Dopady textilního průmyslu na životní prostředí

Módní a textilní průmysl je v dnešní době jedním z největších průmyslových odvětví na světě. Stejně tak je ale tato oblast výroby považována za jednu z nejvíce znečišťujících životní prostředí. Vše začíná již při získávání materiálu, pokračuje přes výrobu v továrnách a distribuci výrobků a končí nutností likvidace již „nepotřebného“ textilu.

Podle některých zdrojů je módní průmysl v současnosti globálně zodpovědný za 8-10 % ročně vyprodukovaných emisí uhlíku (CO2), což je pro představu více, než u všech mezinárodních letů a námořní dopravy dohromady. Výroba a spotřeba produktů módního a textilního průmyslu vzrostla s globálním růstem populace, rostoucí životní úrovní a především se zavedením tzv. fast fashion - rychlé módy, kde se používají méně kvalitní materiály a v obchodech se častěji střídají nové kolekce.

Příkladem zvyšující se poptávky po oblečení je studie ze Švédska, kde podle Švédské agentury pro ochranu životního prostředí vzrostla mezi lety 2000 a 2009 spotřeba textilu o 40 %. Se zvyšující se poptávkou roste i výroba, která se podle dat nadace Ellen McArthur Foundation v posledních 15 letech přibližně zdvojnásobila.

Prvním bodem při výrobě textilu je získání potřebného materiálu. Již tento výběr přitom ovlivňuje jak velkou uhlíkovou stopu oblečení zanechá. Syntetická vlákna (jako je polyester a příbuzné materiály vyráběné především z ropy) mají sice na rozdíl od bavlny o něco nižší dopad na vodu a půdu než pěstované materiály, na druhou stranu ale emitují větší množství skleníkových plynů, kvůli jejich energeticky náročné výrobě.

Podle dostupných informací vypustila v roce 2015 výroba polyesteru pro textil do ovzduší asi 706 miliard kilogramů skleníkových plynů, což odpovídá ročním emisím 185 uhelných elektráren. Problémem umělých vláken ve vztahu k ovzduší je také málo diskutovaný aspekt mikroplastů, které mohou nést znečišťující látky. Tyto mikroplasty se dostávají do ovzduší například při nošení oblečení, kdy dochází k degradaci plastových vláken na vláknité mikroplasty.

Čtěte také: Konopí v textilním průmyslu

V několika posledních letech byly zjištěny vysoké koncentrace těchto mikroplastů jak ve vnitřním, tak ve venkovním ovzduší. Některé z nich přitom mohou dle dostupných údajů přetrvávat v plicích a způsobovat lokalizované biologické odpovědi, včetně zánětů. Samotný plast spolu barvivy a ostatními přísadami by mohly vést také k dalším účinkům na zdraví, jako je například karcinogenita nebo mutagenita.

Pro snížení dopadu módního průmyslu na množství skleníkových plynů a dalších látek či částic v ovzduší, je tak vhodné myslet i na to, aby byly umělé materiály v co největší možné míře nahrazeny obnovitelnými přírodními vlákny. To vše však s ohledem na další aspekty životního prostředí, jelikož ani využití přírodních vláken není vždy tím nejlepším řešením.

Většina procesů vázaných na výrobu textilu a jeho distribuci produkuje plynné emise, ty byly označeny jako druhý největší problém tohoto odvětví (hned po kontaminaci a spotřebě vody). Kromě oxidu uhličitého, který je jedním z hlavních skleníkových plynů, je textilní výroba odpovědná také za oxidy dusíku (které jsou prekurzory prachových částic) a oxidy síry, které mimo jiné přispívají k tvorbě smogu v městských oblastech a kyselým dešťům.

Dále se procesy při výrobě oblečení podílí na množství rozpouštědel unikajících do vzduchu a na emisích těkavých uhlovodíků, které mají vliv především na lidi pracující v továrnách nebo vyskytující se v jejich nejbližším okolí. Problémem u mnoha továren módního průmyslu je také využívání neobnovitelných zdrojů energie, jako je např. uhlí, a také celková vysoká spotřeba elektřiny při výrobních procesech.

Velká část produkce textilu je v dnešní době lokalizována v Číně či Indii a pro převoz je tedy nutná dálková doprava. Tím se opět zvyšuje celkové množství využitého neobnovitelného paliva. Současná spotřeba vede k velkému množství textilního odpadu, z něhož je většina spalována, skládkována a nebo vyvážena do rozvojových zemí. Spalování textilního materiálu přitom spotřebovává další množství energie a ve výsledku produkuje další emise.

