Ochrana přírody na ostrově Negros: Záchrana ohrožených druhů


28.03.2026

Negros, jeden z ostrovů Filipín, je známý produkcí cukrové třtiny, a také tím, že z jeho původně rozsáhlých a unikátních lesů už zbývá jen pár izolovaných kousků. Filipíny patří mezí nejvíce odlesněné tropické země, kde zbývající lesy pokrývají okolo 20 % území tohoto ostrovního státu. Rozsáhlým odlesňováním byla také zasažena oblast Visayánských ostrovů, do kterých náleží ostrov Panay a Negros.

Úbytek lesů, ale i lovecký tlak zapříčinil drastický pokles některých endemických druhů těchto dvou ostrovů, z nichž se někteří ocitli na pokraji vyhubení. Především se jedná prase visayánské (Sus cebifrons), sambara skvrnitého (Rusa alfredi), holuba negroského (Gallicolumba keayi), zoborožce rýhozobého (Penelopides panini) a zoborožce žlutobradého (Rhabdotorrhinus waldeni). Těmto druhům se taktéž začalo říkat „velká pětka“ visayánských ostrovů.

Aktivity na ochranu přírody a ohrožených druhů

S ohledem na výjimečnost a izolovanost filipínské přírody probíhá několik českých projektů, které se podílejí na ochraně místních ohrožených druhů. Češi tak na Filipínách pomáhají nejmenším opičkám světa, zachraňují kriticky ohrožené exotické zoborožce či znovuobjevují zdánlivě vyhynulé savce. Tyto projekty napomáhají nejenom ochraně životního prostředí, ale jsou i skvělým přínosem do vzájemných vztahů naší země s Filipínami.

Organizace Talarak

Organizace Talarak působí na ostrově Negros již od roku 2008 a v současné době spravuje tři centra se záložní populací velké pětky a dalšími filipínskými druhy. Některé z nich taktéž úspěšně rozmnožuje a současně provádí výzkum a přípravy na jejich vypouštění zpět do volné přírody. Na to navazují taktéž aktivity spojené se zalesňováním a přípravou dalších území na reintrodukci (vysazování druhů do původního areálu výskytu, ze kterého vymizeli).

Talarak je domorodé jméno, v přírodě kriticky ohroženého, zoborožce Waldenova (Rhabdotorrhinus waldeni), endemického druhu v západních Visayas na Filipínách. Stejně tak se jmenuje Záchranné centrum na ostrově Negros, které se snaží o záchranu nejen tohoto druhu zoborožce, ale i dalších ohrožených druhů zvířat. Hlavní příčina ohrožení filipínských druhů tkví v silném odlesňování ostrovů a v nezákonném lovu zvířat pro obchodování a pochoutky na trhu. Vše také souvisí se stále rostoucí lidskou populací.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Spolupráce se ZOO Liberec a ZOO Plzeň

Zoo Liberec je do aktivit Talaraku zapojena již od roku 2009 a v současné době zajišťuje prostřednictvím místní veterinářky péči o zvířata chovaná v záchranných centrech. Plzeňská zoo podporuje činnost centra od roku 2008. O vznik a fungování centra i všech aktivit mimo něj se zasloužil Čech, bývalý ošetřovatel plzeňské zoo, Pavel Hospodářský. První repatriace na Filipínách Nadace Talarak na ostrově Negros pokračuje v úsilí zachránit co nejvíce kriticky ohrožených endemických druhů. O historicky první úspěšné repatriaci odchovaných zoborožců rýhozobých, holubů negroských, prasat visajanských a sambarů skvrnitých na Filipínách nás osobně informovali výkonný ředitel Nadace Talarak Matthew Ward a Justine Magbanua při setkání se zaměstnanci a podporovateli záchranných projektů.

Další projekty na Filipínách

  • Tarsius: Projekt na ostrově Bohol na ochranu jednoho z nejmenších primátů světa poloopičky nártouna filipínského vede zooložka Dr. Milada Řeháková ve spolupráci s ochranářským centrem na Boholu.
  • Ochrana ptáků na Filipínách: ZOO Praha spolupracuje se záchrannou stanicí na filipínském ostrově Negros, kam směřuje i část výnosu z prodeje vstupenek.
  • ECOSWITCH Project: Regionální partnerství, konzultace a tréninkový program zaměřený na změnu mikroklimatu prostřednictvím ekologizace průmyslové produkce v Manile a oblasti Calabarzon na Filipínách.

Znovuobjevení vyhynulého hlodavce

Domněle vyhynulá velemyš dynagatská (Crateromys australis) byla objevena organizátory projektu Tarsius Miladou a Václavem Řehákovými po 37 letech od jejího prvního a posledního nálezu na filipínském ostrově Dinagat (publikace Živa 01/13).

