Kvalita vody, ekologické zemědělství a chov hospodářských zvířat

Pitná voda (PV) je nezbytná pro život. Její konzumace je zdraví prospěšná, má význam pro správnou hydrataci organismu a doplňuje rozpuštěné minerální látky, vápník, hořčík, fluoridy, jod a další prvky, které se z vody v mnoha případech vstřebávají lépe než z potravy.

Rizika spojená s pitnou vodou

Pitná voda může být kontaminována mikrobiologicky, biologicky i chemicky. Znečištění zdroje může být způsobeno lidskou činností (antropogenní znečištění - dusičnany, pesticidní látky, olovo ad.), ale i geologickým podložím (přírodní výskyt - arzen, fluoridy, železo, mangan ad.). Do vody mohou být vneseny nežádoucí látky také při její úpravě, ať už jde o samotné chemické látky používané k úpravě vody (například hliník z použitého koagulantu), nebo především o tzv. vedlejší produkty dezinfekce.

Mikrobiologická a biologická rizika

Mikrobiologické příčiny onemocnění jsou nejběžnějším a nejrozšířenějším zdravotním rizikem asociovaným s pitnou vodou. Člověk se může nakazit, pokud dojde k mikrobiologickému znečištění pitné vody v jakékoli části systému zásobování od zdroje po kohoutek. U podzemních vod, především u malých zdrojů (studní), jsou nejčastější příčinou kontaminace nesprávně odváděné domovní odpadní vody (septiky) a nesprávně ukládané odpady z chovu hospodářských zvířat (hnojiště v blízkosti studní). U vod povrchových se jedná o znečištění odpadními vodami ze živočišné výroby, z netěsnících žump a septiků, splachy z pastvin a komunálními odpadními vody včetně odpadních vod ze zdravotnických zařízení.

Cesta nákazy, kterou se původce infekce dostane k hostiteli, neboli mechanismus přenosu infekce, je různá:

• fekálně-orální - ingesce (požití)
• vzduchem - inhalace (vdechnutí aerosolu ve sprchách či z klimatizačních zařízení) či aspirace (vdechnutí kapénky)
• přímým kontaktem (styk s pokožkou či sliznicí)
• perkutánní (při zranění)

Mikroorganismy způsobující onemocnění (infekční agens) pak rozlišujeme podle původu na:

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

• fekální - jsou vylučovány do vnějšího prostředí ve stolici lidí (nemocných nebo tzv. bacilonosičů) a zvířat a způsobují především akutní průjmová onemocnění.
• nefekální - běžně se vyskytují v okolním prostředí a označujeme je jako patogeny oportunní.

Pomnožení mikroorganismů v pitné vodě závisí na mnoha faktorech, mezi jiným na počtu mikroorganismů, které se do vody dostaly, teplotě vody, době zdržení vody ve vodovodní síti, materiálu rozvodů, koncentraci dezinfekčního prostředku v síti ad.

Chemická rizika

Do vody mohou být vneseny nežádoucí látky také při její úpravě, ať už jde o samotné chemické látky používané k úpravě vody (například hliník z použitého koagulantu), nebo především o tzv. vedlejší produkty dezinfekce. Ty vznikají reakcí silného oxidačního (dezinfekčního) činidla s přírodními organickými či anorganickými látkami v surové vodě (například trihalogenmethany, halogenované kyseliny octové či bromičnany) nebo rozpadem dezinfekčního činidla (např. chloritany, chlorečnany). K znečištění může dojít i při distribuci vody při použití nevhodných materiálů potrubí či jiných součástí vodovodu (železo při korozi ocelového potrubí, olovo ze starých olověných přípojek a domovních rozvodů, měď tam, kde jsou nové měděné domovní rozvody a více korozivní voda).

Teoreticky se v pitné vodě mohou vyskytnout stovky různých látek, prakticky se však jedná o okruh cca 10 - 15 těch nejvíce problematických (např. dusičnany a dusitany, olovo, arzen, vedlejší produkty dezinfekce, pesticidní látky, železo, mangan ad.). Zdravotní riziko však představují tyto látky pouze v případě, že se v pitné vodě vyskytují v koncentracích nesplňujících stanovené hygienické požadavky na pitnou vodu.

