Dopady klimatických změn na české firmy a ekonomiku

14.03.2026

Klimatická změna se stala jedním z nejnaléhavějších problémů, kterým lidstvo aktuálně čelí. Klimatická změna už dávno není otázkou budoucnosti. Její důsledky dopadají i na ekonomiku a Česko se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr.

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

Lesnictví a kůrovcová kalamita

Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

Přesná kalkulace škod, které způsobila kůrovcová kalamita po roce 2015, neexistuje. Majitelé lesů byli poškozeni nejprve tím, že v průběhu přírodní pohromy prodávali dřevo hluboce pod cenou, protože ho na trhu byl nadbytek, a zároveň přišli o příjmy z prodeje dříví v dalších desítkách let. Mezi poškozené často patří obce, z jejichž majetku během pár let zmizely všechny lesy schopné produkce. Ministerstvo zemědělství jako kompenzace za škody lesním hospodářům vyplatilo 13 miliard korun do roku 2021 a dalších devět miliard pak na obnovu lesů a výsadbu odolnějších dřevin.

Zemědělství v ohrožení

Mezi dalšími oběťmi probíhající klimatické změny našli reportéři pořadu Bilance pěstitele některých odrůd, především chmele a ovocných stromů. Jeden z chmelařů, Václav Burger, upozornil, že krajina tradičního českého chmele dlouhodobě vysychá, což má pro výnos velmi negativní dopady. Sucho snižuje nejen úrodu, ale i obsah hořkých látek v pivu. Chmelaři proto řadu stanovišť ruší a přesouvají do oblastí, kde je zdroj vody, nebo alespoň příznivější mikroklima.

Čtěte také: Studie o finančních ztrátách firem v důsledku klimatické změny

Vybudování záchytné nádrže na vodu však stojí více než 10 milionů korun pro jedinou oblast a takové náklady ohrožují samotnou rentabilitu pěstování. Vláda proto připravuje velký projekt, který má na Lounsko a Rakovnicko přivést pomocí rybníkové soustavy vodu z Ohře. Náklady jsou zatím vyčíslené na 1,6 miliardy korun.

Iniciativu za záchranu českého chmele nyní vede Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem. Na několika pilotních chmelnicích instalovali soustavu čidel, jež přesně analyzují potřeby rostlin v konkrétním období, počasí a také vlhkost půdy. Plzeňský manažer pro udržitelnost Ivan Tučník České televizi řekl, že výsledky měření má model umělé inteligence umět přepočítat pro všechny pěstitelské oblasti. Výsledkem projektu by tak měla být mobilní aplikace dostupná pro všechny pěstitele. První výsledky nasazení technologií umožnily například chmelařům z firmy Lupofyt efektivně zavlažovat v době, kdy to rostliny nejvíce potřebují, a tím si zajistit rekordní výnosy.

Ministerstvo zemědělství od roku 2010 vyplatilo 5,3 miliardy korun zemědělcům jako podporu při odstraňování škod způsobených přírodní živelní katastrofou. Podle meteorologů vyšší teplota atmosféry zvyšuje rizika mimořádných projevů počasí, jako jsou přívalové deště, bouře, vítr, kroupy nebo naopak mimořádné sucho. Pravděpodobnost mimořádných společenských nákladů se tak v následujících desetiletích bude zvyšovat.

Dopady na horská střediska

Další hospodářský sektor, který reportéři pořadu Bilance představili jako vysoce ohrožený klimatickými změnami, je podnikání na horách. Podle konzultanta Ondřeje Špačka je nevyhnutelné, že například níže položená lyžařská střediska kvůli oteplování postupně zaniknou. Většina horských oblastí podle Špačka bude muset posílit atraktivitu a služby v letních měsících tak, aby letní sezona postupně nahradila ve výnosech sezonu zimní a pracovní místa se podařilo udržet. Klimatologové z Akademie věd uvádí, že v příštích desetiletích bude dnů se sněhovou pokrývkou i na horách ubývat a lyžování se bude přesouvat do nejvyšších poloh, což ovšem v dlouhém výhledu znamená do Alp.

Finanční sektor a pojišťovny

Jednou z institucí, která problematiku nyní intenzivně řeší, je Česká asociace pojišťoven. Pojistným matematikům totiž na základě globálních klimatických modelů vychází, že škody na majetku porostou. A to nejen kvůli prudším bouřím, ale také díky zvyšující se prosperitě a rostoucí hodnotě majetku.