Čtěte také: Zpracování textilního odpadu lisem

Textilní odpad a rychlá móda

Textilní odpad v Česku tvoří zhruba 3-6 % směsného odpadu. Vypadá to jako malé množství, ale ve skutečnosti je to 120 000 - 200 000 tun ročně. V celosvětovém kontextu jde o ještě větší problém. Ročně je na celém světě vyhozeno 92 milionů tun textilu. Toto množství odpovídá 1 kamionu oblečení, který z většiny skončí na skládce nebo je spálen, a to každou vteřinu. Pouze 1 % oblečení ročně je zrecyklováno.

Odhaduje se také, že módní průmysl odpovídá za 10 % celosvětových emisí uhlíku - to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. “Problém je především tzv. fast fashion, tedy rychlá móda. Výrobci tohoto odvětví zkracují výrobní procesy na minimum, zároveň však snižují i kvalitu svých výrobků, přičemž zneužívají lidskou práci a v celém procesu výroby používají nebezpečné toxické látky, “ říká odbornice na textilní znečištění organizace Arnika, Tereza Kovalčíková.

Arnika v minulém roce vydala informační brožuru Rychle vyrobeno, rychle vyhozeno a dlouhodobě varuje před nakupováním oblečení podle krátkodobých trendů. Dříve totiž do obchodů přibývaly dvě módní kolekce za rok (sezóny jaro / léto a podzim / zima). Nyní módní domy nabízejí oblečení, jehož výroba se řídí takzvanými mikrotrendy, které však zároveň rychle zastarají a za měsíc už je nikdo nechce nosit.

Kromě informační činnosti pořádá Arnika také tzv. swapy, při kterých si lidé mezi sebou vyměňují oblečení a prodlužují tak jeho životnost a ze stejných důvodů propaguje nákupy v tzv. second handech, tedy obchodech z druhé ruky. Na posledním “arničím” swapu Sekáč je láska měli lidé možnost kromě výměny oblečení vidět také módní přehlídku, nebo diskuzi s greenfluencerkou Rozárií Haškovcovou, kterou na Instagramu pod pseudonymem shluk.bunek sleduje přes 50 000 uživatelů. Ta také upozornila, že při výrobě textilních výrobků rychlé módy dochází často také k porušování lidských práv.

S textilním odpadem se však váže i další nebezpečí a tím je chemické znečištění, které způsobuje. Za posledních 20 let se produkce polyesterového oblečení zdvojnásobila, a nyní je polovina vyrobeného textilu právě z něj. Polyester je v podstatě plastové vlákno, které se časem odírá. Při praní, a nejen při něm, se z něj tak uvolňují drobná vlákna - mikroplasty.

Čtěte také: Recyklace textilních vláken

Oblečení z polyesteru je celkově zdrojem až 35 % mikroplastů a 10 % mikroplastů nacházejících se v oceánech. Mikroplasty a nanoplasty se přitom hromadí v lidském těle a mohou přispívat k infarktům, cévním mozkovým příhodám a mají vliv na rozvoj rakoviny a psychických problémů.

Další nebezpečnou příměsí v textilu jsou perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), kterým se také někdy příznačně říká “věčné chemikálie”. Jde o látky používané pro odpuzení vody a mastnoty, především z outdoorového oblečení, bot, impregnací, koberců. Většina zástupců PFAS je takzvaně perzistentní (tedy velmi odolná vůči rozkladu) a přenáší se vodou i vzduchem na velké vzdálenosti.

Jejich výskyt byl zaznamenán dokonce i v odlehlých oblastech Arktidy a Antarktidy. PFAS se váží na bílkoviny, proto je nacházíme především v játrech, krevním séru a plasmě nebo v ledvinách živých organismů. Člověk PFAS přijímá především v potravě a vodě a do životního prostředí se dostávají praním. Také tyto látky mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině. PFAS se do životního prostředí dostávají především při masové výrobě levného oblečení.

Studie organizací ESDO a IPEN, na kterém spolupracovali také odborníci z české organizace Arnika, například prokázala alarmující hladiny toxických látek PFAS ve vzorcích povrchové a pitné vody v Bangladéši, kde se vyrábí velká část tzv. fast fashion, prodávané následně za zlomkové ceny v Evropě a v USA.

Negativní vliv textilního průmysl tak v žádném případě není marginální a představuje vážné nebezpečí pro životní prostředí i lidské zdraví. Výroba textilu často využívá velké množství chemikálií, které mohou znečišťovat vodní toky a půdu, což ohrožuje ekosystémy a biodiverzitu. Uvolňování mikrosyntetických vláken do vody během praní oděvů vede k jejich hromadění v oceánech, kde ohrožují mořský život. Emise skleníkových plynů z továren přispívají ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám. Navíc zaměstnanci v textilním průmyslu často pracují v nepřijatelných podmínkách a jsou vystaveni škodlivým látkám, což může vést k závažným zdravotním problémům.

