Netopýři, symbol podzemních prostor, jsou v ohrožení. Jedná se o savce z řádu letouni. Jsou aktivní v noci, případně už za soumraku. Orientují se pomocí echolokace. Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou hmyzožravé. Jejich potravu tvoří motýli, brouci, pakomáři a jiný drobný hmyz, případně i pavouci a sekáči.
Všechny druhy netopýrů žijících v České republice jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Na území České republiky žije 27 druhů netopýrů.
Květen-červenec: samice vytvářejí letní kolonie (desítky až stovky samic) v dutinách stromů, na půdách, ve škvírách za obložením budov. Konec října-listopad: stěhování do zimních úkrytů, kde dochází k hibernaci.
S příchodem zimy se netopýři ukládají ke spánku, aby přečkali období nedostatku potravy. Tato takzvaná hibernace je pro ně stav strnulosti, během něhož dochází ke zpomalení metabolismu. Tělesná teplota klesá na úroveň okolního prostředí, dech se zmírňuje a srdeční tep se zpomaluje na minimum. K přežití jim postačí zásoby nashromážděné během teplejších období.
Netopýři se dožívají i přes 40 let. Přes zimu tvrdě spí, snižují tělesnou teplotu i na 1 °C a zpomalují tep, aby ušetřili energii. Na jaře se vzbudí a přelétají do míst, kde samice vytvářejí kolonie. Zde v květnu rodí jedno až dvě mláďata, která se na konci léta osamostatňují. Na podzim se páří a poté opět letí nazpátek do svých zimovišť. Tyto tahy mohou být dlouhé od pouhých desítek kilometrů až po 2000 km.
Čtěte také: Barbastella barbastellus: Detaily
Mezi hlavní důvody ohrožení patří:
Pro účinnou ochranu netopýrů přímo v terénu je nezbytné znát jejich letní i zimní stanoviště. Důležité jsou zejména zprávy o zimovištích ve starých štolách, jeskyních a sklepech, o letních koloniích na půdách hájoven, ve starých dutých stromech apod.
Můžeme vyvěšovat netopýří budky. Existuje řada typů budek pro netopýry, které se dají vyrobit či zakoupit. Jedna chráněná dílna je např. vyrábí ze starých televizorů, k výrobě se používá překližka a odřezky koberců.
Pokud se budky věší na živé stromy, je vyvinut a vyzkoušen systém tzv. dřevěných hřebíků. Pokud se věší na budovy, je vhodné umísťovat je minimálně 2,5 m nad zem. Budky jsou netopýry využívány v letním období. Je vhodné je tedy umísťovat na jaře. Pozor! Netopýři mají (na rozdíl od ptáků) vyvinutý čich. Pokud budku natřete páchnoucí látkou (barvou, mořidlem), neobsadí ji.
Od roku 1997 se v srpnu koná pod záštitou Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) Mezinárodní noc pro netopýry. Jejím cílem je informovat laickou veřejnost o významu netopýrů v přírodě a také vyvrátit mýty a předsudky, které o nich ve společnosti kolují. Tato noc se pořádá téměř ve všech zemích Evropy, které podepsaly mezinárodní dohodu o ochraně netopýrů. K účasti na ní se přihlásila i Česká republika.
Čtěte také: Netopýři v České republice
Blízká setkání s tajuplnými létajícími savci lidé zažijí na více než padesáti místech. Zábavně vzdělávací akce určené široké veřejnosti se letos konají již po osmadvacáté. „Na lokalitách atraktivních pro lidi i letouny, jako jsou hrady, zámky, jeskyně nebo staré parky, se lidé mohou těšit na hravé aktivity pro děti, přednášky, besedy i vycházky s odborníky a rovněž na ukázky metod výzkumu netopýrů s pomocí ultrazvukových detektorů či odchytu do sítí.
Veronica pravidelně kontroluje zimoviště netopýrů v okolí Brna. Některá zimoviště, například štolu Stříbrnice a štolu Valérie, se podařilo zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob, a tím zabezpečit klidné zimování pro desítky netopýrů jedenácti druhů.
Štola Valerie je zbytkem středověké těžby, zřejmě ale byla používaná znovu na počátku 20 století. Těžil se zde baryt a pravděpodobně i železné rudy. Nachází se v katastrálním území Heroltice u Tišnova v oblasti Bílého potoka v Jihomoravském kraji.
V roce 1998 byla štola zabezpečena jednou pevnou průletnou mříží na bočním vchodu, a průletnou a otevíratelnou mříží na vchodu hlavním. V roce 2003 byla z postranního vchodu vylomena mříž a neznámý pachatel pronikl do podzemního prostoru Valerie. V létě 2004 bylo zimoviště opět zabezpečeno.
Uzavřením štoly, která je navštěvována pouze jednou ročně při kontrole stavů zimujících jedinců, se nám podařilo vybudovat bezpečné stálé zimoviště ohrožených druhů, které je možno velmi jednoduše pravidelně monitorovat bez vyrušování. Štola je součástí mezinárodního monitoringu netopýru.
