Nezvládá vyplácet emise problémy

Dobré pracovní podmínky jsou nutným předpokladem kvalitního života. Vždyť v práci trávíme skoro polovinu svého času. Kvůli práci „od nevidím do nevidím“ nám pak nezbývá čas na rodinu, na naše koníčky nebo prostý odpočinek. Již před 103 lety Československo uzákonilo osmihodinovou pracovní dobu a pracovní volno v sobotu bylo zavedeno před 53 lety.

V jejím snižování jsme zaostali tak, že denně odpracujeme o hodinu více než Němci, průměrný Evropan z práce odchází každý den o půl hodiny dřív než Češi.

Mzdy a cena práce

Práce musí člověka uživit, aby nebyl nucen vyhledávat přivýdělky nebo přímo druhé zaměstnání. Nejenom že trávíme v práci spoustu času, ale navíc i za nuzné mzdy. Polovina zaměstnanců nedosáhne ani na 31 tisíc hrubého, téměř 600 tisíc lidí nebere ani 20 tisíc hrubého. Česko dohání západoevropské mzdy tak pomalu, že si můžeme o podobné životní úrovni nechat zdát my i naše děti.

Hospodářský výkon máme tříčtvrtinový oproti Německu, ale mzdy jen poloviční, takže tu pro další růst mezd je obrovský prostor. Co nezůstane v Česku na mzdách, odteče na ziscích přes nadnárodní korporace do zahraničí.

Česká minimální mzda přitom pořád ještě nedosahuje ani hranice chudoby, která činila 13 640 Kč čistého pro jednotlivce. Mzdové minimum patří mezi nejnižší v celé Evropě: relativně k příjmovému mediánu má nižší minimální mzdu jen Irsko.

Čtěte také: Vše o emisních normách

V přepočtu na eura vychází na 3,42 eura na hodinu, přitom je před námi Slovensko s 3,58 eura, Polsko s 3,64 eura, ale i Estonsko, Litva nebo Slovinsko.

Svět práce prochází hlubokými změnami. S rostoucí flexibilitou v podobě práce na dohody, tzv. švarcsystému, prostřednictvím agentur nebo online platforem bohužel klesají sociální jistoty pracovníků. Ti jsou pak hůře zabezpečeni v případě nezaměstnanosti, nemoci své nebo svého dítěte a dokonce i ve stáří. Sociální stát nesmí zaostávat za změnami světa práce, naopak musí jít s dobou.

Pracovní doba

Pracujeme, abychom se uživili. Nežijeme, abychom jen pracovali. Zavedeme pět týdnů dovolené pro všechny. Více než současné zákonné 4 týdny dovolené již platí pro tři čtvrtiny zaměstnanců, zbylá čtvrtina je tak znevýhodněna oproti ostatním. Ve většině evropských států (mimo jiné i na Slovensku) jsou pouhé čtyři týdny dovolené minulostí.

Postupně budeme zkracovat pracovní dobu. Omezíme pracovní dobu na 35 hodin týdně, a to bez krácení mzdy. Cílem sociální demokracie je zavést nejpozději do roku 2030 čtyřdenní pracovní týden. Chceme tak zvýšit produktivitu práce po vzoru západní Evropy a vydat se cestou udržení vysoké zaměstnanosti v éře digitalizace a automatizace.

Firmy mohou nadále vyžadovat po svých zaměstnancích vyšší počet odpracovaných hodin, ale za každou odpracovanou hodinu navíc bude zaměstnanci ze zákona náležet 50% příplatek za přesčas.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Zavedeme institut náhradního volna za státní svátky. Pokud vyjde den státního svátku na víkend, pracovní volno zaměstnancům připadne na nejbližší pracovní den. Pro zaměstnance, kteří musí i přesto pracovat, prosadíme stoprocentní příplatek.

Prosadíme právo na nedostupnost mimo pracovní dobu jako ochranu před digitálním otrokářstvím. Pracovní doba má být pevně ohraničena a zaměstnanec musí mít prostor i na volný čas a odpočinek.

Zaměstnavatel nemůže vymáhat splnění úkolů zadaných mimo standardní pracovní dobu. Tím pomůžeme zejména lidem, kteří musí být dnes doslova přikovaní k mobilním telefonům, aby nepropásli pokyny nadřízených v jakoukoliv denní a noční hodinu.

Mzdy a cena práce

Minimální mzda má umožnit důstojný život. Každý, kdo pracuje, musí ze své mzdy vyžít. Zvedneme minimální mzdu a zákonem zaručíme její pravidelné navyšování, aby činila minimálně 50 % průměrné mzdy předchozího roku nebo 60% mediánové mzdy. Přesně tak to navrhla Evropská komise.

Růst minimální mzdy tím bude předvídatelný i pro firmy. Zvýšení minimální mzdy se odráží i v růstu dalších mezd, zejména zaručených mezd a průměrné mzdy, a prospívá tak všem pracujícím. Je to dobrý nástroj státu, jak zvyšovat životní úroveň pracujících.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

V dlouhodobém horizontu pak chceme, aby minimální mzda rostla a dosáhla úrovně tzv. důstojné mzdy, která pokrývá spravedlivé a férové nároky zaměstnanců na zajištění materiálních podmínek pro kvalitní život.

