Česká republika patří mezi státy, jejíž obyvatelé třídí odpad velmi poctivě. Třídění odpadu není Čechům cizí. Naopak jsou v něm rok od roku lepší. Téměř tři čtvrtiny Čechů třídí odpadky a velmi často správně. Chybovost při třídění se za poslední roky zmenšila. Češi chybují při třídění odpadu stále méně, uvádí společnost Eko-kom, která v tuzemsku provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů.
I přes velkou snahu se ale ne vždy dostane každý kus odpadu do toho správného kontejneru. S dobrým úmyslem už asi většina z nás třídí, občas se však stane, že vyhodíme například zdánlivě papírově vypadající krabici do modrého kontejneru, aniž bychom tušili, že tam nepatří. Jedním z problémů je snaha recyklovat úplně všechno, takže spousta odpadků, která by měla skončit v koši na směsný odpad, je zbytečně ukládána do barevných kontejnerů.
Chybně vytříděný odpad pak obsah kontejneru znehodnocuje a komplikuje jeho další zpracování. Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Tam ho odborně znovu dotřiďují pracovníci. To proto, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci.
Třídění odpadu je v České republice jednoduché. Sběrná síť je dostupná, tvoří ji téměř 700 tisíc nádob na odpady. Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům je 89 m. Češi to mají k nejbližšímu sběrnému místu v průměru 87 metrů. Systém doplňuje v některých regionech pytlový sběr. Separovaný odpad je možné odevzdávat i do sběrných dvorů, sběrných středisek a podle druhu některý i do výkupen.
Lidé však při třídění odpadů dělají chyby. V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i odpad, který do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění papírových plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Nejčastěji dělají chyby při třídění obalů složených z více materiálů.
Čtěte také: Návrh GUI a rizika
Pojďme se podívat na nejčastější chyby, kterých se dopouštíme při třídění jednotlivých druhů odpadu:
Velmi častou chybou při třídění odpadu je vhazování složených krabic do kontejnerů. Složená krabice zabírá v kontejneru velké množství místa a do kontejneru se pak vejde mnohem méně odpadu. Všechny krabice je nutné před vhozením do kontejneru rozložit. Papír patří mezi nejčastější druhy odpadu. Vhazujeme jej do modré popelnice. Papírový odpad zahrnuje noviny, časopisy, krabice a kartóny.
Dříve se bylo vhazování plat od vajíček a roliček od toaletních papírů do kontejnerů na papír chybou. To už ale v dnešní době neplatí. „Technologický pokrok to změnil. Odpad, který dříve končil v černém kontejneru, by se dnes správně měl vyhazovat do kontejnerů na papír. 4. Změnou v posledních letech prošla recyklace ruliček od toaletního papíru a plat od vajec.
Nevhodné je třídit mastné nebo znečištěné papírové obaly, jako jsou krabice od pizzy. Použité krabice od pizzy není vhodné do modrých kontejnerů vkládat. Důvodem je znečištění - hlavně mastnota, která na nich ve většině případů ulpí. Do směsného odpadu je nutné ukládat také silně znečištěný papír - třeba použité krabice od pizzy.
Také mnoho obalů, které se často tváří jako papír, neobsahuje pouze papír ale často také další druhy materiálů. Typickým příkladem takového obalu jsou papírové kelímky na pití. Kam s kelímkem od kávy? Plastové víčko nebo brčko po konzumaci vhodíme do žlutého kontejneru na plast, ale samotný papírový kelímek třídit nemůžeme. Důvod je prostý, papír kelímku je potažený tenkou vrstvou plastu.
Čtěte také: Třídění odpadu: Česká republika
Několikrát recyklovaný papír už dále použít nelze, patří proto do směsného odpadu. Starý papír: Vícekrát (cca 7x) zrecyklovaný papír využít dále nejde, proto patří do směsného odpadu. Patří sem např. ruličky od toaletního papíru či plata od vajec. A pozor: nevyhazujte do papíru ani účtenky.
Plasty jsou běžně používanými materiály. Některé druhy plastů mohou být obtížně recyklovatelné. Mezi plastový odpad patří plastové láhve od nápojů, obaly od potravin, plastové kelímky a obaly od hygienických produktů.
V každém městě se může do kontejnerů na plast vhazovat trochu jiné druhy odpadů. Je to dáno tím, jak je vybavená třídící linka. V Brně tak můžeme do kontejnerů na plast vhazovat také nápojové kartony tzv. teprapaky (obaly od džusů nebo mléka) a hliníkové plechovky. V jiných městech je možné, že se setkáte s oranžovou popelnicí určenou přímo na nápojové kartony a není je tak vhodné vhazovat do jiných kontejnerů.
