Řeka jako obnovitelný zdroj energie: Nový způsob výroby elektřiny

30.11.2025

"Voda bude uhlím budoucnosti," předpověděl v roce 1874 Jules Verne. Více než sto let poté věří nizozemští a norští vědci, že se jim podaří tento sen změnit v realitu.

Globální oteplování a vysoké ceny energie obnovily zájem o udržitelné zdroje energie, zejména o energii ze slunce, větru, biomasy, dále o vodíkové články či přílivové a vlnové elektrárny.

Nové zařízení funguje na principu přírodních procesů - když se řeka vlévá do oceánu, uvolňuje se ohromné množství energie kvůli rozdílu v koncentracích soli.

Dva přístupy k využití energie

Každý z projektů používá ke krocení energie jinou metodu. Nizozemci zvolili reverzní elektrodialýzu a Norové druh osmózy. Pro obě metody je potřeba membrána nebo tenká blána ze speciálního materiálu užívaného pro chemické odlučování.

Reverzní elektrodialýza: "Je to jako vodní baterie," řekl Reuters vedoucí nizozemského projektu Sybrand Metz.
Osmóza: Norské zařízení tlačí vodu přes membránu a jeho tvůrci přirovnávají proces k ohřívání párků. Povrch (střívko) párku funguje jako membrána a vpustí dovnitř víc vody, než kolik slané vypustí ven. Uvnitř párku stoupá tlak, až nakonec praskne. V norském zařízení prochází sladká voda membránou a vyrovnává koncentraci slané vody uvnitř. Směs slané a sladké vody pak proudí na turbínu, která vyrábí elektřinu.

"V Evropě má tento nový způsob výroby elektrické energie obrovský potenciál," řekl agentuře Philippe Schild z Evropské komise.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Vývoj a výzvy

Oba projekty však čeká ještě dlouhá cesta, než budou moci být komerčně využívány. Nizozemské zařízení teprve bude testováno v prototypu elektrárny. Norský projekt je dál - začal již v devadesátých letech a jeho tvůrci již instalovali dvě malé elektrárny.

Jako u mnoha dalších alternativních technologií jsou největší překážkou finanční náklady. Nápad se prvně objevil během energetické krize v sedmdesátých letech, membránová technologie však tehdy nebyla tak dokonalá a vědci projekt odložili jako beznadějně drahý. "Musíme soupeřit s elektřinou z uhlí a plynu," řekl Johannes Boonstra.

Vědci se domnívají, že bude trvat ještě nejméně pět let, než se podaří vyvinout levnější membrány, otestovat je a připravit projekt ke vstupu na trh.

Potenciál a umístění

Nový druh elektrárny může být vybudován tam, kde se mísí sladká voda se slanou, a také například na odtoku ze stávající hydroelektrárny. Může být dokonce i pod zemí. Potenciálně by se takto dalo pokrýt 10 procent roční energetické spotřeby Norska.

Čtěte také: Vlastnosti a fungování potočních a říčních ekosystémů

Čtěte také: Nera a další rumunské toky pro vodáky

tags: #řeka #pad #obnovitelný #zdroj #výroba #elektrické