Zdravotnický odpad se denně produkuje zejména v nemocnicích, zdravotnických a veterinárních zařízeních. Nepotřebné nebo prošlé léky a zdravotnický odpad představují specifický typ odpadu, který vyžaduje zvláštní přístup při likvidaci. Pokud jsou tyto materiály zlikvidovány nesprávně, mohou ohrozit životní prostředí, zdraví lidí i zvířat.
Autoři v úvodu shrnují základní legislativní požadavky pro nakládání s odpady a cíle Plánu odpadového hospodářství na období 2015-2024 se zaměřením na oblast zdravotnických odpadů. Odpady obecně, včetně zdravotnických a veterinárních, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb.
Léky obsahují chemické látky, které mohou mít negativní vliv na životní prostředí. Pokud je například spláchneme do toalety, mohou se tyto látky dostat do vodních toků a ovlivnit vodní organismy. Obdobně zdravotnický odpad, jako jsou jehly, obvazy nebo náplasti, představuje zdravotní riziko, pokud skončí na nesprávném místě.
Likvidace léků a zdravotnického odpadu je snadná, pokud víte, jak na to. Tím, že se řídíme správnými postupy, můžeme chránit naše zdraví, životní prostředí i budoucí generace. Nepotřebné nebo prošlé léky by nikdy neměly být vyhazovány do běžného odpadu nebo splachovány do toalety.
Lékárny i zdravotnická zařízení hrají klíčovou roli při zajištění bezpečné likvidace léků a odpadu. Pokud provozujete zdravotnické zařízení nebo máte větší množství tohoto odpadu, musíte se řídit přísnými předpisy. Patří do speciálních nádob k tomu určených. Patříte mezi ně?
Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?
Dále se zabývají problematikou třídění, manipulace a likvidace odpadů z provozu zdravotnických zařízení a v uvedeném kontextu popisují situaci v prostředí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Porovnávají produkci odpadu v nemocnici v roce 2001 a v období 2005-2014 podle druhu a kategorie odpadu i ekonomické aspekty spojené s jeho likvidací. Popisují způsoby nakládání s odpady, které jsou uplatňovány ve VFN a ukotveny ve vnitřních směrnicích, zpracovaných dle platné legislativy a metodických doporučení.
Jako poměrně častý problém vnímám u těchto původců mnohdy zbytečné zařazování odpadů do kategorie N. V ČR tak vzniká ve zdravotnictví více nebezpečných odpadů, než v jiných státech EU. Jejich zařazení pod kategorii N je často dáno i jinými důvody, například špatně nastaveným systémem předání odpadu oprávněné osobě.Dalším problémem při nakládání se zdravotnickými odpady je jejich předání a převzetí v prostorách, které má původce odpadů v pronájmu.
Existují firmy, které nabízí technologická zařízení na zpracování a úpravu odpadů ze zdravotnictví. Takové stroje jsou jistě přínosné, ale před jejich pořízením uvažujte v co nejširším kontextu a ve všech souvislostech. Po takové úpravě nebezpečných odpadů tak získáme pouze upravený odpad. Pokud by se měl stát takový odpad palivem, muselo by takové palivo projít zkouškami a certifikací.
Nesmíme zapomenout ani na metodiku, kterou vytvořil Státní zdravotní ústav (SZÚ) jako zpracovatel pro zadavatele Technologické agentury České republiky (TAČR). Zdravotnická zařízení produkují odpady, a proto musí vést průběžnou evidenci odpadů.
Legislativa ale stanoví, že pokud mám nebezpečný odpad ze zdravotnictví zařazený pod katalogovým číslem 18 01 03*, potom bez chladícího prostoru smí být shromažďován max. 3 dny. Delší doba shromažďování (více jak 4 dny, max. jeden měsíc), je možná pouze při teplotách pod 8 °C.
Čtěte také: České nemocnice a odpad
V některých případech, především u praktických lékařů, funguje služba zákazníkům, kdy laboratoře, které sváží od lékařů vzorky, jsou zároveň oprávněnou osobou a recipročně, na základě dohody o předání vzorků (využití konkrétní laboratoře), odeberou od lékaře odpad, vybaví jej novými nádobami a vedou za něho jeho evidenci. Pokud lékaři vznikne povinnost podat Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP, potom i toto zajistí.
Z logiky věci je potom správné, když se odpady, které nejsou chlazené, odváží v pravidelných svozech např. ,,pondělí - středa - pátek", kdy je zajištěna časová prodleva max. 3 dny. Původce neporuší zákonné ustanovení.
Pomoci vám můžeme také se zavedením systému kvality (QMS) dle ČSN EN 9001:2016 a systém řízení environmentu (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001:2016, tedy vypracujeme dokumentaci a zavedeme postupy dle norem. Umíme pro Vás realizovat individuální školení sestavené na míru.
Čtěte také: Nemocnice Pardubice a infekční odpad
tags: #nemocnice #likvidace #odpadu #postupy