Americká asociace pro povznesení vědy (AAAS) sdružuje 262 různých odborných společností a akademií věd. Letos poprvé na výročním zasedání přijalo její předsednictvo jednohlasné stanovisko: "Důkazy jsou jasné.
Ne snad že by se výzkumníci z AAAS diskusím o klimatických změnách v minulosti vyhýbali. Například v roce 2004 jako hosta pozvali Davida Kinga, hlavního vědeckého poradce britského premiéra. King byl známý jako ostrý kritik americké vlády za její nečinnost vůči hrozbě změny klimatu.
Letos šlo vedení AAAS ještě dál: Vydalo přímé a jasné prohlášení, v němž připomíná podíl člověka na klimatických změnách. Právě rozsáhlé spalování ropy, uhlí a zemního plynu zvyšuje koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře. Tento plyn pak pod sebou zadržuje více tepla.
Stanovisko vědecké asociace směřuje jak k americké vládě, tak i k veřejnosti. Vyplynulo z něj, že většina Američanů už souhlasí s hlasy vědců, že Země se otepluje. Nejsou si však jisti, jak vážný problém to je.
"Žijeme ve světě, kde osmdesát procent energie pochází z ropy, uhlí a zemního plynu," připomněl předseda AAAS John Holdren, profesor Harvardovy univerzity. Podle jeho názoru potřebuje svět od vědců nové metody získávání energie. A to zejména energie ze Slunce.
Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší
Výrobci čekají na levnější fotovoltaické články, které dokážou přeměnit sluneční záření přímo v elektřinu. Zatím jsou tyto články, původně vyvíjené hlavně pro kosmické lodě, příliš drahé a málo účinné. Od vědců se také čeká, že vymyslí účinnější systémy skladování energie získané ze Slunce.
Opatrný pak byl předseda AAAS k jaderné fúzi. Její podstatou je reakce, při níž se slučují jádra vodíku a vzniká obrovské množství energie. "Jsem vzděláním fyzik a jaderná fúze mě hodně zajímá," řekl John Holdren zpravodaji Aktuálně.cz. "Ale pravděpodobnost, že ji lidé v tomto století zvládnou, a začnou tak běžně získávat energii, vidím tak 50:50. Musíme na tom pracovat, ale nemůžeme spoléhat, že nám vše vyjde.
Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a jehož výsledky dnes poskytlo ČTK.
Tím, že se klima na zemi mění, si je jistých 53 procent Čechů, pravděpodobné to je podle dalších 37 procent. Opačný názor má osm procent lidí. O problematiku změny klimatu se ze všech dotázaných zajímá více než polovina, srovnatelných 49 procent takový zájem nemá.
Na další otázky odpovídali jen lidé, kteří rozhodně nevyloučili změnu klimatu v posledních 100 letech. Takových bylo 973 z 985 dotázovaných ve věku od 15 let. Z nich si 27 procent myslí, že lidská činnost ke změně klimatu přispívá zásadně, podle 37 procent přispívá velmi a podle 31 procent přispívá trochu.
Čtěte také: Města s nejhorším ovzduším na světě
Přibližně sedm z deseti dotázaných se přiklání k názoru, že úpravou chování mohou lidé změnu klimatu zpomalit, šest procent věří v zastavení změny při jiném chování. Ze 60 procent Čechů s obavami ze změny klimatu připadá 45 procent na ty, kteří se spíše bojí, a 15 procent na lidi s velkými obavami.
Dvě pětiny českých občanů předpokládají spíše nebo rozhodně špatný dopad změny klimatu na ČR, 46 procent to vidí "tak napůl". V dobré dopady na Česko věří čtyři procenta, žádné neočekává pět procent. Od roku 2020 tak postupně roste podíl lidí s odpovědí "tak napůl", zvýšil se o 16 procentních bodů.
Pracovníci CVVM se téměř tisícovky lidí ve věku od 15 let dotazovali letos mezi 28. červencem a 25.
Ale jistě se najde pár pomatených lidí, co budou říkat, že jde o přírodní jev nezávislý od člověka a budou předkládat velmi hloupé argumenty. Klima se mění už asi 5 miliard let, ať do toho lidi fušují nebo ne.