Dovolená na Negrosu: Kombinace přírody a dobrodružství

Negros ve zkratce: dovolená pod dohledem mohutných sopek, impozantní vodopády a nekonečné jeskyně, setkání se skotačivými delfíny, cukrová třtina a štiplavý rum.

Proč byste měli navštívit Negros?

  • Česká stopa: Cestou na mohutnou sopku Kanlaon se stoprocentně neztratíte. Na 2 465 metrů vysoký vrchol totiž turistické značení nainstalovali studenti z Mendelovy univerzity. I tak ale vulkán budí respekt. Při poslední erupci v roce 2016 dokonce zastavil leteckou dopravu.
  • Delfíni: Dobrosrdeční delfíni obývají vody kolem několika filipínských ostrovů. Největší hejna ale skotačí právě v okolí Negrosu. Místní podnikavci vás za nimi rádi vezmou na palubě svých lodí. Za pár korun tak můžete získat hned několik oploutvených kamarádů.
  • Nejsladší ostrov: Cukrová třtina hraje na Negrosu hlavní roli. Všestranná rostlina totiž byla dlouhá léta základním kamenem ostrovní ekonomiky. Navštívit zde můžete nejen rozlehlé plantáže, palírny a cukrovary, ale i honosné vily tehdejších majitelů.
  • Šustění křídel: Strach z netopýrů odložte stranou - vyrážíme totiž přímo do jejich domova. Jeskyně Obong na jihu ostrova je těmito hrůzu nahánějícími savci doslova posetá. Kromě netopoýrů ale láká i na nádherné přírodní úkazy a skvělé pozadí pro dramatické fotografie. A to už za výlet stojí, co myslíte?
  • Jídlo: Období španělské, americké a japonské nadvlády se propisuje i do jídelníčku místních restaurací. Tradičním pokrmem je pečené sele v celku nebo různé druhy mas s octem a sójovou omáčkou. Sladkou tečkou, v místním horku tolik žádanou, bývá nejčastěji takzvané halo-halo. Pod tímto exotickým názvem se skrývá ledová tříšť s mlékem a čerstvým či kandovaným ovocem.
  • Rum: Ať už samotný nebo v rámci vychlazeného koktejlu, negroský rum je zkrátka unikátní. Na jeho výrobu se totiž používá především stará odrůda třtiny, která mu dodává specifickou štiplavost. Na zdraví!
  • Dvojčata: Co je lepší než nádherné sopečné jezero? Přece jezera dvě! V národním parku Twin Lakes k nim vede asi 13 km dlouhá štěrková cesta, a tak se jedná o jeden z náročnějších výletů. Za odměnu pak můžete vodní hladinu obdivovat i z paluby šlapadla.
  • Pláže: Na nádherné kusy pobřeží je Negros skutečně bohatý. Ty nejslavnější se soustředí v jižní části ostrova, kde jsou vody klidnější a zázemí bohatší. Velká část z nich navíc láká už jen samotným jménem - třeba slaďoučká Sugar Beach.
  • Dumaguette: Univerzitní město Dumaguette slouží nejen jako oáza vzdělanosti, ale také jako hlavní negroský přístav. Vyplout odsud tak můžete na velkou řádku sousedních ostrovů. Lepší odrazový můstek pro objevování by si jeden mohl přát jen těžko.
  • Oslavy: Všemožné oslavy a festivaly se na Filipínách odehrávají snad každý týden. Některé mají kořeny v náboženství, jiné mají důležitý historický kontext. Většina z nich je ale spojena s úchvatnými rituály a dechberoucími kostýmy. Traduje se též, že každý Filipínec se rodí s hudebním sluchem.

Doporučení pro cestovatele

K vycestování je potřeba cestovní pas platný alespoň 6 měsíce po návratu. Vízum není nutné pro turistický pobyt kratší než 30 dní. Při vstupu je nutné se prokázat pasem splňující podmínky výše, zpáteční letenkou a dokladem o dostatečných finančních prostředcích dle délky a účely pobytu. Udělení víza je plně v kompetenci zastupitelských úřadů, proti zamítnutí žádosti o jeho udělení není odvolání. Cestovní kancelář Čedok nenese odpovědnost za případné neudělení víza. Klientům doporučujeme podávat žádosti o víza s dostatečným předstihem a k žádosti dokládat všechny požadované dokumenty.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Doporučená očkování: břišní tyfus, horečka dengue, žloutenka typu A, žloutenka typu B

Čtěte také: Současná ochrana přírody

tags: #negros #ochrana #prirody

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]