Nezákonné skládky a legislativa v České republice

25.11.2025

Ukládání odpadu mimo místa k tomu vyhrazená se v České republice postupně stalo poměrně běžným jevem. Nelegální skládky a odpad je tak možné nalézt na rozličných místech a mnohé obce s fenoménem tzv. černých skládek více či méně úspěšně bojují.

Tyto nelegální skládky jsou velkým problémem, který může výrazně ohrozit zdraví a životní prostředí, především proto, že neprobíhá žádná kontrola odpadu, který je ukládán. Ten může být nevhodně smíšen, často dochází k průsakům či uvolňování nebezpečných látek, v důsledku čehož mohou být kontaminovány zejména vodní zdroje a ovzduší.

Černé skládky výrazně neubývají ani přesto, že na mnoha místech (i když dosud nedostatečně) jsou umístěny kontejnery a vznikla řada sběrných dvorů, kde se mohou lidé zbavovat odpadu zpravidla bezplatně.

Právní úprava odpadového práva doznala počátkem tohoto roku značných změn, když dne 1. 1. 2021 vstoupil v účinnost zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), a ruku v ruce s ním také zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. V následujícím textu se zaměřím na staronovou problematiku právní regulace tzv. černých skládek.

Legislativa upravující problematiku nezákonných skládek

Otázky skládkování odpadů řeší především zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Zákon o odpadech stanoví několik druhů povinností.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Mezi ty všeobecné se počítá kupříkladu povinnost odstraňovat odpady způsobem neohrožujícím lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem o odpadech a se zvláštními právními předpisy.

Vedle toho je stanovena celá řada povinností původcům odpadů (§ 16 zákona o odpadech). Speciálně jsou upraveny povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem (§ 17 zákona o odpadech).

Povinnosti obce

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

V souladu se zvláštními právními předpisy je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (například zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla).

Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

Povinnosti fyzických osob

Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených. A ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, pak komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy.

Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy, poplatku za komunální odpad nebo místního poplatku.

Jak může obec postupovat při výskytu nelegální skládky?

Často se stane, že se na území obce vyskytne místo, kde se objeví nežádoucí odpad. Jak by měla obec v takovém případě postupovat, kdo je povinen odpad odstranit, kdo může být za takovéto nelegální ukládání odpadu postižen a jakým způsobem?

Především by obec měla stanovit výše popsaný systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území, aby fyzické osoby mohly plnit svoje povinnosti.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Dále na tomto místě budeme vycházet především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích) a zákona č. 200/18990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích) a budeme se věnovat spíše správně právnímu náhledu na tuto problematiku.

Obec může především využít možnosti uložit povinnosti obecně závaznou vyhláškou (§ 10), a to k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně1) a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

Představme si, že byla na území obce založena černá skládka. Prvním krokem zpravidla bývá zjištění, zda skutečně jde o odpad a druhým identifikace vlastníka pozemku.

Zákon o odpadech dovoluje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zajistil ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo (§ 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Jestliže by šlo o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelem, může jí obec uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže tato osoba neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce.

Navíc jí může obec uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo (§ 58 zákona o obcích).

Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Je však třeba, aby obec sledovala výskyt černých skládek ve svém územním obvodu, neboť výše popsané pokuty mohou být uloženy pouze v určených lhůtách.2)

Důležité je, že uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

Větší problém nastává, když vyjde najevo, že se nelegální skládka odpadu vyskytuje na pozemku ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby (bez oprávnění k podnikání). V takovém případě by šlo o přestupek (pokud pomineme takovou závažnost a nebezpečnost jednání pro společnost, že by šlo o trestný čin). Poté se nebude postupovat podle zákona o odpadech, protože neobsahuje ustanovení týkající se přestupků, ale podle zákona o přestupcích.

Významný je zejména § 47 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Podle něj může být ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa, postihnut pokutou do 50 000 Kč.

Ovšem aby mohla být uplatňována odpovědnost vůči fyzické osobě, bude třeba prokázat, že fyzická osoba sama závadný stav způsobila (zavinila). To je ale značně složitý moment.

Nezákonně soustředěný odpad a povinnosti vlastníka pozemku

Skládka ve smyslu zákona o odpadech je chápána jako zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání (§ 11 odst. 2 písm. g) zákona o odpadech).

Je-li s odpadem nakládáno v rozporu se zákonem o odpadech a se způsoby, které předjímá, a to včetně vytvoření černé či nelegální skládky, označuje takovou situaci zákon o odpadech za „nezákonně soustředěný odpad“.

Ustanovení § 14 zákon o odpadech v prvé řadě zdůrazňuje, že s nezákonně soustředěným odpadem má povinnost zákonným způsobem naložit vlastník odpadu.

