Noční obloha a příroda v dálce: Jak zachytit krásu vesmíru

Pozorování hvězdné oblohy má hypnotický účinek a naše představivost se přitom rozjíždí na plné obrátky. Při nočním fotografování můžeme využít pozadí nekonečné oblohy a vybudovat dojem rozlehlosti v prostoru a času. Chcete se naučit, jak zachytit dechberoucí snímky noční oblohy?

Český astrofotograf Petr Horálek

Jeden z nejlepších fotografů noční oblohy je Čech. Jako ambasador Evropské jižní observatoře tam fotí český astrofotograf Petr Horálek. Má například za úkol zachytit to, jak vypadají hvězdy na nebi nad observatoří Paranal v Chile.

Jeho fotky nejen nočního nebe vybrala už jedenáctkrát NASA jako prestižní Astronomický snímek dne. Fotí galaxie, mlhoviny i komety. Kvůli slunečním a měsíčním zatměním cestuje po celém světě.

„Paranal je velká výzva, je k tomu zapotřebí trošku náročnější výbava,“ vysvěteluje Petr Horálek. Že patří ke špičce, dokazuje i pouhý fakt, že vůbec na tomto místě smí fotografovat.

Šanci fotit mezi teleskopy - na vrcholku uřízlé hory - má totiž jen asi 25 fotografů z různých částí světa. „V současnosti je to, tuším, 24, ale to číslo už asi nebude větší, protože Evropská jižní observatoř spíše teď odmítá,“ potvrzuje Horálek.

Čtěte také: Ekologická světýlka pro noční použití

Jeho fotografie jsou tak kvalitní, že právě je posílá Evropská jižní observatoř jako oficiální snímky svých zařízení. „Když jste tady pod hvězdami na Paranalu, co to ve vás vyvolává za pocity? Musím říct, že zejména pokoru, štěstí a radost, že můžu být součástí něčeho tak velkého…,“ odpovídá na otázku ČT.

Kdo je Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici.

V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával v sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii.

Od roku 2008 vypomáhal redakci webu astro.cz a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.

V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny z nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec.

Čtěte také: Noční příroda a světelné znečištění

Příprava a vybavení pro focení noční oblohy

Místo, kde plánujete v noci pracovat, je dobré navštívit už ve dne. Promyslete si kompozici. Najděte si nějaký objekt s velkým množstvím prázdného prostoru (například starý strom bez listí nebo linie útesu s členitou siluetou, která na noční obloze dobře vynikne. Použijte aplikaci, jako je PhotoPills, kde zjistíte polohu Měsíce a hvězd během noci.

Ať už fotografujete chytrým telefonem nebo špičkovou zrcadlovkou, ujistěte se, že máte pevný stativ, čelovku (nebo jiné osvětlení) a teplejší oblečení, než je potřeba ve dne (zejména pokud jste na cestách, třeba v poušti, kde jsou v noci nízké teploty). Doporučuji také lankovou spoušť pro dálkové spuštění závěrky, abyste nemuseli s fotoaparátem manipulovat zejména při dlouhých expozicích. Vezměte si také ohřívač objektivu proti zamlžení.

Nastavení fotoaparátu

Pokud nefotíte vzdálené objekty v hlubinách vesmíru (a tam byste potřebovali zcela odlišnou techniku), rozhodně si vezměte co nejširší objektiv. Bude proto potřeba fotit na co nejotevřejnější clonu. A je rozdíl, jestli máte sklo se světelností 4 nebo 2. ISO tlačte dolů, s vyšším ISO roste i šum. Čas si můžete spočítat, clonu nastavte co nejnižší (foťte zkrátka "na plnou díru") a o manuálním ostření (těsně před nekonečno) tu už byla řeč. Víc pro skvělý snímek z technického hlediska udělat moc nemůžete.

Kompozice a Měsíc

Jedním z nejlepších aspektů nočního fotografování je možnost vytvářet scénu na tmavém pozadí. Protože je tma, můžete si přizpůsobit osvětlení. Proto nejraději fotografuji, když je na obloze jenom úzký srpek měsíce, nebo když je měsíc v novu. Měsíc vytváří spoustu okolního světla - představte si ho jako tlumené slunce. Když je ho víc než jenom kousek, nezapomeňte s ním počítat jako s důležitým bodem v kompozici.

A nezapomínejte na kompozici, ta je důležitým (ne-li nejdůležitějším) činitelem výsledného dojmu snímku, ať se jedná o jakýkoli žánr. Zachyťte proto na snímku i okolí či nějakou jeho dominantu, takže to bude vypadat, že jste se pod Mléčnou dráhou ocitli pouhou shodou okolností.

Čtěte také: Noční příroda: Kresba tužkou

Star trails a dlouhé expozice

Při takhle dlouhých časech (10 minut i mnohem delších, to záleží na vás) vám vzniknou takzvané star trails, čáry znázorňující pohyb hvězdy, resp. ukazující otáčení Země vůči hvězdám a planetám ve vesmíru. Je to velice efektní, ale taky velice velice dlouhé. Při takhle dlouhých časech si budete i říkat, že toho světla je v noci vlastně docela dost, nezapomeňte proto na ND filtr alespoň o hodnotě 1000. V každém případě je nezbytností stativ a dálková spoušť.

Dvojitá expozice

Vidíte před sebou kouzelný výjev. Nebe poseté hvězdnými diamanty se tyčí nad osvětlenou horskou vískou ukrytou v údolí tvořeném štíty skalnatých hor. Vytáhnete foťák, zkušeně ho umístíte na stativ, nakomponujete... a fotka je úplně na nic. Vesnice přesvětlená, na nebi není vidět ani tečka. Na tohle je jednoduchý recept - dvojitá expozice. Jednoduše si udělejte dvě fotky - na jedné bude perfektně naexponovaná víska, na druhé hvězdná obloha.

