Největší skládky odpadu na světě

Moderní civilizace má mnoho průvodních jevů, z nichž některé stojí za to. Lidstvo dnes produkuje obrovské množství odpadů a určité skládky jsou opravdu dechberoucí, a to doslova. Ač je v posledních době kladen důraz na recyklaci, obrovské množství smetí končí na skládkách. Některé z nich přitom v průběh let vyrostly do kolosálních rozměrů. Největší z těchto shromaždišť odpadu lze nalézt na asijském a americkém (dvoj)kontinentu.

Podle odhadů z roku 2013 lidstvo vyprodukuje každým rokem 1,3 miliardy tun odpadu. Již toto číslo je pochopitelně „úctyhodné“, nicméně dle dalších prognóz by se mohlo v nejbližších deseti letech dokonce zdvojnásobit. Bravo!

Produkce odpadu v různých zemích

Analýza společnosti Sensoneo umožnila sestavit pořadí 36 členských států OECD podle vyprodukovaného objemu odpadu a způsobu, jak s ním nakládají. Nejlépe je na tom Jižní Korea díky propracovanému recyklačnímu systému. Za ní následuje Švédsko a Japonsko. Česká republika skončila na dvanáctém místě. Nejhůře naopak dopadlo Turecko kvůli velkému množství nelegálních skládek. Odpad se zde navíc nerecykluje, ani nespaluje. Nejvíce recyklují Island, Německo a USA.

Největším producentem odpadů v přepočtu na obyvatele je USA (809 Kg ročně). Nejméně odpadu naopak vyprodukuje Polsko (315 kg/ obyvatele ročně). Česká republika se umístila v TOP 15 hlavně kvůli průměrnému ročnímu objemu odpadu vyprodukovanému v přepočtu na obyvatele.

Největší skládky světa

Zatímco v Asii a Střední Americe je důvodem především přelidnění určitých oblastí, v USA za to může nezřízený konzum. Průměrný Američan totiž dle agentury Environmental Protection vyprodukuje denně cca 2 kg odpadků. Mimochodem, v České republice se jedná o necelý 1 kg, takže bychom se museli setsakramentsky snažit, abychom se „Amíkům“ vyrovnali.

Čtěte také: Skládky a oceány: kritická situace

Mezi největší skládky světa patří:

• Skládka Apex v Clark City poblíž Las Vegas: Čistě z hlediska rozlohy se jedná o největší takové místo na světě, a to zcela jednoznačně! Její velikost totiž činí 2200 akrů. Pro srovnání, Václavské náměstí v Praze by se na tuto plochu vešlo více než 200krát! Skládka přitom přijme zhruba 9 až 10 tisíc tun komunálního odpadu každý den.
• Skládka Bordo Poniente v Mexiku: Monumentální pyramidy totiž vystřídal jiný monument, totiž skládka Bordo Poniente o rozloze 927 akrů, na kterou mířilo 12 až 15 tisíc tun odpadu denně. Ano, minulý čas je na místě. Toto shromaždiště odpadů bylo totiž v roce 2011 uzavřeno. Přesto se zde stále nachází zhruba 76 milionů tun odpadků.
• Skládka Laogang v Šanghaji: Rozloha skládky činí 900 až 1000 akrů a denně se sem dostane až 10 tisíc tun již nepotřebných věcí.
• Skládka Sudokwon v Jižní Koreji: Ačkoli tato jihokorejská skládka rozhodně nepatří k největším na světě, co se rozlohy týče (zabírá „pouhopouhých“ 570 akrů), přesto si místo v našem výčtu po právu zaslouží. Denně sem totiž z hlavního města Soulu a okolí míří 18 až 20 tisíc tun komunálního odpadu, čímž se jí žádná jiná skládka ani zdaleka nevyrovná. Pro zajímavost, ročně to dělá neuvěřitelných 6,3 milionu tun.
• Skládka Olusosun v Nigérii: Ačkoli skládka Olusosun v Nigérii není ani zdaleka největší (její rozloha je pouze kolem 100 akrů), denně se na ni dostane až 10 tisíc tun odpadu. To by ovšem ještě nebylo nejhorší. Znepokojující je spíše skutečnost, že sem míří i nebezpečný elektronický a chemický odpad. Ptáte se odkud? Často ze západního světa, který se tímto způsobem zbavuje nechtěného ohrožení.
• Skládka Malagrotta v Itálii: Skládka Malagrotta v Itálii s rozlohou zhruba 680 akrů, na níž každodenně přibude 4 až 5 tisíc tun odpadu, si své místo zde nepochybně zaslouží. Původně přitom byla ilegální, nicméně od poloviny 80. let 20. století získala punc legality. Mimochodem, právě v Itálii vzniká mnoho obřích černých skládek. To, že za mnohými z nich stojí místní mafie, dokazuje, že je v některých oblastech špína vskutku všudypřítomná.
• Skládka Puente Hills v Kalifornii: S rozlohou kolem 630 až 700 akrů, 150 metry výšky a denním příjmem přes 10 tisíc tun odpadu, ji v žádném případě nemůžeme ignorovat. Ačkoli je slunné Los Angeles místem mnoha sportovních klubů, Hollywoodu i pobytu řady celebrit, evidentně má i svou odvrácenou stránku.

