Netopýři, savci z řádu letouni, jsou živočichové s převážně noční aktivitou. Některé druhy však vyletují z úkrytů ještě před soumrakem. Za tmy se orientují pomocí echolokace. Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou hmyzožravé. Jednotlivé druhy netopýrů přitom využívají různé lovecké strategie a odlišné jsou i biotopy, ve kterých svou potravu vyhledávají. Jejich potravu tvoří motýli, brouci, pakomáři a jiný drobný hmyz, případně i pavouci a sekáči.
Od května do července vytváří samice netopýrů seskupení označované jako letní kolonie. Kolonii mohou tvořit desítky až stovky samic. Jako úkryty využívají stromové dutiny, půdy budov, štěrbiny za obložením nejrůznějších staveb apod. Během června a července rodí samice v koloniích mláďata. Mláďata rostou velmi rychle, za 4 až 6 týdnů se již začínají osamostatňovat.
Během měsíce srpna se letní kolonie postupně rozpadají a začíná období tzv. podzimních přeletů. Během nich se vyhledávají samci a samice a dochází k páření. Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů, kterými jsou především různé sklepy, staré štoly a jeskyně. Zde postupně upadají do stavu tzv. hibernace, kdy se výrazně snižuje jejich tělesná teplota a zpomalují všechny životní procesy. Od konce února a během března opouštějí netopýři zimoviště a nastává období tzv. jarních přeletů.
Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb., v aktuálním znění, jsou zařazeny do kategorie kriticky nebo silně ohrožený druh. Podle Směrnice EU o stanovištích č. 92/43/EHS jsou některé druhy netopýrů druhy evropsky významné. Všechny druhy netopýrů žijících v České republice jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené.
Původními úkryty netopýrů jsou zejména jeskyně, stromové dutiny nebo prostory pod kůrou a skalní štěrbiny. V důsledku přetvářením krajiny lidskou činností dochází neustále k úbytku přirozených úkrytů netopýrů, a proto se řada druhů naučila využívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby.
Čtěte také: Kriticky ohrožené druhy netopýrů
Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách kostelů, zámků a obytných budov, za dřevěným obložením nebo za trvale otevřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve škvírách pod prasklou omítkou. Několik druhů netopýrů začalo v posledních letech stále častěji využívat také četné úkryty v panelových domech např. ve štěrbinách mezi panely, ve větracích otvorech a v mezistřešních prostorách nebo v různých škvírách pod odchlíplou izolací, za obložením na balkónech apod. Tyto úkryty mohou být využívány nejen letní kolonií samic s mláďaty, ale rovněž jako zimoviště nebo v období přeletů.
Netopýři využívají tradičně po mnoho let stejné úkryty, které jim poskytují nejvhodnější podmínky pro vývoj mláďat či zimování. Při náhlé ztrátě takového úkrytu, např. v nevhodnou dobu a bez ohledu na netopýry prováděné stavební práce. Netopýři mají poměrně malé rozmnožovací schopnosti, proto každou větší ztrátu nahrazují velmi těžko a pomalu.
Mezi hlavní ohrožující faktory patří:
Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou zákonem chráněné (Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právní ochraně podléhají také netopýry užívaná sídla - a to jak přirozená, tak umělá.
Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. půdy, kostely, apod.) je klíčové pro jejich ochranu. Můžeme vyvěšovat netopýří budky.
Čtěte také: Ochrana netopýrů v České republice
Česká republika podepsala mezinárodní dohodu na ochranu netopýrů na základě mezinárodní Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnské úmluva). Existuje řada typů budek pro netopýry, které se dají vyrobit či zakoupit.
Od roku 1997 se v srpnu koná pod záštitou Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) Mezinárodní noc pro netopýry. Jejím cílem je informovat laickou veřejnost o významu netopýrů v přírodě a také vyvrátit mýty a předsudky, které o nich ve společnosti kolují.
Náhodnému záletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze předejít použitím okenní sítě na komáry; pokud to nelze (u vyklápěcích oken), nechat při větrání alespoň přes okno zataženou záclonu. Pokud vám netopýr náhodou vletěl do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít okno, zhasnout světlo a počkat - netopýr se zorientuje a většinou si najde cestu ven sám. Pokud nevyletí sám, vezměte ručník nebo něco podobného a snažte se ho opatrným máváním vyhnat. Pokud si netopýr někam sedne, můžete ho vzít do ruky, ale zásadně v silné rukavici, která se nedá prokousnout, a vypustit ven. Netopýry ale vypouštějte ven vždycky jen za tmy, kdybyste je pouštěli ve dne, bude hrozit, že je uloví poštolka nebo jiný dravec.