Čtěte také: Jak být ekologičtější firma: zdroje

Nicméně částky, které pojišťovny musí vyplácet v případě opravdu extrémních přírodních událostí, jsou enormní. Podle letošní zprávy globální konzultantské společnosti AON o klimatu a katastrofách loni hned čtyři evropské státy zažily nejnákladnější přírodní pohromu v dějinách země. Jen škody z historické povodně ve Slovinsku odhadují místní úřady v přepočtu na 250 miliard korun. Firma AON uvádí, že vlny veder měly loni v Evropě přes 15 tisíc obětí na životech a jediná bouře Daniel zabila v Řecku, Bulharsku, Libyi a Turecku 4700 osob a způsobila škody za 100 miliard korun.

Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška jsou dopady klimatické změny současnou realitou a je potřeba podnikat kroky, aby se změna klimatu neprohlubovala a aby se společnost na mimořádné podnebí připravovala. Jako příklad uvádí nutnou změnu hospodaření v krajině, výsadbu odolných lesů a protierozní opatření v zemědělství tak, aby přívalové deště nepřinášely zkázu z polí do obcí.

Adaptace a strategie firem

Jedním z důvodů, proč jsou podniky nuceny měnit přístup k obchodní strategii a dalším činnostem, je změna klimatu. Ta je výzvou především pro firmy, které ze zákona musí, nebo se dobrovolně přihlásily k dodržování zásad udržitelnosti a ESG předpisů. Pokud do této kategorie patří i váš podnik, měli byste se zaměřit na postupné začleňování nových metod do firemních procesů. K širšímu pochopení požadavků taxonomie EU a směrnice CRSD přispívají ESRS, výkladové dokumenty a návody publikované EFRAG.

Je totiž zřejmé, že změna klimatu a její důsledky stále více ovlivňují udržitelnost provozu, spolehlivost dodavatelského řetězce nebo dynamiku trhu. Změna klimatu představuje spektrum extrémních meteorologických jevů a negativních přírodních událostí, které se stále častěji projevují. Svou připravenost na dopady výše zmíněných jevů můžete posílit, když do hodnocení rizik zahrnete také analýzu rizik spojených s přírodními katastrofami a varovný systém.

Fáze adaptace:

Čtěte také: Pověřené firmy a odpad

Fáze 1 - Zaměřte se na posouzení rizik a zranitelnosti vaší firmy s ohledem na klimatické změny, které mohou vaše podnikání ovlivnit.
Fáze 2 - Na základě výsledků zpracujte adaptační strategii a plán v souladu s hlavními cíli vaší firmy v oblasti ESG. Obojí nastavte tak, abyste zajistili odolnost vůči dopadům klimatické změny.
Fáze 3 - Stanovte si jasné, měřitelné cíle i z nich vyplývající úkoly a začleňte je do širší firemní strategie.

Ve výsledku čelíte dvěma úkolům - musíte se přizpůsobit dopadům, které změna klimatu na vaše podnikání má, a k tomu obchodní strategii sladit s cíli udržitelnosti. Vhodným nástrojem, který vám usnadní další plánování a rozhodování, aby vaše firma prosperovala v rychle se měnícím prostředí, je platforma pro ESG reporting.

Role centrálních bank a měnové politiky

S rostoucí intenzitou přímých dopadů klimatické změny na životní prostředí doprovázených důsledky zavádění klimatických zelených politik, roste také důležitost tohoto faktoru i z pohledu budoucí optimální reakce měnové politiky centrálních bank. Klimatický šok, který probíhá nad rámec běžného hospodářského cyklu, s sebou přináší mimo jiné také zásadní změny ve struktuře jednotlivých ekonomik, a tedy rizika pro schopnost centrálních bank dosahovat cenové stability v budoucnu.

Obecně lze rozdělit dopady klimatické změny na dlouhodobé a krátkodobé. Z dlouhodobého pohledu se studie víceméně shodují na tom, že opakovaný a častější výskyt přírodních katastrof povede k pomalejšímu růstu potenciálu, nižšímu globálnímu ekonomickému růstu a k omezení poptávky v důsledku vyšších opatrnostních úspor, a tedy k nižší dlouhodobé přirozené reálné úrokové míře. Na druhou stranu uvedené studie rovněž připouští, že implementace přechodových politik na ochranu klimatu předpokládající inovace a růst investic bude naopak vytvářet tlak na vyšší úrovně přirozené reálné úrokové míry.

