Nejvyšší přípustné koncentrace emisí: Co to je?

Označení emise původem vychází z latinského slova “emittere”, což v českém překladu znamená něco jako zářiče nebo znečišťovatelé. Emise označují škodlivé a znečišťující látky, které jsou vypouštěny různými zdroji do ovzduší. Slovo emise se také všeobecně používá pro “vypouštění” a užívá se nejen v souvislosti se znečištěním ovzduší, ale také ve fyzice či finanční sféře.

Emise v ekologii

Emise mohou být přírodního nebo antropogenního (lidského) původu. Nejsilnější koncentraci přitom mají přímo u zdroje, kterým může být například komín nebo výfuk. Koncentrace emisí se poté snižuje, jak se mísí s okolním vzduchem.

Mezi nejčastější emise patří oxidy dusíky a síry. Největším tvůrci škodlivých emisí jsou továrny a automobily s benzínovými pohonnými jednotkami.

Emisní limit

Jedná se o limit vyjadřující nejvyšší přípustné množství znečišťujících látek vypouštěných do atmosféry. Množství emisí se udává v jednotkách mg/hod, mg/měsíc nebo mg/rok.

Emise a motorová vozidla

Kvůli rostoucímu znečištění ovzduší se neustále zpřísňují požadavky na čistotu výfukových plynů a spotřebu paliva u motorových vozidel. Při nesplnění podmínek nebude vozidlo homologováno pro běžný silniční provoz nebo výrobci hrozí vysoké pokuty. Již při vývoji a výrobě vozidla tedy výrobci pomoci speciálních zařízení měří množství emisí z výfuku.

Čtěte také: Česká republika: biodiverzitní hot spoty

Automobily jezdí dnes na různé druhy paliv. Moderní trendy alternativních pohonů vozidel musí tak odrážet i vybavení parkovacích domů a podzemních garáží. V podzemních garážích se pohybuje značné množství lidí a zároveň přijíždějící auta vytváří toxické spaliny. Je tedy potřeba chránit lidi před nebezpečím otravy. Nejdůležitějšími prvky, které sledujeme při měření emisí jsou oxid uhelnatý (CO), nespálené uhlovodíky (HC), oxidy dusíku (NOx) a saze (PM). Pro udržení bezpečného prostředí je třeba vybavit garáž nuceným větráním a detekčním systémem.

Podle platné normy ČSN 73 6058 - Jednotlivé, řadové a hromadné garáže se hlídá koncentrace oxidu Uhelnatého CO. Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý. Je lehčí než vzduch, ale se vzduchem se dokáže mísit. Vzniká nedokonalým spalováním. Pro detekci oxidu uhelnatého v podzemních garážích existují dva přístupy, dvě možná řešení. První, dvouúrovňová detekce podle ČSN 736058, kde se hlídá koncentrace CO při 26 ppm a 50 ppm. Tyto hodnoty vyplývají z maximálních přípustných limitů pro zdraví člověka. Nejvyšší přípustná koncentrace CO je stanovena pro 30minutový pohyb osob v garáži na 50 ppm. O maximální době pohybu 30min musí být osoby v garáži informovány. Druhá hodnota je předepsána s ohledem na 8hodinovou pracovní dobu obsluhy, kdy je nejvyšší expoziční limit (PEL) 26 ppm. Norma předepisuje použití minimálně jednoho čidla na 400 m2.

Vzhledem k vysokému tlaku na ekologii automobilů se množství škodlivin emitovaných z automobilů snižuje. Současná skladba vozidel je odlišná, emise zážehových motorů jsou podstatně nižší než dříve. Oxidy dusíku mají podobné účinky jako oxid uhelnatý, napadají plíce a sliznici. Vznikají v motoru za vysokých teplot a tlaků během hoření při nadměrném přebytku kyslíku. Některé z oxidů dusíku jsou zdraví škodlivé. Opatření vedoucí ke snižování spotřeby paliva mohou vést ke zvyšování podílů oxidu dusíku ve výfukových plynech.

