Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Severozápad

18.03.2026

Tento dokument se zabývá aktualizovaným programem zlepšování kvality ovzduší pro zónu Severozápad - CZ04 pro období 2020+ (dále jen „Program 2020+“). Programu 2020+ předcházel program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Severozápad - CZ04 ze dne 11. května 2016, č. j.: 32028/ENV/16, který byl vydán dle zákona o ochraně ovzduší ve znění ke dni 11.

Opatření obecné povahy, kterým byl vydán program zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad z roku 2016, bylo pro obsahové nedostatky rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2018, č. Ihned po doručení částečně zrušujícího rozsudku začalo MŽP podnikat kroky k doplnění programu tak, aby byly soudem vytýkané nedostatky odstraněny. Zároveň došlo v roce 2018 k legislativní změně právní úpravy programů zlepšování kvality ovzduší. Dne 1. září 2018 nabyl účinnosti zákon č. 172/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

V rámci tohoto zákona došlo k podstatné změně §9 zákona o ochraně ovzduší, který programy zlepšování kvality ovzduší upravuje. Zákon odstranil požadavek na právní formu opatření obecné povahy, v reakci na výše citovaný rozsudek stanovil přímou závaznost, tedy práva a povinnosti, při zpracování a naplňování obsahu programů zlepšování kvality ovzduší nejen pro orgány ochrany ovzduší ale také pro územní samosprávu. Přechodným ustanovením v čl.

S ohledem na výše zmíněný částečně zrušující rozsudek a změnu zákona o ochraně ovzduší stanovující nová práva a povinnosti k přípravě a provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší bylo nezbytné provést kompletní aktualizaci všech částí programu zlepšování kvality ovzduší z roku 2016, tj. Nově bylo v rámci aktualizace využito analýz provedených za použití pokročilého chemicko-transportního modelu CAMx, který zohledňuje přeměnu látek v atmosféře a vliv zahraničních emisí. Analýzy modelu CAMx byly sice velmi časově a strojově náročné na přípravu a zpracování, poskytují nicméně unikátní podklady, které nebyly doposud v rámci programů zlepšování kvality ovzduší využity. Nově byly doplněny i podrobné analýzy dat naměřených na stanicích imisního monitoringu, a to za použití tzv.

Program 2020+ je obdobně jako program z roku 2016 členěn do 3 na sebe navazujících částí - základní informace o zóně Severozápad (viz kap. A.), analýza situace v ovzduší (viz kap. B.) a podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší (viz. kap. C.). Poslední zmíněná část (viz kap. C.) obsahuje východiska vyplývající z předchozích kapitol a seznam opatření k dosažení imisních limitů, stanovení jejich efektivity a rámcový časový plán jejich provádění. K těmto opatřením mají obce a kraje dle §9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší za povinnost vydat podrobný časový plán jejich provádění a ten následně zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podrobný časový plán by měl být optimálně zpracován ve struktuře uvedené v příloze výzvy č.

Čtěte také: SSR pro neřízené stanoviště

Nad rámec opatření nezbytných k dosažení imisních limitů (viz kap. C.) se Program 2020+ dále odkazuje na seznam podpůrných opatření, která budou zveřejněna na stránkách Ministerstva životního prostředí. Tato opatření představují dobrou praxi při řízení kvality ovzduší na všech úrovních veřejné správy působících v oblasti ochrany ovzduší. U těchto opatření nelze přesně kvantifikovat rozsah realizace či definovat jejich přínos (jedná se např. správný postup povolování nových záměrů v území, čistění komunikací či parkovací politika), a proto nemohou být přímou součástí PZKO, byť jsou pro zlepšení kvality ovzduší rovněž přínosná. Podpůrná opatření by měly orgány veřejné správy aplikovat v maximální možné míře tak, aby bylo dosaženo co nejlepší kvality ovzduší. Na podpůrná opatření se nevztahuje povinnost zpracovat podrobný časový plán provádění opatření dle §9 odst.

Charakteristika zóny CZ04 Severozápad

Členění na zóny a aglomerace vychází z Přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Zóna CZ04 Severozápad je tvořená správním obvodem Karlovarského a Ústeckého kraje.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj se nachází na západě České republiky, podle své rozlohy (3 310 km2) zaujímá 4,2 % území republiky. Karlovarský kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem a na jihu a jihovýchodě Plzeňským krajem. Na severu, západě a jihozápadě hraničí Karlovarský kraj se Spolkovou republikou Německo.

Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 48 (Německo-Karlovy Vary-Praha), která vede ve směru západ-východ, E 49 (Německo-Cheb-Plzeň-České Budějovice-Rakousko), jež spojuje sever a jih republiky a úsek E 442 (Karlovy Vary-Ústí nad Labem-Hradec Králové-Hranice-Slovensko). Hlavním železničním tahem je mezinárodní železniční koridor (Německo-Cheb-Plzeň-Praha- Ostrava-Slovensko).

Klimatické podmínky kraje jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. Většina území spadá k mírně teplé klimatické oblasti, severní část pak leží v chladné oblasti. Průměrná roční teplota kolísá mezi 7,0 až 8,0°C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 16,0 do 17,0°C, nejstudenějšího pak (ledna) od -4,0 do -3,0°C.

