Nejdůležitější Problémy Ekologie: Globální Výzvy a Situace v České Republice

Ekologie se zabývá vztahy v přírodě, respektive vztahy mezi organismy navzájem a organismy a prostředím. Termín ekologie často bývá nesprávně používán pro ochranářské aktivity a tvorbu životního prostředí. Nejde o jedno a to samé.

Globální Environmentální Problémy

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie.

Vliv Válečných Konfliktů na Životní Prostředí

Víte, že válečné konflikty mají na svědomí až 5,5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů? Války a konflikty mají ničivý dopad nejen na životy lidí, ale negativně ovlivňují také životní prostředí a výrazně přispívají ke změně klimatu. Během válek a ozbrojených konfliktů se na ochranu životního prostředí nehledí. V konfliktech, kdy každý den umírají nevinní civilisté, se pochopitelně největší pozornost věnuje záchraně životů a zajištění humanitární pomoci.

Jak vojenský sektor přispívá ke změně klimatu? Armády spotřebovávají obrovské množství fosilních paliv, které mají vysokou uhlíkovou stopu. Celosvětová vojenská uhlíková stopa je čtvrtou nejvyšší a řadí se za USA, Čínu a Indii. Některé vojenské emise nejsou nutně specifické pro válečné období, ale během bojů se výrazně zvyšují. Jde zejména o palivo pro letadla a naftu pro tanky a námořní lodě. Dalšími zdroji jsou výroba zbraní a munice, vysílání vojáků. A samozřejmě spoušť, kterou způsobuje bombardování, včetně požárů a kouře. Během konfliktů také obrovsky narůstá demoliční materiál a suť z trosek budov. Zničené domy představují ohromné množství obtížně recyklovatelného stavebního odpadu. Při válečných konfliktech dochází k ničení divoké přírody a biologické rozmanitosti. Vedlejší škody způsobené konflikty mohou zabít až 90 procent velkých zvířat v dané oblasti. Na řadě míst hrozí vyhynutí lokálních ohrožených druhů. Války s sebou přinášejí také obrovskou vlnu migrace, kdy lidé utíkají do bezpečí buď v rámci své země nebo za její hranice.

Světové armády se podílejí na 5,5 procentech celosvětových emisí skleníkových plynů. Mnohé vlády přitom údaje o emisích z vojenských aktivit neuvádějí, číslo proto může být výrazně vyšší. Už teď válečné konflikty vyprodukují ročně více emisí skleníkových plynů než letecký a lodní průmysl dohromady. Dlouho se ale jejich dokumentaci nevěnovala pozornost. Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během posledních tří let války na Ukrajině ekvivalentu 230 milionů tun emisí oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím České republiky, Rakouska, Maďarska, a Slovenska dohromady. Stále přitom nejde o kompletní uhlíkovou stopu. Výzkumníci uvádějí, že dokázali dobře vyhodnotit emise způsobené lesními požáry nebo budoucí emise spojené s opravou zničené infrastruktury. Problém nastává u emisí způsobených vojenskými vozidly, kde jsou čísla kvůli nedostatku informací spíše podhodnocené. Největší podíl (42 procent) emisí souvisejících s válkou pochází z demolice a budoucích oprav budov a infrastruktury. Katastrofický dopad na životní prostředí mělo také protržení přehrady Kachovka.

Čtěte také: Důležité informace o odpadech

Nejen válka na Ukrajině, ale také probíhající válka v Gaze má ničivý dopad na životní prostředí. Jen za první dva měsíce války v Gaze byly emise větší než roční uhlíková stopa více než dvaceti států světa, které jsou nejvíce ohroženy klimatickými změnami. Podle výzkumů stojí za 99 procenty emisí skleníkových plynů letecké bombardování a pozemní invaze Izraele do Gazy. Neustálé bombardování a vojenské buldozery zničily velkou část krajiny v Pásmu Gazy. Více než dvě třetiny zemědělské půdy - včetně sadů, olivových hájů, studní a skleníků - byly poškozeny nebo zcela zničeny. Podle satelitních snímků bylo během útoků zničeno až 80 % stromů a zeleně. Významné přírodní oblasti, jako jsou písečné duny, pobřežní laguny nebo mokřady v oblasti Wadi Gaza, utrpěly vážné škody. Environmentální a lidskoprávní organizace dlouhodobě poukazují nejen na vážné porušování lidských práv, ale také na environmentální ničení a vyzývají, aby byly škody v Gaze vyhlášeny za ekocidu a vyšetřovaly se jako možný válečný zločin. Za ekocidu se obecně považuje obzvláště vážný zločin proti životní prostředí. Na Pásmo Gazy už před eskalací konfliktu dopadaly klimatické důsledky jako zvyšování hladiny moří, sucho a extrémní vedra.

