Jaký odpad se v České republice třídí nejčastěji?

12.03.2026

Třídění odpadů je nezbytnou součástí života člověka, který při své existenci produkuje odpady. Aktuální průzkum potvrdil, že třídění odpadů se stalo běžnou součástí života pro většinu obyvatel ČR.

Rok 2020 byl pro mnohé z nás zcela přelomový také kvůli celosvětové pandemii covidu, která poměrně značně ovlivnila naše životy. Časy se mění, a co si budeme povídat, nejinak tomu bylo i vloni. Některé věci se ale nemění - například každoroční zpráva s výsledky třídění a recyklace odpadu.

Ukazuje to nejnovější průzkum Pražských služeb. Téměř každý obyvatel hlavního města třídí alespoň nějaký odpad. Alespoň nějaký odpad odneslo do barevných popelnic až 98 procent z nich. Důkazem je mimo jiné i vysoká účast obyvatel na třídění odpadů. A tuto vysoko nastavenou laťku držíme již třetím rokem v řadě.

Nejčastěji tříděné materiály

Nejčastěji odnesou lidé do barevných popelnic PET lahve, skleněné lahve a papír, sedm z deseti dotázaných pak separuje například i plechovky do kontejnerů na kovy.

Pražané třídí zejména PET lahve, do žlutých popelnic je nosí 90 procent dotázaných. Dále skleněné lahve a papír. Zhruba čtyři pětiny lidí správně vyhazují do barevných nádob také ostatní plasty, tiskoviny nebo například nápojové kartony.

Čtěte také: Jak recyklace pomáhá životnímu prostředí

Co do množství vytřídili Češi nejvíce papíru - v loňském roce více než 228 600 tun.

„Těší nás, že po roce znovu stouplo množství osob, které separují plechovky do kontejnerů na kovy. Naučilo se to už 7 z 10 obyvatel města. Baterie třídí dobře 70 procent respondentů, nosí je do červených kontejnerů na elektroodpad, na sběrná místa nebo do sběrného dvora. Nebezpečného odpadu se ve sběrných dvorech zbavuje 55 procent obyvatel hlavního města. Použité oleje a tuky po smažení umístí 49 procent lidí do černých nádob s fialovým víkem, které se nachází na vybraných stanovištích tříděného odpadu, případně je odvezou na sběrný dvůr.

Motivace k třídění odpadu

Lidé třídí kvůli ekologii i úspoře na poplatcích za směsný komunální odpad. Kvůli ochraně životního prostředí i protože to považují za správné. „Navíc si lidé podle vlastních slov dobře uvědomují, že tím šetří místo v černých popelnicích na směsný komunální odpad, a tím pádem i peníze na poplatcích za svoz,“ přibližuje výsledky průzkumu tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a dodává: „Jednotlivci naopak nechuť třídit zdůvodňují třeba nedostatkem času, složitostí celého systému nebo v tom údajně nevidí žádný smysl.“

Jako motivační faktory zmínili nejčastěji slevu na poplatku za odpad nebo přesvědčení o přínosu třídění pro životní prostředí.

Celkem 88 procent účastníků průzkumu nějakým způsobem předchází vzniku odpadu, nejčastěji se snaží ničím neplýtvat. Darují oblečení, na nákupy chodí s látkovou taškou, rozbité věci si nechají opravit a omezují jednorázové obaly. Roste mezi nimi i povědomí o Reuse pointech, kde společně dávají starým věcem novou šanci.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří.

Dostupnost a systém třídění v ČR

Přispívají k tomu i dobré podmínky, které ČR svým občanům pro třídění odpadů nabízí. V tomto směru máme k dispozici velmi komfortní možnosti třídění odpadu - na konci loňského roku jsme měli k dispozici již 558 044 barevných nádob na tříděný odpad.

Integrovaný odpadový systém umožňuje obyvatelům ČR třídit společně neobalovou a obalovou složku odpadů - to znamená, že např. do modrých kontejnerů můžeme třídit jak použité lepenkové krabice a papírové sáčky, tak také staré noviny a časopisy.

Na množství vytříděného odpadu od obyvatel má pozitivní vliv také vzdálenost ke kontejnerům, která se v ČR každoročně snižuje! V roce 2020 byla veřejností odhadována průměrná docházková vzdálenost na pouhých 90 metrů, což je zhruba 131 kroků.

