Továrna na komunální odpad Havířov: Cesta k modernímu zpracování odpadu

27.03.2026

V Havířově se připravuje výstavba nové třídírny odpadu, která má přinést moderní a transparentní řešení pro zpracování komunálního odpadu. Cílem je minimalizovat náklady a zároveň zachovat vysoký standard zpracování. Projekt je čistě municipální, bez soukromého investora, aby se zamezilo promítnutí zisku do ceny za zpracování odpadu.

Plány a přípravy

Přípravy nové třídírny odpadu už města stály miliony. V polovině roku 2024 chtěli zahájit provoz, avšak dnes stále ještě nevědí, kde hala bude stát. Ředitel společnosti CEVYKO Václav Zyder říká, že projekt běží. „Máme zpracovány základní dokumenty, vybíráme lokalitu, kde by zařízení mělo stát. Zatím to vypadá na prostory v průmyslové zóně Dukla na okraji Havířova, kde už proběhlo i zjišťovací řízení. Také ale ještě jednáme s krajem, zda zařízení umístit u Havířova nebo jinde.

Mluvčí krajského úřadu Miroslava Chlebounová jednání mezi společností CEVYKO a krajem potvrdila. Havířovský primátor Josef Bělica zdůvodňuje stavbu nové třídírny tvrzením, že je třeba se starat o nakládání s odpadem do budoucna.

Problémy s umístěním

S umístěním třídírny odpadu panují určité problémy. Nejen proto, že se nelíbí firmám, které s pozemky, kde by třídička měla stát, sousedí, ale výhrady mají i úřady. V závěrech zjišťovacího řízení se píše, že: „Projekt CEVYKO negativním způsobem zasáhne budoucí využití pozemků v území koncepčně určených k realizaci průmyslové zóny pro skladování a lehkou výrobu.

Akcionáři a partneři

Projekt CEVYKO má tři akcionáře - město Havířov, společnost ASOMPO, která sdružuje obce a města Novojičínska, a Spolek pro nakládání s komunálním odpadem (SNKO), jeho členem jsou města Orlová, Rychvald a obec Stonava. Vstoupit do něj se souhlasem současných akcionářů mohou i další obce a města. Havířov a Orlová jsou ale jedinými velkými města na Karvinsku, která chtějí v budoucnu likvidovat část komunálního odpadu v nové třídičce. Například Bohumín nebo Karviná tento projekt ignorují.

Čtěte také: Kontejnery na odpad Hlučín

A to přesto, že Karviná při zakládání podniku CEVYKO podepsala deklaraci o spolupráci na budování havířovské třídírny. „Dění kolem společnosti CEVYKO sledujeme, ale zatím o vstupu do této společnosti neuvažujeme. Zapojit se do toho můžeme kdykoliv, ale i proto, že máme zkušenost z KIC (před zhruba 10 lety plánovaná stavba gigantické spalovny odpadu za evropské peníze, která se nikdy nerealizovala - pozn.

Zároveň přiznává, že Karviná, která už roky ukládá svůj komunální odpad na skládce v Horní Suché, preferuje konkurenční projekt, který chystá právě provozovatel zmíněné skládky, společnost DEPOS. Předseda představenstva DEPOSu Martin Polášek se podivuje nad tím, že chce někdo stavět třídičku odpadu tzv. na zelené louce, navíc jen několik kilometrů skládky v Horní Suché, když tam je možné postavit třídičku také. A zřejmě k tomu i dojde. Dodává, že firma dokoupila další pozemky, na kterých může ukládat odpad ještě minimálně 15 let, ale spíše déle. „My můžeme třídičku stavět bez problémů, nepotřebujeme studii EIA, nemáme problémy s pozemky, ani s ekology.

Budoucnost nakládání s odpady

Jak tento závod o to, kdo dřív postaví třídičku, dopadne, ukáží nejbližší roky. Města a obce na Karvinsku by se každopádně měla na nějakém způsobu řešení zpracování odpadů dohodnout. Ročně se v okrese vyprodukuje zhruba 60 tisíc tun komunálního odpadu, který po roce 2030 nepůjde jen vysypávat na skládku. Na skládkách má skončit maximálně desetina odpadů, ve spalovnách maximálně 25 % - k tomu nás tlačí legislativa, ale měl by především zdravý rozum.