Výběr místa

Předchozí výjev ale jenom s obtížemi (pokud se vám to vůbec podaří) zachytíte nad velkoměstem. Ta totiž vyzařují obrovské množství světelného smogu, přes nějž uvidíte pár nejvýraznějších souhvězdí, ale miliardy menších hvězd zůstanou v tom oparu skryté. Existují ale místa, na nichž je světelné znečištění eliminované: oblasti tmavé oblohy. Ale nemusíte se omezovat jenom na oblasti tmavé oblohy, Mléčnou dráhu jsem vyfotila i na Šumavě, krytá okolními horami.

Pokud už zamíříte na místo, které je o něco lépe přístupné, zamiřte tam alespoň v roční dobu, kdy se lidé raději zachumlají u televize doma a nebudete se mačkat v moři stativů. Nebo se na výjev podívejte z jiného úhlu pohledu. Zachytíte-li sníh na vrcholcích stromů nebo zachytíte Mléčnou dráhu průzorem jeskyně, buďte si jistí, že takovou fotkou se ani ze zprofanovaného místa nemůže chlubit každý.

Další tipy

• Pokud si na focení oblohy vyčíháte dobu okolo úplňku, žádné extra záběry velmi pravděpodobně nepořídíte. Měsíc dokáže zářit velmi silně a potlačí všechna okolní světélka.
• Nezapomínejte na přísun energie i pro vás ani na pitný režim. Až někde omdlíte uprostřed noci, nikdo vás dřív než dopoledne druhý den nenajde.
• Pokud s sebou berete na rande stativ, raději ho nevytahujte a tvařte se, že je to fusak se schovanou zbraní na obranu - jdete přece na odlehlé místo.

Úprava fotografií

Nejlepší fotografové výslednou fotografii upravují vyvažováním odstínů bílé, zesilování stínů, potlačováním světel atd. Dávejte si však pozor, abyste to s dodatečnými úpravami nepřeháněli. Vaší nejvyšší prioritou je vytvoření snímku, s nímž budete spokojeni, a pokud máte pocit, že snímek v postprodukci vyžaduje příliš mnoho úprav, je to pro vás signál vyrazit do terénu a zkusit to znovu.

Techniky pro pokročilé

Startrails

Rotace Země může být výzevnou inspirací například k zaznamenání pohybu hvězd okolo nebeského pólu nad nějakým vábivým terénem. Po odbyté době zakryjte objektiv a nafoťte několik desítek tzv. temných snímků neboli darkframů. Na tyto zdánlivě zbytečné (nic nezaznamenávající) fotky se uloží informace o šumu na čipu, který vzniká za daných podmínek, tedy při dané délce expozice, ISO a venkovní teplotě. Snímky pak otevřete v programu Startrails (zadarmo ke stažení zde) a nechte počítač vykonat svou práci.

Panoramatické snímky

Cestou, jak se šumem až tak výrazně nezabývat, je tvorba panoramatických snímků. To znamená jednoduše fakt, že místo toho, abyste brali do rukou širokoúhlý objektiv, například 8 mm s polem přes 170 ° v diagonálním rozměru snímku, a pořídili s ním jeden snímek, pokusíte se stejnou oblast nasnímat objektivem s větší ohniskovou vzdáleností okolo 20 mm.

Panoramatickou fotografii je třeba začít od krajiny, resp. obzoru, a postupovat vodorovně v řádkách. Tím se vyvarujete problému s pohybem hvězd za obzor v důsledku rotace Země v době pořizování fotografie. Každý snímek musí mít zhruba 1/3 překryv s předchozím i následujícím. Jakmile dokončíte spodní řádek mozaiky, posuňte vzhůru nad poslední pořízený snímek (opět aby byl překryv asi 1/3 se spodním obrázkem) a postup opakujte pro druhý řádek. Takto „housenkovitě“ snímejte, dokud nezaberete celé plánované pole.

Malá planeta a díra do nebe

Tato stále ještě mírně nezvyklá kulová panoramata vznikají s jediným účelem - ve značně vyšším rozlišení nahradit snímky pořízené širokoúhlým objektivem typu fish-eye. Ohromnou výhodou je, že krom nesrovnatelně vyššího rozlišení (které roste s hodnotou ohniskové vzdálenosti užitého objektivu) si lze hrát s výslednou geometrií a projekcí obrazu a dávat tak snímku zcela nový, někdy až provokativně inovátorský háv.

Pro plnoformátovou digitální zrcadlovku se nebojte použít objektiv okolo 20 mm, jinak užijte spíše 10-15 mm. Snímky pak spojíte dohromady v PT Gui, GigaPan či jiném editoru panoramat. Projekci zvolte stereoskopickou (oblast u okrajů se roztáhne) nebo fulldome.

Šum a jeho eliminace

Pochopitelně se šumu zcela nezbavíte, neboť má do jisté míry náhodný charakter a navíc má hned několik fyzikálních původů. První z nich je tzv. tepelný šum vznikající náhodnou fluktuací elektronů na čipu vlivem tzv. temného proudu, díky němuž i při zakrytém objektivu bez působení světla z vnějšku nějaký šum zaznamenáme. Tato odchylka roste s okolní teplotou, její hodnoty jsou pro každý pixel různé. Druhým významným typem šumu je tzv.

tags: #noční #obloha #příroda #v #dálce #HD

Oblíbené příspěvky:

• Názory Luboše Motla na klima
• Udržitelné školní potřeby
• Pravidla a aktivity olympiády SMOP
• OpenSymos a modelování emisí
• O likvidaci odpadu ze septiků