Čtěte také: Propan-butan a jeho vliv na ovzduší

Ústecký kraj

Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky a podle své rozlohy (5 337 km2) zaujímá 6,8 % území republiky. Na severu a severozápadě Ústecký kraj hraničí se Spolkovou republikou Německo, na severovýchodě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským a na západě s krajem Karlovarským a Plzeňským. Podle dominujících odvětví hospodářství, lze kraj charakterizovat jako průmyslový.

Územím kraje prochází významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy (Dresden - Ústí nad Labem - Praha). Další významný silniční tah je silnice D 13, která směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významnou je také spojnice D 7 ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať, která vede z Německa přes Ústí nad Labem do Prahy.

Centrální a jižní část Ústeckého kraje spadá k mírně teplé v některých případech k teplé klimatické oblasti, severozápadní (příhraniční) oblast naopak k chladné. Průměrná roční teplota kolísá mezi 8,0 a 9,0°C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje mezi 17,0 a 18,5°C, nejstudenějšího (ledna) mezi -3,0 a -2,0°C.

Centrální část území Ústeckého kraje je tvořena Podkrušnohorskou geomorfologickou oblasti, jejímiž součástmi jsou České Středohoří a Mostecká pánev, severozápadní (příhraniční) oblasti kraje jsou tvořeny Krušnohorskou hornatinou (Děčínská vrchovina, Krušné hory). Nejvýše položené místo na území kraje se nachází na úbočí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se však nachází na území Karlovarského kraje, nejníže položeným bodem je hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n.

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší

Úroveň znečištění ovzduší se posuzuje dle vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb. platném k 1. dubnu 2017 (dále jen vyhláška č. Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší (dále jen ISKO) České republiky, provozovaného a spravovaného Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen ČHMÚ).

Čtěte také: Energie z biomasy: dopady na ekologii

V rámci zóny CZ04 Severozápad se na měření kvality ovzduší podílí tři organizace, které zajišťují autorizované měření. Jedná se o Český hydrometeorologický ústav, ČEZ, a.s., Hygienické a ekologické laboratoře Cheb a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem.

Dosažení přípustné úrovně znečištění, tedy limitních hodnot hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise), je stanoveno ve formě imisních limitů pro a) zajištění ochrany zdraví lidí a b) ochranu ekosystémů a vegetace přílohou č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší.

Imisní limity se pro ochranu ekosystémů a vegetace uplatňují v oblastech citlivých ekosystémů (příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění). Na území Karlovarského kraje se nachází jedno velkoplošné zvláště chráněné území: chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Velkoplošná zvláště chráněná území zabírají na území Karlovarského kraje celkovou plochu 592,8 km2.

Na území Ústeckého kraje se nachází pět velkoplošných zvláště chráněných území: Národní park České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti České středohoří, Kokořínsko, Labské pískovce a Lužické hory. Velkoplošná zvláště chráněná území zabírají na území Ústeckého kraje celkovou plochu 1405,9 km2 (resp. 1326,7 km2 pokud jsou uvažována pouze CHKO).

Na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2016 k překročení imisního limitu pro roční ani zimní průměrnou koncentraci SO2. K překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace došlo v roce 2016 na území CHKO České středohoří a Labské pískovce.

K výpočtu plochy území s překročenými imisními limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, byly využity plošné mapy látek znečišťujících ovzduší v jednotlivých letech. V tabulkách je rovněž uvedena rozloha území s překročenými imisními limity pro znečišťující látky podle bodů 1 a 3 této přílohy (viz souhrn překročení LV).

Mapa oblastí s překročeným alespoň jedním imisním limitem podává informaci o kvalitě ovzduší na území zóny CZ04 Severozápad na základě vyhodnocení překročení imisních limitů v roce 2016. Níže uvedené mapy oblastí s překročením imisních limitů zobrazují situaci v zóně CZ04 Severozápad pro pětiletí 2007-2011, resp. 2012-2016.

V průběhu let 2011-2016 došlo k obnově a doplnění monitorovací sítě, což do jisté míry zpřesnilo informace pro prostorovou interpolaci. U některých látek tímto nicméně zároveň došlo k nárůstu plochy s překročeným imisním limitem. Toto platí zejména v případě benzo[a]pyrenu, jehož plošná interpolace je zatížena nejvyšší mírou nejistoty.

Na zhoršené kvalitě ovzduší se v zóně CZ04 Severozápad primárně podílejí nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu a v menší míře pak rovněž i nadlimitní koncentrace PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) a PM2,5 (roční průměrná koncentrace). Z hlediska plošného rozsahu překročení limitu se území zóny CZ04 Severozápad řadí mezi problematičtější část ČR. Imisní limit pro benzo[a]pyren byl na území zóny CZ04 Severozápad překročen ve všech letech období 2011-2016.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 není na území zóny CZ04 Severozápad překračován. V roce 2011 došlo k překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 na více než třetině území zóny CZ04 Severozápad. V letech 2011 a 2016 došlo na území zóny CZ04 Severozápad k místnímu překročení ročního imisního limitu suspendovaných částic PM2,5.

Velikost exponované skupiny obyvatel v oblastech, v nichž dochází k překračování imisních limitů je pro jednotlivé škodliviny v ovzduší každoročně stanovována ČHMÚ. V tabulkách níže je uvedeno podíl obyvatel žijících v oblastech s překročenými imisními limity pro jednotlivé látky. Situace je znázorněná souhrnně pro zónu CZ04 Severozápad a rovněž i pro jednotlivé kraje, které jsou součástí zóny CZ04 Severozápad.