Není žádný odpad: Co to znamená?

Na téma odpadu kolem stanovišť popelnic se diskutuje velmi často, lidé obecně mají tendenci vinit za nepořádek popeláře. Popeláři však plní služby dle smlouvy s objednatelem. Proto je důležité objasnit, kdo za co nese odpovědnost.

Definice odpadu v evropském právu

Během posledních třiceti let byla definice odpadu klíčovou součástí nakládání s odpady. Předměty nebo látky, které jsou definovány jako "odpady", se řídí právními předpisy Společenství. Obecně je zřejmé, co je, a co není odpad. Sdělení Evropské komise, týkající se odpadů a vedlejších produktů, chce poskytnout návod při rozhodování, zda daný materiál je, či není odpad, a sladit výklad v rámci EU. Úkolem sdělení je vysvětlit definici odpadu uvedenou v článku 1 rámcové směrnice o odpadech, jak ji vyložil Evropský soudní dvůr, aby se zajistilo správné provádění uvedené směrnice.

V evropském právu týkajícím se odpadů nemají pojmy jako vedlejší produkt nebo druhotná surovina žádný právní význam - materiály jsou prostě buď odpady, nebo odpady nejsou. Jedna z hlavních otázek se týká rozlišování mezi materiály, které nejsou hlavním cílem výrobního procesu, ale lze je považovat za neodpadní vedlejší produkty, a materiály, se kterými by se mělo nakládat jako s odpadem. Ve skutečnosti nejde o černobílé rozlišení, ale spíše o široké spektrum technických situací s velmi odlišnými riziky pro životní prostředí. Pro účely použití právních předpisů je však třeba jasně oddělit dvě právní situace - zda se jedná, či nejedná o odpad. A toto rozlišení se v některých případech ukázalo jako obtížné.

Statut odpadu se může měnit

V průmyslových procesech se vyrábí široká škála různých typů materiálů označovaných jako vedlejší produkty, druhotné produkty, meziprodukty atd. Žádný z těchto termínů nemá v právu Společenství v oblasti životního prostředí žádný právní význam. Statut toho, co je/není odpad, se může měnit podle jednotlivých odvětví. Zatímco složení produktů je obecně specificky vytvářeno a kontrolováno, složení odpadů může být méně zřejmé. Z environmentálního hlediska je proto nesmírně důležité, aby byly materiály správně zařazovány mezi odpadní či neodpadní látky.

Avšak vzhledem k tomu, že tyto zdroje jsou orientační, se definice odpadu v zásadě opírá o pojem "odstraňování". To může nakonec znamenat, že když konkrétní materiál splní zkoušky stanovené ESD, aby nebyl považován za odpad, pokud je ve skutečnosti odstraňován, musí být jasně považován za odpad a podle toho s ním bude nakládáno.

Čtěte také: Problémy s igelitovými sáčky a recyklace

Povinnosti původců odpadů

Je vhodné podotknout, že při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích. Zaprvé může být podnikatel v postavení původce odpadu a za druhé v postavení oprávněné osoby, která podniká v oblasti odpadového hospodářství. Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj. Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jak vyplývá z výše uvedeného, podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet. Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např.

Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů. je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad. Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce.

Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních. Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast.

Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů. Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř. Převedení odpadu do vlastnictví této osoby lze provést buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby.

Čtěte také: Co trápí Vysokou školu uměleckoprůmyslovou?

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná. Pro vedení průběžné evidence není předepsána jednotná forma, a proto ji lze vést např. zápisy do sešitu, tabulkou v počítači či jiným vhodným způsobem. Jelikož je ale průběžná evidence podkladem pro sestavení ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, je vhodné pro její vedení použít formulář uvedený v příloze č. 20 vyhlášky č.

Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15. Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře. Funkci odpadového hospodáře nemůže vykonávat kdokoli, může jím být pouze fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, která má v posledních 10 letech minimálně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství.

Zvláštní povinnost je stanovena i pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh. Tato povinnost se týká právnických osob a fyzických osob oprávněných podnikání, jež uvádí na trh v České republice výrobky uvedené v zákoně o odpadech. Při prodeji výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, je jejich poslední prodejce povinen písemně informovat konečného uživatele prostřednictvím komunikace na dálku o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. Na požádání je provozovatel místa zpětného odběru povinen vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku, přičemž místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na něž se povinnost zpětného odběru vztahuje. Osoba uvádějící na trh tyto výrobky je dále povinna zajistit využití či odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy do konce kalendářního roku následujícím po roce, v němž byly odebrány. O plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok tato osoba zpracuje zprávu, jež do 31.

Třídění odpadu

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Čtěte také: Článek o tom, proč příroda není sentimentální

Kam patří jednotlivé druhy odpadu?

• Sklo: Zelený (barevné sklo) nebo bílý (čiré sklo) kontejner.
• Plast: Žlutý kontejner.
• Papír: Modrý kontejner.
• Nápojové kartony: Oranžové popelnice nebo nádoby s oranžovou nálepkou.
• Kovy: Šedý kontejner nebo kontejner označený šedou nálepkou.
• Bioodpad: Hnědá popelnice nebo kompostování v domácnosti.
• Jedlé tuky a oleje: Speciální popelnice (tuktejner) označená nálepkou pro tuky a oleje.
• Nebezpečný odpad: Sběrný dvůr nebo mobilní sběr.
• Oblečení a staré látky: Nádoba na textil (bílé nebo červené barvy).
• Baterie: Kontejnery na elektroodpad (většinou červené barvy) nebo místa zpětného odběru.
• Nevyužitá léčiva: Lékárna nebo sběrný dvůr.

Systémy sběru tříděného odpadu

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu.

• Pytlový sběr: Domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu.
• Nádobový sběr: Občané mají nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
• Adresný sběr: Sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.

