Sociální a kulturní ekologie: Multidisciplinární obor

Sociální a kulturní ekologie je multidisciplinárním oborem zkoumajícím filosofické, sociální, psychické a kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním prostředí.

Sociální a kulturní ekologie poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména euroamerické, a přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržitelnost rozvoje člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním prostředí.

Sociální a kulturní ekologie tedy zkoumá uplatnění principů trvalé udržitelnosti v konkrétní kultuře, civilizaci, v politice a veřejné a sociální politice.

Absolvent zná souvislosti vztahu člověka a jeho životního prostředí historicky i v současnosti, v přírodovědném minimu a v širokém spektru společenských věd. Detailně zná strategii udržitelného rozvoje.

Umí kvalifikovaně zadat a posoudit ekonomické, právní, sociologické a přírodovědné analýzy a výzkumy a podklady pro rozhodovací procesy na všech úrovních.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Naše absolventky a absolventi působí ve státní správě (ministerstvo životního prostředí a jiná ministerstva), v místní správě (např. odbory životního prostředí krajských a místních úřadů), v úřadech jiných zemí včetně aparátu Evropské unie, v komerční sféře.

V posledních desetiletích se svět od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů.

Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem.

Je jím trvale udržitelný rozvoj. Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech vzniku techniky a technologií; nezkouší studenty z podrobných znalostí všech živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je tedy chránit, a které jsou „jenom“ krásné.

Hledá porozumění světu přírody i člověka v jejich jednotě a strategie porozumění vedoucí k řešení globálních i místních problémů.

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

V rámci Exkurzních seminářů chodíme navštěvovat technické provozy, ale také příklady kvalitní architektury v Praze a okolí. Zváni jsou přední čeští i zahraniční odborníci na danou problematiku.

Tváře programu

doc. PaedDr. Vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK.

PhDr. Zajímá se o literární teorii a filmovou vědu.

Mgr. Bohuslav Bob Kuřík, Ph.D. Kromě antropologie internetu a etnografické teorie se věnuje zejména politickým a enviromentálním tématům - resistenci & protestu, moci, dekolonizaci, anarchistické antropologii, punku, riotům, post-člověku, plantážím, geologické antropologii, infrastrukturám či klimatické krizi. V poslední době ho zajímá zejména rozpracování antropologie více-než-lidské resistence.

Mgr. Jan Albert Šturma - botanik, narodil jsem se v Praze, ale žiji v Sudetech. Baví mě biologie a krajina periferií, zabývám se krajinou ve všech možných aspektech a měřítcích, a když mám střední Evropy plné zuby, nejradši mizím v mediteránním roští. V programu sociální a kulturní ekologie jsem jejím zeleným stínem, učím ekologii a krajinnou ekologii, biogeografii a vedu k lásce ke zdánlivě nehezkým, tmavým a zaprášeným částem přírody.

Čtěte také: Propojení sociální pedagogiky a environmentálních studií

Mgr. Jeho hlavním výzkumným předmětem je krom přírody oblast náboženství.

Často kladené dotazy

Jak probíhá výuka prezenční? Pravidelná výuka probíhá vždy od pondělka do středy. Ano, již Letní škola je první takovou povinností. V průběhu akademického roku organizujeme také minimálně 2 další terénní praxe. Jedná se o 5 denní výjezdní seminář do některého zvláště chráněného území (CHKO, Národní park), kde přes den chodíme v terénu s průvodci a večer pořádáme besedy a přednášky. Za celé studium je zapotřebí absolvovat minimálně 3 takové praxe (pozn.: Letní škola se počítá coby první splněná praxe).

Absolventi se uplatní v neziskovém sektoru, ve všech stupních veřejné správy (MŽP aj. ministerstva, AOPK [Agentura ochrany přírody a krajiny] Správy VZCHÚ), ve vzdělávání a obecně v institucích, organizacích či asociacích, které se nějak věnují environmentálním otázkám a trvale udržitelnému rozvoji.

