Nejvyšší uhlíkovou stopu mají hlavně ekologicky smýšlející lidé? Studie o vlivu lyžování na životní prostředí

Lyžování, jako každá lidská činnost, má vliv na přírodu. Do jaké míry a co vše do pojmu lyžování zahrneme? Sjíždějí lyžaři svahy osazené rozsáhlou infrastrukturou? Jaké jsou jeho přínosy a škody? Na tyto otázky se snaží odpovědět studie, které chtějí na negativní vlivy lyžování upozornit. Některé dokonce považují lyžování za jednu z ekologických katastrof.

Je však důležité si uvědomit, že lyžování je jen jednou z mnoha lidských aktivit, které mají vliv na životní prostředí. V globálním pohledu nad vším ční vliv dopravy za lyžováním, který lze často do jisté míry eliminovat.

Doprava a emise CO2

Velká část emisí CO2 při lyžařské dovolené je vyprodukováno samotným cestováním. Doprava autem představuje z hlediska emisí CO2 větší zátěž než jiné způsoby dopravy. Proto je důležité dbát na ekologičtější volbu destinací i způsobu dopravy do nich. Pokud cestujete do lyžařského střediska autem, podílíte se na emisích z lyžování pouhými 2 %. Při cestě vlakem pak pouze 16 %.

V dopravě existuje vůbec alternativa. A lyžaři toho hojně využívají. Střediscích se běžně všude dostanete pěšky či na lyžích. Odjakživa zajišťují elektrovozy nebo jiné alternativy. Rozšiřováním pěších zón a efektivní sítí skibusů. Možností oproti autu (např. noční vlak Praha-Curych).

Energetická náročnost a obnovitelné zdroje

Je důležité si uvědomit, že areály již dávno využívají tzv. zčásti zelené, spotřebovávají. V horách přirozeně k dispozici. Nebo dokonce úplnou soběstačností, postupně přibývá. A jejich hospodárné využívání. V jihotyrolských Dolomitech chce být do r. zdrojích elektřiny. Nových stanicích lanovek. V tyrolském SkiWeltu. Využívá teplo z motorů lanovek k vyhřívání budov.

Čtěte také: Více o nejvyšších přípustných koncentracích emisí

Zasněžování a vodní zdroje

Zasněžování může mít vliv na biodiverzitu. Vodní tok obdobný vliv jako ostatní odběry vody. Posuzovat stejně jako ostatní odběry. Objemu protékající vody. Objemu. Hranici povodňových stupňů. Povodňové vody. Zimě při dodržení všech povolení zásadní. Průtoků v toku.

Zasněžování na toky jsou tak přeceňovány. Než ostatní antropogenní činnost. Sněhu, a to při spotřebě kolem 2 000 kWh elektřiny. Potocích a řekách. S nepříznivým vlivem na život v nich. Brát nemohou. V areálu. Zároveň vytváří symbióza ekonomických a ekologických potřeb. Zvyšuje efektivitu celého procesu.

Vliv na faunu a flóru

Konstrukcí. Osvětlenou oblast opustit. Narážet na konstrukce, vyčerpat se nebo být uloveni predátory. Nebo schopností bránit teritorium. Lyžováním. Až 20 km. Jasnému počasí. Solární park na Pitztalském ledovci ve výšce 2 900 m n. m. položeným svého druhu v Evropě.

Další aspekty

Dezinfekčního aerosolu. Koncentraci lidí na málo místech. Světa Himálaj. Odpadky, ale i lidé, čekající ve frontě na vrchol. Sezóny čekáte v obřím chumlu u lanovky? Může působit negativně i na okolní prostředí. Přírody. Či skialpech do jindy klidnějších horských míst. Přesunuli jinam.

V případě tzv. návštěvnost regulovat. Nemožné. Čímž upřednostňují bohatší horolezce. Jen zkušeným, nebudou mít ostatní kde zkušenosti získat atd. Střediscích, si můžeme jen domýšlet. A místních ekosystémů. Krajiny na turisticky využitelnou oblast. Která se po provedení terénních úprav opět položí. Příroda ve stavu blízkém původnímu. Lyžařských disciplín. „edukací svých členů ohledně ochrany klimatu“.

Čtěte také: Česká republika: biodiverzitní hot spoty

Ekologická výchova a zkreslené informace

Je tu ale jedna záhada. Zatímco zpravidla je vzdělávání doménou vědců a pedagogů, tady vše obvykle organizují političtí aktivisté. Například za putovní výstavou „Prima klima“ (PDF). (Která od roku 2008 koluje po základních školách ČR) stojí ekologické sdružení „Veronika“. Bohužel cílem těchto sdružení není naučit děti něco o přírodních vědách. Spíše se to podobá reklamním kampaním firem - cílem je přimět spotřebitele, aby změnil své chování při nákupu výrobků. V dětech je vyvoláván pocit viny, že svými emisemi CO2 ničí přírodu.

Aktivisté popis fungování klimatu často až neúnosně zjednodušují. Například tvrdí: „Platí přitom jednoduchá závislost - čím více je v atmosféře skleníkových plynů, tím více tepla dokáží zachytit.“ Ale tak jednoduché to není. Ve skutečnosti platí pravý opak. Nejprve se oteplí a až poté rostou skleníkové plyny (viz Humlum a kol. 2012). Efekt opačný (feedback) je slabší a dosud nebyl změřen. Jiným příkladem je Nadace Partnerství, která připravila Putovní výstavu o změnách klimatu (PDF). S finanční podporou WWF, Evropské komise a firmy Toyota. Dětem je předkládán zkreslený a neúplný obraz skutečnosti.

Ani zmínka o tom, že k růstu teplot posledních staletí silně přispěl rekordní nárůst sluneční aktivity. Autoři chtějí vyvolat dojem, jako by kromě CO2 na teploty nikdy nic jiného nepůsobilo. O 60letém klimatickém cyklu také ani zmínka. Protestovat by měli zejména učitelé matematiky. Dětem se tu s vážnou tváří tvrdí, že změní-li svůj životní styl a budou místo autem jezdit na kole, tak za pár korun zachrání klima. Kdyby celá EU, přes půl miliardy lidí, celých sto let snižovala svoje emise dle plánu 20-20-20, tak to za sto let oddálí oteplování maximálně o 0,05°C (Lomborg). Tím, že děti budou jíst mrkev a zhasínat v kuchyni, když tam nejsou, tím klima neovlivní.

Čtěte také: Globální dopady ekologické stopy

tags: #nejvyssi #uhlikovou #stopu #maji #hlavne #ekologicky

Oblíbené příspěvky:

• Problém černých skládek
• Dešťové odpady a tepelná izolace
• Vnitřní a vnější ohrožení v ČR
• Jihomoravské výlety se psem
• Možnosti recyklace kamenného zdiva