Průzkum zároveň potvrdil, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů na tříděný odpad. Aktuálně je v ČR přes 1 milion barevných nádob na třídění. Z jejich odhadů vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 91 metrů. Oproti předchozím rokům se tato vzdálenost mírně prodlužuje, což je ale dáno rostoucím počtem tzv. individuálních nádob. Ty mají lidé u svých rodinných domů nebo v uzamčených prostorách činžovních domů a je to k nim doslova pár kroků.

Čtěte také: Šetrné praní

Vývoj třídění odpadu v ČR

Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999. Od té doby se počet třídících obyvatel zvýšil přibližně o třetinu. Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů. Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr). Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů.

V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. To je značný rozdíl oproti roku 1999, kdy se v ČR s tříděním odpadů začínalo. Jak již zaznělo, sběrnou síť určenou k třídění odpadu u nás tvoří nejen veřejně dostupná hnízda barevných kontejnerů, ale také nádoby pro individuální sběr pro domácnosti nebo tříděný sběr odpadů do pytlů.

Na konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM, a.s., zapojeno 21 200 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR jejich zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů. EKO-KOM z těchto finančních prostředků hradí náklady, které souvisí s provozem sběrné sítě nádob na třídění odpadu, jeho dotříděním na třídicích linkách, recyklací a využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za obsluhu sítě na třídění odpadů.

Výsledky třídění a využití odpadu

Podle nejnovějších výsledků třídění odpadu v ČR se zvýšil počet obyvatel, pro které je třídění běžnou součástí jejich života, meziročně o 2 %. Celkově se tak jedná o 75 % obyvatel ČR, kteří pravidelně míří s vytříděným odpadem k barevným sběrným nádobám. Současně vzrostlo i množství sesbíraného separovaného odpadu. Je ale na místě upřesnit, že množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin.

Zejména díky aktivnímu přístupu občanů se tak v ČR podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno, u 10 % došlo k energetickému využití. Nejvyšší míry recyklace, a to 91 %, se podařilo dosáhnout u obalů z papíru a lepenky, 85 % to bylo u skla a 63 % u obalů z kovu.

Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň však při tomto procesu vznikají, i složky odpadů, které nelze zatím recyklovat.

Chování a postoje obyvatel k třídění

Češi jsou národ třídičů, třídí nás 73%!

Nejčastěji odpady třídí lidé z vyšší třídy, ti kteří mají vlastní zahradu, nemovitost nebo bydlí v rodinném domě a mají vlastní popelnici na tříděný odpad. Nejčastěji třídí lidé doma, k tomu se hlásí 97 % třídičů. Ale zlepšují se i mimo domov. Třeba v práci třídí už 62 % lidí, ještě před 3 lety jich bylo jen 42 %. A znovu se navýšil i podíl těch, kteří třídí odpad i venku - aktuálně je to 50 % třídičů.

Z průzkumu dále vyplynulo, že za téměř 30 let fungování stávajícího systému třídění odpadu v ČR si na současnou podobu kontejnerů zvyklo více než 9 z 10 třídičů a jakékoliv další úpravy považují za matoucí. 83 % respondentů přitom odpovědělo, že třídí do stále stejných kontejnerů.

Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití.

Vždy nebo často třídí odpad 92 procent domácností a pět procent třídí občas. Vlastní tašku si na nákup nosí 90 procent dotázaných, dalších šest procent ji nosí občas. Jako další aktivity přispívající k ochraně životního prostředí respondenti uváděli kompostování či třídění bioodpadu (63 procent), vyhýbání se jednorázovým plastovým výrobkům, jako jsou příbory či brčka (61 procent), nošení znovu použitelné láhve (55 procent) či nákupy potravin vyrobených v ČR (také 55 procent).

"Ženy častěji používají vlastní opakovaně použitelnou láhev na pití, nosí na nákupy vlastní tašku a preferují české potraviny," uvedli autoři. Lidé nad 55 let uváděli většinu zmiňovaných aktivit. Naopak v nejmladších věkových skupinách, do 19 let a do 29 let, dotázaní častěji uváděli, že netřídí běžný odpad.

Dvě pětiny Čechů se zajímají o obaly, v kterých nakupují potraviny, ale polovina dotázaných uvedla, že se při nákupech nevyhýbá žádnému z obalových materiálů. Při nákupu lidé nejvíce zohledňují cenu (47 procent respondentů), poté složení (24 procent) a původ potraviny (20 procent).