Znečištění vzduchu působí negativně na lidské zdraví a při větším znečištění ovzduší (např. Aktuální informace o kvalitě a znečištění ovzduší včetně doporučení pro venkovní aktivity. Předpověď znečištění ovzduší pro jednotlivé lokality.
Měření probíhá několikrát denně na stanicích automatického imisního monitoringu AIM. Na mapě je zobrazena kvalita vzduchu pomocí indexu, který je založen na množství znečišťujících látek ve vzduchu. Nejnižší číslo znamená nejčistší vzduch v dané lokalitě.
Při porovnání dat za poslední dva roky a českých limitů pro znečištění ovzduší by se zdálo, že většina obyvatel Prahy může bez obav dýchat z plných plic. Michal Džbánek s bytem v Legerově ulici, kterou dnem i nocí proudí auta od Nuselského mostu k Národnímu muzeu, na to má ale jiný pohled. „Vzduch je tu příšerný. Větrat můžeme na chvíli jen v létě a v noci, nejdřív v devět večer. Zápach z aut i hluk jsou obrovské, je to tady peklo. A k tomu ještě prach, okna i parapety jsou stále špinavé, musí se dokola mýt,“ říká o životě v Legerově ulici Michal Džbánek. „Že má naše stanice nejhorší výsledky v Praze, víme. V hodnocení se tak nemusí spoléhat jen na svoje dojmy.
Výzkum probíhal na 20 místech Prahy po dobu jednoho roku od února 2022 do ledna 2023. Šlo o první tak rozsáhlé a dlouhotrvající měření vycházející z občanské aktivity. Výzkum byl prováděn pomocí vzorkovačů - plastových trubiček ponechaných na určitou dobu ve venkovním prostředí. Zde tyto vzorkovače jako houba absorbovaly NO2 z ovzduší. Každý měsíc se vyměňovaly za nové. Na vybraných lokalitách v Praze bylo od února 2022 do ledna 2023 umístěno celkem 240 vzorkovačů, vždy 20 vzorkovačů po dobu přibližně jednoho měsíce.
Od února 2022 byly na 14 monitorovacích místech z 20 v Praze zaznamenány hodnoty NO2, které čtyřnásobně překračovaly hodnoty stanovené v doporučeních WHO i v české normě. Ty jsou stanoveny na roční průměr 40 μg/m³ NO2 ). Rozmezí naměřených hodnot se pohybovalo od 25 μg/m³ až po nejvyšší naměřenou hodnotu 66 μg/m³. Všech 20 míst zaznamenalo průměrné roční koncentrace NO2 vyšší než 30 μg/m³, což je nejméně trojnásobek doporučení WHO. NO2 má každoročně v Praze na svědomí několik stovek předčasných úmrtí. V Praze je situace nejhorší z celé České republiky. Obzvláště znepokojující je úroveň NO2 zaznamenaná v okolí škol, veřejných institucí a nemocnic.
Čtěte také: Ovzduší v České republice
Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně u křižovatky Sokolské a Ječné ulice v centru města. Špatně dopadla i další místa v okolí magistrály nebo u tunelu Blanka. Ve všech případech jde o ulice, kterými denně projedou desítky tisíc aut. Mezi lokalitami s nejvyššími hodnotami znečištění jsou i místa v Brně, špatně dopadla také Plzeň. "Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje," uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí. Hodnoty v těchto místech se podle studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový.
Pouze na dvou místech zaznamenali hodnoty koncentrace oxidu dusičitého menší než třicet mikrogramů. Měřidla na žádost obyvatel Spořilova umístili na dva balkony. V ulici Hlavní, kde naměřili 29,1 mikrogramu, a v ulici Hrusická, kde zaznamenali 21,2 mikrogramu.
Lidé kvůli automobilové dopravě dýchají nejhorší vzduch v Praze v ulicích Ječná, Plzeňská a v dalších jedenácti lokalitách, kde byly překročeny celoroční limity Evropské unie pro koncentrace oxidu dusičitého. Jedná se o ulice Ječná (58 µg/m³), V Holešovičkách (57,3 µg/m³), Plzeňská (57,2 µg/m³), Radlická / Klicperova (50,7 µg/m³) či Ječná / Štěpánská (50 µg/m³). Těsně pod zákonným limitem skončily lokality Veletržní / Sochařská (39 µg/m³), Legerova (38 µg/m³), Bělocerkevská (37,6 µg/m³) a Flora (35 µg/m³).
Významnou lokalitou projektu se stala ulice V Holešovičkách, kam se přesune oficiální měřicí stanice Praha 7-Holešovice. „Dlouhodobě v plánu je také nová stanice na Smíchově, počítáme s ní v rámci optimalizaci státní sítě imisního monitoringu,“ sdělila Schreiberová.
Koncentrace oxidu dusičitého výrazně klesá na prvních 100 metrech od silnice v otevřené krajině. Navíc zástavba mezi silnicí a vnitroblokem funguje jako bariéra, která brání šíření znečištění. To je sice dobrá zpráva, přesto na „pozaďových lokalitách“, jako jsou školní dvory a parky, byly loni naměřeny hodnoty v rozmezí 20,0 až 23,8 µg/m³. Například u ZŠ a MŠ Grafická byl roční průměr 23,19 µg/m³, v lokalitě Na Truhlářce 23,38 µg/m³ a u MŠ Jílkova 20,03 µg/m³.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
„Tyto výsledky potvrzují, že i v méně zatížených oblastech se hladiny NO₂ pohybují nejen nad bezpečnými hodnotami podle Světové zdravotnické organizace, ale i nad plánovaným zpřísněním limitu pro oxid dusičitý od roku 2030 na 20 µg/m³.
Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, způsobit poruchy chování u dětí i pozornosti. "Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství. Ve vyšším věku dětí se snižuje rychlost neuropsychického vývoje a nad 40 mikrogramů zvyšuje výskyt Alzheimerovy choroby," řekl Šrám.
Autoři měření z organizace Senzorvzduchu ke měřením a své kampani dodávají: „V našem hlavním městě není vůbec vyvíjeno úsilí o zlepšení kvality ovzduší, zavedení nízkoemisní zóny (NEZ), která omezuje vjezd do regionu vozidlům, jež nejvíce znečišťují ovzduší, byla odmítnuta a zavedení mýtného systému je v nedohlednu. Vyzýváme tak obce na území Prahy, aby na svém území zvýšily počet pěších ulic, zejména tam, kde se nacházejí školy.
Požádali jsme pražský magistrát o reakci na prezentovaná zjištění, včetně dotazu na plány Prahy v oblasti snižování znečištění vzduchu. Jak se pro článek dodatečně vyjádřil tiskový mluvčí pražské magistrátu Vít Hofman, Praha má schválených několik strategických dokumentů, které cílí na zlepšení kvality ovzduší. V Praze jsou největšími znečišťovateli dle magistrátu automobilová doprava a lokální topeniště na pevná paliva. Dle hlavního města se navíc situace v posledních třech letech dařila držet stabilně dobrá. Na žádné stanici automatizovaného monitoringu v Praze nedocházelo k překračování imisních limitů u žádné ze sledovaných znečišťujících látek s výjimkou letního přízemního ozonu.
Vít Hofman ke kritice spolku Senzorvzduchu dodává: „Pokus o zavedení nízkoemisní zóny nenašel oporu ani v zákoně ani u městských částí. Se zlepšováním kvality ovzduší také souvisí stále aktuální projekt výsadby stromů. I doprava v Praze zejména hromadná usiluje o snižování emisí a to nákupem elektrobusů, nebo přechodem na plynná paliva a taky přípravou a realizaci nových kolejových tratí. Pražské společenství obnovitelné energie zajišťuje snižování energetických úspor na budovách hl. m.
Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky
Mezi nejčastější opatření patří vybírání mýtného, zákazy vjezdu určitým typům automobilů do měst a především nízkoemisní zóny. "Při zavádění jakýchkoliv omezení je důležitá komunikace s veřejností. Například ve Švédsku uspořádali v roce 2006 referendum o zavedení nízkoemisních zón. Nyní je Stockholm jedna z nejčistších metropolí Evropy," uvedl Šrám.
Podle Lažana naměřené hodnoty ukazují, že bez podpory bezemisních způsobů dopravy a zavádění nízkoemisních zón nebude možné kvalitu ovzduší zlepšit. „Konkrétně v Praze je třeba urychleně realizovat opatření, která sníží intenzitu automobilové dopravy, zejména v historickém centru a okolí škol,“ říká.
„Všechna opatření musí být dobře promyšlená, proveditelná a reflektovat potřeby všech obyvatel města. Lažan očekává, že jakmile začnou v roce 2030 platit přísnější limity, občané se začnou na základě výsledků z oficiálních měřících stanic soudit s městy nebo státem, pokud nebudou dodržovány.
„Z hlediska budoucích cílů pro rok 2030 je třeba zdůraznit, že emise NO₂ mají v Praze dlouhodobě klesající trend, což souvisí s modernizací vozového parku, přísnějšími emisními normami a zlepšováním dopravní infrastruktury,“ řekl Hofman.
Stáří vozového parku v Česku se nicméně prodlužuje.
Víte, že během jediného dne se nadechneme až 20000krát a průměrně spotřebujeme více než 15 kg vzduchu? Samozřejmě v ideálním případě čistého, voňavého a nejlépe horského - a právě na to vsadilo Benecko v Krkonoších. Lufťáky mají na Benecku rádi; nejde však o hanlivé označení turistů a chalupářů, ale všech, kdo se na Benecko přijedou luftovat, relaxovat a na vlastní plíce si užít svěží vzduch.
Nosy a plíce trápené mizernými rozptylovými podmínkami můžete vyvětrat také v lázních, které se pyšní nejčistším vzduchem ve střední Evropě - v Karlově Studánce. Podobně jako Karlova Studánka nabízí únik před smogem také lázně Jeseník nebo Šumava a zejména horské obce v její střední části, od Prášil, Srní a Modravy přes Filipovu Huť a Kvildu až po Horskou Kvildu, Borová Lada, Nové Hutě, Zadov a Churáňov.
V roce 2023 se status klimatické lázně podařilo získat Mariánským Lázním. Aby byl titul udělen, musí lázeňští pravidelně a důkladně měřit emise a škodliviny ve vzduchu. Pak se všechny hodnoty zprůměrují a posoudí. Klimatické lázně napomáhají při léčení plicních onemocnění a vyhledávají je i pacienti po těžším průběhu nákazy koronavirem.
| Lokalita v Praze | Naměřená hodnota NO₂ (µg/m³) | Překročení limitu EU (40 µg/m³) |
|---|---|---|
| Ječná | 58 | Ano |
| V Holešovičkách | 57.3 | Ano |
| Plzeňská | 57.2 | Ano |
| Radlická / Klicperova | 50.7 | Ano |
| Ječná / Štěpánská | 50 | Ano |
| Veletržní / Sochařská | 39 | Ne |
| Legerova | 38 | Ne |
| Bělocerkevská | 37.6 | Ne |
| Flora | 35 | Ne |
tags: #nejcistsi #ovzdusi #v #praze #lokality