Obliba karavaningu roste a epidemie koronaviru, která mnoha rodinám zkřížila plány na hotelovou zahraniční dovolenou, tento trend jen urychluje. Karavaning není pro každého, sílí ale skupina motoristů, kteří rádi vyrazí za dobrodružstvím a z různých důvodů chtějí spát v autě. Na trhu najdete hromadu příslušenství, které nocleh zpříjemní. Ale pozor, leckde hrozí za spaní v autě pokuta!
Samozřejmě si můžete obytňák i jednorázově pronajmout. Ale co když si chcete jen spontánně někam vyrazit a přespat v autě noc nebo dvě? Nebo holdujete dobrodružnějšímu způsobu cestování, často se přesouváte a vyhledáváte zapadlé kouty? Právě na možnosti bydlení v běžných autech se dnes podíváme. Než si ovšem rozesteleme, je potřeba zjistit, kde vlastně smíme legálně nocovat.
Selským rozumem by člověk řekl, že není rozdíl mezi stojícím autem a vozem, v němž někdo spí. Cestovatel začátečník tedy snadno podlehne domnění, že kdekoli může zaparkovat, může i bydlet, když přece nemá ten velký, do očí bijící karavan. Jenže to zdaleka není pravda.
V mnoha běžně navštěvovaných zemích Evropy je totiž spaní v autě zakázáno. A sice z nejrůznějších důvodů: bezpečnost, udržování pořádku a v neposlední řadě podpora ubytovacích kapacit, které mimochodem odvádějí obcím poplatky.
Většina z nás už si někdy během dlouhé cesty hodila na parkovišti osvěžujícího šlofíka. V extrémním případě byste i za to mohli dostat v mnoha evropských zemích pokutu. Samozřejmě to ale v naprosté většině případů nikdo neřeší, obzvlášť pokud se bavíme o parkovištích u čerpacích stanic nebo odpočívadlech. Pokud byste tam ovšem rozbalili střešní stan a kuchyni v kufru, skoro zaručeně přilákáte návštěvu s majáky.
Čtěte také: Plachta vs. stan
Loni proletěl médii případ ženy, která s karavanem dorazila do cíle na severu Německa, nesehnala už místo v kempu, a tak přespala na běžném parkovišti. Stálo ji to 100 eur a ani následný soudní spor jí nepomohl - porušila prý zákon o ochraně přírody, protože nešlo o odpočinek během jízdy, ale noc v cílové destinaci.
Někde ale řidiče nenechají ani zamhouřit oko. Autor článku má osobní zkušenost z americké Floridy. Do objednaného hotelu bylo ještě daleko, půlnoc zavírala oči, a tak si zastavil ve městě mezi parkujícími auty a zabral. Za pár minut klepal na okno policista a bez diskuse velel k odjezdu.
Z logiky věci se místo ke spaní v autě nejhůře hledá v turisticky oblíbených lokalitách, kde se to zákazy jen hemží. Města se zkrátka snaží držet davy návštěvníků pod kontrolou. Obtížně tedy budete nocovat třeba u jadranských pláží, zatímco u lesa ve vnitrozemí nejspíš „správný“ flek snadno najdete.
„Benevolence ke spaní nadivoko se může kromě země a města lišit i podle sezony,“ doplňuje Jan Bordovský, předseda Asociace kempování a karavaningu ČR. „Často řeší policisté jednorázové přespání jen domluvou, a pokud ne, činí běžná výše pokuty 50 až 200 eur. Takže pokus o úsporu se může značně prodražit,“ vyčísluje rizika Bordovský. „Pandemie koronaviru akcelerovala rozmach autoturistiky. Lidé častěji než dřív volí levnou a mnohdy praktickou možnost spaní v autě, což se obyvatelům atraktivních oblastí samozřejmě nelíbí. Roste tedy i počet zákazů kempování,“ popisuje Bordovský současný evropský trend.
V každém případě by se měl motorista při hledání neoficiálního místa na spaní řídit zdravým rozumem a brát v potaz i auto, jakým jede. „Rozbalený autostan jednoznačně provokuje,“ říká Klára Hájek Velinská, naše přední karavanistka. „Zaparkujte takto na parkovišti v nějaké alpské vesničce a nebudete se stačit divit, jak rychle vás poženou. Na druhou stranu hodně mladých lidí přespává v dodávce s matrací. Pokud se chovají slušně a nenápadně, nejspíš si jich nikdo ani nevšimne,“ popisuje rozdíly zkušená cestovatelka.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
S výběrem vhodného místa k přespání mohou pomoci mobilní aplikace, ve kterých nocležníci sdílejí své zkušenosti. Předseda Asociace karavan clubů Autoklubu ČR Vladimír Chomát doporučuje park4night.com, která je podle něj nejrozšířenější. Stejně jako všichni oslovení cestovatelé ale nezapomíná zdůraznit ohleduplnost vůči přírodě, obyvatelům a životnímu rytmu vybraného místa.
