Německé dotace na ekologické programy a transformaci energetiky

08.03.2026

Německé ministerstvo hospodářství připravuje dotační program na podporu přeměny stávajících uhelných elektráren na vysoce účinné paroplynové elektrárny nebo elektrárny na biomasu. Program podpory má ze státního rozpočtu na podporu přestavby elektráren alokovat miliardu eur. Cílem je zajistit dostatečný výkon v soustavě po odstavení jaderných a uhelných elektráren.

Nové plynové elektrárny jsou považovány za preferovanou náhradu za odstavované uhelné elektrárny. Jejich využití je velmi flexibilní a v budoucnu je lze provozovat i na klimaticky neutrální vodík. „Za současných pravidel hry na trhu není nikdo ochoten investovat do nových plynových elektráren,“ říká Peter Feldhaus, šéf společnosti Onyx Power. Investice by totiž musely být provedeny během několika let.

„Přechod uhelných elektráren na spalování biomasy by umožnil znovu zajistit stabilní výkon ve velmi krátké době. Zpráva uvádí, že bez dotací by konverze byla za dnešních tržních podmínek neekonomická a předkládá konkrétní návrhy, jak by takový systém dotací mohl vypadat. Na základě zkušeností z Velké Británie, Dánska a Nizozemska se podle zprávy jeví jako nejlepší řešení tzv.

Podle modelových výpočtů pro konverzi čtyř referenčních elektráren zpráva dospěla k závěru, že dotace by musela činit v průměru 37 eur za MWh (967 CZK/MWh), pokud by podpora trvala po dobu deseti let. Německé ministerstvo však plánuje stanovit několik podmínek, které budou muset žadatelé splnit. Dostupnost udržitelné biomasy nebude limitujícím faktorem. Například trh s dřevěnými peletami, které jsou běžnou alternativou pro elektrárny na biomasu, již několik let trvale roste. V této souvislosti se zdá být reálné, že by potenciál pro konverzi uhelných elektráren na biomasu mohl být skutečně využit.

Německá vláda chce novým dotačním programem zabránit masivnímu odchodu průmyslu ze země. Jedná se o kontroverzní tah. Berlín připravuje nový multimiliardový dotační program, který má průmyslovým odvětvím kompenzovat vysoké náklady na energii a zabránit tomu, aby firmy kvůli vysokým cenám opouštěly zemi. V pondělí o tom informoval portál Politico.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Minulý pátek na tiskové konferenci uvedl mluvčí německého kancléře Olafa Scholze, Steffen Hebestreit, že vláda „intenzivně pracuje“ na potenciálním řešení, jak takovou energetickou dotaci koncipovat. O několik dnů později řekl, že v rámci probíhajících diskusí mezi kancléřem a ministerstvy hospodářství a financí jsou „prověřovány a pečlivě zvažovány různé návrhy“. Podrobnosti o tom, jak by měl dotační program fungovat a jakým způsobem by byl financován, tak zatím zůstávají nejasné.

Německý kancléř donedávna další energetické dotace vylučoval. Vláda se ovšem kvůli ekonomické stagnaci země dostala pod rostoucí tlak ze strany Socialistické strany (SPD) a regionálních vlád německých států. V nedávném rozhovoru pro Welt am Sonntag kancléř Scholz potvrdil dotační schéma s tím, že se plánu nebrání, ale jeho vláda musí „takovou intervenci na trhu velmi pečlivě zvážit“.

Ministr hospodářství Robert Habeck systém energetických dotací prosazuje již několik měsíců a poukazuje na to, že německý průmysl čeká pět těžkých let, než přechod na obnovitelné energie přinese ovoce. Habeck varoval, že bez státní podpory Německo přijde o průmysl, jelikož firmy přesunou svoji výrobu do zemí jako Francie nebo USA, kde jsou ceny energií mnohem nižší.

Průměrné výdaje německého průmyslu jsou podle portálu Echo24 v současnosti ve výši 25 centů na kilowathodinu. Ministerstvo hospodářství navrhovalo zavedení stropu na energie na 6 centů za kilowathodinu. Opatření, který by přišlo na 25 až 30 miliard eur, by mělo platit do roku 2030. Právě v tom roce by už podle ministra hospodářství měl být dostatek elektřiny.

Spolkový kancléř se dotacím bránil mimo jiné i proto, že by takové opatření mohlo být v rozporu s pravidly EU, která státní podporu průmyslu omezují.

Čtěte také: Umweltplakette

O vytvoření společného přeshraničního programu evropských dotací bude usilovat trojmezí Polska, Česka a Německa. Pomoci by měl regionu mimo jiné i s jeho transformací po ukončení těžby uhlí v polském příhraničním dole Turów. Vytvoření přeshraničního programu je podle něj společným cílem. "Rádi bychom v novém plánovacím období evropských dotací vytvořili společný trojstranný program, z kterého se jednotlivé transformační kroky začnou připravovat. Česko a Polsko mají za sebou několikaletý spor ohledně negativního vlivu těžby v dolu Turów.

Dnešní debata se ale nesla ve výrazně klidnější atmosféře než před třemi lety, kdy se v Bogatyni projednávala dokumentace vlivu životního prostředí v souvislosti s rozšířením dolu k českému území. Půta změnu atmosféry vnímá pozitivně. "Že tady jedna strana poslouchala druhou, že se tady nepískalo a nekřičelo a že možná i na polské straně velká část lidí pochopila, že naše obavy jsou oprávněné.