Udržitelná móda jako řešení

Prvním krokem ke změně je zvyšování povědomí o problémech, které s sebou módní průmysl přináší a dále ochota každého z nás ke změně. Jedním z největších problémů je totiž rostoucí spotřeba, plýtvání a snižující se kvalita oblečení. To vše však můžeme svým výběrem ovlivnit. Každý z nás si může vybrat kolik, kde a jak kvalitní oblečení si bude kupovat a brát tak ohled na životní prostředí i na naše vlastní zdraví.

Udržitelná móda je životní styl. Je to přístup výrobců, obchodníků a spotřebitelů k oděvům od výroby po recyklaci. Je to uvědomění si vlivu oděvního průmyslu na životní prostředí, na zaměstnance, na společnost.

Udržitelnost textilní výroby v sociální oblasti se zaměřuje na to, aby výroba textilu nejen minimalizovala negativní dopady na životní prostředí, ale také zlepšovala podmínky pro lidi, kteří se podílejí na výrobě, a zajistila spravedlivé a bezpečné pracovní prostředí.

Pokud spotřebitel volí výrobky nezávisle certifikované jako je například značka Fair Trade, má jistotu, že celý dodavatelský řetězec splňuje základní etické normy. Fair Trade v textilním výrobním řetězci znamená, že nejmenší farmář dostává důstojnou mzdu pro zajištění životních potřeb pěstitele. Jsou podporovány dlouhodobé vztahy mezi pěstiteli a obchodníky, které přinášejí větší ekonomickou stabilitu pro obě strany.

Spotřebitelé mohou nakupovat ekologicky certifikované výrobky, které splňují standardy ochrany životního prostředí při jejich výrobě a dopravě, například certifikáty OEKO TEX 100. Pokud jsou oděvy kvalitní a nadčasové, mohou je nosit podstatně déle než tzv. rychlou módu. Etický spotřebitel požaduje, aby produkty byly prokazatelně vyrobeny za spravedlivých podmínek a s minimálním dopadem na životní prostředí při výrobě a dopravě. Za to je ochoten si připlatit.

Je důležité si uvědomit skutečnou cenu rychlé módy, kterou platí naše planeta a lidé zapojení do výroby. Každý z nás má možnost udělat změnu, ať už se jedná o menší nákupy, odpovědnější výběr značek nebo větší péči o svůj šatník.

Doporučení pro spotřebitele

• Nakupujte textilní výrobky s rozmyslem a jen tolik, kolik opravdu potřebujete a spotřebujete.
• Snažte se nepodléhat módním trendům, marketingovým kampaním, prodejnímu nátlaku a greenwashingu.
• Nepodporujte a nekupujte tzv. fast fashion (neustálé nabízení nových módních stylů a výrobků za velmi nízké ceny a převážně ze syntetických materiálů).
• Vybírejte textil z materiálů, které jsou v přírodě rozložitelné (z přírodních vláken).
• Vyhýbejte se textilním výrobkům ze syntetických vláken jako např. Polyester, Akryl, Nylon, Elastan, Modakryl, Cashmillon či Kashmilon (syntetické vlákno podobné ovčí vlně vyráběné z amoniaku a propylenu) apod.
• Nakupujte od udržitelných značek s transparentními dodavatelskými řetězci. Hledejme udržitelnou certifikaci například od Fairtrade Foundation, Global Organic Textiles Standard (GOTS), EU Ecolabel, Soil Association nebo Fair Wear Foundation. Podívejme se na Index transparentnosti módy (Fashion Transparency Index) a prozkoumejme, jak si společnost stojí v transparentnosti.
• Neplýtvejme, používejme textil co nejdéle (snažme si ho opravit / zašít, pokud to lze, a pakliže už textil neplní původní funkci, využijme ho k něčemu jinému - přešijme, recyklujme nebo upcyklujme a tvořme). Snížit textilní odpad můžeme tedy tím, jak se o své oblečení staráme a jak se ho zbavujeme.
• Perte prádlo a textilie v ekologických, přírodních non-toxic pracích prostředcích, čímž snížíme znečišťování vody syntetickými chemikáliemi a současně snížíme negativní vliv těchto prostředků na naše zdraví.

tags: #textilní #průmysl #znečištění #životního #prostředí #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Zázraky přírody: detaily o masožravých rostlinách
• Odstranění odpadu Pěnčín
• Ochrana přírody v Adamovském rybníku
• Vintage Koš na Odpadky: 50 Litrů
• Ubytování v okolí Želivky pro školy v přírodě