Klima se sice mění miliardy let, ale takovou rychlostí se měnilo jen nějakým rázovým jevem a vždycky to znamenalo pro ekosystém katastrofu. Proto jsem napsal "přírodní jev nezávislý od člověka" abych předešel nedorozumnění.
Čtěte také: Řešení znečištění půdy
Za poslední 2 tisíc let se klima změnilo jen jednou, kdy nastala malá doba ledová a to asi o -1°C.
Měnilo se někdy i rázově (jeko třeba dnes), ale to mělo vždy nějakou silnou příčinu. Proto vědci od asi 60. let minulého století intenzivně pátrají, jaká je to dnes a jak se k ní máme postavit.
Samozřejmě byla Zeměkoule historicky ničena impaktními a jinými vesmírnými událostmi a vždy to znamenalo ekologickou i klimatologickou katastrofu. Jenže dnes, od začátku spalování fosilu, nic takového nenastalo.
Rovnako môže nastať výbuch sopky, pád asteroidu, alebo náhla zmena morského prúdenia môže zakývať klímou na Zemi veľmi podstatne a pritom neočakávane.
Dnes sa děje. Zbadali sme to.
Pan profesor Vojen Ložek žil v době, kdy už sice intenzívně probíhal výzkum klimatických změn, ale nic ještě nebylo prokázané a tisíci důkazy potvrzené. A zabýval se především historií, ne budoucností. Takže to zcela logicky vědět nemohl.
Tak si milý Holmes uvedom, že klimatické zmeny v minulosti prebiehali podľa Ložeka (Pokorného a ďaľších paleovedcov) oveľa rýchlejšie ako dnes. To čo tu stále vypisuješ je 100x opakované klamstvo. Ak boli minulé klimatické zmeny rýchlejšie ako tá dnešná tak sa ani nemáme o čom baviť, proste zem nezhorí pretože sa nič výnimočné nedeje.
Samozřejmě se děly rychlejší změny klimatu, ovšem vždy musely mít razantní příčinu. A vždy to mělo za následkem zásadní změny v zemském ekosystému. To samé jako dnes, otázka jen zní, jak razantní příčina to dnes je.
Takto napríklad klimatickú zmenu vnímajú geológovia: Čím „hlbšie“ ideme v geologickom zázname, tým sú získané údaje menej citlivé na krátkodobé variácie a reagujú viac na globálne zmeny. Sedimenty z mladšieho kvartéru (štvrtohôr) sú dobre zachované aj na našom území a ich štúdium umožňuje interpretovať aj pomerne jemné variácie v zmenách klímy.
Na ich základe boli definované takzvané glaciály (spomínané doby ľadové) a interglaciály (doby medziľadové), menšie variácie v rámci týchto epoch sú nazvané štadiály a interštadiály. Krivka charakterizujúca zmeny teploty počas kvartéru je zložená zo základnej oscilácie medzi glaciálmi a interglaciálmi, na ktoré sú naložené variácie štadiálov a interštadiálov.
Detailným štúdiom veľkého množstva profilov boli identifikované ďalšie naložené zmeny v relatívne krátkych časových intervaloch. Superpozíciou oscilácií rôznych rádov vzniká veľmi komplikovaná krivka, ktorá prakticky neumožňuje realistickú predikciu ďalšieho vývoja jej extrapoláciou.
Tomu zodpovedá aj veľmi premenlivý sklon čiary, ktorá má dokumentovať nárast očakávaných teplôt v budúcnosti (takzvaná „hokejka“ Michaela Manna) a ktorá je prezentovaná materiálmi IPCC. Z poznania geologickej minulosti je, naopak, reálnejšie očakávať ochladenie(!) ako dôsledok periodického striedania ľadových a medziľadových dôb, ktoré v minulosti vieme s istotou vysledovať.
V širšom časovom horizonte je reálne očakávať ochladenie a príchod nového glaciálu (doby ľadovej), ktorému bude predchádzať séria náhlych teplotných výkyvov.