Likvidace odpadu

Recyklace je procesní postup, který z vytříděných odpadů, resp. z jejich dále zpracovatelných částí, umožňuje výrobu nových produktů, dochází k tzv. použití druhotných surovin na výrobu nových výrobků. Zbytkový odpad má pak dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Tenhle proces se správně jmenuje „energetické využití odpadu (EVO)“.

Energetické využití odpadu (EVO)

Spalovny komunálního odpadu (odborně zařízení pro energetické využití odpadu - tzv. ZEVO) jsou zdrojem energie, který nám dodává teplo a elektřinu. Spalovny obecně nemají nejlepší pověst, ovšem moderní spalovny, které u nás máme, jsou ve finále daleko méně škodlivé k životnímu prostředí, než se obecně předpokládá. Podle současných zjištění lze říci, že jsou bezpečnější a šetrnější než uhelné elektrárny, teplárny nebo domácí pálení v kamnech.

Skládkování odpadu

Likvidace zbytkového komunálního odpadu, tedy toho, se kterým už dále nikdo nic jiného než likvidaci udělat nemůže, probíhá tzv. skládkováním. Skládku si nelze vybudovat, kdy a kde se vám zachce. Skládka se buduje na místě s vhodným geologickým podložím a musí se izolovat. Z ustanovení zákona nesmí skládka ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí.

Nepořádek kolem popelnic

Na téma odpadu kolem stanovišť popelnic se diskutuje velmi často, lidé obecně mají tendenci vinit za nepořádek popeláře. Popeláři však plní služby dle smlouvy s objednatelem.

Kdo je zodpovědný za nepořádek?

Občané platí za odvoz komunálního odpadu podle objemu popelnic. Popeláři jsou pak povinni svážet jen odpad v nádobách a pokud je popelnice řádně zavřená, v tomto případě není potřeba nic dodatečně sbírat a uklízet. Pokud však lidé nemají dostatečně velkou popelnici a odpad se hromadí kolem ní nebo nad ní, je za nepořádek zodpovědný majitel domu nebo jeho uživatelé.

Pokud je popelnice přeplněná a odpad přesahuje úroveň víka, mohou popeláři přebytečný odpad odstranit a umístit vedle nádoby (z hlediska BOZP by neměli odpad do nádoby mačkat a riskovat tím zranění). V takovém případě bude odvezen pouze odpad, který se vejde do uzavřené popelnice. Další možností je vyvézt přeplněnou popelnici a riskovat tak, že něco upadne na zem. Pokud k tomu dojde a odpad z ní spadne, je za jeho uklizení odpovědný správce domu, tedy kromě případů, kdy odpad vypadne z nádoby kvůli neobratnosti popelářů při manipulaci s uzavřenou nádobou. V takové situaci jsou za uklizení odpadu odpovědni oni.

Jak vyřešit nepořádek?

V současné době lidé výrazně šetří a od svozových společností očekávají služby nad rámec objednávky. Vlastníci domů či bytových jednotek by však měli uvažovat o optimalizaci svozu odpadu, která může pomoci minimalizovat problémy s hromaděním odpadu mimo nádoby.

Měli by zvážit následující kroky:

• Změna četnosti svozu: Pokud se odpad hromadí příliš rychle, mohou svozovou společnost požádat o častější svoz.
• Velikost nádob: Vlastníci domů by měli zvážit, zda jsou jejich současné nádoby pro jejich potřeby dostatečně velké.
• Třídění: Oddělením recyklovatelného (znovu využitelného) materiálu od běžného odpadu se může snížit objem odpadu, který končí v nádobách na směs.

Je možné si také objednat tzv. nadstandardní službu, která zahrnuje zanášení/vynášení nádob a odemykání/zamykání objektu. Tzv. vynášky jsou placená nadstandardní služba, stejně jako odemykání a zamykání nádob nebo dveří zejména v Praze. Většinou je zajištují svozové společnosti. V hlavním městě působí například více svozových společností, proto je nutné, aby si každý zkontroloval, zda jeho popelnice patří mezi ty, které naše společnost sváží. Obyvatelé rodinných domů si samozřejmě vynášejí popelnice ke svozu sami. Také sídlištní zástavba či část činžovní zástavby mají často stanoviště nebo přístřešky na nádoby vybudované mimo vnitřní vybavení domu. Zde není vynáška nádob potřeba, protože jsou volně přístupné a do 15 m je zanáška v ceně svozu. Většina zbývající činžovní zástavby má s námi uzavřenu smlouvu na vynášku a zanášku nádob. Naše cena v hlavním městě v přepočtu na jednu vynášku vč. zanášky popelnice v pásmu 15-30 m činí v letošním roce asi 20 Kč bez DPH, čímž je pro vlastníky domů velmi výhodná.

Úklid veřejných stanovišť

Úklid u veřejných stanovišť pro tříděný odpad (papír, plast, sklo, kovy) zajišťuje obec (v případě hl. m. Prahy Magistrát). Popeláři zde vyprazdňují kontejnery, odnášejí velké kusy odpadu a na objednávku provádějí také douklizení, které zahrnuje sběr odpadků v okolí kontejnerů a zametání. Nicméně ani veřejná stanoviště pro kontejnery na tříděný odpad nejsou určena k odkládání odpadů mimo nádoby. V případě, že konkrétní sběrné místo nedokáže veškerý odpad pojmout, mají občané možnost obrátit se na odpovídající obec / městskou část a požádat o navýšení jeho kapacity.

tags: #neni #zadny #odpad #co #to #znamena

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a kvalita v Moravskoslezském kraji
• Klimatické změny v Evropě
• Udržitelná biodiverzita v Chicagu
• Řešení pro obce
• Co skrývá Bělský les?