Nevyužitelná část komunálního odpadu: Co s tím?

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo informace týkající se produkce odpadu v ČR a jeho zpracování. Podívejme se na statistiky, které odrážejí, kolik odpadu průměrně vyprodukujeme, kolik vytřídíme a jak se odpady třídí v porovnání s dalšími státy.

Údaje o produkci odpadů v ČR naleznete na webu Ministerstva životního prostředí ČR nebo Českého statistického úřadu. Po sjednocení definice v EU se už data z obou institucí výrazně neliší.

Produkce komunálního odpadu v ČR

Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad. Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje.

V roce 2024 zveřejnilo MŽP (VISOH 2) informace o produkci odpadů v obcích za rok 2023 v jednotlivých ORP. Data jsme pro Vás zpracovali a přepočetli na 1 obyvatele. Informace o produkci komunálních odpadů v jednotlivých evropských zemích jsou zveřejňovány na webu Eurostatu.

Komunální odpad je definován jako veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce (definice odkazuje na Katalog odpadů, který skupinu 20 vymezuje jako komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek odděleného sběru. Směsný komunální odpad je zbylá (nevyužitelná) část komunálního vzniklá po vytřídění využitelných a nebezpečných druhů odpadů. Má katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01.

Čtěte také: Krize kmene a demokracie

Celková produkce odpadů

V roce 2023 bylo vytvořeno téměř 38 milionů tun odpadů, což bylo meziročně o jeden milion tun méně a nejméně od roku 2019. Produkce odpadů v Česku v přepočtu na obyvatele byla v roce 2023 nejnižší od roku 2017. V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun, což je přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 milionu tun všech druhů odpadů.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %).

Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %). Zbývající část nekovového odpadu představovala pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, což bylo 1,53 mil. tun a oproti roku 2022 poklesla o 1,8 %.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele.

Produkce komunálního odpadu

Z celkového množství vyprodukovaných odpadů tvořil komunální odpad 5,9 milionu tun, to je necelých 16 %, v přepočtu na osobu se pak jedná o 551 kilogramů komunálního odpadu. Prostě taková pěkná půltunička - to už je solidní porce, když si to člověk takhle řekne, že?

Čtěte také: Spalování a teplo

V roce 2023 komunálního odpadu přibylo o 0,6 procenta na 5,4 milionu tun. Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

V roce 2022 bylo vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Komunální odpad tvořily směsné odpady (58,9 %), nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 42,6 %, 24,4 % zaujímaly odpadní plasty a 19,9 % skleněný odpad. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

Nakládání s komunálním odpadem

Podle zprávy MŽP prošlo materiálovým využitím (recyklace a kompostování) 41 % odpadu, energeticky využito bylo 12 % komunálního odpadu. V roce 2020 bylo v ČR skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. ČSÚ vykazuje podle nás přesnější údaje, podle kterých bylo skládkováno téměř 48 %, energeticky využito téměř 17 % a materiálově využito cca 35 % komunálních odpadů.

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno v roce 2022, bylo 3,9 % energeticky využito a 51,3 % recyklováno. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Čtěte také: Ochrana přírody v České republice

V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů, což je nejméně za posledních deset let. Meziroční snížení u komunálu ukládaného na skládku o 185 a půl tisíce tun považuji za příznivý trend.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy). Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %, od roku 2030 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu.

Množství vytříděného odpadu na obyvatele:

• Papír: 40 až 50 kg
• Plasty: 30 až 40 kg
• Sklo: přibližně 20 kg

Srovnání s Evropskou Unií

Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

Legislativní změny

Významnou legislativní změnou je nový odpadový zákon, který ošetřuje i otázku skládkování odpadů. Podle něj bychom měli počítat s úplným zákazem skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Barevných kontejnerů a menších nádob na třídění odpadu v ulicích či přímo u rodinných domů máme v České republice zhruba 540 000! V roce 2019 jich bylo přesně 473 359.

Nové technologie a postupy

Sokolovská uhelná a její sesterská skupina SUAS Group dál počítají s tříděním a zpracováním komunálních, ale i průmyslových nebo stavebních odpadů. Původní záměr řetězce třídírny, peletárny a spalování v tlakové plynárně ale musela společnost přehodnotit a nyní hledá vhodné technologie, které by byly ekonomicky schůdné za současných podmínek.

