Nejdůležitější fakta o odpadech v ČR

Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice?

Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů - produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití a odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění, ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak, nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovozené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období. Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Produkce odpadů v ČR

V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t). Téměř 13 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad, následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem (6,6 %). Nekovový odpad tvořil hlavně odpad z papíru a lepenky (1 277 201 t), odpadní plasty (546 513 t), skleněný odpad (314 147 t) a odpad ze dřeva (278 753 t).

Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. V této kategorii jsou zahrnuty i obce, které zajišťují sběr odpadu od občanů. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.

Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele.

Čtěte také: Důležité informace o odpadech

Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 1,5 %. Více než třetinu (37,7 %) nebezpečných odpadů vyprodukoval zpracovatelský průmysl.

Produkce komunálních odpadů

Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 447 kilogramy na osobu. Na druhém konci krajského srovnání se nacházel Královéhradecký kraj s 286 kilogramy na osobu.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 60,5 % směsné odpady, 15,5 % odpady živočišného a rostlinného původu (zejména biologicky rozložitelný odpad) a 15,4 % nekovové odpady. Z nich bylo 46,6 % odpadu z papíru a lepenky, 22,5 % odpadních plastů a 19,7 % skleněného odpadu. Menší část nekovových komunálních odpadů zaujímaly odpad ze dřeva (8,1 %) a textilní odpad (3,1 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 10 533 tun, přičemž téměř polovinou (5 124 t) se na tomto množství podílely barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky. V meziročním srovnání se celkové množství komunálních odpadů snížilo o 1,2 % a množství nebezpečných komunálních odpadů kleslo o 6,5 %.

Nakládání s odpady

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2021 nakládáno, činilo 33 884 852 tun. Rozdíl mezi celkovou produkcí odpadů a celkovým množstvím odpadů, s nimiž bylo finálně naloženo, je dán tím, že do produkce vstupuje veškerý odpad, který byl na daném území v daném období vytvořen, bez ohledu na to, zda s ním bylo nakládáno. Tedy i ten, který byl uskladněn pro využití či odstranění v letech následujících, nebo ten, který byl vyvezen za hranice státu. Naopak do nakládání je započítáván i odpad, který byl do tuzemska dovezen, nebo vyskladněný odpad vytvořený v letech minulých.

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.

Čtěte také: Největší problémy ekologie

Pro účely kompostování bylo předloni použito 2,9 % odpadů. Podíl odpadů využitých k zasypávání, tedy na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek, činil 31,2 %. Dalších 11,1 % odpadů bylo skládkováno a pouze 0,3 % bylo spáleno bez energetického využití.

Struktura v nakládání s komunálním odpadem je od celkového odpadu odlišná, což samozřejmě vyplývá z rozdílného složení těchto kategorií. Zatímco významnou složkou celkových odpadů jsou odpady minerální, které lze vhodně využívat k terénním úpravám, tak nejvýznamnější složkou odpadů komunálních jsou směsné odpady, jež z velké části končí na skládkách. Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2020 tedy vzrostlo energetické využití komunálních odpadů a jejich recyklace, naopak spalování bez energetického využití a skládkování se snížilo.

Legislativa a cíle v odpadovém hospodářství

EU vyžaduje po členských státech do roku 2035 úroveň recyklace 65 %, a proto ČR požaduje vyšší úroveň třídění po obcích a městech. Poplatek za uložení odpadu na skládku se bude v následujících letech rapidně zvyšovat, a to až na čtyřnásobek současné částky. Pro zachování současné výše skládkovacího poplatku musí obce a města dosahovat určitého množství využitelných odpadů (SKO, objemný odpad) ukládaných na skládku na jednoho obyvatele za daný rok. Úplný zákaz skládkování využitelných složek odpadu bude platit od roku 2030.

Správné nastavení odpadového hospodářství a maximalizace úrovně třídění zabrání zvyšování poplatku za skládkování, jelikož obec dosáhne na třídicí slevu. Se zvyšováním úrovně třídění se zvyšují i příspěvky od společnosti EKO-KOM za vytříděné obalové materiály. Snižování nákladů na odpadové hospodářství vám umožní zafixovat občanům poplatek za odpady, který nebudete muset zvyšovat s narůstajícími náklady. Naopak je možné nastavit i slevy za poplatky. K popularitě vede cesta přes spokojené občany. Díky zavedení pohodlného systému třídění, informovaností a další motivaci toho společně dosáhneme.

Legislativní povinnost občanů třídit ještě neznamená, že budou k odpadům přistupovat zodpovědně. Je proto důležité je důkladně informovat a nastavit celý systém, aby byl jednoduchý, pohodlný a zároveň fungoval efektivně. Pohodlný systém a správná motivace občanů funguje jako prevence proti vzniku černých skládek.

