Největší spalovny odpadu na světě: Žebříček a trendy

Spalování tuhého komunálního dopadu s využitím energie, tj. v procesu, který je znám jako waste-to-energy (WTE), lze ve světě rozpoznat určité trendy.

Celosvětově se WTE provádí zejména v evropských zemích, v Japonsku a USA. Spaluje se méně než 5 % z celkového množství TKO. Skládkování nebo prosté spalování zůstává nejběžnější metodou odstraňování komunálního odpadu.

Míra spalování komunálního odpadu (TKO) v jednotlivých zemích je velmi rozdílná. Tuto hodnotu ovlivňují různé faktory: ekonomický rozvoj, hustota obyvatel, záměry politiky či nátlak ekologických skupin.

Lze vysledovat závislost spalování TKO na ekonomickém rozvoji podle hrubého národního produktu (HNP), viz tab. 3. Země seskupené kolem hlavní úhlopříčky tabulky ukazují na trend, který potvrzuje silně pozitivní vztah mezi mírou spalování TKO a výší HNP.

Podobný, i když ne tak významný vztah nalézáme u závislosti spalování TKO na hustotě obyvatelstva. Je důležité zvážit i rozmístění obyvatelstva v jednotlivých zemích. Například v USA je míra spalování TKO vyšší v hustěji obydlených východních státech.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

AEB Amsterdam: Příklad moderní spalovny

The waste and energy company of the city of Amsterdam (AEB) is, measured by its combustion capacity of 1,400,000 tons of communal waste per year, the largest incineration plant in the world to be situated in a single location.

Spalovna AEB ve Westelijk havengebied (Západní přístavní oblast) v Amsterodamu je se svou spalovací kapacitou 1 400 000 tun komunálního odpadu ročně největší spalovnou na světě, která se nachází na jednom místě.

AEB byla založena před více než 90 lety. Za tuto dobu zprovoznila čtyři spalovny odpadu (tab. 1), ze kterých nyní fungují spalovny Waste to-Energy a Waste Fired Power.

Odpadová a energetická společnost působí jako nezávislá firma pod dohledem města Amsterodamu, které je jejím jediným akcionářem. Společnost zpracovává domácí odpad z území města a z devatenácti sousedících obcí a také průmyslový odpad od podnikatelských subjektů Sita, Shanks a Van Gansewinkel.

Spalovny, které spalují domácí odpad - spalovna Waste-to-Energy a spalovna Waste Fired Power. Skládka nebezpečného odpadu, kde se shromažďuje a zpracovává chemický odpad (např. baterie, rozpouštědla, fluorescentní lampy, atd.). Regionální třídicí stanice, která shromažďuje použitá elektrická a elektronická zařízení.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Za tuto dobu zprovoznila čtyři spalovny odpadu (tab. 1), ze kterých nyní fungují spalovny Waste to-Energy a Waste Fired Power a optimalizaci operací prodělala každá nová spalovna výrazná zlepšení jak v environmentálním, tak v ekonomickém výkonu.

Spalovna odpadu první generace byla zprovozněna v severní části Amsterodamu. Její procesní kapacita činila 150.000 tun odpadu ročně. Odpad byl spalován v peci a horká pára byla dodávána sousední energetické společnosti jako prostředek pro generování energie.

Druhá generace spalovny Waste-to-Energy byla zprovozněna taktéž v severní části Amsterodamu. Kapacita činí 500.000 tun ročně.

Třetí generace spalovny Waste-to-Energy („navržena jako čistá“) je lokalizována v západní části Amsterodamu. Má kapacitu 850.000 tun odpadu ročně a je vybavena extenzivním systémem na čištění kouřového plynu, takže provoz a emise zůstávají v požadovaných limitech. Tato spalovna je jednou ze sedmi největších a nejmodernějších spaloven Waste-to-Energy na světě. Produkuje také elektřinu a teplo pro místní vytápění.