Polystyrenové krabičky od jídla: Ani ty se nedoporučuje dávat do plastu. Chcete-li vyhodit polystyren, nebo si v restauraci necháte zabalit jídlo s sebou a zůstane vám po něm termokrabička, měli byste vědět, že ani jedno nepatří do koše! Polystyrenové termoobaly nebo výplně krabic spotřební elektroniky mají své místo v nádobách na plast. „Výjimku tvoří pouze polystyren fungující jako stavební izolace. Pokud je od omítky nebo jinak chemicky znečištěný, jde o stavební odpad, který by měl končit ve sběrných dvorech.
Do plastového odpadu také nepatří obaly, které jsou tvořeny z kompozitu kovu a plastu. Tyto materiály jsou označeny značkou, která na to uživatele upozorní. Běžné plastové obaly bývají z polyetylénu, polypropylénu nebo polyetylentereftalátu a jsou označeny jako „PE“, „PP“ nebo „PET“. Pokud najdeme na obalu značku polymeru „C/“ (typicky „C/PE“), takovýto obal značí kompozitní materiál a patří do směsného odpadu. Stejně tak do žlutého kontejneru nepatří použité kávové kapsle.
Čtěte také: Špatné svíčky a jejich dopad na emise
Do plastového odpadu nepatří také mastné obaly. Neznamená to, že tam nepatří láhev od oleje, ale je ji nutno předem vymýt saponátem a teplou vodou. Lahve od olejů/barev: Ačkoliv jsou plastové, do plastu je neházejte. Tedy alespoň ne v případě, že je důkladně nevymyjete od oleje a barev.
Skleněné lahve a sklenice patří mezi nejlépe recyklovatelné materiály. Výroba skla je energeticky mnohem náročnější než jeho recyklace, proto má třídění skla velký smysl. Důležité je, aby sklo bylo čisté a bez zbytků potravin nebo nápojů. Víčka od zavařovacích sklenic patří do směsného odpadu, protože jsou většinou potažená z vnitřní strany gumou. Pokud je hodíme do kontejneru na sklo, tak to nevadí, protože sklo prochází následným čištěním a víčka budou pomocí magnetů ze skla vytažena.
Největším chybou při třídění skla je automatické vyhazování okenních tabulí do čirého skla. Tabule jsou většinou barevné. Vidět to je vždy na lomu nebo na hraně skla. „V nádobách na sklo by v žádném případě neměly končit zrcadla, střepy z keramiky nebo autoskla,“ dodává Radim Mana.
Ačkoli jsou zrcadla vyrobena ze skla, v žádném případě nesmí staré zrcadlo přijít do kontejneru na skleněný odpad. Důvodem je zrcadlová vrstva kovu na skleněné desce, která by mohla celý odpad při jeho dalším zpracování znehodnotit. Zrcadlo: Ačkoliv jsou zrcadla vyrobená ze skla, do popelnice na sklo nepatří. Mají na sobě totiž vrstvu kovu.
Bioodpad, známý také jako organický odpad nebo biologicky rozložitelný odpad, je odpad, který pochází z organických materiálů, které mohou být snadno rozloženy mikroorganismy nebo jinými přírodními procesy. Správné třídění organického odpadu je velmi důležité.
Pokud organický odpad vhodíme do směsného odpadu, čekají ho většinou dva možné osudy. Může být se směsným odpadem spálen nebo je společně s ním uložen na skládku odpadu. Když se bioodpad uloží na skládku, začne se rozkládat a vytvářet obrovské množství různých plynů, např. methanu, které velkou měrou přispívají ke skleníkovému efektu. Co s tím? Organický odpad jako jsou zbytky z ovoce, zeleniny, listí, kávová sedlina a jiné rostlinné zbytky lze kompostovat. Kompostování je přírodní proces, při kterém se organický materiál rozkládá s pomocí mikroorganismů a vytváří se humus, který lze využít např. pro hnojení. Mnoho měst má systémy pro tříděný sběr bioodpadu. Popelnice na bioodpad mají většinou hnědou barvu. Organický odpad je sbírán zvlášť od ostatních druhů odpadu a je následně kompostován nebo jiným způsobem využíván. Velké množství organického odpadu může být využito např. k výrobě energie.
Elektronické zařízení, jako jsou mobilní telefony, počítače a televize, obsahují mnoho cenných surovin, které mohou být recyklovány. Mezi tyto suroviny patří i cenné kovy jako je např. Na mnoha místech najdete červené kontejnery určené pro sběr drobnější elektroniky. Jen si dejte pozor, abyste se před vyhozením zbavili všech citlivých osobních údajů, které se mohou obsahovat např. staré telefony a paměťová média.