Koronakrize nesmí vést ke stagnaci českých mezd. Skrze strategickou hospodářskou politiku, podporu národního hospodářství, zvyšování minimální mzdy a platů ve veřejné sféře chceme, aby v roce 2025 dosáhla průměrná mzda 45 tisíc korun. Reálná mzda musí předbíhat růst cen.

Navýšíme a zmodernizujeme zaručené mzdy tak, aby odpovídaly struktuře moderního trhu práce a podporovaly růst mzdové úrovně v celé ekonomice. Měl by snad automechanik pobírat 18 500 Kč hrubého, mzdová účetní 20 500 Kč a lékaři 27 500 Kč?

Zjednodušíme a zpřehledníme zařazovaní prací do jednotlivých kategorií. Výši zaručených mezd nebude možné obejít nižšími mzdami sjednanými v kolektivních smlouvách. Jednou je mzda zaručená, tak musí také platit.

Mzdové rozdíly žen a mužů jsou v České republice pětinové a téměř nejvyšší v celé EU. Nízké mzdy pak znamenají nízký důchod. Důvodem je nízká úroveň slaďování práce a rodiny. Kromě podpory pracujících rodin zavedeme bezplatné kurzy platového vyjednávání na Úřadech práce a povinnost firem pravidelně hodnotit mzdové rozdíly žen a mužů.

Zároveň v zákoníku práce výslovně zakážeme sjednávat doložky o platové mlčenlivosti. Prosadíme povinnost zaměstnavatelů u každé zveřejněné nabídky práce uvést nabízenou výši platu.

Zaměstnavatelé následně zájemcům o pracovní pozici nebudou smět nabídnout nižší částku, než byla zveřejněna. Tímto opatřením přispějeme k vyrovnání vyjednávacích pozic zaměstnavatelů a zaměstnanců, čímž přispějeme k férovějším podmínkám na trhu práce.

Prosadíme povinnost zaměstnavatelů pravidelně zveřejňovat poměr mezi průměrným příjmem řídících pracovníků a průměrným příjmem vypláceným ve firmě. Posílíme tak informovanost zaměstnanců o finanční situaci podniku, což je nutné pro férové vyjednávání o mzdách.

Práva zaměstnanců

Práva zaměstnanců jsou stejně zásadní jako ochrana majetku či vlastnictví. Je nutné jejich důsledné vymáhání. Proto posílíme kontrolní pravomoci Státního úřadu inspekce práce.

V zákoně redefinujeme pojem nelegální práce a zavedeme pojem nehlášená práce (krácení odvodů, vyplácení minimální mzdy a zbytek na ruku, identifikace švarcsystému), tak aby byly jednodušší prokázat.

V Česku je bezprecedentně nízká ochrana dodržování zákoníku práce vůči zaměstnancům. Lidé nemají šanci bránit se proti pozdnímu vyplácení mezd nebo jejich úplnému nevyplácení, nezákonnému propuštění apod. Právní ochrana je velmi drahá, doba soudních řízení dlouhá a výsledek nejistý.

Proto po vzoru německých Arbeitsgerichte nebo britského Employment tribunal zřídíme tzv. pracovní soudy, které budou zajišťovat pracovně-právní poradenství pro lidi s nízkými příjmy a ve zrychleném režimu rozhodovat pracovně-právní spory.

Dohody o provedení práce či o pracovní činnosti umožňují flexibilitu ale i nulovou sociální ochranu zaměstnanců a také obcházení solidárních systémů státu. V době pandemie se desetitisíce dohodářů ocitly bez sociální ochrany, a tudíž bez nároku na státní kompenzace.

Proto zakotvíme moderní pracovní úvazek, který by nahradil pracovní dohody, eliminoval tzv. švarcsystém, a přinesl větší flexibilitu v zaměstnávání, ale zároveň zajistil sociální zabezpečení zaměstnance.

Veškeré typy pracovních úvazků budou zahrnovat výrazné příplatky za práci přesčas, přes svátky a v nočních hodinách, aby nedocházelo k příjmovému znevýhodnění jednotlivých zaměstnanců. Státní úřad inspekce práce bude dohlížet na důsledné uplatňování těchto příplatků.

Zamezíme řetězení pracovních smluv na dobu určitou, které zvyšuje nejistotu zaměstnanců a znemožňuje dlouhodobé plánování či kariérní růst. Omezíme opakování smluv na dobu určitou ze dvou pouze na jedno opakování u daného zaměstnavatele a snížíme jejich délku ze tří na dva roky.

Regulace agenturního zaměstnávání je nezbytná pro narovnání pracovních podmínek zaměstnanců. Není možné, aby firmy šetřily náklady tím, že poptávají levnou a často prekarizovanou práci od agentur.