Čtvrtá generace spalovny Waste-to-Energy přináší v oboru doslova revoluci… („navržena pro výstup”). Spalovna Waste Fired Power je navržena tak, aby zcela recyklovala energii a materiály. Dosahuje nejvyššího čistého elektrického výkonu na světě: 30 %. Tato spalovna je schopná zpracovat 530.000 tun odpadu ročně.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Jedním z předních produktů neustálé snahy o inovaci je spalovna Waste Fired Power, která pracuje s obdivuhodným elektrickým výkonem 30 %.

Když byla v roce 1993 uvedena do provozu, představovala projektovaná kapacita 2.400 tun odpadu denně a výroba elektřiny činila 59 MW. Mimo toto zařízení je také spalovna Waste-to-Energy velmi dobrým příkladem schopnosti AEB neustále optimalizovat a inovovat.

Spalovnou Waste Fired Power nastavil AEB Amsterodam nový standard pro znovuzískání energie, kovů a stavebních materiálů z městského odpadu. Efektivním nakládáním s odpadem jako s cenným zdrojem přispívá AEB ke snížení emisí CO2 při výrobě elektřiny, nezanedbatelný je i přínos ve směru recyklace materiálů. Díky inovačním centrům AEB je možné aplikovat získané zkušenosti po celém světě.

Unikátním rysem této spalovny je čistý elektrický výkon, který dosahuje přes 30 %, což představuje významné vylepšení ve srovnání s velmi dobrým evropským průměrem, který činí 22 %. Díky této vysoké energetické účinnosti může spalovna jednoduše splňovat kritéria pro status R1, který je definovaný v Rámcové směrnici o odpadech. Spalovna Waste Fired Power je „navržena pro výstup”.

Spalovna Waste Fired Power a know-how AEB mohou přispět významnou měrou k evropským cílům pro udržitelnou výrobu elektřiny a redukci emisí CO2.

Pro realizaci tohoto cíle otevřela Odpadová a energetická společnost Inovační centrum AEB, které je zodpovědné za rozšiřování a implementaci inovací a know-how AEB prostřednictvím konzultačních aktivit, tréninků a vzdělávacích programů a mezinárodních multilaterálních partnerských výzkumných projektů.

Nakládání s odpady v Evropě a ČR

Každý Evropan vyprodukuje v průměru 450 kg komunálního tuhého odpadu ročně (2004). Pro celou EU činí toto číslo 280 milionů tun ročně. Předpokládá se, že toto číslo vzroste na 340 tun v roce 2020. Aby bylo možné řešit narůstající množství odpadu, je zapotřebí zvolit odlišný přístup k nakládání s odpady. Důraz by měl být kladen na snižování objemu odpadu, jeho opětovné využití a využití odpadu jako zdroje pro suroviny a energii. Ukládání do země bude zcela zakázáno.

Nizozemsko má velmi dobrý přístup k nakládání s odpady - procento recyklace činí 64 %, výroba energie spalováním odpadu dosahuje 34 % a ukládání do země 2 %. Nová spalovna odpadů AEB Waste Fired Power, která funguje od srpna 2007, k tomuto výrazně přispívá.

V České republice se se zákazem skládkování netříděného odpadu počítá už od roku 2025. Podle tzv. oběhového balíčku, který v dubnu schválil Evropský parlament, by měla být nejpozději v roce 2025 více než polovina komunálního odpadu v jednotlivých zemích EU recyklována. Zbytek je možné buď kompostovat, nebo energeticky využít, za nejméně vhodné je považováno skládkování, které má být po roce 2035 zakázáno.

Podle EU to prospěje nejen životnímu prostředí, ale i pracovnímu trhu (recyklováním se vytvoří nová pracovní místa). Podíl komunálního odpadu určeného k recyklaci by měl podle nové unijní legislativy v roce 2025 stoupnout z dnešních 44 procent na 55 procent.

Nejvíce kilogramů odpadu na osobu (777 kg) vyprodukovalo podle poslední unijní statistiky z roku 2016 Dánsko, které ale téměř polovinu z něj recyklovalo nebo kompostovalo. Na dánských skládkách skončilo v roce 2016 jen jedno procento komunálního odpadu. Nejhůře na tom byla Malta, kde na skládkách skončilo 92 procent odpadu.

