Největší ekologické hrozby v České republice

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech.

Globální problémy s dopadem na ČR

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Podle většiny vědců za to může vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy a jsou nahrazovány infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se řadí degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře.

Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Pozitivní změny v přístupu Čechů

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné. Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Hlavní environmentální problémy v ČR

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok a podílí se i na celé řadě zdravotních problémů, od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Hodnocení stavu životního prostředí veřejností

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Řešení environmentálních problémů

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Přírodní katastrofy v ČR

Ve výčtu nejničivějších přírodních katastrof v dějinách lidstva se Česko krčí někde v pozadí, ovšem neznamená to, že by se střední Evropě přírodní pohromy vyhýbaly. Malou útěchou nám může být 13. říjen coby Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof. OSN jej vyhlásila již v roce 1989 a má nám připomenout například to, že sice díky moderní technice můžeme povodně, hurikány či zemětřesení předvídat, ale způsoby, jak jim můžeme předcházet, jsou velmi omezené. Česku se nevyhýbají ani zemětřesení: od toho dosud nejsilnějšího, které zasáhlo Chebsko na přelomu let 1985 a 1986, už uplynulo téměř čtyřicet let. Nejsilnější otřes tehdy dosáhl na desetibodové Richterově stupnici hodnoty až 4,7. Nejčastěji k otřesům dochází v Karlovarském kraji. V Moravskoslezském kraji pak vznikají důlní zemětřesení. Poslední silné zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice zasáhlo v březnu 2024 Písecko.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Ještě horší následky měly extrémní bouře provázené krupobitím a tornádem, které ve čtvrtek 24. června 2021 kolem půl osmé večer prošly několika obcemi na jižní Moravě. Důvěrněji známe záplavy a povodně. Ve výčtu největších přírodních katastrof v Česku se jako vztyčený varovný prst již více než sto let skví Protržená přehrada na Bílé Desné v Jizerských horách. Její historie byla krátká, následky děsivé. Měla být součástí soustavy vodních děl na obou tocích řeky Desné, Černé i Bílé. Obě díla se začala budovat v druhé polovině roku 1911, ve stejný den v listopadu 1915 došlo k jejich kolaudaci, ale vydržela jen jedna - přehrada Souš na Černé Desné. Druhá nádrž se přesně deset měsíců poté protrhla. Katastrofa stála život 65 lidí, 370 osob zůstalo bez přístřeší a 1 020 lidí přišlo o práci, v Desné přívalová vlna zničila několik desítek domů včetně pily a myslivny, několik brusíren a obytných domů s hasičskou zbrojnicí, desítky dalších poškodila.

Více obětí si ale připsala povodeň na říčce Blšance v Podbořanech a okolí ve dnech 25. a 26. května 1872. Česku se nevyhýbají ani důlní neštěstí. Dosud největší katastrofou s 319 oběťmi byl požár v dole Marie na Březových horách u Příbrami 31. května 1892. Jeho příčinou byl neuhašený knot olejové lampy, z něhož oheň přeskočil na výdřevu chodeb i naolejovaná důlní lana. Většina horníků se při požáru v dole otrávila, část z nich uhořela. Zbylo po nich 286 vdov a 961 sirotků, dalších 33 dětí se narodilo až po smrti svých otců. A smutný paradox? Příbramské doly tehdy byly na vrcholu slávy, používala se nejmodernější technika a vytěžilo se tu 90 procent rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Jen bezpečnostní otázky do té doby nikdo moc neřešil, takže báňská záchranná družstva vznikla až po tragédii.

Mezi důlní neštěstí se stovkami obětí se řadí také výbuch na dole Františka 14. června 1894, s 235 mrtvými největší důlní neštěstí v Ostravsko-karvinském revíru. Výbuch na dole Nelson III v Oseku na Teplicku 3. Dosud největším poválečným důlním neštěstím byl požár na dole Dukla na Havířovsku 7. července 1961. O život tehdy přišlo 108 lidí, nejmladšímu nebylo ani 17 let, nejstaršímu bylo 56. Leckdo také pamatuje na jedno z největších důlních neštěstí v novodobé hornické historii. Došlo k němu 3. Výbuch na dole Dukla 7. Údolí na Jablonecku a Liberecku chrání před povodněmi šest přehrad - Josefův Důl, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice a Souš. Tou sedmou byla přehrada na Bílé Desné, která se protrhla v září 1916, pouhých deset měsíců po dokončení.