Zakážeme agenturám práce zprostředkovávat práci cizinců a omezíme činnost agentur na zprostředkování dočasné práce. Chceme přísnější postihy za nedodržování pravidel, přímou odpovědnost jednatelů, a to včetně zákazu činnosti. Velkým problémem jsou především zastřené agentury práce. Takové firmy nebudou tolerovány.

Zodpovědnost za nelegální činnost musí nést i jejich odběratelé. Omezíme také poměr agenturních zaměstnanců v každé firmě na maximálně 10% ve vztahu ke všem zaměstnancům daného podniku. Vykořisťování zaměstnanců a mzdový závod ke dnu se nesmí nikomu vyplatit.

Švarcsystém zneužívají firmy, aby šetřily personální náklady. Především tím ale trpí zaměstnanci. Nemají nárok na nemocenskou, mají výhled na mizerný důchod, placená dovolená či ošetřovné pro ně neexistuje.

Proto chceme změnit legislativu v oblasti nelegálního zaměstnávání tak, aby byl švarcsystém i další formy nelegální práce snadno prokazatelné a firma mohla být rychle potrestána. K tomu přispějí i nově zřízené pracovní soudy a efektivní kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce.

S tím souvisí i regulace sdílené ekonomiky. Tento systém nabízí sice levnější služby, ale za cenu chudoby jejích zaměstnanců. Po vzoru Velké Británie a dalších zemí chceme, aby firmy sdílené ekonomiky své zaměstnance regulérně zaměstnávaly a nepředstíraly, že se jedná o živnostníky.

Bez dodržování férových pracovních podmínek nebudou mít tyto firmy možnost na českém trhu působit.

V některých firmách, jako je například Amazon, je pracovník trvale pod dohledem. To umožnuje na něj stupňovat nátlak či dokonce šikanu. Ani ve vězení není nepřetržitý dohled. Rozbor big data o pracovníkovi umožňuje proniknout hluboko do jeho soukromí. Nadto digitální dohled snižuje možnosti kolektivní akce.

Zákonem proto omezíme on-line kontrolu zaměstnanců na pracovišti. Připustíme jí pouze z důvodů ochrany bezpečnosti a zdraví při práci.

Do Zákoníku práce zapracujeme moderní úpravu práce z domova (home office), kde bude jasné, že se zaměstnavatel bude podílet na vyšších nákladech na energie zaměstnance spojené s prací z domova, nebo také na nákladech na telefonní a počítačové vybavení.

Jasně stanovíme odpovědnost za pracovní úrazy, které se staly během práce z domova.

Rok pandemie a uzavřených škol nastínil některé slabiny sociální ochrany. Jednou z nich je znevýhodnění živnostníků, kteří si dobrovolně platí nemocenské pojištění, ale nemají nárok na ošetřovné. Zavedeme proto možnost čerpat ošetřovné na člena nebo členky rodiny i pro OSVČ, kteří si platí nejméně tři měsíce nemocenské pojištění, a to za stejných podmínek jako zaměstnanci.

Zasadíme se o připojení České republiky k Úmluvě o pracovnících v cizích domácnostech, kterou přijala Mezinárodní organizace práce v roce 2011 a její zásady promítneme do pracovního práva.

Zaměstnanost

Znovuzavedeme povinnost firem hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Cílem je, aby úřady práce měly naprostý přehled o dění na trhu práce a mohly všem uchazečům nabízet kvalitní pracovní místa.

Úřady práce nesmí sloužit jako odkladiště neatraktivních pracovních míst nebo jako čekárna pro levnou pracovní sílu ze zemí mimo Evropskou unii. Chceme, aby úřady práce byly místem důvěry a pomoci.

Transformujeme úřady práce od pouhého místa sloužícího k vyplácení sociálních dávek k modernímu úřadu, který lidi připraví na změny spojené s automatizací a digitalizací.

I v dobách hospodářského rozkvětu a prosperity mají lidé starší padesáti let velmi těžké postavení na trhu práce. Když o práci přijdou, složitě si hledají kvůli předsudkům zaměstnavatelů práci novou. Proto zvýšíme jejich ochranu na trhu práce.

Firmám budeme poskytovat náborové příspěvky za zaměstnání lidí starších 50 let s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. V Zákoníku práce pro lidi nad 50 let prodloužíme výpovědní lhůtu na dvojnásobek, aby je před propouštěním více ochránila.

Podpora v nezaměstnanosti má být vyplácena od prvního dne, bez ohledu na vyplacené odstupné. Odstupné nemá sloužit jako náhrada za vyplácené dávky v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti navýšíme na úroveň před Drábkovými reformami.

Sociální dialog a kolektivní vyjednávání je moderní způsob, jak ovlivnit podmínky na trhu práce, a je na vysoké úrovni v řadě západních zemí. Je to nejlepší cesta, jak hlídat dodržování Zákoníku práce a chránit zájmy zaměstnanců. V České republice si zaslouží významně posílit.

tags: #nezvládá #vyplácet #emise #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Výkup Aut Vimperk
• Korálové útesy a ekosystém
• Složení přírodních prvků
• Jak třídit odpad v Terezíně
• Firmy a domácnosti Opava - čištění odpadů