Třídění odpadu se v posledních letech stalo nedílnou součástí našich životů. V Česku je navíc třídění velmi dostupné a barevné kontejnery najdete téměř na každém rohu. Zároveň je správné vyhazování a zpracování odpadů malým krokem, který může udělat každý z nás k tomu, abychom pomohli přírodě. Přesto stále kolují mýty o tom, zda to má skutečně smysl a zda to není jen zbytečná námaha. Jedná se přitom o pár procesů, které může do své domácnosti a podniku zařadit každý z nás.
Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Poptávka po větší udržitelnosti v současnosti velmi roste. Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno. Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.
Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo, jako např.
Papír můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu. Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Čtěte také: Česká republika a odpady: Přehled
Plast tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit.
Nápojové kartony vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod. Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr. Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování. Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena, případně oslovit obec nebo město a zeptat se na konkrétní řešení pro vaši samosprávu.
Kuchyňský odpad tvoří zpravidla kolem 65 % z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů, což není zanedbatelné množství. Bohužel jeho třídění je v České republice stále na začátku. Sběr kuchyňského odpadu přitom není nijak složitý a v zahraničí už běžně funguje. Kontaktujte vaše město nebo obec a zeptejte se na možnost třídění kuchyňského odpadu. I našim samosprávám separace kuchyňského odpadu výrazně pomohla v dosažení recyklačních cílů, které stanovuje nový odpadový zákon.
Čtěte také: Největší problémy ekologie
I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce. Elektrospotřebiče často obsahují nebezpečné látky jako třeba rtuť nebo těžké kovy, v chladničkách je zase obsažený freon, který má při uniknutí do atmosféry za důsledek ztenčování ozonové vrstvy a podílí se tak na globálním oteplování. Proto elektrospotřebiče spadají pod nebezpečný odpad a je nutné s nimi tak zacházet.
Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky. Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru. Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí.
Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu. Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit). Baterie můžete vyhodit také do kontejnerů na elektroodpad (většinou červené barvy), které mívají i speciální vhazovací otvor přímo pro baterie. Věděli jste, že baterie jsou hlavním původcem rtuti v komunálním odpadu?
Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.
Čtěte také: Klíčová fakta o znečištění moří
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.
Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. V takovém případě ale skutečně vzniká odpad, který se musí někam svážet, zpracovávat/likvidovat, a tím přibývají další energetické i finanční náklady. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.
Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod. Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady.
Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa. Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.
Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
I přes snahu o osvětu se stále setkáváme s mnoha mýty, které odrazují lidi od třídění. Má to ale smysl!
Správné vytřídění odpadu umožňuje znovuvyužití materiálu, a tím také šetří cenné přírodní zdroje. Například recyklace papíru snižuje potřebu kácení stromů a recyklace plastů omezuje množství odpadu v oceánech a snižuje spotřebu ropy.
Možná vás překvapí, že správné třídění odpadu nejen pomáhá životnímu prostředí, ale také vám může ušetřit čas a usnadnit domácí rutinu. Pokud máte doma či v podniku různé koše pro odlišné materiály, klasický směsný odpad se bude plnit pomaleji. Díky tomu ho nemusíte tak často vynášet, stejně jako ostatní vytříděný odpad.
V České republice již třídí 75 % obyvatel, každý Čech pak v průměru vytřídil bezmála 78 kilogramů odpadů. Tříděním a recyklací odpadů jsme v roce 2022 ušetřili 24,5 milionů GJ energie? Tolik energie spotřebuje v průměru za rok zhruba 376 tis. českých domácností. Tím jsme přispěli ke snížení emisí celkem o 902 970 tun CO2 ekvivalentu. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů spoříme každoročně i významné množství vody. V roce 2022 to bylo 335 mil. m³. Takový objem vody pojmou vodní nádrže Slapy a Vranov dohromady.
V loňském roce v České republice vzniklo celkem 1 312 804 tun obalových odpadů, z tohoto celku se podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 % (tedy 1,065 milionu tun obalů). Z vytříděných PET lahví se recyklací vyrábějí nové PET lahve, ale třeba také silonové vlákno. Výrobky z recyklovaných plastových hmot jsou mnohdy stejně kvalitní a odolné, jako výrobky z primárních surovin. Své využití našli ve velké míře například ve stavebnictví, kde se ze směsi plastů vyrábějí například protihlukové stěny, plotové plaňky, plastové chodníky či obrubníky, doma z nich máte zahradní nábytek.
