Nekompostovatelný zelený odpad v zahradě: Co tam nepatří a jak správně kompostovat

Kompost je nejen velmi ekologickou záležitostí, ale také poskytuje domov stonožkám, pavoukům i žížalám, které jsou nezbytnou součástí života na zahradě. Důležitost kompostování spočívá v jeho dopadech na životní prostředí. Snižuje množství odpadu, které končí na skládkách, a přirozeným způsobem využívá materiály, které by jinak byly ztraceny.

Každý zahradní kompost má svá specifika, například žížaly ve vermikompostéru neocení velké množství citrusů a zázvoru, naopak bokashi nádoba si pochutná i na mléčných výrobcích. Tentokrát se však zaměříme na klasický kompost. Ten, který by neměl chybět na žádné zahradě.

Co kompostovat?

Kompostujte všechny slupky, odřezky a další zeleninové a ovocné zbytky. Kompostujte všechny slupky, odřezky a další zeleninové a ovocné zbytky. Suchý materiál vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu.

Ideální jsou zbytky ovoce a zeleniny, kávové zbytky, čajové sáčky, vejce, ale i třeba papírové utěrky.

Papír můžete kompostovat včetně lesklých magazínů a novin, olovnaté barvy se totiž již nepoužívají. Pokud nemáte skartovačku, materiál natrhejte.

Čtěte také: Zelený odpad v Bratislavě: Co potřebujete vědět

Listy je potřeba nadrtit a dobře promíchat s kompostem. Třísloviny obsažené v listech navíc při velkém množství okyselují kompost, proto je důležité vyvážit pH dusíkatými materiály, například kuchyňským bioodpadem. Také je potřeba ho v kompostéru nechat delší dobu.

Skořápky se rozkládají dlouho, ale ničemu to nevadí. Naopak! Obsahuje důležité minerální látky.

Co nekompostovat?

Vařená rýže či těstoviny lákají hlodavce. Také láká hlodavce, proto je lepší ho kompostovat opatrně po malých kusech.

Rozkládají se velmi dlouho, takže počítejte s ním, že kompostovacím procesem budou muset projít několikrát.

Zahrabte je doprostřed kompostu tak, abyste si byli jistí, že projdou horkou fází, která semena plevelů a původce chorob zahubí.

Čtěte také: Proč je důležitý odvoz zeleného odpadu?

Ničemu neuškodí, ale ani nejsou potřeba. Pokud dodržíte správný poměr hnědého se zeleným, přirozeně se vyskytující mikroorganismy zvládnou kompostovací proces levou zadní.

Přestože se dají kompostovat, věřte, že tak dlouho by se vám na jejich zkompostování čekat nechtělo.

Tyto materiály se sice dají zkompostovat, ale pouze v odděleném kompostéru a tak, abyste si byli jistí, že výsledný kompost nebude aplikován u jedlých rostlin a projde hygienizací.

Pozor na přemokření kompostu!

Jak kompostovat?

1. Začněte vrstvou hnědého materiálu (například papíru nebo suchých listů) na dno kompostéru.
2. Přidejte vrstvu zeleného materiálu (kuchyňského odpadu).
3. Zlatým pravidlem kompostování je „tři díly hnědého na jeden zeleného“. Zelený vlhký materiál je bohatý na dusík a hnědý suchý na uhlík.
4. Kompost by měl být pravidelně promícháván, aby se zajišťovalo dostatečné proudění vzduchu a rovnoměrné rozložení materiálu.

Jestliže jste hledali způsob, jak přispět k udržitelnějšímu světu přímo z pohodlí svého domova, mohlo by být kompostování právě tou správnou cestou. Je to jednoduchý proces, který vyžaduje minimální úsilí, ale má značný dopad.

Čtěte také: Jak zařadit odpad do Zeleného seznamu?

Kompostování v kuchyni nabízí řadu výhod. Je to jednoduchý krok, který může významně přispět k omezení množství odpadu, který produkujeme. Také vytváří cenný půdní doplněk, který můžete použít ve své zahradě nebo květináčích pro zdravější růst rostlin.