Pokud Vám zalétl netopýr do bytu v období od listopadu do začátku března, pak se snaží najít zimoviště. Zimu netopýr přežívá v zimním spánku (tzv. hibernaci), kdy zpomalí metabolismus a šetří tak nashromážděné zásobní látky, přitom se sníží teplota těla na teplotu okolí. Aby netopýr mohl dlouhé zimní období úspěšně přečkat, potřebuje hibernovat v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí a teplotou okolo 10°C. Takové podmínky naše byty nesplňují. Netopýr pokud vlétne do bytu, často nemá snahu odletět a snaží se i v takových podmínkách zimovat. Proto, pokud venkovní teplota neklesá pod 5°C, přeneseme za soumraku netopýra opatrně v rukavicích na parapet okna a netopýr si odletí hledat vhodnější zimoviště.
Netopýři pronikají do stoupaček, na chodby apod. V některých případech mohou netopýři proniknout různými štěrbinami kolem izolace dovnitř domu, odkud následně nemohou najít cestu zpět do úkrytu. Situaci lze vyřešit jednoduše uzavřením otvorů, které vedou z prostor obývaných netopýry do vnitřku domu a uvězněné netopýry nechat odletět jako v případě záletu oknem do bytu.
Čtěte také: Barbastella barbastellus: Detaily
Najdete-li poraněného nebo zdánlivě zdravého ale nelétajícího netopýra, nikdy na něj nesahejte holýma rukama (kvůli riziku pokousání), ale v rukavicích nebo pomocí hadru, kapesníku apod. ho opatrně uchopte a umístěte např. do papírové krabice, do přítmí a pokojové teploty. Do krabice dejte kousek zmuchlaného hadru, který netopýr využije k úkrytu a malou misku s vodou. Krabici je nutno pečlivě zavřít, aby z ní netopýr neutekl - některé druhy se dokážou protáhnout i velmi úzkou štěrbinou. Pak neprodleně kontaktujte odborníky na netopýry nebo stanici pro zraněné živočichy působící ve vašem regionu.
Strach z toho, že se vám netopýr zamotá do vlasů, je nesmyslnou pověrou. Obavy z prokousání se netopýrů skrz zeď do bytu jsou zcela zbytečné. Naši netopýři se živí pouze hmyzem. Netopýři mají své specifické parazity, kteří však nejsou přenosní na člověka, a proto se jich nemusíte obávat. Pokud jste ale nuceni s netopýrem manipulovat, nikdy ho neberte do holých rukou, protože by vás mohl v sebeobraně pokousat.
Počtvrté a zatím naposledy byla u nás zjištěna vzteklina u netopýrů v roce 2005. Bylo to na Jižní Moravě, na Vyškovsku, a nakaženým byl náš nejmenší druh - netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Virus netopýří vztekliny má své specifické vlastnosti a na jiné obratlovce se přenáší jen příležitostně, nicméně může představovat riziko i pro člověka.
Každopádně je třeba si uvědomit, že potkat v přírodě jakékoli divoce žijící zvíře, které není plaché, je podezřelé. Česká republika byla uznána Mezinárodním úřadem pro nákazy za zemi vztekliny prostou; už od roku 2002 nebyla zaznamenána u nás vzteklina u lišek ani u jiných obratlovců.
Lidé by si měli dát vždy pozor na jakékoli podezřelé chování netopýrů a měli by se vyvarovat jakéhokoli kontaktu s nemocnými, poraněnými a neschopnými letu či mrtvými. Soukromí veterinární lékaři i pracovníci státního veterinárního dozoru na krajských veterinárních správách, či jejich inspektorátech dobře vědí, že takováto zvířata je nutné podrobit vyšetření na vzteklinu. K přenosu nákazy dochází zpravidla kousnutím. Kousnutí netopýrem může být tak malé, že se ranka někdy ani nenajde. Je třeba si uvědomit, že netopýr loví hmyz a člověka prostě normálně nekouše! Nicméně v případě podezření, nebo poranění je potřeba každý případ konzultovat s lékařem. Případnému propuknutí nemoci spolehlivě zabrání včasné očkování. Je-li k dispozici podezřelé zvíře, či i ten netopýr, musí se vyšetřit.
Při výskytu netopýrů v domech a bytech není netřeba se obávat, pokud nedojde k přímému kontaktu. Když netopýři vylétnou, je dobré utěsnit vletové štěrbiny a otvory a tak zabránit jejich příští návštěvě.
tags: #netopyr #druhy #ohrozeni #v #české #republice