Pokud budeme na odpady pohlížet jako na druhotné suroviny, nejenže tím naplníme evropské směrnice, k jejichž plnění jsme se zavázali, ušetříme životní prostředí a uděláme něco pro planetu. Můžeme na tom také ušetřit, ti podnikavější i zbohatnout.

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH)

Na to, jak se s odpady dnes nakládá a do budoucna bude nakládat, má vliv i Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) a její členové. Je to profesní organizace fungující již přes 25 let, která sdružuje přes 65 procent celého odpadového trhu. V tuto chvíli pod ČAOH spadá více než 95 společností. ČAOH zároveň sdružuje řádově největší kapacity recyklačních technologií v ČR a v tomto zaměření nemá v Česku konkurenci.

Čtěte také: Znečištění ovzduší a regionální potraviny

„Podporujeme efektivní třídění a využívání odpadů. Naše členské firmy zajišťují prakticky všechny služby odpadového hospodářství, včetně svozu a zpracování odpadů. Mimo jiné připravují z odpadů z barevných kontejnerů druhotné suroviny pro další výrobu. Třídící linky oddělují to, co je možné uplatnit na trhu recyklace. „Třídí se to, o co je na trhu zájem, tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků. Nerecyklovatelné složky, o které není zájem, se využijí např. energeticky v podobě paliva z odpadů. Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí.

Firmy z vytříděného odpadu vyrábějí buď přímo produkty pro konkrétní použití, nebo takzvané meziprodukty. Například mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo. Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy třeba dobře známé PET lahve. Těch umí stávající systém žlutých kontejnerů a třídících linek vysbírat dokonce 8 z 10 uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě.

A už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v rámci EU až pro rok 2025. PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují např. zpět do lahví, nebo do recyklovaných částí aut, nebo také do textilního průmyslu, třeba do bund, mikin, spacáků apod (více zde). Meziprodukty z plastů jsou například granuláty či regranuláty, které se dají použít jako vstup do výroby plastových výrobků. Cena, za jakou se vykupuje PET ukazuje, že o tento velmi dobře recyklovatelný materiál má zájem řada recyklačních oborů, které jej umějí využít a vyplatí se jim jej koupit na trhu v rámci konkurenční soutěže.

„Zájem o PET postupem času navýšil jeho cenu a udělal z něj hodnotný materiál. Asociace se podobně jako jiné profesní svazy z jiných oborů stará zejména o sledování vývoje legislativy a poskytuje zejména dotčeným ministerstvům odbornou zpětnou vazbu k řešeným otázkám. Další její rolí je šíření odborné osvěty jak uvnitř, tak navenek.

„Kdybych to zjednodušil, tak děláme vše, co je třeba, aby se odpadové hospodářství v Česku rozvíjelo udržitelnou cestou a aby dosahovalo potřebných výsledků. Zároveň se snažíme eliminovat slepé uličky a upozorňovat na nefunkční nastavení v některých oblastech. Vždy zároveň navrhujeme funkční řešení, a to na základě zkušeností našich firem z praxe,“ upřesňuje ředitel asociace Petr Havelka.

Čtěte také: Stávka učitelů a klima: souvislosti

ČAOH také aktivně podporuje evropskou strategii oběhového hospodářství a využívání odpadů jako zdrojů surovin pro další výrobu, případně energetické využití vytříděné a již nerecyklovatelné frakce odpadů. Při směřování sektoru odpadového hospodářství je pro Česko klíčová evropská legislativa. V takzvaném balíčku oběhového hospodářství jsou dány základní strategie a cíle na dalších 15 let.

„Tuto agendu podporujeme aktivně a dlouhodobě. Myslíme si, že je vhodné, aby se na odpady nahlíželo jako na zdroje surovin pro další výrobu,“ říká Havelka. Legislativa definovala cíle pro roky 2025, 2030 a 2035. Prioritou má být snižování produkce odpadu a hned za tím je materiálové využití, recyklace. K roku 2035 má být v obcích vytříděno nejméně 70 % komunálních odpadů a zrecyklováno minimálně 65 procent. V roce 2025, tedy už za dva roky, má být v obcích vytříděno 60 % a zrecyklováno 55 % komunálních odpadů. To nám dává jasný jízdní řád.