Kompostování v bytě

Pokud žijete v bytě bez přístupu k zahradě, může se kompostování zdát jako nerealizovatelný cíl. Naštěstí existují i další metody, které můžete využít. Jednou z nich je vermikompostování, kdy se při rozkladu organických odpadů využívá žížal. Speciální kompostér na vermikompostování může být umístěn i v interiéru bytu a nevytváří nepříjemné pachy jako klasický kompostér. Vermikompostéry můžete shora osadit běžnými domácími rostlinami.

Zvažte zapojení se do komunitního kompostování, ať už členstvím v komunitní zahradě nebo pouhým vyhazováním bioodpadu do speciálně určených popelnic hnědé barvy. Komunitní zahrada vám kromě kompostu umožní starat se o vlastní záhonek.

Jak se starat o kompost v létě

Aby mohly mikroorganismy přeměňovat organický materiál v cenný humus i během horkých letních dní, potřebují dostatečnou vlhkost a teploty pod 80 °C. V opačném případě si udělají přestávku.

Předtím, než kompost založíte, je dobré promyslet jeho umístění. Kompost můžete zakrýt netkanou textilií, skrz kterou se dovnitř dostane dostatek vzduchu a vody. Textilie také redukuje odpařování během velkých veder a zabraňuje tomu, aby kompost za silného deště promokl. I to totiž může proces tlení narušit. Ve větrných dnech je vhodné textilii zatížit několika dřevěnými latěmi.

Při dlouhotrvajících vysokých letních teplotách se vyplatí, když kompost občas „zalijete“.

Tip: Kamenná moučka zabraňuje tvoření zápachu - jednoduše ji občas vmíchejte do kompostu.

Kompostování - přehled jednotlivých kroků

1. Správný materiál: Jako základ použijte rozdrcené kusy dřeva nebo větve. Na tuto vrstvu je vhodné nanést 2 až 3 kbelíky zralého kompostu a teprve potom může přijít na řadu kompostovatelný materiál (rostlinný kuchyňský a zahradní odpad).
2. Drcení/míchání: Veškerý odpad musí být rozdrcený, protože mikroorganismy si pomocí trávicích enzymů poradí jen s narušeným povrchem potravy. Drcené a dobře promíchané suroviny jsou zpracovány nejrychleji.
3. Kompostér: Vybírat můžete mezi otevřenými systémy (kompostování na hromadě, drátěné nebo laťkové kompostéry) nebo uzavřenými rychlokompostéry a termokompostéry. U otevřených systémů probíhá výměna vzduchu a vody přirozeně, v závislosti na aktuálním počasí. U malého množství odpadu určeného ke kompostování zabraňují zavřené boční stěny příliš rychlému vyschnutí nebo ochlazení kompostu.
4. Bakterie, houby a další: Na procesu kompostování se podílí především bakterie, houby a některé vyšší organismy. Červi, hmyz a pavoukovci obsazují kompost až ke konci procesu tlení. Tím, že jej neustále prohrabávají, ovlivňují především fyzikální vlastnosti zralého kompostu. Procesu tlení můžete pomoci speciálním urychlovačem kompostu.
5. Překopáním k provzdušnění: Během tlení se kompost sesypává. Kvůli tomu mikroorganismy nemají dostatečný přísun kyslíku. Je tedy zapotřebí kompost překopat a promíchat. Vše, co bylo nahoře, přijde dolů, co bylo venku, přijde dovnitř. A naopak. Pokud je to možné, zakryjte nakonec povrch slabou vrstvou zeminy, listí nebo slámy.
6. Prosévání: oddělení zeminy od zbytků odpadu: Kompost je připravený k použití, když výrazně klesne jeho teplota. Pokud dáváte přednost práci s jemnou zeminou, kompost během překopání prosejte přes prohazovací síto, čímž odstraníte hrubý materiál.
7. Konečný produkt: kompost: Kompost je v letní sezóně „zralý“ po 4 až 6 měsících. Poté by neměl ležet déle než 1 rok, protože jinak se vytrácí cenné organické látky.
8. Kompost jako kondicionér půdy: Hotový kompost by neměl být zapracován do půdy hlouběji než 5 až 10 cm - nejlépe v období od jara do léta.

