bílých. López García uvedl, že jen v oblasti Madridu jeho pracovní skupina nedávno napočítala 2300 hnízdících párů, zatímco v roce 1984 jich bylo zaznamenáno jen 200. Je pravděpodobné, že teploty budou i nadále stoupat, což znamená, že díky mírnější zimě bude v Madridu zůstávat čím dál vyšší počet čápů.

Čápi se živí hmyzem, drobnými hlodavci a červy, které vytahují z odpadků a doplňují si tak svůj jídelníček. „Díky lepšímu počasí a vyšším teplotám mají čápi k dispozici více hmyzu a červů,“ upozorňuje ornitolog Blas Molina, který spolupracuje se španělskou ptačí charitou SEO/Birdlife.

Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Negativní dopady stravování čápů na hromadách odpadků se dostávají i k lidské populaci. Čápi z celé Evropy se v zimě stále vydávají na krátký skok na jih, ale pokud se krmí na místech, kde jsou odpadky, pak se potenciálně toxické chemikálie mohou přenést do nádrží a zdrojů pitné vody, u kterých se cestou zastaví.

Čím dál viditelnější je podle něj i trend, kdy si čápi stavějí hnízda mimo tradiční mokřady v oblastech poblíž měst. Tito velcí ptáci jsou svým hnízdištím věrní, vracejí se na ně rok co rok - a nyní se jejich populace soustřeďuje kolem skládek po celém Španělsku. „Když se objeví dvě čapí hnízda na vesnickém kostele, na obecním úřadě nebo na radnici, je to v pořádku.

Třídění odpadu ve Španělsku

Cestování s sebou přináší zhoršení podmínek pro třídění odpadu. Ať už cestujeme autem, nebo letadlem, blízko, nebo daleko. Velkou neznámou jsou i platná pravidla v dané destinaci. Ne vždy se ale podmínky pro třídění odpadu významně liší od těch českých. Především pokud cestujeme směrem do západní Evropy. Právě ve Španělsku nás čeká velmi milé překvapení.

Třídění odpadu v Barceloně

Výlet do Barcelony je povyražení, které si každoročně dopřejí tisíce Čechů. Levné letenky některých nízkonákladových dopravců usnadnily dostupnost této katalánské metropole, a tak nám téměř nic nebrání udělat si výlet k moři. Tento boom rapidně vzrostl především po olympiádě v roce 1992 a dodnes letí oblíbenost mezi turisty strmě vzhůru. I když nejsou Španělům třídicí koše na recyklovatelný odpad žádnou neznámou, bojovat s negativními dopady turismu je často předem prohraný boj.

Opuštěné večerní pláže pokryté tunami odpadků přejíždějí pravidelně bagry, které odpadky sunou před sebou nebo je převracejí v písku. Na každých deseti metrech je přitom klasická odpadková „trojka“, kde nechybí koš na směsný odpad, koš na papír a koš na plasty a kovy.

Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět

• Třídicí koše na španělských plážích mají i obrazovou pomůcku, která napomáhá překonávat jazykové bariéry.
• i v Barceloně lze najít hnědé nádoby na třídění bioodpadu.

V Barceloně poskytují zajímavou službu, kdy si můžete zavolat městskou linku a nechat si odvézt starý nábytek, elektroniku a nebezpečný odpad. Tento odpad jednoduše necháte před bytem a příslušný vůz si pro něj přijede. Elektronika se běžně nechává vedle kontejnerů pro vyzvednutí speciální službou.

Španělsko - třídění odpadu v číslech

Španělsko je velká země a čísla ohledně třídění odpadu se liší region od regionu. Ve snaze dostat se blíže k evropským špičkám v třídění odpadu a recyklaci přislíbila španělská vláda Evropské unii prudké zlepšení do roku 2020.

Jak se srovná laťka například mezi provincií La Rioja, kde už v roce 2013 bylo průměrně recyklováno 50 % odpadu, a Madridem nebo Kanárskými ostrovy, kde je recyklace na 20 %, se teprve uvidí. Odpadové hospodářství je přitom v rukou regionálních vlád.

Může za všechno turismus?

Jak je tedy možné, že přes existenci kontejnerů a nádob na třídění i tak najdeme v Barceloně značné množství poházeného odpadu? Výše zmíněný turismus jistě nemůže za vše…

Další možnou komplikaci lze najít v hustotě jejich rozmístění. V rámci vytížených pláží je vidíme všude, zajdeme-li ale hlouběji do města, jejich koncentrace rapidně klesá.

tags: #nebezpečný #odpad #Španělsko

Oblíbené příspěvky:

• Databáze ekologických zátěží
• Jak vybrat lehkou bundu do přírody?
• Máchův kraj přírodní krásy
• Dopady změn klimatu v Austrálii
• Obnova přírody po bouři