Asie, kontinent s obrovskou rozmanitostí a hustotou osídlení, čelí v průběhu historie mnoha přírodním a lidmi způsobeným katastrofám. Tyto události mají devastující dopad na životní prostředí, lidské životy a ekonomiku regionu. Následující text se zaměřuje na některé z největších ekologických katastrof, které postihly Asii, a analyzuje jejich příčiny, dopady a důsledky.
Ráno 26. prosince 2004 došlo u pobřeží indonéského ostrova Sumatra k velmi silnému podmořskému zemětřesení o magnitudu 9,1. To vyvolalo obří mořské cunami, které během několika desítek minut zasáhlo pobřeží čtrnácti zemí kolem Indického oceánu v Asii a Africe. Vlna se místy zvedla až do výšky kolem 15-30 metrů a při dopadu na pobřeží devastovala celé oblasti do vnitrozemí. Nejvíce postižen byl indonéský region Aceh (severní Sumatra), dále pobřeží Srí Lanky, Indie (stát Tamilnádu, souostroví Andamany) a Thajska.
Tragédie měla globální rozměr - zahynulo při ní zhruba 230 tisíc lidí (oficiální údaje uvádějí 227 898 potvrzených obětí) a statisíce dalších byly zraněny či přišly o domovy. Tato událost vstoupila do dějin jako nejhorší cunami a vůbec nejhorší přírodní katastrofa počátku 21. století. Vedla k významnému pokroku v systémech varování před cunami po celém světě.
Odhad síly všech těch vln dohromady je pět megatun TNT, což je zhruba dvojnásobek všech bomb z druhé světové války. Do dvou hodin zasáhly vlny všechna hlavní zasažená místa, tedy Indonésii, Srí Lanku, Thajsko nebo Indii. Ničivá katastrofa si vyžádala téměř 230 tisíc obětí. V Indickém oceánu tou dobou neexistoval systém varování před tsunami, protože většina zemětřesení je v Tichém oceánu, kde už takový systém byl. Lidem tak nepřišla žádná automatická varování, nebyli navíc na tsunami v tomto regionu zvyklí, protože poslední takováto velká vlna přišla v roce 1883 po výbuchu sopky Krakatoa. Spousta lidí se tak spíš vydala zkoumat obnažené mořské dno, protože moře před přílivovou vlnou nejprve ustupuje.
Do postižených oblastí mířila humanitární pomoc z celého světa. Spojené státy přislíbily finanční pomoc ve výši 35 milionů dolarů a do oblasti mířily dvě flotily amerických válečných lodí. Také australská vláda přislíbila okamžitou finanční pomoc ve výši 10 milionů dolarů k již dříve ohlášeným 25 milionům dolarů. Uvolnila několik letadel s dovozem přímé humanitární pomoci, zejména do Indonésie. Také evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel navrhl, aby se představitelé jednotlivých států sešli a koordinovali pomoc postiženým oblastem.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Kromě tsunami v roce 2004 postihly Asii i další katastrofy s vážnými následky:
Kromě přírodních katastrof zažila Asie i průmyslové havárie, které měly dalekosáhlé dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. I když se Černobyl nachází na Ukrajině, jeho dopady zasáhly celou severní polokouli. Události v Černobylu by měly být zohledněny při likvidaci škod v jihovýchodní Asii.
Opuštěné a devastované domy jsou na pohled ještě hrůznější než čerstvé trosky ve Fukušimě a celé prefektuře. Město Pripjať je výrazným obrazem, ve který se může změnit řada rezidenčních míst okolo Fukušimy a přímo v ní. Náprava je stěží možná v dohledných časových horizontech. Je třeba si uvědomit, že radioaktivita zde bude přítomna po celá staletí, ba tisíciletí, v epicentru dvacet tisíc let. Radioizotopy zůstávají aktivní po celé generace příštích vnuků a jejich potomků.
Z ekonomické stránky budování „sarkofágů“ nic v dlouhodobém horizontu neřeší, protože se rychle rozpadají. Například 19. dubna t. r. účastníci konference dárců v Kyjevě doufali, že shromáždit 1,1 mld. USD na nový sarkofág nebude problém. Nakonec se sešlo o 300 milionů méně, neboť se ukázalo, že tyto obří stavby mají krátkou životnost, měříme-li je radiologickým časem; nanejvýš po století musejí být vyklizeny a radioizotopy budou mít ještě volnější cestu do prostoru, hlavně do zemí ASEAN (sdružení mnoha zemí východní a jižní Asie). Jde o „oheň, který nelze uhasit“ (prof. Socolow, Princeton).
Důsledky ekonomické a psychosociální jsou obrovské. Obrovské státní výdaje na sanování škod těžce zatěžují státní rozpočty a sociální výdaje vůbec. Dnes je to asi 80 tisíc obyvatel v blízkém okruhu Fukušimy, z nichž valná většina nemá naději, že se vrátí k normálnímu životu. Evakuovaní lidé ztratili nejen svá obydlí, ale často i práci a životní perspektivu. Enormní jsou a budou samozřejmě výdaje spojené se zdravotní péčí.
Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl
Například v důsledku černobylské havárie odhaduje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, že do roku 2065 zemřelo nebo zemře v Evropě 16 tisíc lidí, kteří by jinak zůstali zdrávi. Světová zdravotnická organizace (WHO) to vidí jako závažný problém a zasazuje se o to, aby strach z radiace nebyl demotivujícím činitelem v životě těchto lidí, kteří by měli žít pokud možno normálními životy. K tomu je zapotřebí vytvořit mechanismus pro jejich uzdravení _ nikoli fyzické, ale spíše mentální.
| Katastrofa | Místo | Rok | Odhadovaný počet obětí |
|---|---|---|---|
| Povodně v Číně | Centrální a východní Čína | 1931 | 3,7 milionu |
| Cyklón Bhola | Bangladéš | 1970 | 300-500 tisíc |
| Zemětřesení v Chaj-jüan | Čína | 1920 | 273 tisíc |
| Zemětřesení v Tchang-šanu | Čína | 1976 | 242 tisíc |
| Zemětřesení a cunami v Indickém oceánu | Indonésie a okolní země | 2004 | 230 tisíc |
| Tajfun Nina a kolaps přehrady Banqiao | Čína | 1975 | 150-230 tisíc |
| Velké zemětřesení v Kantó | Japonsko | 1923 | 140 tisíc |
| Cyklón Nargis | Myanmar | 2008 | 138 tisíc |
Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii
tags: #největší #ekologické #katastrofy #v #Asii