Globální oteplování a extrémní povětrnostní jevy představují významnou hrozbu pro ekonomiku a finanční stabilitu, a to i v Evropě. Firmy i finanční sektor se tak musejí vypořádat s rostoucími riziky.
Celkové ekonomické ztráty způsobené událostmi souvisejícími s počasím a klimatem ve 38 členských a spolupracujících zemích Evropského hospodářského prostoru (32 členů EEA a šest zemí západního Balkánu) přesáhly 790 miliard eur v letech 1980 až 2023. Nejvyšší ekonomické ztráty zaznamenali v Německu (180 miliard eur), Itálii (135 miliard) a Francii (130 miliard). Pojištěno přitom bylo méně než 20 procent celkových ztrát v Evropě.
Zranitelnost firem vůči změně klimatu brzdí ziskovost a celkovou produktivitu podniků. Společnosti působící v zemích s větší zranitelností vůči změně klimatu mají obtížnější přístup k dluhovému financování, a to i když musejí počítat s vyššími úrokovými sazbami.
Klimatická změna výrazněji dopadá na menší firmy, zejména v rizikových odvětvích a zemích se slabší adaptační kapacitou. Klimatická změna představuje pro globální ekonomiku systémové riziko. Její negativní dopady se postupně šíří do reálné ekonomiky, ovlivňují produkci podniků, zvyšují jejich náklady a brzdí rozvoj.
Hodnotu firemních aktiv poškozují vysoké teploty nad 30°C a nízké teploty pod 10°C, uvádí studie Climate Risk and Corporate Value: Evidence from Temperature Bins and Panel Regression z letošního roku. Extrémní počasí obzvláště silně dopadá na těžký průmysl, jako je ocelářství, a na výrobu pro sektor informačních a komunikačních technologií. Tyto dva obory mají obvykle vysoké náklady na úpravu výroby a vykazují cenovou nepružnost.
Čtěte také: Ekonomické dopady klimatických změn v ČR
Problémy se dotýkají ale i módního průmyslu. Vlny chladu v Mongolsku například měly loni za následek pozdější a nižší sběr kašmíru. Ten probíhá obvykle na jaře, kdy se kašmírské kozy zbavují své zimní podsady.
Klíčovým nástrojem pro komplexní odhad rizik, jimž čelí finanční systém a celé hospodářství, jsou klimatické stresové testy. Zásadní úlohou stres testů je právě kvantifikace šíření šoků dodavatelskými řetězci, které mohou přímé ztráty zesílit o stovky až tisíce procent. Závisí na tom, nakolik pružně firmy dokážou nahrazovat základní vstupy.
Zajímavý pohled na ekonomické ztráty související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku nabízí studie Zlaty Tabachové a kolektivu. V pesimistickém scénáři analýzy došla Tabachová ke ztrátám ve výši 1,3 procenta celkových tržeb (náklady rostou) a kapitálovým ztrátám ve výši 1,2 procenta (firmy mají menší zisky a hůře splácejí úvěry). To dokládá, že klimatická rizika se šíří celou ekonomikou a jsou tedy systémovým problémem.
„Naším cílem by nemělo být snažit se co nejpřesněji předpovědět, co se stane, ale co nejlépe se připravit na různé možnosti toho, co se může stát,“ říká Zuzana Harmáčková z CzechGlobe a Národního institutu SYRI.
Právě sdílení dat, společné postupy a moderní předpovědní nástroje jsou klíčem k efektivnímu rozhodování. Projekt Clim4Cast nabízí monitoring a předpověď aktuálního výskytu negativních jevů na jednom místě pro daný evropský region, a posiluje tak schopnost střední Evropy lépe se připravit na rizika, která se s klimatickou změnou stále častěji objevují, a adekvátně na ně reagovat.
Čtěte také: Jak být ekologičtější firma: zdroje
Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě. Jako zásadní zlom označil Forkel požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region. Podobně situaci hodnotí i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).
Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy - krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období.
Klimatolog Aleš Farda z ČHMÚ a ÚVGZ AV ČR- Czechglobe to vystihl v krátké větě: „Je prostě statisticky čím dál tepleji, takže sněhové epizody jsou čím dál vzácnější a kratší.“
Za závažný problém považuje změnu klimatu více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15-20 let. Řada z nich prožívá ve vztahu k této problematice a vyhlídkám na budoucnost intenzivní bezmoc, strach či smutek, ale také deprese.
Ze studie ACCA „Climate action and the accountancy profession: building a sustainable future“ vyplývá, že ochrana klimatu musí být nedílnou a jednou ze základních součástí strategických plánů každé firmy či organizace. Finanční profesionálové musí hrát klíčovou roli při jejím formování i realizaci.
Čtěte také: Pověřené firmy a odpad
Vzhledem k evropské klimatické agendě, musí firmy začít hledat udržitelná řešení, která přispějí k ochraně klimatu, ale zároveň nebudou mít negativní dopad na jejich dlouhodobé finanční výsledky, konkurenceschopnost a poptávku po jejich výrobcích a službách.
Do úvah o financování a investicích vstupují hned dvě neznámé: náklady na zastavení změny klimatu, tedy kolik bude stát celosvětová transformace k nízkoemisní společnosti, a dále ekonomické dopady změny klimatu, tedy kolik nás bude stát, pokud změnu klimatu nezastavíme dostatečně rychle.
Proto je klíčové, abychom zvolili jak efektivní mitigační opatření snižující náklady transformace, tak efektivní adaptační opatření, která omezí klimatické škody.
Hospodářské ztráty způsobené změnou klimatu se ve světě za poslední tři desetiletí zvýšily o 250 procent. Přírodní katastrofy vedly za 30 let k 3,6násobnému nárůstu pojištěných škod a dvounásobnému nárůstu nepojištěných škod.
Mezinárodní investiční banka Morgan Stanley ve své nové zprávě uvedla, že 88 % světových firem vnímá udržitelnost jako klíčový dlouhodobý faktor svého rozvoje. Je tomu tak i navzdory relativně vysokým investičním nákladům, které jsou pro tato opatření typické.
Zpráva uvádí, že 53 % firem považuje udržitelnost za primární faktor tvorby zisku, dalších 35 % ji vnímá jako jeden z hlavních atributů. Jak shrnuje Morgan Stanley, celkem 88 % dotázaných společností bere udržitelnost jako důležitý aspekt rozvoje svých podniků.
Téměř polovina respondentů (celkem 55 % firem) uvedla, že jejich firmy v posledních 12 měsících čelily narušení provozu kvůli extrémním teplotám, rovněž 53 % z nich uvedlo častější výskyt bouří jako důvod omezení provozu. Přípravy na extrémnější projevy počasí zaznamenalo 54 % firem jako významné náklady.
tags: #nekolik #firem #zmeny #klimatu #studie