Největší ekologické katastrofy v Asii

Asie, kontinent s obrovskou rozmanitostí a hustotou osídlení, čelí v průběhu historie mnoha přírodním a lidmi způsobeným katastrofám. Tyto události mají devastující dopad na životní prostředí, lidské životy a ekonomiku regionu. Následující text se zaměřuje na některé z největších ekologických katastrof, které postihly Asii, a analyzuje jejich příčiny, dopady a důsledky.

Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu (2004)

Ráno 26. prosince 2004 došlo u pobřeží indonéského ostrova Sumatra k velmi silnému podmořskému zemětřesení o magnitudu 9,1. To vyvolalo obří mořské cunami, které během několika desítek minut zasáhlo pobřeží čtrnácti zemí kolem Indického oceánu v Asii a Africe. Vlna se místy zvedla až do výšky kolem 15-30 metrů a při dopadu na pobřeží devastovala celé oblasti do vnitrozemí. Nejvíce postižen byl indonéský region Aceh (severní Sumatra), dále pobřeží Srí Lanky, Indie (stát Tamilnádu, souostroví Andamany) a Thajska.

Tragédie měla globální rozměr - zahynulo při ní zhruba 230 tisíc lidí (oficiální údaje uvádějí 227 898 potvrzených obětí) a statisíce dalších byly zraněny či přišly o domovy. Tato událost vstoupila do dějin jako nejhorší cunami a vůbec nejhorší přírodní katastrofa počátku 21. století. Vedla k významnému pokroku v systémech varování před cunami po celém světě.

Odhad síly všech těch vln dohromady je pět megatun TNT, což je zhruba dvojnásobek všech bomb z druhé světové války. Do dvou hodin zasáhly vlny všechna hlavní zasažená místa, tedy Indonésii, Srí Lanku, Thajsko nebo Indii. Ničivá katastrofa si vyžádala téměř 230 tisíc obětí. V Indickém oceánu tou dobou neexistoval systém varování před tsunami, protože většina zemětřesení je v Tichém oceánu, kde už takový systém byl. Lidem tak nepřišla žádná automatická varování, nebyli navíc na tsunami v tomto regionu zvyklí, protože poslední takováto velká vlna přišla v roce 1883 po výbuchu sopky Krakatoa. Spousta lidí se tak spíš vydala zkoumat obnažené mořské dno, protože moře před přílivovou vlnou nejprve ustupuje.

Důsledky a reakce

Do postižených oblastí mířila humanitární pomoc z celého světa. Spojené státy přislíbily finanční pomoc ve výši 35 milionů dolarů a do oblasti mířily dvě flotily amerických válečných lodí. Také australská vláda přislíbila okamžitou finanční pomoc ve výši 10 milionů dolarů k již dříve ohlášeným 25 milionům dolarů. Uvolnila několik letadel s dovozem přímé humanitární pomoci, zejména do Indonésie. Také evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel navrhl, aby se představitelé jednotlivých států sešli a koordinovali pomoc postiženým oblastem.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Další významné katastrofy

Kromě tsunami v roce 2004 postihly Asii i další katastrofy s vážnými následky:

• Povodně v Číně (1931): Extrémně silné monzunové deště způsobily rozsáhlé přelití řek Jang-c’-ťiang, Chuang-che a dalších toků. Katastrofa si vyžádala odhadem kolem 3,7 milionu lidských životů.
• Cyklón Bhola (1970): Zasáhl tehdejší východní Pákistán (dnešní Bangladéš). Odhady hovoří o 300 až 500 tisících mrtvých, což z Bhola činí nejsmrtelnější tropický cyklón historie.
• Zemětřesení v Chaj-jüan (1920): Otřesy zcela zničily většinu měst a vesnic v okolí. Počet obětí se odhaduje asi na 273 tisíc.
• Zemětřesení v Tchang-šanu (1976): Zemřelo nejméně 242 tisíc lidí (oficiální údaj), avšak některé zdroje naznačují, že skutečný počet mohl být i vyšší.
• Tajfun Nina a kolaps přehrady Banqiao (1975): Vlna vody vysoká až deset metrů se přehnala údolím a smetla vše na své cestě. Voda a následné epidemie a hlad způsobily smrt nejméně 150 tisíc lidí; podle některých zdrojů až kolem 230 tisíc obětí.
• Velké zemětřesení v Kantó (1923): Celkový počet obětí se odhaduje na přes 140 tisíc osob.
• Cyklón Nargis (2008): Celkové ztráty na životech se odhadují na přibližně 138 tisíc osob.

Průmyslové havárie: Černobyl a Fukušima

Kromě přírodních katastrof zažila Asie i průmyslové havárie, které měly dalekosáhlé dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. I když se Černobyl nachází na Ukrajině, jeho dopady zasáhly celou severní polokouli. Události v Černobylu by měly být zohledněny při likvidaci škod v jihovýchodní Asii.

Opuštěné a devastované domy jsou na pohled ještě hrůznější než čerstvé trosky ve Fukušimě a celé prefektuře. Město Pripjať je výrazným obrazem, ve který se může změnit řada rezidenčních míst okolo Fukušimy a přímo v ní. Náprava je stěží možná v dohledných časových horizontech. Je třeba si uvědomit, že radioaktivita zde bude přítomna po celá staletí, ba tisíciletí, v epicentru dvacet tisíc let. Radioizotopy zůstávají aktivní po celé generace příštích vnuků a jejich potomků.

Z ekonomické stránky budování „sarkofágů“ nic v dlouhodobém horizontu neřeší, protože se rychle rozpadají. Například 19. dubna t. r. účastníci konference dárců v Kyjevě doufali, že shromáždit 1,1 mld. USD na nový sarkofág nebude problém. Nakonec se sešlo o 300 milionů méně, neboť se ukázalo, že tyto obří stavby mají krátkou životnost, měříme-li je radiologickým časem; nanejvýš po století musejí být vyklizeny a radioizotopy budou mít ještě volnější cestu do prostoru, hlavně do zemí ASEAN (sdružení mnoha zemí východní a jižní Asie). Jde o „oheň, který nelze uhasit“ (prof. Socolow, Princeton).

Důsledky a poučení

Důsledky ekonomické a psychosociální jsou obrovské. Obrovské státní výdaje na sanování škod těžce zatěžují státní rozpočty a sociální výdaje vůbec. Dnes je to asi 80 tisíc obyvatel v blízkém okruhu Fukušimy, z nichž valná většina nemá naději, že se vrátí k normálnímu životu. Evakuovaní lidé ztratili nejen svá obydlí, ale často i práci a životní perspektivu. Enormní jsou a budou samozřejmě výdaje spojené se zdravotní péčí.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Například v důsledku černobylské havárie odhaduje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, že do roku 2065 zemřelo nebo zemře v Evropě 16 tisíc lidí, kteří by jinak zůstali zdrávi. Světová zdravotnická organizace (WHO) to vidí jako závažný problém a zasazuje se o to, aby strach z radiace nebyl demotivujícím činitelem v životě těchto lidí, kteří by měli žít pokud možno normálními životy. K tomu je zapotřebí vytvořit mechanismus pro jejich uzdravení _ nikoli fyzické, ale spíše mentální.

Tabulka největších přírodních katastrof v Asii od roku 1900

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

tags: #největší #ekologické #katastrofy #v #Asii

Oblíbené příspěvky:

• Působení Karla Pražáka v odpadovém hospodářství
• Tipy pro bydlení v přírodě u Prahy
• Česká výchova v přírodě
• Likvidace Autovraků Holešov: Průvodce
• Bránit se zbytečnému kácení stromů