Krátkodobě mohou hmotná i přechodová rizika působit na inflaci oběma směry v závislosti na tom, zda převáží dopad na nabídku, či poptávku (Batten a kol. (2020)). Určitou paralelu nabízí zkušenost s obdobím covidové pandemie, která se stejně jako jakýkoliv jiný typ přírodní katastrofy ve větší míře projevila v podobě negativního nabídkového šoku a s tím související potřebou reakce měnové politiky restriktivním směrem, viz např. Konkrétní směr reakce měnové politiky na dopady změny klimatu je však v literatuře popsán velmi opatrně a nejednoznačně.

Klimatické scénáře a ekonomické dopady

V rámci vyhodnocení ekonomických dopadů klimatické změny byly využity standardizované dlouhodobé klimatické scénáře v rámci tzv. fáze IV navržené NGFS. Klimatické scénáře, jejichž cílem je zmapování potenciálních rizik pro finanční systém v dlouhodobém horizontu, se člení podle ambicióznosti a načasování zavádění klimatických politik do čtyř kategorií, viz NGFS (2023).

Provedené simulace ekonomických dopadů klimatické změny prostřednictvím globálního modelu NiGEM vycházejí z aktualizovaných tří vybraných hraničních hypotetických scénářů možného budoucího vývoje:

Řízený scénář „nulové emise 2050“: Omezení globálního oteplování v podobě nárůstu průměrné teploty maximálně o 1,5 °C oproti období let 1850 - 1900.
Neřízený scénář „zpožděný přechod“: Pomalější implementací globální klimatické politiky vedoucí ke snižování světových emisí CO2 až po roce 2030.
Hot House World - scénář „současná klimatická politika“: Pokračováním globální klimatické politiky dle současných trendů využívání fosilních zdrojů energie a jen velmi pozvolným tempem snižování emisí CO2.

V případě hmotných šoků již nevyhnutelně dochází v rámci všech tří scénářů k větším či menším přímým negativním dopadům klimatické změny do HDP (Graf 6). K těmto vlivům snižujícím reálnou ekonomickou aktivitu se pak v rámci scénáře „nulové emise 2050“ a „zpožděný přechod“ přidávají dopady přechodových šoků odrážející implementaci klimatické politiky, která na jednu stranu pokles HDP dále prohlubuje. Avšak v případě včasné implementace klimatické politiky, viz scénář „nulové emise 2050“, je možné za předpokladu využití výnosů z uhlíkové daně a jejich částečné distribuce formou vládních investic zpět do ekonomiky negativní dopady do HDP výrazně eliminovat, resp. v případě tohoto scénáře dokonce krátkodobě dosáhnout pozitivního celkového dopadu do reálné ekonomické aktivity.

Nákladem implementace globální klimatické politiky by byl v ...

Udržitelnost jako klíčový faktor rozvoje firem

Mezinárodní investiční banka Morgan Stanley ve své nové zprávě uvedla, že 88 % světových firem vnímá udržitelnost jako klíčový dlouhodobý faktor svého rozvoje. Je tomu tak i navzdory relativně vysokým investičním nákladům, které jsou pro tato opatření typické.

Morgan Stanley ve zprávě shrnuje korporátní a investiční trendy v oblasti udržitelného rozvoje, studie je založená na průzkumu mezi 300 manažery veřejných i soukromých firem s obratem nad 100 milionů USD, kteří jsou mimo jiné ve svých společnostech odpovědní za udržitelnost.

Zpráva uvádí, že 53 % firem považuje udržitelnost za primární faktor tvorby zisku, dalších 35 % ji vnímá jako jeden z hlavních atributů. Jak shrnuje Morgan Stanley, celkem 88 % dotázaných společností bere udržitelnost jako důležitý aspekt rozvoje svých podniků. Mezi hlavní hybatele v oblasti udržitelnosti patří dle těchto firem technologický pokrok (domnívá se tak 33 % společností), ale také rostoucí poptávka zákazníků (dle 28 % dotázaných firem).

Většina firem, které se účastnily výzkumu, je schopna kvantifikovat návratnost investic do udržitelných projektů, a to jak u kapitálových, tak u provozních nákladů. Vysoké investiční náklady v oblasti udržitelnosti, ale zároveň i rizika spojená se změnou klimatu, pak dle nich zůstávají významnou překážkou růstu firem, jak uvedla banka Morgan Stanley.