Velký pacifický odpadkový pás

Produkce odpadů může mít i nečekané důsledky. Velký pacifický odpadkový pás poblíž Havajských ostrovů budiž „zářným“ příkladem. Působením Severopacifického subtropického víru se totiž v této oblasti nahromadilo obrovské množství odpadků, a to především malých úlomků různých plastů a chemických kalů. Velikost? Jako Španělsko! Celý tento pás by přitom dle některých odhadů trvalo vyčistit zhruba 500 let.

Skládka Dandora v Nairobi, Keňa

Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech z prostředků Světové banky. Do dnešních dní se ale rozrostla do obřích rozměrů. Stala se největší skládkou v Keni a jednou z největších v Africe. Objem odpadků v ní několikanásobně překonal původní plán.

Hlavní vjezd na skládku je odpudivé místo. Vypadá jako křižovatka. Na jedné straně je bahno zhruba tak dvacet centimetrů hluboké, končící v nepříjemně páchnoucím jezírku lemovaném obrovskými doslova haldami plastů a textilu. Všude po zemi se povalují igelitové sáčky a slisované PET lahve. A mezi tím se proplétají lidé, auta, motorky, psi a slepice.

James v Dandoře vyrostl. Jako mladý na skládce i pracoval. Pak se mu ale podařilo odejít a vystudovat střední i vysokou školu. „Tomuhle místu se říká Dandora. Jsme na skládce. Ta v Dandoře je největší v Keni a jednou z největších v Africe,“ vypráví James Kanga z Ruraka Business Community.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Ve čtvrti má ale pořád známé, které navštěvuje. Tentokrát se do oblasti vrátil, aby několik novinářů po skládce zabírající 12 hektarů provedl za doprovodu dvou místních policistů v civilu.

„Máme tu směs materiálů. Je tu hodně textilu, vozí sem ale taky komunální odpad, průmyslový odpad. Vlastně tu najdete úplně všechno,“ za chůze mi ukazuje na mikinu, kterou překračujeme. Na bahnem znečištěné hrudi je pořád jasně patrný znak oblíbené sportovní značky. „Končí tu celá řada značek, nejen Nike. Textil sem míří ze všech koutů světa. Hlavně z Evropy. Ale jsou tu i kousky z Číny a ze Spojených států.“

Vyškrábat se na vršek jedné z hald odpadků dá zabrat. Materiál pod nohama je měkký, pokrytý hejny much a odporně kysele páchne. Nahoře je ale vzduch o dost dýchatelnější, než na cestě o zhruba pět metrů níž.

Z hromady tyčí zbytky potravin. Vidím cibuli, kukuřici. Je tu ale taky rozbité čelní sklo, igelity, zřejmě skelná vata. A na vrších kopců té skládky jsou psi, ptáci marabu a spousty lidí, kteří se živí tím, že ty odpadky třídí.

„Jsou tady tuny a tuny odpadků. Kamkoliv se podíváte, vidíte jenom odpadky,“ popisuje Annan Mundiaová, jedna ze zdejších takzvaných mama, šéfek pracovních skupin. „Jak vidíte, pracujeme a žijeme tu. Tohle je náš život. Jsem tu už přes dvacet let. Když jsem tu začínala, byla jsem ještě mladá. Ale teď, jak můžete vidět, už stárnu.“

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Stejně jako Annan na skládce žije a pracuje asi pět tisíc lidí. Živí se přebíráním odpadu, což je práce na celý den. Jen v noci není možné v ní pokračovat. Tou dobou muži spí v odstavených nákladních autech a ženy v okolních domcích a chatrčích. Kriminalita mezi místními prý není, nemají si, co krást. Nebezpečí tak představují zločinci, co se do Dandory přicházejí schovat, ale taky odpadky samy.

„Můžete se tu pořezat, můžete se píchnout o jehly, končí tu i zdravotnický odpad. Taky odsud bereme jídlo. Lidi tu trpí bronchitidou, průjmy a dalšími nemocemi,“ říká Annan.

Počet lidí žijících na Dandoře prý neustále roste. Hlavně mladých lidí přibývá: „Když se podíváte kolem, většina lidí, co tu pracuje, jsou mladí lidé, což je problém. Je to kvůli nedostatku pracovních příležitostí.“

„Ti všichni by přitom mohli pracovat, kdyby se rozvíjel náš průmysl a služby. Dandora je obrovským zdrojem pracovní síly, ale taky zdrojů. Mohly bychom odsud získávat energii, měly bychom syntetická paliva, stavební materiál. Ten vznikl už v roce 2010, kdy skládka trojnásobně překročila svou kapacitu. Jenže spalovna dodnes nestojí a na skládku míří denně desítky dalších nákladních aut odpadků, přestože je oficiálně uzavřená.

tags: #největší #skládky #odpadu #na #světě

Oblíbené příspěvky:

• Kamen Kontakt: Emisní standardy
• Ochrana vod v krajině (zákon č. 114/1992 Sb.)
• Ekologická buničitá vata
• Ekologické vlastnosti stanoviště
• Recenze gelových čističů odpadů