Prvenství v recyklaci a kompostování odpadu drželo v roce 2016 Německo, které takto zlikvidovalo 66 procent odpadu a na skládkách tam skončilo pouze jedno procento. Česká republika se ve srovnání podle množství vyprodukovaného odpadu na osobu v roce 2016 umístila na třetím nejlepším místě (měla třetí nejmenší množství vyprodukovaného odpadu), ale asi polovina komunálního odpadu skončila na skládkách.

Energetické využívání odpadu EU původně vůbec nepodporovala, odmítala například poskytovat dotace na výstavbu spaloven v ČR. Po nedávném rozhodnutí Číny zakázat importy odpadu z celého světa však svůj názor poněkud přehodnotila. Podniky zabývající se spalováním navíc argumentují, že spalování může hrát důležitou roli v získávání energie z odpadu, který již není recyklovatelný. Moderní technologie jsou podle nich schopny zabránit znečištění ovzduší ze spalování.

Tento názor zastává i Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Značně paradoxní jí proto připadá česká vyostřená diskuse o tom, zda skládky, či spalovny.

Evropa má v tomto jasno, stačí se podívat na hierarchii nakládání s odpady. Jako konečné nakládání s odpady je uvedeno spalování odpadu neboli spoluspalování s limitovaným využitím energie, případně skládkování.

Naopak odpůrci spaloven v čele s Českou asociací odpadového hospodářství argumentují, že kapacity pro energetické využití odpadu jsou u nás dostatečné a že pokud by se stavěly nové, nebude dost odpadu pro recyklaci a další materiálové využití. Místo spaloven navrhují budovat třídírny komunálního odpadu. Nelíbí se jim také plánované zvýšení poplatku za skládkování na čtyřnásobek. To by podle nich nahrálo právě spalovnové lobby v čele s ČEZ a EPH, které chtějí stavět nové spalovny.

Koalici zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bioekonomiky je spalování také trnem v oku. V dopise vedoucím představitelům EU naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie.

Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu.

156 organizací z celého světa, včetně české Arniky, požadují okamžité moratorium na výstavbu spaloven. Signatáři upozorňují na vážnou krizi: EU již nyní čelí dramatickému přebytku spalovací kapacity, přičemž stávající zařízení dokáží zpracovat nejméně 60 milionů tun komunálního odpadu ročně. Situace v České republice je alarmující. V zemi v současnosti fungují čtyři spalovny komunálního odpadu s kapacitou téměř milion tun ročně.

Dopis politikům také připomíná, že spalování odpadů je stále více vnímáno jako klimatická zátěž. Komunity žijící v blízkosti stávajících spaloven dlouhodobě upozorňují na zdravotní dopady toxických emisí, včetně perzistentních znečišťujících látek, jako jsou dioxiny, PFAS a těžké kovy.

Moderní technologie a spalovna KVA Horgen

Jedna z nejmodernějších spaloven na světě, švýcarské ZEVO KVA Horgen, je jedním ze 30 zařízení svého druhu v této zemi pod Alpami. Spalovna odpadů KVA Horgen nedaleko Curychu ve Švýcarsku patří v současné době k jednomu z nejmodernějších a nejekologičtějších zařízení na světě. Spalovna byla vybudována v 50. letech minulého století a do dneška prošla několika modernizacemi s cílem vyhovět stále se zpřísňujícím ekologickým limitům. Poslední rekonstrukce KVA Horgen proběhla v letech 2015 a 2016 a byla zde použita v současné době nejmodernější technologie firmy Hitachi Zosen Inova. Ta zajišťuje nejen maximálně čistý a téměř bezemisní provoz, ale také vysokou energetickou efektivitu.

Nejzásadnější změnou je přechod z původních dvou spalovacích linek na jedinou, která je schopna generovat stejné množství elektrické energie a tepla z pouhých 60 % dříve potřebného odpadu!

V plánech pro ZEVO Písek je počítáno se stejnou technologií spalování jako v KVA Horgen.

Spalovna KVA Horgen, podobně jako v případě píseckého ZEVA, založila účelové sdružení obcí, které tvoří 9 přidružených obcí s přibližně 130 tisíci obyvateli. Město Adliswil bylo posledním v okrese Horgen, které se k 1.