Obě výzvy označilo 24 % respondentů jako jeden ze tří nejvýznamnějších faktorů dalšího růstu svého podnikání. Z průzkumu také vyplývá, že 65 % firem plní své strategie udržitelnosti nebo jejich plnění dokonce překračují (v roce 2024 to přitom uvedlo jen 59 % firem).

Dopady extrémního počasí na firmy

Zpráva se zaměřila i na dopad změn klimatu na podnikání. Téměř polovina respondentů (celkem 55 % firem) uvedla, že jejich firmy v posledních 12 měsících čelily narušení provozu kvůli extrémním teplotám, rovněž 53 % z nich uvedlo častější výskyt bouří jako důvod omezení provozu. Přípravy na extrémnější projevy počasí zaznamenalo 54 % firem jako významné náklady.

Nejzávažněji tuto situaci zažívají firmy s aktivitami v Asii a Tichomoří - 73 % těchto firem uvedlo, že počasí má na ně závažné dopady. Dle výzkumu obecně firmy v Severní Americe a Evropě vnímají udržitelnost jako prvek tvorby hodnoty, zatímco firmy v regionu Asie a Pacifiku vykazují posun spíše k vnímání rizik než příležitostí.

Klimatická rizika a finanční systém

Průměrná teplota v České republice roste dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, tedy o 0,2 °C za dekádu. S rostoucí teplotou se zvyšuje i četnost extrémních klimatických jevů. Škody na majetku a narušené podnikatelské aktivity budou do budoucna stupňovat tlak jak na dlužníky, tak na finanční systém prostřednictvím řady negativních dopadů. Mezi ně mimo jiné patří škodní události, nedostatek vstupních materiálů či komponent, přerušení dodavatelských řetězců a klesající hodnota zajištění dotčeného vyšším výskytem negativních klimatických jevů.

Podle celé řady průzkumů většina českých firem ještě nezačala udržitelnost a dopady klimatických změn pořádně řešit. Ty, kterých se povinnosti podle směrnice CSRD transponované do české legislativy například prostřednictvím zákona o účetnictví s účinností od 1. ledna 2024 nově týkají, se spoléhají na to, že termín pro zveřejnění zprávy o udržitelnosti pro ně nastane až napřesrok.

Posuzování rizik klimatických změn

CRIF proto už od roku 2021 nabízí společně s partnerskou firmou RED Risk řešení na posuzování rizik klimatických změn v rámci EU27 s prostorovým měřítkem 90 až 1 000 metrů podle RCP 4.5 na horizontu let 2040 až 2050. Letos k tomu přibyl ještě scénář oteplování RCP 8.5, podle kterého emise nadále rostou po celé 21. století a který je obecně brán jako základ pro nejhorší scénáře změny klimatu do roku 2100 - s průměrným oteplením o 2,6-4,8 stupně Celsia.

Tato řešení CRIF umožňují povinným osobám podle směrnice o přípravě výkazů o udržitelnosti (CSRD) nebo podle nařízení EU o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) posoudit rizika dopadů klimatických změn na jejich podnikání nebo expozice. U bank jde o posouzení ve dvou různých scénářích - základní RCP 4.5 a zátěžový RCP 8.5. Pomocí nich mohou banky dostát regulatorním požadavkům na řízení rizik, vykazování a související aktivity jako posuzování rizik spojených s nemovitostmi v podobě zástav za úvěry.

Jenže příprava na pohromu spočívající ve vysázení odolnějších odrůd ve vyšších částech vinic a vytrvalá péče o révu, než začne plodit, trvá celé roky, a nakonec se tak jako tak projeví na peněženkách nás všech.

Skleníkové plyny a globální oteplování

Dynamika klimatických změn je ovlivněná činností lidstva a bude úměrná množství skleníkových plynů, které při spalování uhlovodíků včetně ropy, uhlí, zemního plynu a dalších fosilních paliv vypouštíme do atmosféry. Ty měříme jako množství ekvivalentu oxidu uhličitého - CO2. Tento ekvivalent zahrnuje i ostatní plyny zachycující část infračerveného záření a odrážející jej zpět do atmosféry. Mezivládní panel pro změnu klimatu, skupina centrálních bank pro udržitelnější - zelenější - finanční systém a další instituce již roky modelují různé scénáře vývoje globálního oteplování. Ty začínají na včasném ukončení spalování fosilních paliv dle Pařížské dohody usilující o udržení oteplení pod 1,5 °C a končí narůstajícím objemem emisí vedoucím k oteplení o 4 až 8 °C ještě během 21. století. Tento scénář možná už znáte po názvem „Hot House World“ nebo také jako RCP 8.5.