Co s bioodpadem?

Bioodpadů jsou v České republice ročně produkovány miliony tun, a je proto nutné hledat cesty, jak s nimi nakládat, aby co největší objemy byly využity a co nejméně odpadů ukládáno na skládky.

Kvalitní kompost je možné rovněž získávat na základě sběru zeleného odpadu komunitním kompostováním v obcích. Sběr tohoto odpadu není dosud dostatečně rozšířen, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je obtížnost zajištění čistoty odpadu. Podle zatím realizovaných projektů je čistota odvislá jednak od typu území, kde se odpad sbírá (městská či vilová zástavba) do přistavených kompostérů.

Další možností k využívání bioodpadů jsou takzvaná malá zařízení. Tento pojem uvedla do života jedna z novel zákona o odpadech č. 314/2006 v § 33b. Malá zařízení mají umožnit obcím zjednodušení postupu při zakládání i provozu kompostáren.

Bioplasty a kompostování

Téma bioplastů je dnes palčivé a diskutované na všech eko-frontách. Jedni je škodlivostí staví na roveň plastům a zpochybňují jejich rozložitelnost. Druzí v nich stále vidí udržitelný materiál budoucnosti.

Bioplasty se vyrábí ze znovuobnovitelných přírodních surovin, nikoliv z ropy či jiných neobnovitelných zdrojů. Surovinou pro výrobu může být řada rostlinných (ale i živočišných) produktů, přičemž kukuřičný škrob nebo řepný cukr se považují za nejrozšířenější.

Zásadní problém, který nyní odborníci řeší, se týká schopnosti degradace a rozkladu bioplastů v různých podmínkách. V každém prostředí se totiž bude různý bioplast chovat trochu jinak.

Bioplastů dnes totiž existuje kolem 300 druhů. Liší se svým složením a v poslední fázi svého života vyžadují rozdílné zacházení, na což nás často výrobci zapomínají upozorňovat.

V současnosti v Česku neexistuje žádný systém sběru a likvidace bioplastů.

Vytříděný bioodpad z hnědých popelnic se může buď kompostovat v příslušných kompostárnách anebo zpracovat a přeměnit na elektrickou energii v bioplynových stanicích.

S bioplasty si ale bohužel umí poradit pouze některá zařízení na zpracování bioodpadu. Než odhodíte bioplastový materiál do hnědého kontejneru, informujte se proto u svozové firmy nebo obce, jestli přijdou bioplasty do správných rukou.

Aby si recykláty udržely vysokou kvalitu, musí být co nejčistší. A právě to komplikují bioplasty. Lidé totiž do žlutých kontejnerů často háží i nerecyklovatelné bioplasty. V třídicích linkách sice probíhá kontrola svezeného odpadu, některé bioplasty jsou ale od klasických plastů téměř k nerozeznání a recyklační proces mohou zmařit. Příměs nevhodných bioplastů totiž recyklát znečití, a tím ekonomicky znehodnotí.

Jediné, co světu skutečně pomůže, je snížení spotřeby jako takové. Ze svého každodenního života bychom měli co nejvíce eliminovat neuvážené plýtvání a používání jednorázových výrobků. Pokud nějaký odpad vytvoříme, naložme s ním informovaně a co nejzodpovědněji.

Pokud je na výrobku z bioplastu uvedena 100% rozložitelnost, neznamená to, že ho můžete s klidným svědomím odhodit do přírody.

Kdykoli se vám tedy do ruky dostane bioplast, vyzkoumejte, o jaký druh se jedná. Solidní výrobek by měl být jasně označen. Do žlutých kontejnerů vyhazujte pouze recyklovatelné bioplasty, viz přehled výše. Snažte se omezit nakupování obalových materiálů či jednorázových věcí, ať už jsou z plastu klasického či bioplastu.

tags: #nekompostovatelny #zeleneho #odpadu #v #zahrade

Oblíbené příspěvky:

• Návod na kompostér z recyklovaných materiálů
• Stoprocentní likvidace plísně
• Zajímavosti o Saleku Kavy
• Odpad a Palach
• Normy pro skladování odpadu