Ekologická katastrofa v Nejdku: 40. výročí povodně s radioaktivními kaly

Čtyřicáté výročí katastrofální povodně, při které proteklo řekou Rolavou 70 tisíc tun radioaktivních kalů, si připomínají lidé v Nejdku.

Výročí ničivé povodně si od včerejška připomínají lidé v Galerii Zelená sedma výstavou, jejíž součástí jsou dobové fotografie a písemné dokumenty.

"Byl to takový malý český Černobyl. Stoletá voda v noci z 9. na 10. června ve Vysoké Peci na Karlovarsku protrhla hráz kalového rybníka u úpravny uranových rud a povodeň odnesla radioaktivní kaly a zaletované sudy s radioaktivním odpadem. Kaly zamořily sklepy a studny v Nejdku a Nové Roli, ale i na předměstí Karlových Varů. Odborníci naměřili zvýšenou radioaktivitu až v místech, kde Labe vtéká do moře," uvedl kronikář Nejdku Milan Michálek.

O těchto následcích povodně se však v totalitním režimu nesmělo psát. Ekologické katastrofě věnovala kronika tehdejšího národního výboru jedinou větu: k lijáku se přidala i voda z menšího rybníka.

Jak Michálek uvedl, dnes už patrně nikdo nezjistí, jestli radioaktivita později způsobila něčí smrt. Pamětník povodně Pavel Rak vzpomíná, že byl zvědavý na následky katastrofy poblíž železniční zastávky v Nové Roli.

Čtěte také: Sběr odpadu Nejdek

"Přišel jsem se podívat, jestli voda neodnesla chatu mého kamaráda. Z radioaktivity mě pak naskákaly po těle pupínky," řekl Rak. Ten na jedné z fotografií poznal barel s radioaktivním odpadem. Tři z těchto barelů později našli lidé v Nejdku před mateřskou školou.

Bývalý kapitán nejdecké Veřejné bezpečnosti a tehdejší předseda povodňové komise Václav Rabas je dodnes přesvědčený, že žádný radioaktivní odpad z úpravny uranových rud neunikl. Vyplývá to z dopisu, který Rabas poslal organizátorům výstavy.

"Bývalý předseda povodňové komise nás nazval nelichotivými jmény," řekl vedoucí oddělení kultury a propagace Městského úřadu v Nejdku Zdeněk Pánek. Ten poukazuje na knihu Historie cínového hornictví v Západním Krušnohoří. Její autor Petr Rojík cituje dopis krajského inspektorátu Státní vodohospodářské inspekce z července 1962.

Současná situace a bezpečnostní opatření

Velké povodně patří v posledních letech v ČR k nejčastějším přírodním katastrofám. I z tohoto důvodu Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Karlovarského kraje (KÚKK) vytvořil dokument a speciální web: POVODŇOVÝ SYSTÉM KARLOVARSKÉHO KRAJE POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA NEJDEK.

Tyto internetové stránky jsou pro města a obce Karlovarského kraje cenným průvodcem problematikou povodní, průběžně doplňují data a praktické zkušenosti z celého regionu včetně Nejdecka.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Působnost a pravomoc povodňových orgánů státu, krajů a obcí, včetně povinností, které v době mimo povodeň a v době povodně plní město, rada města, povodňová komise města, starosta města a vlastníci pozemků a staveb, jež se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, stanoví zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

SÍDLO POVODŇOVÉ KOMISE MĚSTA NEJDEK: Městská policie Nejdek (MěP), kancelář velitele MěP Nejdeknáměstí Karla IV.

Děláme občanská měření a prezentaci zajímavých míst s potenciálně zvýšenou radioaktivitou. Vše co změříme, zanášíme do mapy. Většinou přikládáme fotografie, které vám umožní přímo vidět místo, kde jsme měřili a nově i základní spektrometrie.

Na mapě jsou měřená místa znázorněna barevnými body. Barva bodu odpovídá naměřené hodnotě (stupnici naleznete vlevo na mapě). Na tyto body můžete kliknout. Po kliknutí na bod se otevře informační okénko, kde najdete veškeré informace o měření. Součástí je také odkaz na detail oblasti, kde je celkový přehled o okolí tohoto místa. Rádius okolí si můžete libovolně změnit, a současně měnit i pozici na mapě.

Návštěvou webu souhlasíte a berete na vědomí: Pokud se rozhodnete díky našim informacím navštívit místa s vyšší radioaktivitou, činíte tak na vlastní nebezpečí a jste si vědomi biologických účinků a důsledků radiace. Pokud spíše tápete, doporučujeme tato místa raději fyzicky nevyhledávat. Žhavá místa nenesou žádnou zodpovědnost za případné újmy na zdraví v důsledku návštěvy těchto míst. Žhavá místa nenesou žádnou zodpovědnost za případnou majetkovou ani finanční újmu v důsledku zde interpretovaných dat.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Zároveň věnujte pozornost poznámce: Vyjma některých aktivnějších kamenů, RTG, výzkumných laboratoří nebo případných reaktorů není na území ČR radioaktivní místo, které by i krátkodobě ohrožovalo zdravotní stav návštěvníků!

Pro srovnání uvádíme několik bodů:

• Průměrný dávkový e. příkon je v ČR mezi 0,1 - 0,2 μSv/h (ale 0,3 - 0,4 μSv/h nejsou výjimkou)
• Mez pro trvalý pobyt daný IAEA (International atomic energy agency - Mezinárodní agenturou pro atomovou energii) je 1 μSv/h
• Prokazatelný důkaz o zdravotním dopadu radiace na lidském těle je po obdržení dávky 100 000 μSv za krátký časový úsek (v řádu dnů až týdnů), kdy se uvádí míra rizika rakoviny v cca 5% případů
• Denně obdržíte 2 - 8 μSv v závislosti na prostředí ve kterém žijete
• 49% denní dávky obržíte díky radonu
• Pokud sníte banán, dostanete kolem 0,1 μSv/h navíc díky K-40, přírodnímu draslíku

tags: #nejdek #ekologicka #katastrofa #informace

Oblíbené příspěvky:

• Projekty EPC v Břeclavi
• Úvaha o obnovitelných zdrojích
• Podnebí České republiky
• Měření emisí – Autoservis Šimek
• Nakládání s odpady a výroba metamfetaminu