Tužkové a jiné baterie mohou obsahovat toxické těžké kovy, v žádném případě je proto nevyhazujte do běžného odpadu. Staré baterie jsou pokládány za nebezpečný odpad, po vybití je odstraňte z dosahu dětí a postarejte se o jejich správnou likvidaci. Staré baterie vložte do červených kontejnerů na elektro odpad, na nichž je malý otvor přímo k vhazování baterií. V supermarketech nebo v prodejnách s elektronikou často najdete boxy, v nichž můžete staré baterie nechat. Baterie, e-cigarety: Ani jedna z těchto věcí nepatří do žádné z dosud zmíněných popelnic. Oboje obsahuje těžké kovy, proto jsou pro ně určeny speciální nádoby. Baterie patří do červených košů na elektroodpad (najdeme je zpravidla ve všech supermarketech či obchodech s elektrem). V mnoha trafikách pak na elektronické cigarety mají speciální recyklační kontejner. Také je možné e-cigarety dovést do sběrného dvora.
Nebezpečný odpad zahrnuje látky jako jsou baterie, léky, barvy a různé chemikálie. Tyto látky nesmí být vyhazovány do běžného odpadu, protože mohou poškodit životní prostředí. Je nejlepší odnést je do sběrného dvora. Léky patří do kategorie nebezpečného odpadu. Proto by v žádném případě neměly přijít do kontejnerů na směsný odpad. „Prošlé léky se za žádných okolností nevyhazují do koše ani nesplachují.
1. Nejčastěji se chybuje při recyklaci kompozitních materiálů, tedy obalů, které jsou vyrobené z více vrstev materiálů a nejdou od sebe oddělit. Mezi takové obaly patří například blistry od léků nebo obaly od kávy, které jsou z hliníků a plastu. Jediným typem kompozitního materiálu, který se recyklovat dá, jsou krabicové obaly od nápojů - tetrapaky. „Stává se to u těch kompozitních obalů, které bývají označeny například C/PAP, tedy podobně jako nápojové kartony. Lidé se mylně domnívají, že do nádob na nápojové kartony mohou házet i ostatní obaly se stejným označením.
Obaly od léků, zejména pak plastovo-hliníková kombinace na tenkých platech s léky, to je opravdový nepřítel recyklace. Recyklace těchto kompozitních obalů není nemožná, ale je velmi komplikovaná a v podstatě se nevyplatí. Jak tedy s prázdnými blistry naložit? Žlutý kontejner je mimo hru.
Sáčky od koření patří jen a pouze do směsného odpadu kompozitních obalů, který sestává z tenké vrstvy plastu, papíru a často nechybí ani vrstva hliníku - dobrý obal pro zachování kvality koření a aroma, špatný pro recyklaci. Recyklace takového kompozitního materiálu je velice obtížná až nemožná. A zde tedy není ve hře ani žlutý kontejner, ani žádný jiný na třídění odpadu.
Třídění odpadů má svá specifika. Jednotlivá pravidla se mohou lišit podle lokality, svozové firmy, koncovky apod. Informace o správném třídění odpadu ve své oblasti zjistíte u příslušné svozové firmy nebo na městském úřadě.
Ačkoliv to jistě víte, opakování je matka moudrosti. Zelený kontejner je určený na sklo, modrý na papír, žlutý na plast, šedivý na kovy, hnědá popelnice patří bioodpadu, oranžová kartonu a stavební materiál či třeba nábytek by měl směřovat do velkokapacitních popelnic či na skládku určenou podle adresy vašeho bydliště.
Nezapomeňte se také při třídění odpadu řídit informacemi a značkami uvedenými na obalech. Odpadky, které vytřídíte, by také neměly být hodně znečištěné a mastné. Drobné zašpinění však nevadí. A rada na konec: Materiály sešlapávejte nebo jinak redukujte jejich velikost, aby zabíraly co nejméně místa v kontejnerech a tím déle i trvalo jejich naplnění.
Tím, že od sebe oddělíme papír, plasty, sklo či kovy, vytváříme základ pro nové příležitosti. Ze zmačkané pet lahve se může stát nová hračka, která rozzáří úsměv nejednomu dítěti, ze starého popsaného sešitu vznikne třeba učebnice a ze sklenic může být vyrobeno zrcadlo, ve kterém denně uvidíte sami sebe a své úsilí o udržení lepšího světa kolem nás.
Třídění a recyklace zmenšila uhlíkovou stopu o více než 902 970 tun CO2 ekvivalentně. díky třídění a recyklaci se ročně ušetří 376 mil.
Správné třídění odpadu je jednoduchý způsob, jak každý z nás může alespoň trochu přispět k udržitelnému životu na naší planetě. Věnujme v našich domácnostech pozornost správnému třídění odpadů a dávejme odpady tam, kam skutečně patří.
tags: #nejčastější #chyby #při #třídění #odpadu