Když se plánoval řetězec třídění a využití odpadu, v letech 2013 až 2014, počítalo se s tím, že po základním vytřídění se jinak nevyužitelná část odpadu zpracuje do pelet, které se pak spálí v tlakové plynárně. Třídírna samotná už od roku 2019 funguje a je ve zkušebním provozu, dolaďují se postupy třídění.

"Nyní ale vedeme polemiku nad tím, jestli využívat peletizaci, protože to je energeticky náročné. Počítalo se se zplyňováním v tlakové plynárně, ale ta je nyní zavřená. Takže peletizační část nedává nyní moc smysl," uvedl Tomek.

Skupina Sokolovská uhelná a SUAS Group podle Tomka stále cílí na to, aby její systém zpracování a využití odpadů byl nadále schopen zpracovat veškerý komunální odpad z Karlovarského kraje.

"Je to ucelený řetězec, na němž se pracuje. Cílíme na to, abychom mohli získat komunální odpad, ale i průmyslový nebo stavební odpad pro další zpracování. Co se týká komunálního odpadu do úrovně TAPů, u něj jsme schopni si s ním poradit. Probíhají zkoušky dopravních cest na fluidním kotli v elektrárně Tisová, kde je možné jej přidávat do vsázky spolu i s biomasou,“ uvedl Tomek.

V delším časovém horizontu je ale cílem nikoliv spalování odpadů, ale jejich recyklace a opakované využití.

"Tím, že celá Evropa směřuje k minimalizaci spalování odpadu, tak budeme rádi, když část odpadů budeme schopni nejen vhodně separovat, ale hledáme i cestu, jak vytvořit cesty k pyrolýznímu zpracování a plazmovému zplyňování odpadu. Jenže podmínky třídění, ukládání nebo zpracování odpadu se v posledních letech mění velmi rychle.

Není tak čas čekat na technologie příštích let, ale Sokolovská uhelná se chce prioritně soustředit na možnosti, které má už nyní k dispozici.

Ekonomické aspekty a poplatky

Dnešní náklad na svoz a likvidaci odpadu je podle něj zhruba 1400 korun ročně, průměrný roční poplatek je přitom zhruba 700 korun na obyvatele. Druhou polovinu nákladu tak hradí obce z vlastního rozpočtu.

Poplatky za svoz komunálního odpadu je třeba převést na konkrétní spotřebitele, nikoliv ho nechat na rozpočtu obcí. Současný poplatek za svoz totiž neodpovídá nákladům, které na ně samotná obec vynaloží.

K zefektivnění systému recyklace by měly přispět zálohovací poplatky za PET lahve, plechovky a později také za textil, které je součástí projednávané novely zákona. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

"Jedná se o změnu celkového uvažování. Platit by měl ten, kdo daný materiál nakupuje, ne ten kdo ho spotřebovává méně. Důležité ale dále je, aby se tento materiál dal efektivně separoval, například i za pomocí moderních technologií.

Spočítat o kolik méně by obyvatelé při efektivnějším sběru a recyklaci zaplatili ale zatím podle něj nelze. Více než polovina všech odpadů totiž končí v černých popelnicích, a proto ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle Hladíka dlouhodobě prosazuje efektivnější sběr a recyklaci.

Lepších výsledků ale bude možno dosáhnout až za mnoho let, uvedl ministr. Dnešní náklad na svoz a likvidaci odpadu je podle něj zhruba 1400 korun ročně, průměrný roční poplatek je přitom zhruba 700 korun na obyvatele.

Systém zálohování PET lahví a plechovek by mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Celkem by mělo vzniknout zhruba 11 000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů.

Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky. Některé velké řetězce jako Lidl, Kaufland nebo Rohlík.cz už tento systém podle Hladíka dobrovolně testují.

Proti zavedení zálohování PET lahví a plechovek se ale postavila například Asociace českého tradičního obchodu, která zastupuje mimo jiné prodejny jako je COOP nebo Eso Market. Považuje zavedení systému za příliš drahé. Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které si nechal zpracovat Svaz obchodu a cestovního ruchu, by investiční náklady na zavedení systému mohly přesáhnou 5,2 miliardy korun. Roční provoz efektivně nastaveného systému by stál 1,4 miliardy korun.