• Dusičnany a dusitany - jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany.
• Ve starých domech s olověným potrubím se může v PV nacházet olovo, které představuje riziko pro těhotné ženy a malé děti.
• Arzen v PV je dnes hlavně geologického původu a způsobuje různorodá zdravotní postižení.
• Vedlejší produkty dezinfekce (VPD) - vznikají reakcí chloru či jiného dezinfekčního oxidantu s přírodními organickými látkami ve vodě.
• Pod pojmem pesticidní látky se skrývá široká škála různých chemických látek určených k hubení nežádoucí vegetace, hmyzu, plísní apod.

Radiologická rizika

V ČR bývá nejčastější příčinou radiologického rizika v souvislosti s vodou přírodní radioaktivní plyn radon. Ve vodě se dobře rozpouští a je z ní uvolňován především při sprchování a koupání, takže největší riziko představuje vdechování (inhalace), nikoliv požití.

Akutní a chronické účinky

Účinek agens obsažených v pitné vodě se může projevit po různě dlouhé době jejich působení. Onemocnění můžeme očekávat buď velmi rychle (akutní účinek) nebo až za dlouhou dobu (účinek chronický) - podle toho, jaké agens a v jaké koncentraci (resp. počtu/dávce) je ve vodě přítomno.

Čtěte také: Úklid s Denkmit a horkou vodou

Ekologické zemědělství a kvalita vody

Čistá pitná voda bez obsahu reziduí pesticidů se stává důležitým tématem pro budoucnost hospodaření v české krajině. Ekologické zemědělství přitom na rozdíl od konvenčního nabízí řešení pro uchování kvality a čistoty vody. Ekologické zemědělství má jednoznačně pozitivní efekt na krajinu, vodu a půdu.

Ekologické zemědělství přitom nechrání vodu jen z hlediska chemizace. Díky pestrému osevnímu postupu a obsahu humusu v půdě jsou ekologická pole lépe připravena absorbovat zvýšené množství vody při prudkých lijácích, a naopak zásobit rostliny vodou v případě sucha. Ornice nestéká kvůli erozi do řek či nádrží, což se zpětně opět projeví na kvalitě vody.

Například základem chovu mléčného skotu v ekologickém režimu a produkce biomléka je vytvoření přirozených podmínek chovu. Ustájení skotu v ekologickém zemědělství musí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií zvířat.

Pitný režim a balené vody

Češi pijí čistou vodu pravidelně a rádi, každý den po ní sáhnou dvě třetiny lidí (65 %). Desetina lidí se neochucené vodě naopak vyhýbá. Pramenitou vodu čerpanou z chráněných podzemních zdrojů, která je díky složení jedním z nejpřirozenějších zdrojů tekutin, ale denně vyhledá pouze desetina české populace.

Pro dvě třetiny lidí je neochucená voda základem každodenního pitného režimu. Mezi vyznavače čisté vody patří zejména ženy, pětina žen (21 %) pije výhradně vodu.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

Kvalita přijímané vody je pro správnou funkci organismu stěžejní. Z hlediska složení je pro celodenní užívání ideální voda, která obsahuje 150-400 miligramů minerálů v jednom litru. Nejvhodnější je pak pramenitá voda - příkladem může být pramenitá voda Rajec s 316 miligramy minerálů na litr.

Přestože původ vody i její chuť jsou důležitými parametry pro zajištění kvalitního pitného režimu, z výsledků průzkumu plyne, že se Češi při koupi balené vody nezaměřují na původ, chuť nebo značku vody, ale nejvíce se rozhodují podle ceny.

Kvalita pitné vody v ČR

Česká republika patří mezi země s vysokou kvalitou pitné vody a s vysoce funkčním systém kontroly kvality. Budeme-li hodnotit kvalitu pitné vody z pohledu statistických výsledků monitoringu, můžeme s uspokojením konstatovat, že kvalita je velmi dobrá a v čase se stále zlepšuje.

Překročení limitů daných českou legislativou se podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ, 2019) pohybuje pod hranicí 2 %. Ze sítí veřejných vodovodů 4 086 zásobovaných oblastí bylo v roce 2018 provedeno 33 192 odběrů, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 1 062 395 hodnot jakosti pitné vody.

Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 668 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody a přírodní složení vody nebyly dodrženy v 4 926 nálezech.

V roce 2018 byla výjimka platná ve 157 zásobovaných oblastech. Mírnější hygienický limit (pro ukazatele s NMH) byl nejčastěji stanoven pro ukazatel acetochlor ESA (64 oblastí zásobujících celkem 279 091 obyvatel). Povolená limitní hodnota se pohybovala v rozmezí 0,2-2,0 µg/l. Na druhém místě byly dusičnany (30 oblastí, 8 185 obyvatel, limit 60-120 mg/l).

V období let 2011 až 2015 bylo v České republice evidováno celkem 22 epidemií, u kterých byla za cestu přenosu označena pitná voda. Celkový počet hlášených případů onemocnění činil zhruba 12 tis.

Zdroje vody a úprava

Zdrojem vody pro úpravu na vodu pitnou jsou v České republice podzemní vody a povrchové vody zhruba ve stejném poměru. Bez ohledu na to, zda se jedná o vodu podzemní nebo povrchovou, ve zhruba polovině těchto vod byly pozitivní nálezy pesticidů.

Co se týče farmak a produktů osobní péče (PPCPs), prozatím není k dispozici tolik dat, jako u PL. Přesto je zjevné, že zejména povrchové vody jsou PPCPs plošně kontaminovány, jelikož běžná technologie čištění odpadních vod nezajišťuje jejich odstranění.

Výzvy a rizika

Ačkoliv národní monitoring ukazuje na stále se zlepšující kvalitu vody, je potřeba si uvědomit, že vodárenství v ČR čelí novým výzvám a rizikům. Je zřejmé, že to bude znamenat zvyšování nároků na technologie a provoz.

Nezaměnitelná je role státu, který může vhodnými opatřeními a kontrolní činností chránit a zvyšovat kvalitu surové vody, nastavovat standardy provozování, kontrolovat dostatečnost financování obnovy infrastruktury.

Balené vody - druhy a požadavky

Nabídka na trhu je veliká až nepřehledná. Spotřebitel by měl proto vstupovat do obchodu poučen a rozhodovat se na základě svých potřeb a své vůle, nikoliv na základě reklamy a módních vlivů.

Požadavky na balené vody nyní upravuje vyhláška MZ č. 275/2004 Sb.

• Balená pramenitá voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými.
• Balená přírodní minerální voda je výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody, schváleného ministerstvem zdravotnictví.
• Balená pitná voda je výrobek splňující požadavky na pitnou vodu. Tuto vodu lze získávat z jakéhokoli vodárenského zdroje, upravovat ji stejně jako vodu z vodovodu a rovněž požadavky na jakost jsou shodné s požadavky na „vodovodní“ (kohoutkovou) vodu.

Na etiketách balených kojeneckých, pramenitých a přírodních minerálních vod musí být uveden název zdroje, ze kterého je voda čerpána, a lokalita, kde se zdroj nachází. Dále musí být uveden údaj o charakteristickém složení a způsobu skladování: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“.

Balenou pramenitou nebo přírodní minerální vodu lze uvést do oběhu s označením „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“, ale pouze tehdy, pokud ve všech jakostních ukazatelích vyhovuje požadavkům pro kojeneckou vodu.

Balené pitné vody jsou uváděny na trh pod různými názvy. Pro úplnost je nutné zmínit ještě jednu kategorii balených vod, přestože se na ni vyhláška č. 275/2004 Sb. nevztahuje. Jedná se o balené léčivé vody z přírodních léčivých zdrojů.

U přírodních minerálních vod se jejich vhodnost k běžnému pití odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek.

Používáte-li balenou vodu ve velkoobjemových nádobách, ze kterých je voda čepována přes tzv. Kvalita balených vod může být negativně ovlivněna nevhodným skladováním. Všímejte si, zda jsou v obchodě dodržovány podmínky správného skladování.

Dávejte přednost vratným obalům před nevratnými.

tags: #voda #ekologicky #chov #kvalita

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická daň a vozy Škoda Favorit/Forman
• Budoucnost ledních medvědů
• Archeologie ve 20. století
• Podrobnosti o výjimce pro provozovatele vozidel
• Vzdělávání v Hukvaldském Resortu Hubert