Skládky odpadu a třídění odpadu v České republice


25.03.2026

Tentokrát to bude téma dosti netypické - kdo hádal, že budu psát o skládkách a skládkování, trefil se! Měla jsem totiž jedinečnou možnost mrknout na skládku odpadu a dozvědět se něco o tom, jak tyhle zařízení fungujou! Začneme hezky popořádku, jednoduchou otázkou: Kdo ví a umí popsat, co je skládka odpadu? Věřím, že byste to dali levou zadní, ale pro jistotu: Skládka označuje místo vyhrazené k ukládání směsnýho komunálního odpadu. Velmi stručně řečeno.

Problematika skládek je legislativně ošetřena, na úvod jen stručně zmíním, že nedávno vstoupila v platnost nová odpadová legislativa, která se tématu skládkování věnuje; podrobněji na konci článku.

Jak funguje třídění odpadu a recyklace?

Snížení množství odpadu končícího na skládkách může dost dobře ovlivnit přístup každýho z nás! Představte si takovou pěknou odpadkovou pyramidu otočenou vzhůru nohama.

  1. Předcházení vzniku odpadu

    Tady je dobrý si promyslet, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?). I takový malý kroky každýho z nás se počítají.

  2. Příprava odpadů k opětovnému využití

    No tohle zná podle dlouhodobých statistik nejmíň přes 70 % Čechů a není tím myšleno nic jinýho než třídění odpadu. Nejlíp ještě doma roztřídit odpad na jednotlivý složky - papír, plast, sklo, kovy a nápojáče - a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů, příp.

    Čtěte také: Aktuální trendy v odpadovém hospodářství

  3. Recyklace odpadu

    Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních! Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

Skládky v České republice

U nás je to podle dat MŽP furt skoro polovina, konkrétně podle čísla za rok 2019 se jedná o 46 %, to je pořádná nálož! Přísný! Skládka, to není jen tak! Na rozdíl od černých skládek to není náhodně vzniklá hora odpadu… Na budování a provoz skládek existují přísná, legislativně ošetřená pravidla.

Takže fakt ne, skládka není, jako když týden hážu špinavý oblečení přes židli, dokud ji úplně nezasypu. Tak takhle nějak vypadá skládka odpadu! Ve zdánlivým chaosu panují přísná pravidla a i po zakonzervování se skládky důsledně monitorují!

Typy skládek

Aby to nebylo tak jednoduchý, skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam. Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný. Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.

Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu, hustý, co?

Čtěte také: Strakonice a netříděný odpad

Černé skládky

Tam, kde není oficiální skládka, platí zákaz skládkování. Zákon o odpadech definuje černou skládku jako nelegálně nahromaděný odpad na místě, které není technicky ani jinak vybaveno odpad pojímat a skládkovat.

V souvislosti s nešetrným zacházením s odpady, který bohužel dělají někteří nezodpovědní jedinci, je na místě zmínit ještě dva pojmy: „littering“ a „nelegální chování“. Littering označuje „odpad, který je odhazován“, tento přístup definuje pojem „litteringové chování“.

Jak skládkování probíhá?

Jak se skládkuje? Jak to na takový běžný skládce komunálního odpadu funguje? Svozový vůz dojede na určený místo, kde vyklopí nashromážděný odpad. O zmenšení jeho objemu se postarají speciální vozy, tzv. kompaktory, které odpad rozhrnou a udusají.

Každá denní vrstva odpadu se pak zasype zeminou, aby kolem nepoletovaly kousky smetí. Cílem tohoto dlouhodobýho a náročnýho procesu je vlastně uvedení místa poznamenanýho naší činností do souladu s okolím.

Co se stane, když se skládka naplní? Řádně se zakonzervuje a ještě několik let se monitoruje třeba stav podzemních vod a jímají se bioplyny.

Čtěte také: Vše o poplatcích za odpad

Budoucnost skládek

Budoucnost skládek odpadu? V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy.

Jejím cílem je právě tlak na odklon odpadu ze skládek, a tedy zvýšení míry jeho materiálovýho využití zejména ve formě recyklace, příp. A že jsou ty cíle ambiciózní! To by mělo vést k minimalizaci množství vyprodukovanýho odpadu, zejména toho, který skončí bez dalšího využití v odpadkovým koši a následně v popelnici, a tedy bez možnosti dalšího materiálovýho využití. Takže třiďte odpad, má to VELKÝ smysl!