Doporučujeme zapsat maximálně 1-2 povinně volitelné předměty. Zde.

Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Výuka v cizím jazyce u nás neprobíhá. Nicméně pokročilá úroveň anglického jazyka je pro studium samozřejmostí.

Katedra sociální a kulturní ekologie (KSKE) je katedrou založenou roku 2000 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.[1] Vznikala společně se zřizováním fakulty.

Katedru založil český ekolog, vysokoškolský pedagog a politik PhDr. Ivan Rynda, který je po celou dobu jejím vedoucím. Na katedře je od jejího založení vyučován pouze dvouletý magisterský program sociální a kulturní ekologie s názvem Ekologie a ochrana prostředí.

Katedra nicméně organizuje kurzy pro studenty bakalářského programu FHS UK, kteří se tak již mohou zaměřit na studium sociální a kulturní ekologie a po úspěšném složení přijímací zkoušky pokračovat ve studiu přímo na katedře. Předchozí bakalářské studium je však možné absolvovat v jakémkoliv oboru.

Sociální a kulturní ekologie se prezentuje na oficiálním webu fakulty jako: ,,multidisciplinární obor zkoumající filozofické, sociální, psychické a kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním prostředí.

Sociální a kulturní ekologie poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména euroamerické, a přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržitelnost rozvoje člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním prostředí.

K úspěšnému zakončení studia a získání magisterského titulu musí student KSKE získat 120 kreditů, splnit veškeré povinné a povinně volitelné předměty a státní závěrečnou zkoušku, která je složena ze 4 souborných částí, a to Přírodovědného rozměru sociální a kulturní ekologie; Společenskovědního rozměru sociální a kulturní ekologie; Specializačního rozměru sociální a kulturní ekologie (na výběr jsou tři specializace: Environmentální historie, Ekosystémové služby a Humanitní zaměření) a obhajoby magisterské diplomové práce.

Při studiu je kladen velký důraz na rozvíjení sociálních dovedností, vzájemnou spolupráci a aplikaci teoretických znalostí v praxi. Za tímto účelem jezdí studenti několikrát během studia na terénní praxe, semináře a jsou zváni na neformální setkání mimo rámec výuky (např.

Na chodu katedry se podílí především vedoucí PhDr. Ivan Rynda (vedoucí specializace: Humanitní zaměření), ekolog a ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. (vedoucí specializace: Ekosystémové služby), archeolog - a garant oboru - prof. PhDr. Václav Matoušek, Csc. (vedoucí specializace: Environmentální historie).

Mezi interní vyučující pak dále patří Ing. Michael Bartoš, CSc., Mgr. & Mgr. Arnošt Novák, Ing. Radek Trnka, Ph.D. Vyučující, absolventi i studenti jsou aktivně činní i mimo akademickou sféru.

Angažují se v politice, různých organizacích, publikují kromě odborných článků i texty populárně naučné, vystupují v médiích a informují veřejnost o environmentální problematice. Bedřich Moldan byl prvním českým ministrem životního prostředí za Občanské fórum, Ivan Rynda byl československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, v současné době je místopředsedou Liberálně ekologické strany[3], oba se také stali členy rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Studenti a absolventi pak aktivně podporují politické strany, jejichž jsou často členy (Např. Zelení). Významná je také jejich činnost spočívající v zakládání a podpoře NNO - nevládních neziskových organizací (např. v občanských sdruženích: DoKrajin, Za Branou, Antikomplex). Někteří absolventi podnikají také v komerční sféře, kde prosazují principy udržitelného rozvoje (např.

tags: #sociální #a #kulturní #ekologie #kombinovaná #informace

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní vs. Umělé ekosystémy
• Ochrana klimatu
• Podnebí v Uherském Hradišti
• Pravidla třídění kovů
• Likvidace nebezpečných látek