Svahové sesuvy

Svahové sesuvy jsou jen jednou z přírodních hrozeb a je jim věnováno téma čísla. Vzhledem k jejich lokálnímu charakteru je nevnímáme - alespoň pokud se nenacházíme přímo v ohrožené oblasti - jako obzvlášť hrozivé, přestože přímé a nepřímé škody mohou být značné. Díky geografii České republiky nás netrápí tak velké sesuvy, jaké vyvolalo zemětřesení 31. května 1970 o síle 7,8 Richterovy stupnice. Masa ledu, kamení a bahna se řítila údolím ze svahu nejvyšší peruánské hory Huaskaránu rychlostí kolem 300 km za hodinu. Dvacet kilometrů dlouhý sesuv zničil města Yungay a Ranrahirca. Zahynulo přes 20 000 lidí. Velkou hrozbu představují např. cunami vyvolané sesuvem. Asi před sto tisíci lety se sesunul svah vulkánu Mauna Loa. U sousedního ostrova Lanai byly nalezeny pozůstatky korálů vymrštěné vlnou cunami obrovských rozměrů 300 m nad hladinu moře. Podobné pozůstatky stejného stáří byly nalezeny 15 m nad hladinou moře na 7000 km vzdáleném pobřeží Nového Jižního Walesu. Potenciální obdobně velké nebezpečí představuje asi 1800 metrů vysoký vulkán Cumbre Vieja na Kanárském ostrově La Palma.

Hrozba asteroidů

Doklady o minulých katastrofách způsobených dopady asteroidů nám poskytuje geologie a paleontologie. Většina asteroidů o průměru kolem 1 km a větších je zmapována. Zkoumáním, zda by lidstvo mohlo podobným hrozbám čelit, se vážně zabývá společný projekt agentur NASA a ESA Asteroid Impact and Deflection Assesment (AIDA). NASA vyšle impaktor k binárnímu asteroidu 65803 Didymos. Větší z obou těles má průměr 780 m a menší těleso o průměru 160 m kolem něho obíhá zhruba jednou za 12 hodin. V říjnu 2022 by měl impaktor narazit rychlostí 6 km/s do menšího z obou těles. Oběžná rychlost menšího tělesa je asi 17 cm/s, náraz impaktoru by ji měl změnit asi o 0,5 mm/s. To by vedlo ke změně oběžné doby asi o 200 sekund. V roce 2025 by měla ESA vyslat k asteroidu kosmickou loď Hera. Ta by měla zmapovat povrch menšího z těles, kráter velmi podrobně.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Lidská činnost a přírodní hrozby

Za většinu svahových sesuvů lidé nemohou, za případný asteroid na kolizní dráze už vůbec ne. U změny klimatu došlo k značnému posunu - ubylo „popíračů“ klimatické změny, objevili se „neoskeptici“. Ti již nepopírají změnu klimatu ani lidský podíl na ní. Soustřeďují se na rizika a poukazují na nejistoty.

Společnost, která nebere ohled na místo, ve kterém žije, se stává hrozbou nejen pro přírodu, ale také sama pro sebe. I když Česká republika patří k zemím s nižším výskytem přírodních katastrof, přesáhly přímé škody na majetku způsobené deseti nejničivějšími přírodními katastrofami za posledních dvacet let hranici 113 miliard korun.

Jednou z příčin nebezpečného úbytku úrodné půdy může být „extremizace počasí“, tedy kupříkladu výrazné výkyvy teplot nebo lokální přívalové deště. Druhou příčinou je ztráta povědomí o souvislostech v české krajině. Problémy způsobilo scelování polí, meliorace, odvodňování nebo pěstování určitých preferovaných plodin, například kukuřice nebo řepky. „Důsledky tohoto se začínají objevovat,“ upozorňuje Stemberk.

Příkladem ztráty historické paměti a znalostí o struktuře krajiny může být podle hostů Fokusu VM výstavba dálnice D8, která protíná geologicky aktivní, sesuvné území Českého středohoří. Nejvýraznějším problémem, který se v souvislosti se stavbou objevil, byl obří sesuv zeminy, který v roce 2013 část dálnice zavalil. Obce nacházející se v blízkosti dálnice se s následky jejího budování potýkají dodnes. Některé svahy v oblasti jsou stále v pohybu, na některých místech se zcela změnilo proudění podzemních vod.

Prevence ekologické újmy

Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen zákon) je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí do právního řádu České republiky. Zákon ze dne 22. dubna 2008 vstoupil v platnost 17. srpna 2008.

Zákon definuje povinnosti k předcházení ekologické újmě, případně její nápravě. Ekologickou újmou je dle zákona jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu. Zákon stanoví podmínky, za nichž vzniká povinným osobám (podnikatelé a další osoby vykonávající rizikovou provozní činnost - příloha č. 1 k zákonu) povinnost prevence nebo nápravy ekologické újmy. Podstatnou změnou, kterou přináší tento zákon, oproti stávající legislativě je, že podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem vybraných činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu není jeho protiprávní jednání. Ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provést nápravné opatření, postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a vznikem ekologické újmy nebo bezprostřední hrozby jejího vzniku.

Finanční zajištění k nápravě je nástrojem k zajištění preventivních a nápravných opatření. Podmínky tohoto finančního zajištění jsou upraveny zákonem. Nicméně zákon odkládá účinnost ustanovení o finančním zajištění k nápravě o 5 let (do roku 2013). Zákon se vztahuje pouze na ekologické újmy, které vzniknou po nabytí účinnost tohoto zákona, tedy po 17. srpnu 2008.