Třídění odpadu v praxi

Zelené, žluté a modré popelnice dnes stojí u každého domu, u některých domů také bílé a hnědé. Mnozí lidé se snaží nějak odpad roztřídit a zbytkový odpad zabalí do černého pytle a ten vyhodí do směsného komunálního odpadu (zelená popelnice). Co se ale s odpadem děje potom? Některé materiály jsou vytříděny a recyklují se, tyto recyklované materiály ve formě nových výrobků se následně vrací do oběhu.

Česká republika je jednou z předních evropských zemí v třídění odpadu. Každý občan ČR vyprodukuje v průměru 544 kg komunálního odpadu za rok 2018 dle údaje MŽP a toto číslo se každoročně bohužel zvedá. Z této produkce odpadu průměrně vytřídí občan ČR přibližně 50 kg odpadu. Na skládkách končí zhruba 46 % komunálního odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018).

Každá skládka musí být dobře zabezpečena, a to kvůli možnému průsaku škodlivých a toxických látek do půdy a do podzemních vod. Jedná se o biologický odpad, který tvoří různé bakterie způsobující nemoci a také odpad chemický, který zahrnuje např. mastné kyseliny, těžké kovy a další.

Na některé skládky v ČR přijede s odpadem až 150 nákladních aut denně. Jsou tak velkým záborem půdy. Skládkování v ČR funguje stejně tak jako i v jiných státech. Co je na tom nejvíce nebezpečného? Po možném průsaku odpadních látek do podzemních vod jsou to například požáry.

V roce 2018 bylo evidováno zhruba 20 tis. požárů skládek. Požár skládky je velmi nebezpečný, protože při něm vznikají toxické zplodiny, které se dostávají do ovzduší, požáry mohou být nepřesně definovatelné a mnohé můžou mít skrytá ohniska. Hašení takového požáru je komplikované a obtížné. Někdy se při něm musí skládka rozebírat, či injektovat vodu dovnitř skládky k ohnisku.

Spalovny odpadu

Dalším místem, kam se mohou dostat věci z našeho odpadkového koše, jsou spalovny. V ČR je přibližně 40 takových zařízení v provozu a spálí 11,7% odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018). Ty největší z nich se nacházejí například v Praze, Brně a v Liberci. Každý měsíc se spálí cca 77 tis. tun odpadu, což tvoří pouhý zlomek z celkové produkce.

Odpad je používán jako palivo k energetickým účelům. Odpad, který do spalovny přiveze popelářské auto, je nejprve roztříděn. Ne všechen odpad je totiž možné spálit a některé odpady se dají nadále využít pro recyklaci. Odlišně se spaluje také zdravotnický odpad, který je spalován vyšší teplotou, a to kolem 1200-1500 stupňů, zatímco komunální odpad při teplotě 500-900 stupňů.

Spalování opadů přece jen není 100% a i po spálení nám zůstane struska, popel. Podíl strusky je asi 300 kg na 1 spálenou tunu odpadu. Struska je dále ukládána na skládky. Dalším faktorem jsou toxické zplodiny vznikající při spalování. Každá spalovna má však velice účinné filtry, které zachytávají nejen prach a popel, ale především chemické sloučeniny vznikající tepelnou přeměnou. Množství vypuštěných látek do ovzduší je řízeno přesnými limity.

Po srovnání výsledků měření škodlivin ve vzduchu jsou na tom města se spalovnou mnohem lépe, než města s továrnami a průmyslovými objekty (teplárny, elektrárny, hutnické objekty apod.).

Černé skládky a jejich nebezpečí

Každý z nás už někdy ať už v okolí města, či v přírodě viděl hromady odpadků a vyhozených věcí, byly a jsou to černé skládky. Jsou to místa s hromaděním nelegálního odpadu. Často obsahují věci velkých rozměrů nebo věci, které nelze běžně odhodit do popelnice, jako je třeba nábytek, staré elektrospotřebiče, koberce, rozbité věci a také pneumatiky.

Jsou to vysoce nebezpečné skládky, protože nejsou nijak zajištěny vůči životnímu prostředí. Každá legální skládka musí splňovat určité parametry a kritéria, která zohledňují životní prostředí a místní přírodní poměry a celkovou vhodnost místa pro vytvoření skládky, což černé skládky nesplňují a právě kvůli černým skládkám nejčastěji unikají nebezpečné látky do půdy a spodních vod a kontaminují okolní prostředí.

V minulém roce bylo v ČR evidováno přibližně 2000 černých skládek, které je snaha postupně likvidovat a okolní prostředí vyčistit.