Již z povahy věci je však zřejmé, že neodstraní-li někdo odpad v souladu se zákonem, tím spíše jeho jednání nepovede k tomu, aby s nezákonně soustředěným odpadem řádně a odpovědně naložil „v druhém kole“.

Nepřihlásí-li se vlastník nezákonně soustředěného odpadu sám, je obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně povinen pokusit se takového vlastníka zjistit.

V praxi bude pravděpodobně častější situace, kdy vlastníka odpadu nebude možno zjistit. Pak bude na vlastníkovi pozemku, aby řádné odstranění odpadu zajistil.

V takovém případě, jakož i v případě, že vlastník odpadu zemře či zanikne bez přechodu těchto práv na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností právě vlastníka pozemku, aby odpad odklidil a odevzdal příslušnému zařízení.

Obec, na jejímž území se odpad nachází, k tomu může vlastníkovi pozemku poskytnout součinnost.

Nevyhoví-li vlastník pozemku výzvě, obecní úřad obce s rozšířenou působností může dle § 14 odst. 5 zákona o odpadech:

zabezpečit odpad ohrožující životní prostředí před únikem škodlivin do okolního prostředí,[5]
nebo nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady.[6]

Těmto oprávněním pak odpovídá povinnost vlastníka dotčeného pozemku strpět jejich výkon ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tzn. [7]

Rozhodne-li se obecní úřad obce s rozšířenou působností postupovat dle písm. b) či písm. c) § 14 odst. 5 zákona o odpadech, má vlastník pozemku povinnost uhradit obci náklady vynaložené na zabezpečení nebo odklizení odpadu.

Podle § 14 odst. 6 zákona nemusí vlastník pozemku splnit povinnost zabezpečit pozemek proti dalšímu návozu odpadu uloženou mu podle § 14 odst. 5 písm. a) zákona, pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena.

Vlastníkovi dotčeného pozemku je tak dávána v podstatě druhá možnost k dobrovolnému vyklizení nelegální skládky z jeho pozemku, a to opět v jeho vlastní režii.

Bude tak volit mezi alternativami - zabezpečením vlastního pozemku proti dalšímu návozu odpadu a odklizením tohoto odpadu, s tím, že každé z těchto řešení bude spojeno s vynaložením většího či menšího úsilí a nepochybně i finančních prostředků.

Bude tedy záviset pouze na posouzení vlastníka pozemku, kterou z uvedených možností vyhodnotí jako pro něj výhodnější, resp. [10]

S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že nový přístup k řešení problematiky tzv. černých skládek zakotvený v § 14 zákona o odpadech neřeší problematiku nezákonně soustředěného odpadu důsledně.

Stávající právní úprava otevírá prostor pro likvidaci nelegálně soustředěného odpadu v zásadě tím, že poskytuje obcím možnost problém řešit, ať již zabezpečením odpadu, či přímo jeho odklizením.

Nelze se tak zbavit dojmu, jako by stát přenášel iniciativu na své občany, resp. na vlastníky pozemků dotčených nelegálními skládkami, namísto toho, aby problematiku předcházení vzniku, sankcionování a odstraňování tzv. černých skládek řešil primárně zapojením orgánů státní správy.

Takto zvolená koncepce s sebou nese riziko, že adresáti právní úpravy (a mezi nimi zejména vlastníci dotčených pozemků) ji nebudou respektovat, v důsledku čehož se právní úprava nakládání s nezákonně soustředěným odpadem obsažená v § 14 zákona bude míjet se svým původně sledovaným účelem.

Ze stávající právní úpravy tedy nikomu nevyplývá povinnost odstranit nezákonně soustředěný odpad. [1]

Přestupky a sankce

Pokud narazíte na nelegální skládku, můžete skládku nahlásit (podat podnět) na příslušný úřad (viz níže). Včasné nahlášení černé skládky je důležité, protože čím dříve je provedeno její odstranění, případně je zabráněno jejímu dalšímu vytvoření (např. skládka se zároveň nelegální stavbou (např. jedná se o velkou skládku znečišťující životní prostředí (např. skládka působí přímé ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí většího rozsahu, které není možno řešit individuálně (např. pozornost je třeba také věnovat např. různorodost odpadů (ale může se jednat i o odložení odpadu jednoho druhu např. rozrůstání skládky (k již pohozeným odpadům velmi rychle přibývají další odpady tzv. Pokud chcete, můžete nelegální skládku (např.

Pokud si nejste jisti, na který úřad se obrátit, obraťte se na obecní úřad obce, ve které se nacházíte.

K podnětu můžete připojit případné důkazy (např. fotografie, videozáznam, svědectví).

Zaslání podnětu je pouze informování úřadu, neznamená automaticky řešení podnětu („zahájení správního řízení z moci úřední“).

tags: #nezákonná #skládka #legislativa