Evropská norma EN 50 545-1 uvádí limity v podrobnější struktuře než ČSN. V návaznosti na české i evropské normativní požadavky lze použít detekční systémy Evikon. Pro vytvoření funkčního detekčního systému je třeba použít několik prvků. Základním prvkem je vlastní snímač koncentrace cílového plynu. Lze použít jednotlivé snímače nebo kombinované snímače. Informaci o aktuální koncentraci jednotlivých snímačů zpracovává vhodná ústředna, která dává signál obsluze, spouští provozní, požární a havarijní větrání. V neposlední řadě jsou o nebezpečí informovány osoby nacházející se v garáži.

Další velkou kapitolou je problematika, dříve zakázaných, vjezdů automobilů s LPG, CNG, LNG nebo vodíkovými pohony. Dnešní legislativa a normy tyto vjezdy povolují, pokud je garáž pro tato vozidla dostatečně vybavena. Norma ČSN 73 6058 a ČSN 73 0804 popisuje parkování vozidel i na plynná paliva v hromadných garážích. Garáž musí být vybavena detekčním systémem na únik alternativního paliva a účinným nuceným odvětráváním. Z pohledu detekce nebezpečných plynů normy předepisují spínací úrovně na 10% DMV (Dolní mez výbušnosti), 20% DMV a 50% DMV. Kdy při první úrovni spíná provozní větrání, při druhé havarijní a při třetí spíná požární poplach.

Čtěte také: Globální dopady ekologické stopy

Legislativa a ochrana ovzduší v ČR

• Zákon 86/2002 a jeho novela č. a doplňuje první „porevoluční“ zák. č. 309/91.
• Určuje úplaty a sankce za znečišťování.
• Určuje znečišťující látky obsažená v ovzduší.
• Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP, inspekce) je zřízena jako výkonný odborný a kontrolní orgán ministerstva.

Měření emisí

V ochraně ovzduší rozlišujeme dva základní druhy měření - emisní a imisní. Při emisních měřeních nejsou manuální metody často frekventované. Emisní monitoring vyžaduje nezbytná přídavná zařízení. Měřené koncentrace totiž závisí na množství spalovacího vzduchu. Stejná metoda se užívá i při stanovení oxidu siřičitého, příp. a cca o jeden řád nižší pro NO. Využitelná i pro stanovení N02 a NOx. Alternativně lze použít i elektrochemické senzory na bázi zirkoniumoxidu.

Snižování emisí

Snižování sirných emisí z energetiky je založeno na nejrůznějších chemických či fyzikálně-chemických principech. Mezi suché metody je možné zařadit i metody katalytické a procesy absorpční (např. Suchá aditivní vápencová metoda, fluidní spalování s přídavkem vápence, rozprašovací absorpce). Vápno-vápencové metody jsou založeny na absorpci siřičitého do suspenze oxidu hořečnatého. Spolehlivá a pracuje s účinností vyšší než 90% je metoda založená na vstřikování čpavku do spalin (350°C), do nichž je přidáván téměř všechen potřebný čpavek.

Snižování emisí NOx lze dosáhnout úpravou spalovacího procesu (snížením množství spalovacího vzduchu, spalováním ve dvou úrovních, recirkulací spalin). Dále se používají postupy denitrifikace spalin (selektivní katalytická redukce - SKR, selektivní nekatalytická redukce - SNKR).

Katalyzátory

Katalyzátory se používají ve výfukovém systému při co nejvyšší teplotě a v přítomnosti přebytku kyslíku. V praxi se lze setkat i s t.zv. neřízeným katalyzátorem, t.j. katalyzátorem, používaným bez n-sondy.

Biologické metody

Biologické metody se dělí na biologické filtry a biologické pračky. Účinnost biofiltrů je většinou velmi dobrá, pohybuje se od 90 do 95%. Biologické pračky (absorbéry) se provozují s patrové nebo sprchové pračky s co největší plochou fázového rozhraní. V některých případech používá dvoustupňové praní s různou hodnotou pH.

Čtěte také: Nejvyšší Strom v Okolí

Legislativa

Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou specifické emisní limity a podmínky pro spalovací stacionární zdroje.

Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování.

tags: #nejvyssi #pripustne #koncentrace #emisi #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Jitka Abrahámová: onkologická cesta
• Domácí metody pro ucpaný odpad
• Efektivní třídění odpadu
• Životní prostředí a globalizace
• Činnost ČNB