Ve většině evropských zemí je kempování nadivoko zakázáno. Tím je myšleno přespávání mimo kempy a vyhrazená parkoviště pro karavany, takzvané stellplatzy. Obvykle jsou zpoplatněné, ale najdou se i výjimky. Většinou zde najdete elektřinu, zdroj pitné vody, možnost vypuštění odpadu a někdy i toalety. Jestliže ovšem toužíte po naprostém soukromí a láká vás nocování v srdci přírody, doporučujeme vyrazit do Rumunska, Norska, Finska nebo Švédska - to jsou země volnému kempování zaslíbené, navíc obdařené překrásnou krajinou. V oblíbených turistických destinacích, jako je třeba Itálie nebo Chorvatsko, už riskujete při spaní v autě problémy.
Všeobecně platí zákaz kempování v chráněných oblastech a národních parcích, naopak i v zemích se zákazem volného přespávání je legální nocovat na soukromém pozemku se souhlasem majitele. Když se tedy dohodnete se statkářem, že zakotvíte na cestě mezi jeho poli, můžete kempovat klidně ve švýcarských Alpách, kde byste jinak platili vysokou pokutu.
| Země | Status |
|---|---|
| Německo, Rakousko, Švýcarsko | Zakázáno (jedna noc bývá obvykle tolerována) |
| Slovensko, Chorvatsko, Srbsko, Maďarsko, Itálie, Řecko (mimo léto je tolerováno), Nizozemsko, Belgie, některé oblasti Dánska, Rusko | Zakázáno |
| Polsko, Francie, Španělsko | Tolerováno (záleží na oblasti) |
| Portugalsko | Tolerováno |
| Česko | Povoleno s výjimkou soukromých pozemků bez souhlasu majitele, národních parků, chráněných krajinných oblastí a vojenských újezdů |
| Rumunsko, Bulharsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, některé oblasti Dánska. | Povoleno |
Dobrá zpráva: v Česku se dá spát venku vcelku svobodně. Ale musíš vědět jak a kde - v CHKO, národním parku nebo národní přírodní rezervaci. Ne každé přenocování je legální - a ne pokaždé se obejde bez následků.
| Oblast | Podmínky |
|---|---|
| Běžná krajina | Zakázané mimo vyhrazená místa. |
| NP (národní park) | Možné jen mimo klidová území. V NP České Švýcarsko úplný zákaz. |
| NPR (národní přírodní rezervace) | Zakázané. Platí zákaz vstupu mimo značené cesty. |
Přespání v lese nebo CHKO bez stanu a ohně bývá tolerováno. V národních parcích záleží na konkrétní správě: např. Šumava toleruje bivak mimo klidová území, České Švýcarsko zakazuje vše. V NPR není přespání technicky možné, protože platí zákaz vstupu mimo značené cesty.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
Stát se to může. Lesník, strážce parku, hajný, pastevec - nebo jenom místní, kterému vadí, že seš „v jeho lese“. Jak se zachovat? Předně - mysli na to, že nejsi v právu. Ale ještě pořád můžeš být v pohodě.
Chceš splynout? Tak s sebou netahej obývák. Bivakovací výbava by měla být lehká, tichá a nenápadná. Ne proto, že tě někdo sleduje - ale protože to tak dává smysl. Spíš venku, jsi host. Nechceš rušit, nechceš škodit, nechceš zanechat stopy.
V takřka jakémkoliv lese můžete jednu noc přespat (bivakovat pod širákem), pokud po vás ráno nezůstane ani smítečko. Tak praví české zákony. Povolený máte spacák nebo třeba hamaku a některé prameny uvádí i malý stan. Takto můžete přespat v chráněných oblastech a rezervacích (v rámci turistických tras). Pozor ovšem na národní parky. A na rozdělávání ohňů taky rychle zapomeňte.
Něco jiného je táboření. Myslí se tím vícedenní pobyt na místě, kde založíte ohniště, rozložíte stany (nebo jakýkoliv jiný přístřešek), vykopete přírodní záchod, zavěsíte šňůru na prádlo atd. Takové táboření je na řadě míst zakázáno. Musíte mít souhlas majitele pozemku, chovat se maximálně ohleduplně a kempovat jen na určených místech dle místních pravidel.
Ať už se chystáte kamkoliv, doporučujeme vždy před cestou načíst aktuální místní nařízení. Zvláště v národních parcích (např. KRNAP nebo České Švýcarsko) se nesmí mimo značené stezky chodit, bivakovat, natož tábořit. Mrkněte se ale po nouzových nocovištích.
Než vyrazíte na jakoukoliv výpravu, doporučujeme nejen, abyste se pečlivě sbalili, ale také našli potenciální nocoviště podle plánované trasy. Když vám bude přát počasí, můžete si předem vytyčit cestu tak, aby vám přespání vyšlo na krásné louce, v zatopeném lomu nebo na skalní vyhlídce. Kdyby vás ale zastihla průtrž nebo bouřka, je dobré znát polohu nejbližší nouzové „boudy”.
Existuje celá řada map a aplikací, kde si můžete vyhledat přístřešek na nocleh. Zkuste například boudy.info, což je databáze horských chat, bivakovacích boud a bivaků.
Šírákování bychom měli zmáknuté, ale se stanováním už je to horší. Tábořit můžete pouze v kempech nebo pokud si to domluvíte s majitelem konkrétního pozemku. V opačném případě se dopouštíte přestupku a vaše peněženka zapláče... I po domluvě ale musíte dodržovat určitá pravidla.
tags: #nocleh #ve #volne #prirode #pravidla