Čtěte také: Klíčová fakta o znečištění moří

Třídění odpadů

Třídění odpadů není Čechům cizí - naopak nás může těšit, že se jedná o běžnou součást života téměř tří čtvrtin obyvatel Česka. Systematický sběr odpadů u nás začal na přelomu tisíciletí a většina z nás si ho brzy vzala opravdu za svůj. V třídění odpadů se tak dlouhodobě řadíme mezi nejlepší v Evropě. Přibližně čtvrtina Čechů ale třídění ještě nepraktikuje, což je velká škoda. Ostatně jako každého kousku odpadu, který se nepokusíme vytřídit, recyklovat a vrátit tak v podobě nového výrobku do oběhu.

Z dostupných dat víme, že pro to, aby lidé třídili odpad, hraje velmi důležitou roli vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům. Právě proto probíhá neustálé zahušťování sběrné sítě. Kromě toho, že rostou počty nádob, do kterých lidé mohou vytřídit své odpady, snižuje se i vzdálenost, kterou na cestě k nim s vytříděným odpadem musíme překonat. V roce 2020 to bylo průměrně pouhých 90 metrů a za zmínku stojí, že většina lidí využívá pro třídění odpadu stejných kontejnerů, jen přibližně 15 % využívá barevné kontejnery na různých místech.

Lidé jsou ochotni třídit odpad, pokud vzdálenost kontejnerů nepřesáhne v průměru 157 metrů. Třídění odpadu nezajímá 23 % obyvatel Česka, naproti tomu 6 z 10 třídí veškerý odpad, který v domácnosti vyprodukují. S 56 % mezi netřídiči lehce převažují muži.

Třídění odpadu je velmi důležité, protože tím umožňujeme jeho zpracování ve specializovaných zařízeních a odpad tak prochází procesem recyklace. Díky tomu můžeme z odpadu získávat tzv. druhotné suroviny, které můžeme přidávat do nových výrobků nebo jimi můžeme zcela nahrazovat tzv. primární zdroje.

A také můžeme dosahovat materiálových i energetických úspor - třeba sklo můžeme recyklovat donekonečna a díky použití druhotných surovin můžeme při výrobě nových skleněných produktů ušetřit až 65 % sklářských písků a přes 90 % energií. Recyklací 1 kg hliníkového odpadu můžeme ušetřit 8 kg bauxitu a 4 kg přídatných látek…A samozřejmě veškerou realizovanou činností vytváříme velikost naší uhlíkové stopy, kterou za sebou na Zemi zanecháváme.

Barvy nádob a kontejnerů se v ČR využívají pro usnadnění orientace při třídění odpadu (zákonem není stanovený žádný standard barevného značení). V Rokycanech platí, že černá barva se používá pro směsný komunální odpad, žlutá pro plasty a nápojové kartony, modrá pro papír, zelená a bílá na sklo. Šedá označuje sběr kovů, hnědé nádoby a kontejnery jsou na bioodpad, červené na elektroodpad a bílé obvykle na textil. Toto rozlišení platí na většině území ČR.

Město Rokycany má v současné době uzavřenou smlouvu se společností EKO-KOM , a.s. o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Na základě uvedené smlouvy tato společnost Městu Rokycany finančně přispívá na náklady spojené s tříděným sběrem papíru, plastů, skla čirého a směsného, nápojových kartonů ve směsi a kovů.

Odpadní elektrozařízení, světelné zdroje, baterie, akumulátory, pneumatiky a vozidla nepočítáme mezi tříděné komunální odpady.

Co kam patří?

• Papír: časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat.
• Sklo: jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán.
• Nápojové kartony: kontejnery nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. krabice od mléka, džusů nebo laciného vína.
• Kovy: Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.

Statistiky třídění a recyklace v ČR (2021)

V roce 2021 vytřídil každý Čech průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). Vytřídilo se 1 022 963 tun obalových odpadů.

Aktivně třídí odpady asi 73 % občanů ČR. Systém je natolik dobře zaběhnutý, že jej lidé považují za samozřejmou součást života. Z koloběhu třídění odpadů nevybočují ani na dovolených, i když leckde v zahraničí jejich snahy o poctivé třídění narazí.

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrná síť se stále zahušťuje. Česká republika patří mezi země s nejhustší sběrnou sítí. Aktuální nejbližší průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad je 89 metrů. Podle průzkumů jsou však lidé ochotni jít k barevným kontejnerům o dalších čtyřicet metrů dál.

Pozor na jednu z nejčastějších chyb při vyhazování odpadů. Jde o jejich nedostatečné stlačení a zmenšení objemu. Dojde tak ke zbytečnému zaplnění nádoby na odpad, kam by se jinak vešlo odpadu mnohem více. Sešlápnutí PET lahve nebo rozložení krabice umožní do nádoby vložit více odpadu a při svozu se pak neplatí zbytečné peníze za přepravu vzduchu.

tags: #nejdulezitejsi #fakta #o #odpadech #cr

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti stráže přírody
• Stavební odpady z restaurací
• Třídění Odpadu pro Děti
• Moták pochop v ČR
• Odpad v České republice: přehled