Staré ekologické zátěže

Celkem stát eviduje přes 10 tisíc kontaminovaných míst nebo míst, u kterých je na kontaminaci podezření. Nápravu brzdí nedostatek financí bez výhledu na navýšení i obtížné zjišťování skutečného rozsahu škod.

Závažná kontaminace horninového prostředí či podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s rizikovými látkami. Zjištěná kontaminace je považována za starou ekologickou zátěž, pokud vznikla před privatizací nebo původce kontaminace neexistuje či není znám. Medializovanými příklady jsou ostravské laguny, pardubický areál Synthesia nebo právě Nelahozeves.

Právě nedostatečná prozkoumanost potenciálně kontaminovaných míst vedla resort životního prostředí k vytvoření Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM). Na 3 302 lokalitách, což představuje zhruba 30 procent zjištěných míst, již probíhají nebo jsou plánována opatření k odstranění staré ekologické zátěže. Na začátku pracovníci prověřovali na 56 tisíc možných lokalit. Každá z asi 10 tisíc v systému má přidělenou prioritu i typ potřebného zásahu. Tři čtvrtiny všech záznamů vyžadují další zkoumání.

Podle Jindřicha Petrlíka z organizace Arnika, který se problematikou dlouhodobě zabývá, je problém hlavně v tom, že pokud se ekologické zátěže nevyřeší, jsou často rezervoárem trvalého znečišťování. Petrlík dále upozorňuje, že se tyto kontaminace pravidelně dostávají na povrch například u velkých řek, jako je Labe. „Úseky našich velkých řek jsou kontaminované a tím zdrojem mohou být v řadě případů právě tyto staré ekologické zátěže. A proto je nutné je řešit. A to tak, že je vyčistíme.“

Z databáze vyplývá, že je v České republice asi 370 míst vyžadujících zásah - z toho 213 lokalit spadá do kategorie neakceptovatelných zdravotních rizik. U poloviny se přitom s nápravným opatřením dosud nezačalo. Z analýzy vyplývá, že se nejčastěji jedná o průmyslové či komerční lokality. Celkem do této kategorie spadá 160 míst. Převažujícím typem kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit jsou skládky tuhých komunálních odpadů, které tvoří téměř 46 procent zjištěných míst.

Financování sanací

Původně bylo odstraňování kontaminací financováno z Fondu národního majetku, kam plynuly zisky z privatizovaných podniků a pozemků. V roce 2006 vláda fond zrušila a prostředky přešly přímo pod ministerstvo financí. Finance z fondu se podle zákona mohly použít jen na přesně definované účely - například na úhradu důchodové schodku nebo právě na likvidaci zátěží. Vláda v roce 2018 umožnila převádění peněz bez dalších podmínek z fondu přímo do státního rozpočtu.

Podle dat, která má server iROZHLAS.cz k dispozici od odboru Realizace ekologických závazků vzniklých při privatizaci, utratil stát k dubnu letošního roku za sanace ekologických zátěží celkem téměř 67 miliard. Stát uzavřel v devadesátých letech celkem 327 tzv. ekologických smluv. Ty poskytují nabyvatelům pozemků po privatizaci státní finanční záruky pro likvidaci těchto zátěží.

Znečištění životního prostředí se netýká jen dědictví předchozího režimu. Český právní rámec nezná pojem „nová ekologická zátěž“, ale podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové nám v tomto směru pomohla evropská legislativa. „Za novou kontaminací lze považovat vše, co vzniklo od doby účinnosti směrnice o odpovědnosti za životní prostředí.“ Ta byla přijata v roce 2004. „V české legislativě je tato směrnice zastoupena zákonem o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ale nezahrnuje všechny druhy škod,“ dodává.

Podle Jindřicha Petrlíka z Arniky dochází ke kontaminaci nejčastěji opět v průmyslových provozech. „Myslím, že je nutné daleko lépe ošetřit odpovědnost průmyslových provozů za znečištění, které po nich může zůstat nyní.“ Upozorňuje, že sice firmy musí vést základní průzkum toxických látek, ale záleží na tom, jaké látky se firmě nařídí sledovat.

Nová znečištění pak vznikají i při snaze zbavit se těch starých. Sanace této „nové“ kontaminace trvala dva roky a vyšla stát na 594 milionů korun. „Pokud nekontrolujeme likvidaci starých zátěží dostatečně, můžeme si vytvářet nové problémy pořád dokola. Jako v Nelahozevsi,“ uzavírá Petrlík.

tags: #největší #ekologické #hrozby #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Definice frottage
• Problém sbírání odpadků u partnera
• Třídění odpadu Liberec
• Zpracování komunálního odpadu v Havířově
• Likvidace Autovraků Holešov: Průvodce