J. R. Petit, jeden z významných vedcov zaoberajúcich sa výskumom antarktického ľadu, na otázku možných klimatických zmien povedal: „Holocén je ďaleko najstabilnejšie a najteplejšie obdobie zaznamenané v antarktickom ľade za posledných 420 000 rokov. Z pohľadu uvedených skutočností (doložených množstvom nesporných výsledkov) je minimálne zvláštne, že do debaty o klimatických zmenách sú len ojedinele prizývaní geológovia.
Informácie pochádzajúce z interpretácie geologického záznamu totiž dokladajú obdobia rádovo dlhšie v porovnaní s obvykle prezentovanými údajmi IPCC. Ako som už spomenul, izotopové zloženie určitých typov vzoriek poukazuje aj na prostredie, v ktorom horniny vznikali. A tu sa nachádza asi najpodstatnejší moment našej argumentácie, respektíve naopak - problém argumentácie IPCC.
Je veľkou (a nezodpovedanou) otázkou, prečo by ten proces mal byť práve v našej dobe opačný. Teda ešte raz - argumentácia IPCC prezentuje nárast teploty ako dôsledok nárastu podielu CO2 v atmosfére, teda proces opačný ako pri situáciách dokumentovaných až po súčasnosť. Rozpor má ďalekosiahle následky, pretože bez proklamovanej postupnosti (nárast CO2 a následný nárast teploty) by nebolo možné dostatočne argumentovať celosvetové požiadavky na postihy pre pôvodcov CO2.
Většině miliardářů stoupne bohatství do hlavy a vyjadřují se i k tématům, o kterých toho moc nevědí. Nejinak je tomu i u Billa Gatese, jehož výroky jsou v přímém rozporu se základními vědeckými poznatky. Přední klimatolog Michael E. Mann jeho prohlášená uvádí na pravou míru.
Bill Gates se považuje za inovátora v oblasti technologií a systémů. V říjnu, před mezinárodním klimatickým summitem COP30, miliardář a filantrop přeformuloval klimatická opatření, globální zdraví a rozvoj jako vzájemně se vylučující a navzájem si konkurující oblasti.
Gates, jeden z původních technologických magnátů ze Silicon Valley, sepsal memorandum, ve kterém bagatelizoval nevyhnutelné důsledky klimatických změn, a uvedl: „Nevede to k zániku lidstva. Lidé budou moci v dohledné budoucnosti žít a prosperovat na většině míst na Zemi.“ Přední klimatolog Michael E. Mann s tímto názorem zásadně nesouhlasí.
Myšlenka, že opatření na ochranu klimatu musí být přijímána na úkor snah o zlepšení lidského zdraví, je prokazatelně mylná. Michael Mann, klimatolog
Jméno Michael Mann jste možná už zaslechli, ale nemůžete si vzpomenout, jaké souvislosti? Vzpomeňte si na ikonický „hokejkový graf“, který demonstroval bezprecedentní povahu současného globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv. Mann je ten, kdo s touto analogií přišel, aby obyčejní lidé jako my lépe pochopili naléhavost změny klimatu.
Bill Gates však devastující důsledky globálního oteplování nechce přijmout. Místo toho se chlubí malými a spíše nepatrnými technologickými řešeními.
Michael Mann tvrdí, že Gatesův 17stránkový dokument bagatelizuje závažnost klimatické krize. Na klimatickou krizi neexistuje žádný zázračný „lék“. A pokud planetu zničíme, není možné ji nějak restartovat. Jediným bezpečným a spolehlivým způsobem, když se ocitnete ve spirále klimatické zkázy, je přestat těžit a spalovat fosilní paliva.
Podle Manna hovoří Gates z pozice „arogance“, ve které se zakladatel Microsoftu skutečně domnívá, že „něco tak koncepčně základního, jako je rozložení emisí uhlíku na jednotlivé složky, nebylo dosud nikdy vyzkoušeno“.