Vše ostatní má být dle platné legislativy doplněk. Co nelze zrecyklovat, může se využít energeticky, co nelze využít ani energeticky, smí na zabezpečenou skládku. Tam se ovšem může dostat maximálně 10 procent odpadu. To jsou cíle dané platnou legislativou.

Moderní technologie a paliva z odpadu

Nejen Ostrava, ale i další města v Moravskoslezském kraji jako Havířov nebo Karviná se vydávají cestou třídění směsných komunálních odpadů na moderních linkách a také cestou výroby tzv. paliv z odpadu. Přesně se jim říká tuhá alternativní paliva a často jsou uváděna pod zkratkou TAP. Nerecyklovatelná část odpadů, kterou vygeneruje třídička, má stále ještě pozitivní energetický obsah. Plasty nebo znečištěné papíry nevhodné pro recyklaci mají zpravidla příliš vysokou výhřevnost, než aby mohly do klasické spalovny.

Všechny čtyři spalovny, které v Česku máme, jsou dimenzovány na odpady s výhřevností 8-12 MJ/kg. Pokud byste do nich dali samotné výměty z třídiček, tedy to, co zbývá jako zbytek po třídění, bude výhřevnost příliš vysoká a vzniklo by riziko poškození technologie. Tyto výměty z třídění je zároveň zakázáno ukládat na skládky. Je proto ideální je upravit do formy paliva z odpadu neboli TAP. To je homogenní surovina, která má stále stejné vlastnosti, což je pro technologie proměňující odpad v energii ideální.

Je to standardní a na trhu obchodovaná komodita s pohyblivou cenou. Paliva z odpadů mají i vlastní evropskou ISO normu a v Evropě je to stále využívanější způsob, jak moderně energeticky využít zbytkové komunální odpady. O paliva z odpadu mají kromě tepláren zájem např. cementárny. Ty mají ještě jednu přidanou hodnotu: Co shoří v peci při výrobě cementu, dostane se do slínku, tedy samotného cementu. Jde tedy o bezodpadovou technologii.

Multipalivový kotel v Přerově

Za příkladem takového moderního energetického zdroje se vydáváme opět na Moravu. Zařízení s takzvaným multipalivovým kotlem bylo nedávno uvedeno do provozu v Přerově. Jedná se o teplárnu, která využívá energii paliv z odpadů. Tedy tu, s níž spalovny, jak už bylo řečeno, nepomohou, jelikož jsou stavěny hlavně na směsný komunální odpad - ten z černé popelnice. Multipalivový kotel je tedy energetická koncovka, která umí využít nerecyklovatelné zbytky po třídění v obcích. Ideálně se tak uzavírá kruh oběhového hospodářství.

Multipalivový kotel v Přerově postavila společnost Veolia. Dříve byla tato teplárna na uhlí, přechodem na paliva z odpadů jde o ekologické opatření z více úhlů pohledu. Kotel má kapacitu přes 100 000 t paliv z odpadů. Pro třídičky je podle Petra Havelky důležité, aby měly odbyt pro všechny frakce z procesu třídění. Jak ty využitelné v procesu recyklace, tak v energetice, ale i ty nevyužitelné.

„Kdyby neproběhla investice v Přerově, okolní třídicí linky a výrobny paliv z odpadů by neměly jasnou ideu, kam budou dodávat všechny výstupy. V regionu to proto významně pomůže i obcím a městům, protože budou mít výrazně lepší možnosti k naplnění zákonných cílů k třídění a k oběhovému hospodářství, které leží na jejich bedrech. Na Moravě to nyní může fungovat. Mají odbyt na recyklaci, na energetiku a nevyužitelný zbytek mohou řízeně uložit v zabezpečené skládce do doby, než pro něj budou existovat technologie k využití,“ tvrdí P. Je to velmi důležitá synergie potřebných technologií, která jde po linii, kterou Evropa definovala do legislativy.