Aby se dal odpad z našich domácností dále recyklovat a využít, je důležité, aby byl správně vytříděný. V Českém Krumlově naleznete celkem 160 kontejnerů na plast a stejný počet kontejnerů na papír, 115 kontejnerů na sklo a 50 kontejnerů a dalších 475 popelnic na bioodpad. V červnu letošního roku se například zdvojnásobil počet nádob na oleje a tuky - z 8 na 16 kontejnerů.
Po celé České republice je rozmístěno 678 446 nádob na třídění odpadů. V roce 2021 bylo zrecyklováno a energeticky využito 77 % obalů. V roce 2021 vytřídil každý Čech průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). Vytřídilo se 1 022 963 tun obalových odpadů. 507 007 tun obalového papíru bylo v minulém roce využito a recyklováno, což je 91 % papírových obalů. 190 946 tun obalového skla bylo v minulém roce využito a recyklováno, což je 81 % skleněných obalů. 203 117 tun obalových plastů bylo v minulém roce využito a recyklováno, což je 75 % plastových obalů. 4 561 tun nápojových kartonů bylo v minulém roce využito a recyklováno, což je 24 % nápojových kartonů.
Aktivně třídí odpady asi 73 % občanů ČR. Systém je natolik dobře zaběhnutý, že jej lidé považují za samozřejmou součást života.
Dobré vědět: S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.
PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem. Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty. Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné.
Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. papírovou utěrkou, kterou jsme právě setřeli kuchyňskou linku. Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin (např.
Plata od vajec a ruličky od toaletního papíru můžeme třídit do sběrných nádob na třídění papíru. Při třídění papírového odpadu nevadí sponky používané k sešití listů třeba u časopisů či knih. Naopak u knih nelze třídit pevnou vazbu - tu je potřeba oddělit od měkké části, kterou můžeme vytřídit. Do kontejnerů na papír netřídíme fotografie, které obsahují chemické příměsi.
Na závěr základní zásada: netřídíme mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír!
Čiré sklo patří do bílých kontejnerů, barevné sklo do zelených sběrných nádob. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Při třídění nemusíme sundávat víčka, nevadí ani etikety. Tabulové sklo třídíme bočním podlouhlým vhozem, větší množství je ideální odvézt na sběrný dvůr. Do kontejnerů na sklo nepatří porcelán a keramika, termosklo (zapékací mísy, varné konvice apod.), autoskla, zrcadla, drátěné sklo, teploměry atd.
Kontejnery na kovový odpad jsou určeny zejména k třídění drobnějšího kovového odpadu, jako jsou nápojové plechovky, plechové obaly od potravin, kovová víčka z láhví apod. Hlavním místem pro sběr rozměrnějšího kovového odpadu jsou sběrné dvory a výkupny surovin. Tak jako v předešlých případech třídíme kovové obaly bez zbytku obsahu - ten stačí důkladně vytřít či vyškrábat, v případě tub vymačkat. I v tomto případě se snažíme zmenšit velikost tříděného odpadu, je-li to možné. Do kontejnerů na kovy nepatří kombinované obaly (např. pokovený papír a plast, výjimkou jsou nápojové kartony, které třídíme do nádob určených k jejich sběru), plechovky od barev a laků, spreje a tlakové nádobky se zbytky obsahu, obaly od nebezpečných látek, těžké nebo toxické kovy, jako jsou olovo a rtuť, elektroodpad a baterie.
Tak jako v případě jiných druhů odpadů i zde platí, že obaly musí být řádně vyprázdněné a sešlápnuté, nesmí být mastné. Při třídění do sběrných nádob na nápojové kartony nevadí víčka. Nápojové kartony jsou z více něž 75 % z velmi kvalitního papíru, proto je důležité je třídit!
| Druh odpadu | Kam patří | Co tam nepatří |
|---|---|---|
| Sklenice, lahve, skleněné obaly od potravin | Kontejner na sklo (bílý pro čiré, zelený pro barevné) | Porcelán, keramika, termosklo, autoskla, zrcadla, drátěné sklo, teploměry |
| Tisk, staré sešity, papírové krabice, obálky, lepenka | Kontejner na papír (modrý) | Znečištěný nebo mokrý papír, termopapír (účtenky) |
| Plastové obaly | Kontejner na plasty (žlutý) | Plastové obaly znečištěné chemikáliemi, jednorázové plasty |
| Všechny odpady, které nelze recyklovat a nepatří do ostatních kontejnerů | Kontejner na směsný odpad (černý) | Nic, co by mělo být recyklováno nebo kompostováno |
| Odpady rostlinného původu, odřezky ovoce a zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj, kávový lógr | Hnědá popelnice na bioodpad nebo kompost | Znečištěné plasty, živočišné produkty |
tags: #nejdulezitejsi #fakta #o #odpadech