Velká část zemědělské půdy, energetické a vodohospodářské infrastruktury byla zničena nebo znečištěna, což bude mít zničující zdravotní důsledky po celá nadcházející desetiletí. Jakmile válečné konflikty skončí, bude potřeba oblasti obnovit. Výstavba a obnova infrastruktury s sebou přináší velké emise. Jde zejména o výrobu cementu, která je náročná na emise oxidu uhličitého, ale také o kontrolované odpalování nevyužité munice, což vede k dalšímu znečišťování. Nejen obnova budov, ale zejména obnova životního prostředí zabere dlouhá léta, v závislosti na konkrétním typu boje a jeho trvání. Po ukončeních aktivních bojů hrozí rozsáhlé vysychání i ztráta půdy v důsledku nedostatku vody. Může dojít k vysychání mokřadů, které obvykle ukládají oxid uhličitý do půdy a rostlin a mohou přispět k obnově ovzduší. Dopady válek na životní prostředí jsou obrovské. Emise způsobené válkami výrazně negativně ovlivňují změnu klimatu a ohrožují naši klimatickou bezpečnost.

Globální problémy vnímány Čechy

Jako nejzávažnější globální problém Češi nadále vnímají hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody a znečišťování ovzduší. Velmi vážný je podle nich také úbytek deštných pralesů, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů a znečišťování oceánů a zemědělské půdy. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Názor na závažnost celosvětových ekologických problémů se u Čechů léta téměř nezměnil. 15:38 13. Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných. Znečisťování zdrojů pitné vody uvedlo 91 procent lidí a její nedostatek 90 procent. Plastová pohroma dosáhla do všech koutů Země, hlásí OSN.

Situace v České Republice

Vysoké ceny dřeva? Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc.

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Čtěte také: Česká republika a odpady: Přehled

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku. V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory. Přístup Čechů k ekologii se za posledních deset let proměnil. Stále více lidí třídí odpad, téměř 90 % domácností šetří elektřinou. Kůrovcová kalamita je v Česku nejhorší v historii. Kromě toho máme i několik dalších elekologických problémů. Přibývá dobíjecích stanic pro elektromobily i plnicích CNG stanic. Hlavní výzvou je podle ekologů sucho, boj s jednorázovými plasty a stav českého zemědělství. Společně s ekologií je často zdůrazňována ekonomická stránka věci. Platí to zejména při úsporách energií. Podle loňského průzkumu agentury Ipsos pro společnost E.ON se 88 % obyvatel v České republice snaží šetřit energii. Do popředí ekologických témat se s obdobím sucha dostávají také úspory vody. Sucho a nedostatek vody se začínají v posledních letech projevovat i v České republice. V průměru každý z nás spotřebuje kolem 90 až 100 litrů pitné vody denně, ještě před několika lety byla průměrná spotřeba na obyvatele kolem 120 litrů. Češi si plýtvání vodou uvědomují a podle průzkumu se 85 % domácností snaží vodou šetřit.

„Silnou stránkou české ekologie je, že vzniká řada nových a aktivních organizací. Třídíme, zajímáme se, uklízíme Česko. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění třídí odpad 87 % domácností. V třídění odpadu patří obyvatelé České republiky ke špičce v Evropské unii. Každý z nás ročně vytřídí kolem 20 kilogramů papíru a asi 12 kilogramů plastu. Třídění odpadů podporuje rozsáhlá síť kontejnerů - Češi mají k dispozici přibližně 307 tisíc barevných popelnic, které jsou na sídlištích i v zástavbách u rodinných domů. Průměrná vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům se s každým rokem postupně zkracuje.“

Ekologii v České republice podporují dlouhodobě dotace. Například dotační program pro zateplování Nová zelená úsporám nyní běží v kontinuální výzvě, což znamená, že domácnosti mohou o dotace požádat kdykoli do roku 2021. Ministerstvo životního prostředí společně s kraji připravilo i kotlíkové dotace. Program sponzoruje výměnu starých kotlů na uhlí za nová ekologická zařízení, například za tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle. Vrásky na čele dělá ekologům doprava. Zatížení životního prostředí silniční dopravou vnímá 83 % Čechů. Ovšem jen pětina z nich omezuje jízdu autem. Vedle státní podpory existují i soukromé iniciativy, které oceňují ekologické projekty, jež přicházejí od jednotlivců. Příkladem je soutěž E.ON Energy Globe, která oceňuje úspory, ekologii a inovace už deset let.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí. K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů.

Nováček, P., Huba, M., Mederly, P. (1998): Ohrožená planeta na prahu 21. století.

Environmentální problémy v číslech:

tags: #nejdulezitejsi #problemy #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Recenze knihy o zdravém životě
• Přístupy k výuce o přírodě a kultuře
• Změna klimatu a pšenice
• Poplatky za Odpad Domažlice
• Poplatky za komunální odpad v ČR