Havířov s Karvinou připravují obdobnou třídicí linku jako OZO v Ostravě. Připravují se i další energetické koncovky. Své projekty moderních a efektivních linek připravují samozřejmě také privátní firmy. „Sever Moravy je tím z hlediska cílů oběhového hospodářství do značné míry vyřešen. Pro zdejší obce tak zároveň vzniká reálný prostor pro splnění náročných zákonných cílů třídění. Nebudou zde vytvářet zbytečné množství netříděného směsného komunálního odpadu, jehož množství chce EU do roku 2030 redukovat na polovinu,“ vysvětluje ředitel ČAOH.

Některé jiné kraje však podle jeho zkušeností myslí méně na závazek obcí dosáhnout vysokých zákonných cílů třídění. V některých regionech se zvažují projekty na nové kapacity spaloven (ZEVO) na řádově stovky tisíc tun neupravených směsných komunálních odpadů. Takové plány je vhodné ještě uvážit, protože mohou obcím zkomplikovat splnění zákonných povinností k oběhovému hospodářství.

A mohou znesnadnit i možné splnění cílů, k nimž se v legislativě Česko zavázalo. „Pak by to znamenalo riziko evropských sankcí, a to není akceptovatelné. Je tedy třeba velmi dobře počítat, jak v budoucím období budou jednotlivé regiony nakládat s odpady,“ doplňuje P. Evropská komise své obavy v tomto směru vložila i do podmínek dotačních programů (např. OPŽP). Zde je písemně stanoven zákaz dotační podpory pro spalovny směsných komunálních odpadů.

Jako zdůvodnění je zde popsáno reálné riziko nesplnění cílů oběhového hospodářství při spalování směsných odpadů. Naopak výše zmíněný multipalivový kotel v Přerově dotaci získal, protože je určen pro energetické využití jen nerecyklovatelného zbytku po třídění. Spalování směsných komunálních odpadů je zde zakázáno. Kotel je tak naopak velmi potřebným doplňkem za systémy třídění odpadů v obcích, protože je logické, že ne všechny tříděné odpady je možné využít materiálově.

„Energetické využití i skládkování jsou doplňky funkčního oběhového hospodářství, ne jeho cíle. To je třeba ve všech sférách pochopit a je třeba se tím v regionech řídit. Zároveň platí, že bez moderních regionálních energetických koncovek na vytříděné nerecyklovatelné odpady lze cíle oběhového hospodářství splnit jen velmi obtížně či vůbec,“ uzavírá P.

Havířovská cesta

V duchu tohoto hesla rozhodli havířovští zastupitelé začít přípravy k stavbě vlastní třídírny odpadu. Po krachu projektu vybudování krajské centra, kde by se odpady spalovaly, ani jiné cesty není. „Inspirovali jsme se v Polsku a připravili obsáhlou studii na třídírnu odpadu, která by dokázala zpracovat nejen odpad z Havířova, ale také z měst a obcí v okolí. Je vysoce variabilní s možnosti navyšování kapacity. Půjde o plně automatizovaný provoz založený na moderních technologiích, přičemž ale vznikne zhruba 50 pracovních míst," řekl ředitel Technických služeb Havířov Ludvík Martinek.

V současné době běží nejen jednání o samotné stavbě třídící linky, ale také o odbytu separovaného odpadu. „Na Karvinsku se ročně vyprodukuje zhruba 60 tisíc tun odpadu, z toho 20 tisíc tun pochází z Havířova. Přestože běží třídění odpadu v domácnostech, stále zůstává přibližně 50 procent odpadu vytříditelného odpadu, který končí na skládce.

Centrum pro využití komunálních odpadů CEVYKO, které vznikne v Havířově, je o krok blíže k výstavbě. Lokalita Burianovka v Havířově-Prostřední suché je v územním plánu určena pro těžký průmysl. A právě zde bude stát Centrum pro využití komunálních odpadů.

Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: “Nás to posouvá do toho, že teď už se zpracovává projektová dokumentace pro provedení stavby. Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátora: "CEVYKO bude primárně zpracovávat komunální odpad. Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířov: “V minulém kvartálu se nám ohlásil další potencionální investor, který projevil zájem vybudovat tam zařízení na zpracování plastů, to znamená, je to přesně to, co je v návaznosti na CEVYKO. Bavili se o hodnotě investic ve výši asi 2,5 miliardy korun.

Radnice nejdříve investuje do vybudování infrastruktury, jelikož v dané lokalitě vznikne současně nová průmyslová zóna. Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: “Když budeme mít hotovo, může se jít soutěžit zhotovitele a následně se můžeme dostat k výstavbě samotného areálu, závodu, technologie a atd. Pro nás je to velmi důležitý milník, zároveň je to významný milník v tom, že nás to posouvá v jednáních ohledně financování. To znamená dotací, jednání s bankami. Výstavba CEVYKA by měla začít na počátku roku 2027.

Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátora: "CEVYKO bude primárně zpracovávat komunální odpad. Bude ho připravovat podle legislativy tak, jak bude potřeba s tím, že tam bude i výroba tuhého alternativního paliva a cílem CEVYKA je zpracovat odpad tak, aby na skládku už šlo minimum, co už je nevyužitelné. Samozřejmě myslíme i na vzdělávání, takže máme navázány spolupráce s vysokými školami v rámci vědy a výzkumu.

Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: “Bylo to specifické v tom, že jsme na území, kde není žádná infrastruktura a paralelně jely vedle sebe dva projekty. Jeden projekt na naše vlastní zařízení CEVYKO a zároveň se s tím připravoval i projekt na vybudování infrastruktury na celou tuto průmyslovou zónu. Musely tyto dvě věci jet paralelně, dělaly se tady geologické průzkumy, protože jsme na území rekultivovaném, kde kdysi byly kalové nádrže pro černouhelný důl. Do infrastruktury město investuje 200 milionů korun. Což bude letošní největší investice.

Dopady na poplatky za odpad

Poplatek za vyhazování komunálního odpadu se týká téměř všech občanů. Částky se však v různých městech a obcích poměrně výrazně liší. Někde se poplatníkům náklady na systém odpadového hospodářství od příštího roku zvýší, jinde ale obyvatelé nebudou platit nic.

Skládkování však zdražuje, do poplatků za komunální odpad se promítá také inflace nebo to, nakolik lidé v dané oblasti třídí. S ohledem na to se částky v různých místech republiky liší.

Například v Ostravě se od ledna 2024 zvýší cena svozu odpadu z 498 Kč na 720 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady na odvoz a uložení odpadu, které jsou jedněmi z nejvyšších v rozpočtu města Havířova. Od ledna budou platit 1092 Kč. Celkové náklady na odvoz odpadu pro příští rok Havířov odhaduje na 106 milionů Kč. Odpad podraží také v Opavě. Ze současných 660 Kč se poplatek zvedne na 900 Kč.

V Hradci Králové se poplatek za odpady zvýší na průměrnou částku napříč celou republikou, a to 800 korun za rok. V některých městech se však výše poplatků, které hradí domácnosti, od ledna nezmění. To však neplatí pro rozpočty měst a obcí, které naopak meziročně vydají víc.

Například obyvatelé Pardubic budou stejně jako letos platit 650 Kč. Město však vydá 55 milionů Kč ze svého rozpočtu, aby pokrylo rozdíl do 1248 Kč za poplatníka, což jsou skutečné náklady na likvidaci odpadu na občana. Podobně na tom je Liberec, kde budou občané platit stejně jako letos 840 Kč za osobu ročně. Růst nákladů na sebe totiž převezme město. Ceny se nezmění ani v Jihlavě. Stejně jako letos budou hradit 704 Kč, přičemž město skutečné náklady dorovná.

Poplatky se nezmění ani v největších tuzemských městech - Praze a Brně. Pražané tak od ledna budou platit 1560 Kč za odvoz 120litrové popelnice jednou za dva týdny. Naopak v Brně bude svoz stát stále 670 Kč ročně. Ceny se nemění ani v Ústí nad Labem a zůstanou na 720 Kč ročně.

Většina měst však poskytuje určitým skupinám občanů slevy. Děti do tří let většinou neplatí nic.