Globální pohled na odpady

V předchozích odstavcích je popsána problematika odpadů v ČR. Jak jsou na tom s odpady jiné státy? Odkud jsou všechny ty odpadky na plážích a plasty v mořích? Přestože jde technologie stále kupředu a vše se modernizuje, v dnešní době žije na naší planetě přibližně 2 mld. lidí na místech, kde nefunguje žádný svoz odpadu, regulované nakládání s odpady a bezpečné skládkování.

Většina odpadů končících v mořích se tam dostane transportní činností řek právě ze zemí, kde lidé hází odpadky jen tak na zem a nefunguje u nich takové propracované odpadové hospodářství, jako například u nás v Česku. Mezi země, které jsou největšími znečišťovateli, patří například Indonésie, Vietnam, Thajsko, Čína a další. Řeky, které dopravují odpad do moře, protékají nejhustěji osídlenými místy na Zemi.

Přestože v ČR máme funkční odpadové hospodářství a jsme jednou z předních evropských zemí, která nejvíce odpad třídí, je v zájmu každého z nás pomoct zastavit tento dlouhotrvající celosvětový problém s odpadem. V dnešním světě je všeho přebytek, kde každý spotřebovává spoustu věcí, ať už se jedná o oblečení, spotřebiče či potraviny. Tímto přístupem každého jednotlivého spotřebitele může klesnout výroba a tím i odpadová stopa, kterou za sebou necháváme.

Je těžké se obejít bez věcí, na které jsme zvyklí a jsou součástí našich denních návyků.

Třídění odpadu v Ústí nad Labem

V Ústí nad Labem je v současné době 400 stanovišť na tříděný odpad.

  • Papír - modrá nádoba - mezi papírový odpad patří noviny, časopisy, letáky, lepenkové krabice, kartony, papírové obaly na potraviny a jiné zboží.
  • Plasty+nápojové kartony+kovy - žlutá nádoba - mezi plastové odpad patří PET lahve, lahvičky od kosmetiky a domácí chemie, plastové fólie, tašky, drobné plastové výrobky a obaly. PET lahve je z důvodu objemu důležité sešlápnout.
  • Bílé kontejnery - do těchto kontejnerů patří textilní výrobky, oděvy, ručníky, spárovaná obuv a případně i hračky (část takto získaných věcí je věnována na pomoc potřebným).
  • Červené kontejnery - do těchto kontejnerů patří drobné elektrospotřebiče a zařízení.

Objemný odpad a nebezpečný odpad

Jedná se o komunální odpad, který se kvůli svým rozměrům nevejde do nádob na SKO. Zejména nábytek, sedací soupravy, koberce, lina, matrace apod. Jedná se o odpad, který má minimálně jednu nebo více nebezpečných vlastností. Zejména jsou to baterie, obaly od barev a chemikálií, oleje, ředidla, kyseliny, mastné hadry, apod.

Magistrát města Ústí nad Labem 2x ročně organizuje svoz těchto odpadů ze zastávek nebezpečného odpadu. Informace o termínech a zastávkách naleznete na webových stránkách města.

Bioodpad a jedlé oleje

Odpad ze zeleně je svážen z hnědých nádob na bioodpad. Svoz je prováděn sezónně od 1. 4. do 30. 11. s četností 1x za 14 dní.

Jedlé oleje a tuky lze zdarma odevzdávat v uzavřených nádobách (ideálně v PET lahvích či kanystrech) ve sběrných dvorech Krásné Březno a Všebořice.

Pneumatiky

Žádná z pneumatik nepatří do komunálního odpadu a ani nepatří mezi odpad svážený při svozu objemného odpadu. Výrobci a dovozci pneumatik jsou podle zákona o odpadech povinni zřizovat místa jejich zpětného odběru. Likvidace pneumatik je již v ceně jejího zakoupení.

Do sběrných dvorů lze ZDARMA (občané s trvalým pobytem v ÚL) odevzdat objemný odpad, velké elektrospotřebiče, nebezpečné odpady, textil a veškeré druhy vytříděných odpadů. Do sběrného dvora ve Všebořicích lze navíc předat odpad ze zeleně a stavební odpad v množství 750 kg na jednu dodávku.

Sběrné dvory v Ústí nad Labem

  • SD Všebořice - ul. 17. Br.
  • SD Krásné Březno - ul. 4 min.

tags: #netříděný #odpad #skládka

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]