Zatímco Gates bagatelizuje roli čisté energie a rychlé dekarbonizace, Mann vysvětluje, že „pro ty, kteří již delší dobu sledují Gatesovy postoje k klimatu, není jeho takzvaný náhlý ‚obrat‘ ve skutečnosti žádným ‚obratem‘. Je to logický důsledek mylné cesty, kterou se vydal již před více než deseti lety.“
Gates zamlčuje své investice do infrastruktury založené na fosilních palivech (tj. zemní plyn se zachycováním uhlíku a zvýšenou těžbu ropy) prostřednictvím své venture kapitálové skupiny Breakthrough Energy Ventures. Financoval to, co považuje za ziskové geoinženýrské zásahy, jako je rozprašování obrovského množství oxidu siřičitého do stratosféry, aby se zablokovalo sluneční záření a ochladila planeta.
Gates se rozhodl zaměřit na odvětví, která čelí četným výzvám v oblasti dekarbonizace, jako je ocelářství nebo letecká doprava, místo toho, aby uznal energetickou infrastrukturu, kterou lze již nyní snadno dekarbonizovat. Upřednostňuje hypotetické nové energetické technologie, včetně modulárních jaderných reaktorů, o nichž Mann říká, že na ně „nelze v časovém rámci, ve kterém musí svět přejít od fosilních paliv, přejít“.
„Poslední dopis“ Gatese, jak uvádí Michael Mann, „působí jako bingo, bagatelizující klimatické změny“.
Ve svém memorandu Gates tvrdí, že aktivisté v oblasti klimatu by měli zmírnit svůj důraz na krátkodobé emisní cíle - což označuje jako „apokalyptický scénář“ - a místo toho by se měli zaměřit na zlepšení života v oteplujícím se světě. Trvá na tom, že „úsilí o boj proti změně klimatu odvádí pozornost od úsilí o řešení ohrožení lidského zdraví“.
Nová kniha Michaela Manna Science Under Siege (Věda v obležení), kterou napsal společně s předním vědcem v oblasti veřejného zdraví Peterem Hotezem, vysvětluje, že klima a lidské zdraví jsou neoddělitelné a že změna klimatu přispívá k šíření smrtelných nemocí. Mann vyvrací Gatesovo tvrzení, že „chudí a utlačovaní mají naléhavější problémy“.
Data naopak velmi výmluvně dokazují pravý opak: právě chudí a bezmocní mají nejméně prostředků k boji proti klimatickým změnám, „protože mají k dispozici nejméně prostředků a z toho pramení jejich malá resilience“, zdůrazňuje Mann.
Ano, chudoba a nemoci musí být řešeny systémově jako základní lidská práva, ale Mann tvrdí, že řešení globálního oteplování a globálního zdraví není hra s nulovým součtem. Místo toho klimatické změny zesilují pandemie a vektorově přenosné nemoci, jako je malárie. „Každá desetina stupně oteplení, které se vyhneme, znamená obrovské množství škod, kterým jsme dokázali zabránit“ vysvětluje Mann.
Ale „sebestředné myšlení ‚tech bro‘, dnes tak rozšířené ve veřejné diskusi o životním prostředí“, zakrývá význam čisté energie. Gates je spoluviníkem, protože přijímá „konzistentní vzorec bagatelizace čisté energie a zároveň propaguje pochybná a potenciálně nebezpečná technologická řešení, do kterých často osobně investuje“.
Taková technologická řešení klimatických změn, pokračuje Mann, „nás svádí ne nebezpečnou stezku, jednak proto, že nahrazují mnohem bezpečnější a spolehlivější možnosti - konkrétně přechod na čistou energii - a jednak proto, že alibizují pokračování ve spalování fosilních paliv jako doposud.“
Proč dekarbonizovat, paroduje, když můžeme problém vyřešit později nějakou „náplastí“? „Co by se mohlo pokazit?“ směje se Mann. „A jasně, pokud zničíme tuto planetu, jednoduše se geoinženýrstvím zmocníme Marsu. Že ano, Elone?“
Gates trvá na tom, že za výstavbu zařízení na výrobu čisté energie je třeba zaplatit „prémii“. Ve skutečnosti má čistá energie „nižší průměrné náklady než fosilní paliva nebo jaderná energie, ale Gates otázky odklonil osobními útoky“, připomíná Mann.
tags: #nejbezpecneji #na #svete #klimaticke #zmeny
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]