Kromě elektrické energie zásobuje KVA Horgen teplem na 2 000 domácností a kapacita spalovny činí necelých 37 000 kt za rok.

V současné době je však jedním z mála způsobů, jak se odpadu zbavit relativně šetrně k životnímu prostředí a ještě z toho získat nezanedabtelný profit. Švýcarsko také stojí pravidelně na předních příčkách žebříčku států podle hodnot Environmental Performance Index (EPI), který hodnotí, jak se která země odpovědně chová k životnímu prostředí.

Energetické využití odpadů v ČR

Energetické využití odpadů znamená využití tepelné energie uvolněné při spalování odpadů k výrobě elektřiny a tepla. Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu.

Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024 (POH ČR), který vláda ČR schválila 22. 12. Zatímco v roce 2013 bylo podle POH ČR téměř 50 % komunálního odpadu uloženo na skládky a pouze 11,6 % bylo energeticky využito, v roce 2024 by míra skládkování měla klesnout na 12,3 % a míra energetického využití vzrůst na 27,7 %.

Nejstarším zařízením využívajícím energii spalovaného odpadu, jehož historie se datuje až na počátek 20. století, byla takzvaná brněnská smetárna (od slova smetí). Výstavba původní brněnské smetárny, vůbec první spalovny na území tehdejšího Rakouska-Uherska, byla zahájena na podzim roku 1904, do provozu byla uvedena za necelý rok. Již původní zařízení využívalo teplo z odpadu k výrobě elektrické energie.

Výstavba současné brněnské spalovny SAKO Brno byla zahájena v roce 1984, její první kotel byl zprovozněn v roce 1989. Spalovna disponuje dvěma kotli, z nichž každý dokáže při plném provozu každou hodinu zpracovat 14 až 16 tun odpadu.

Přestože kapacita zařízení přesahuje 300 tisíc tun, ročně se v Malešicích zpracuje zhruba 210 tisíc tun komunálního odpadu, ze kterého ZEVO dokáže získat okolo 35 GWh elektrické energie a 840 TJ tepla. Po spálení se sníží původní hmotnost odpadu na přibližně čtvrtinu, jeho objem na pouhou desetinu.

Pouhý rok po zprovoznění pražské spalovny zahájilo provoz ZEVO TERMIZO, které vyrábí elektrickou energii a teplo pro odběratele v Liberci. Zařízení ročně využije až 96 tisíc tun komunálního odpadu, do sítě dodá 13 GWh elektrické energie a 700 TJ tepla.

Zatím nejmladším zařízením pro energetické využití odpadu v ČR je ZEVO Plzeň u obce Chotíkov, které zahájilo zkušební provoz teprve v roce 2016. Maximální tepelný výkon plzeňského ZEVO je 31,65 MWt s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 TJ.

V současné době je rovněž v plánu vybudování několika dalších ZEVO, která mají do budoucna pomoci omezit objem skládkovaného odpadu. Dalším místem, kde by měl být odpad namísto skládkování energeticky využíván, se má stát i Cheb. Tamní ZEVO Cheb by se svou roční kapacitou 20 tisíc tun odpadu bylo výrazně menší než v současnosti provozovaná zařízení.

Výstavba zařízení na energetické využití odpadů o kapacitě srovnatelné s pražským ZEVO se plánuje i na Mělnicku, v areálu současné uhelné elektrárny. Samotná realizace nových ZEVO v ČR bude nicméně záviset na mnoha faktorech, přičemž jako hlavní překážky se jeví odpor enviromentálních organizací a části veřejnosti.

Všechny státy, které omezily či zcela ukončily skládkování nevyužitého komunálního odpadu, toho dosáhly kromě třídění také díky rozvoji a zvýšení kapacit zařízení pro energetické využívání odpadů.

tags: #největší #spalovny #odpadu #na #světě #žebříček

Oblíbené příspěvky:

• Subtropické rostliny v českých zahradách
• Odpadkové koše se senzorem Lamart LT8022 a Toro 42l - recenze
• Joseph Joseph Stack 4: Recenze
• Komunální odpad Jihlava
• Výživa rostlin: ledek vs. kompost