Čtěte také: Kriticky ohrožené druhy netopýrů
| Rok | Počet vrápenců malých (Rhinolophus hypposideros) |
|---|---|
| Před zabezpečením | Nízké počty (např. 2 jedinci v 90. letech) |
| Po zabezpečení (1998) | Stoupající stavy |
| 2008 | 71 (z toho 48 v kolonii) |
| 2012 | Maximální stavy |
Netopýři vyhledávají úkryty v lidských obydlích za různými účely. Na jaře a na podzim (březen až duben a konec srpna až říjen) můžete zaznamenat přílet jednotlivých kusů nebo i početné skupiny do objektu. Jedná se o tzv. období přeletů a lze očekávat, že netopýři z úkrytu po čase opět zmizí. V létě (půlka dubna až konec srpna) se může ve vašem domě, nejčastěji na půdě nebo v různých štěrbinách pod střechou, usídlit letní kolonie samic s mláďaty. To bývají často úkryty, které netopýři využívají opakovaně každý rok. V zimě (listopad až půlka dubna) mohou netopýři využívat různé štěrbiny nebo teplé sklepy vašeho domu jako místo k zimnímu spánku. Tyto úkryty rovněž mohou být využívány pravidelně.
Podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. jsou chráněna jak přirozená, tak i umělá stanoviště netopýrů. V případě, že by mělo dojít k zásahu do jejich stanoviště (například kvůli opravě střechy, přestavby půdních prostor či sklepení), je nutné si vyžádat výjimku od orgánů ochrany přírody. V případě kriticky či silně ohrožených druhů udělují výjimku správy chráněných krajinných oblastí, v případě druhů ohrožených krajské úřady.
Velkou oblibu mezi netopýry získávají panelové domy, zejména jejich větrací šachty, štěrbiny mezi panely či za izolací, také mezery pod vodorovnou střechou jsou skvělým útočištěm. V těchto úkrytech se mohou netopýři zdržovat po celý rok, což znemožňuje jednoduché protiopatření - zaslepení vletových otvorů.
Soužití člověka s netopýry obvykle nepřináší žádné významné problémy. Jediným podstatnějším problémem může být hromadění trusu (guána) pod většími koloniemi netopýrů. Každoročně však půjde maximálně o několik málo lopat materiálu, který můžete vysypat na kompost. Práci s odklízením guána může usnadnit položení velké igelitové folie na podlahu.
Pokud budete ošetřovat krovy proti dřevokaznému hmyzu a houbám, pak použijte přípravky, které vykazují co nejmenší toxicitu pro netopýry (tím pádem i pro člověka). Zcela nevhodné (a často i zakázané) jsou prostředky na bázi DDT, PCP, Dieldrin, Lindane. Vhodné jsou naopak insekticidy na bázi tzv. pyrethroidů (obsahují Permethrin a Cypermethrin).
Pokud naleznete netopýra kdekoli na zemi, volně na stromě nebo zdi, je s ním obvykle něco v nepořádku. Záchranou netopýrů na území hl. m. Prahy se zabývá ZO ČSOP Nyctalus t. 731 523 599, www.nyctalus.cz.
Je-li venku zima a mrzne:
Je-li teplo a příjemně:
Živého netopýra neschopného letu předejte do útulku pro handicapovaná zvířata (kontakty najdete na internetových stránkách ČSOP). Starat se o netopýra doma je jednak na štíru se zákonem, jednak i poměrně náročné.
Zničí vážné onemocnění, již tak ohrožené netopýří populace? Syndrom bílého nosu tzv. white-nose syndrome(WNS) způsobuje houba Geomyces destructans, popsaná v roce 2009. Syndrom byl pojmenovaný podle bílých povlaků tvořících se zejména v obličejové části zimujících netopýrů.
V České republice bylo onemocnění poprvé zaznamenáno při sčítání netopýrů v březnu 2009 v oblasti Zlaté kopce poblíž Božího Daru v Krušných horách. Dá se předpokládat, že nálezů bude přibývat. Hlavním důvodem může být radikálně snížená imunita ve stádiu hluboké hibernace. Houba je rovněž charakteristická chladnomilností (roste v teplotách od 2 do 18°C). Teploty nad 20°C houbu ničí.
V současné době je kolem WNS stále mnoho otazníků. Dostatečně není prozkoumán způsob šíření houby, neví se ani, zda populace v Evropě mohou být odolnější než v USA, nebyla zodpovězena ani otázka možného přenosu na člověka.
V České republice se problematikou WNS zabývají tato výzkumná pracoviště: Přírodovědecká fakulta UK v Praze (katedra zoologie a botaniky - I. Horáček, A. Kubátová) a Ústav půdní biologie BC AV ČR v Českých Budějovicích (A. Nováková).
Kontaktní adresy: Česká společnost pro ochranu netopýrů (www.ceson.org), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz), Správa jeskyní ČR (www.caves.cz), Přírodovědecká fakulta UK v Praze (www.natr.cuni.cz), Ústav půdní biologie BC AV ČR v Českých Budějovicích (www.upb.cas.cz).
tags: #netopýr #ohrožené #druhy