Jak bojovat s klimatickou změnou

Klimatické změny vyvolané oteplováním se projevují řadou negativních jevů. Proto metody boje s klimatickou změnou včetně snižování emisí nejen skleníkových plynů, ale znečištění vůbec, adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání vody, ochrana biosféry, přechod na oběhové hospodářství a další vyžadují změny strategie a zavedení postupů, které povedou k udržení kontinuity aktivit a odolnosti také v případě dlouhodobých i náhlých klimatických negativních dopadů.

Klíčovým faktorem při implementaci jednotlivých cílů do strategie společností založené na myšlence udržitelného rozvoje by mělo být holistické myšlení, které je aktuálně stále nedostačující nejen z důvodu absence výkladu a jednoznačnosti legislativních požadavků. Obecně lze konstatovat, že klimatické změny nejvíce zasáhnou velké aglomerace, Polabí a jižní Moravu.

Dopady na budovy a bydlení

Modely budoucích extrémních klimatických jevů ukazují na jasná rizika a ohrožení i pro budovy v ČR. Určujícím faktorem může být blízkost nemovitostí k oblastem s vyšším budoucím výskytem lesních požárů viz případ požáru Národního parku České Švýcarsko a specificky situace v obci Hřensko. Nejen tyto problémy budou vyžadovat významné změny v oblasti bydlení.

Budovy v EU představují zhruba 40 procent spotřeby energií a zhruba 35 procent emisí skleníkových plynů. Vytápění, chlazení a příprava teplé vody představuje 80 procent energie spotřebované domácnostmi v EU. Primárním zdrojem energie pro vytápění i přes růst instalací úsporných technologií v ČR zůstávají fosilní paliva, především pevná paliva a zemní plyn, která jsou zdrojem emisí včetně emisí skleníkových plynů.

Ekonomické ztráty způsobené klimatickou změnou

Globální oteplování a extrémní povětrnostní jevy představují významnou hrozbu pro ekonomiku a finanční stabilitu, a to i v Evropě. Firmy i finanční sektor se tak musejí vypořádat s rostoucími riziky.

Celkové ekonomické ztráty způsobené událostmi souvisejícími s počasím a klimatem ve 38 členských a spolupracujících zemích Evropského hospodářského prostoru (32 členů EEA a šest zemí západního Balkánu) přesáhly 790 miliard eur v letech 1980 až 2023. Nejvyšší ekonomické ztráty zaznamenali v Německu (180 miliard eur), Itálii (135 miliard) a Francii (130 miliard). Pojištěno přitom bylo méně než 20 procent celkových ztrát v Evropě.

Hodnotu firemních aktiv poškozují vysoké teploty nad 30°C a nízké teploty pod 10°C, uvádí studie Climate Risk and Corporate Value: Evidence from Temperature Bins and Panel Regression z letošního roku. Extrémní počasí obzvláště silně dopadá na těžký průmysl, jako je ocelářství, a na výrobu pro sektor informačních a komunikačních technologií.

Klimatická změna výrazněji dopadá na menší firmy, zejména v rizikových odvětvích a zemích se slabší adaptační kapacitou. Klimatická změna představuje pro globální ekonomiku systémové riziko. Její negativní dopady se postupně šíří do reálné ekonomiky, ovlivňují produkci podniků, zvyšují jejich náklady a brzdí rozvoj.

Klíčovým nástrojem pro komplexní odhad rizik, jimž čelí finanční systém a celé hospodářství, jsou klimatické stresové testy. Zásadní úlohou stres testů je právě kvantifikace šíření šoků dodavatelskými řetězci, které mohou přímé ztráty zesílit o stovky až tisíce procent. Závisí na tom, nakolik pružně firmy dokážou nahrazovat základní vstupy.

Zajímavý pohled na ekonomické ztráty související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku nabízí studie Zlaty Tabachové a kolektivu. V pesimistickém scénáři analýzy došla Tabachová ke ztrátám ve výši 1,3 procenta celkových tržeb (náklady rostou) a kapitálovým ztrátám ve výši 1,2 procenta (firmy mají menší zisky a hůře splácejí úvěry). To dokládá, že klimatická rizika se šíří celou ekonomikou a jsou tedy systémovým problémem.

Tabulka: Ekonomické ztráty v Evropě v letech 1980-2023