Více než dvacetileté zkušenosti má společnost také s výrobou certifikovaného paliva z odpadů.

Moderní technologie a energetické využití

Moderní linka umí vytřídit kvalitní druhotné suroviny pro recyklační průmysl. Z vytříděné nerecyklovatelné frakce umí navíc vyrobit velmi kvalitní palivo pro moderní energetické zdroje typu cementáren, nebo multipalivových kotlů v teplárnách.

Na severní Moravě se připravuje i druhý podobný projekt. Ten bude v Havířově provozovat společnost CEVYKO. I v Havířově bude moderní třídící linka, která bude třídit jak odpady z barevných kontejnerů, tak směsný komunální odpad z přilehlých obcí a měst. Z obou toků bude i tato linka třídit druhotné suroviny pro recyklační průmysl.

"Jedná se o velmi efektivní systém. Zároveň vede obce k účinnému primárnímu třídění a co nevytřídí občané do barevných kontejnerů, s tím si poradí moderní třídící technologie. V daném regionu tak linka navyšuje celkové výsledky třídění a významně snižuje množství nevyužitelného odpadu.

Zároveň je zde klíčové napojení na moderní energetické koncovky v regionu, které smysluplně pomáhají s využitím vytříděné nerecyklovatelné frakce odpadu", říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Starostové si navíc pochvalují, že obce při tomto řešení nemusí zbytečně platit za nelogické "pálení" nemalé inertní složky odpadů, jako v případě spaloven směsných komunálních odpadů. Dalším významným benetifem je skutečnost, že lokální moderní energetické zdroje mají při tomto řešení kvalitní a certifikovanou náhradu za fosilní paliva.

Moderní technologie na energetické využití UPRAVENÝCH odpadů, jsou kvalitní alternativou, kterou Evropská unie aktivně podporuje.

Je skutečností, že součástí cílů oběhového hospodářství je i cíl k zásadní redukci množství vznikajících směsných komunálních odpadů. Jejich produkci je třeba do roku 2030 redukovat na polovinu (dle Akčního plánu Evorpské komise k oběhovému hospodářsví *).

Z druhé strany však EU v rovině energetického využtí podporuje řadu moderních cest, jako je energetické využití upravených odpadů, či paliv z odpadů v mlutipalivových kotlích, bioodpadů v bioplynových stanicích, dále jsou to technologie pyrolýz, či plazmového zplyňování, apod.

V Moravskoslezském kraji se připravuje první využití komunálních odpadů, které končí bez užitku na skládkách, k výrobě tepla a elektřiny pro zdejší obyvatele. Společnost OZO staví novou třídící linku komunálních odpadů, doplněnou o výrobu tzv. tuhých alternativních paliv vhodných pro teplárny.

Odpadů, které končí na skládkách a mohly by být využity, je obrovské množství. Už dávno se ví, že skládkování komunálního odpadu není efektivní ani rozumné. Je to dostupný a levný zdroj energie.

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „Úkolem je odklonit odpady ze skládky a to je zásadní problém. Pokud máte něco někam odklonit, tak musíme mít kam. Tak se rozběhla spolupráce ostravské společnosti OZO a skupiny Veolia.

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „Především se skládá z části třídící, to je novinka, že jsme schopni zpracovat i směsní komunální odpady.V první části dojde k vytřídění na materiálově a energeticky využitelné frakce a teprve ve druhé části z těch energeticky využitelných frakcí budeme vyrábět palivo, tzn. TAP neboli tuhé alternativní palivo už se vyrábí a využívá v cementárnách, ale zatím jen z průmyslových odpadů. Z těch komunálních - to bude průlom.

tags: #nevyuzitelna #cast #komunalniho #odpadu #co #s

Oblíbené příspěvky:

• Možnosti ekologického vytápění
• Harmonogram odvozu odpadu Brušperk
• Vliv lidského zásahu na přírodní prostředí
• Informace o Škole v Přírodě ZŠ Mendelova
• Dalekohledy pro přírodu