Normy pro skládkování odpadu a legislativa v České republice

Ministerstvo životního prostředí stanovuje podmínky pro ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Základní definice

Pro účely této legislativy jsou klíčové následující definice:

• Inertní odpad: Odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a za normálních klimatických podmínek u něhož nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám.
• Ukládání odpadů na skládkách: Odstraňování odpadů způsoby uvedenými v příloze č. 3 k vyhlášce.
• Nereaktivní nebezpečný odpad: Odpad podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb.
• Základní popis odpadu: Průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 přílohy č. 2 k vyhlášce.
• Prozatímní uložení odpadní rtuti: Skladování odpadní rtuti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie způsobem uvedeným v příloze č. 11 k vyhlášce.

Skupiny skládek

Skládky se dělí do několika skupin podle typu odpadu, který je na ně ukládán:

• S-inertní odpad: Určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a) vyhlášky.
• S-ostatní odpad: Určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO.
  • S-OO1: Skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 4 k vyhlášce.
  • S-OO3: Skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7 vyhlášky.
• S-nebezpečný odpad: Určená pro nebezpečné odpady.

Kritéria pro ukládání odpadů

Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle přílohy č. 2, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 3, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 4 a 5.

Celkové množství vznikajících průsakových vod po uložení inertních odpadů na skládku a obsah znečišťujících látek v těchto odpadech stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné a nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod. Koncentrace škodlivin v sušině a ve výluhu tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad v přílohách č. 4 a 5.

Čtěte také: Vliv norem NOx na ovzduší

Záznam o umístění každého druhu nebezpečného odpadu na skládce je součástí průběžné evidence odpadů.

Údaje o odpadu nutné pro jeho posouzení pro účely přijetí odpadu na skládku nebo do jiných zařízení podle § 2 písm. n) se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je stanoven v bodě 2 přílohy č. 2.

Analýzy a odběr vzorků

Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do zařízení lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost odborných pracovišť se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o akreditaci pracoviště. Tato podmínka se nevztahuje na metody stanovení kritických ukazatelů neuvedených v přílohách č. 4 a 5.

Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. Vzor protokolu o odběru vzorků je uveden v technické normě ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití.

Úprava odpadů před uložením

Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 7.

Čtěte také: Komfortní výška umyvadla v koupelně

Odpady s nízkým obsahem biologicky rozložitelných látek kategorie ostatní odpad s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být přijímány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti.

Technologický materiál na zajištění skládky

Jako technologický materiál na zajištění skládky nesmějí být použity odpady stanovené v části A přílohy č. 5. Odpady stanovené v části B přílohy č. 5 smějí být použity jako technologický materiál na zajištění skládky, pokud a) budou dodrženy obecné požadavky § 4 odst. 1 písm. a) až f) vyhlášky.

Odpad ukládaný na skládku jako technologický materiál na zajištění skládky včetně odpadů využívaných při uzavírání a rekultivaci skládky k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, jak jsou definovány technickou normou ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, musí splňovat všechny podmínky stanovené v příloze č. 4.

Ukládání odpadu z azbestu

Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. b) zákona.

Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě některým z postupů uvedených v příloze č. 7.

Čtěte také: České normy pro emise popílku

Stabilizace nebezpečných odpadů

Nebezpečné odpady, upravené stabilizací podle § 4 odst. 7 písm. b) zákona, se ukládají na skládku skupiny S-nebezpečný odpad. Způsob hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku je stanoven v příloze č. 6.

Ukládání odpadní rtuti

Zařízení k prozatímnímu uložení odpadní rtuti je skládkou skupiny S-nebezpečný odpad. Na prozatímní uložení odpadní rtuti se vztahují zvláštní požadavky podle přílohy č. 11.

Odpadní rtuť může být odstraněna pouze na skládce skupiny S-nebezpečný odpad. Kromě požadavků této vyhlášky pro skládku skupiny S-nebezpečný odpad musí být při trvalém uložení odpadní rtuti splněny požadavky pro prozatímní uložení odpadní rtuti uvedené v části A a v části B bodech 6 a 8 přílohy č. 11.

Finanční rezerva skládky

Žádost provozovatele skládky o souhlas příslušného krajského úřadu s čerpáním z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 3 zákona musí obsahovat náležitosti stanovené v § 41 odst. 1.

Čerpání finančních prostředků se provádí a kontroluje v termínech stanovených krajským úřadem v rozhodnutí o souhlasu k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 3 zákona.

Využívání odpadů na povrchu terénu

Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů.

Na povrchu terénu dále nelze využívat stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu.

S výjimkou odpadů využívaných k rekultivaci skládek podle § 13 odst. 1 nesmí obsahy škodlivin v sušině odpadů a výsledky ekotoxikologických testů odpadů využívaných na povrchu terénu překročit limitní hodnoty ukazatelů stanovených v příloze č. 10.

Údaje o odpadu, nutné pro posouzení jeho přijatelnosti do zařízení k využívání na povrchu terénu, se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je uveden v bodě 2 přílohy č. 2.

Využívání odpadů na povrchu terénu musí být v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů na ochranu zdraví a životního prostředí a s ustanovením § 75 písm. b) zákona.

Využívání odpadů při uzavírání skládek

Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a jejich vodný výluh nesmí u skládek ostatního ani nebezpečného odpadu v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 6.2.

Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 1 přílohy č. 10.

Sedimenty využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 10.

Využívání odpadů k rekultivacím a terénním úpravám

Odpady využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, musí dále splňovat podmínky stanovené v bodě 2 přílohy č. 10.

Odpady využívané k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků, s výjimkou rekultivace skládek, musí splňovat podmínky stanovené v bodě 3 přílohy č. 10.

Sedimenty využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 10.

Prokazování splnění kritérií pro přijetí odpadů

Způsob prokazování splnění kritérií pro přijetí odpadů do zařízení podle § 2 písm. n) a postup provozovatele zařízení při přejímce odpadů do zařízení je stanoven v příloze č. 1.

Odpady, které mohou být přijímány od nepodnikajících fyzických osob na skládky bez zkoušek, je-li jejich seznam součástí schváleného provozního řádu zařízení, jsou uvedeny v příloze č. 13.

Analytické metody, ekotoxikologické a mikrobiologické testy pro stanovení ukazatelů přijatelnosti odpadů do zařízení jsou uvedeny v příloze č. 12, s výjimkou metod pro stanovení kritických ukazatelů, které nejsou stanoveny v přílohách č. 4 a 5.

Přijatelnost odpadů na skládky se prokazuje splněním podmínek a kritérií stanovených pro jednotlivé skupiny skládek v § 3 odst. 2 a v příloze č. 4.

Vývoj legislativy skládkového plynu

Po roce 1991, kdy vešel v platnost první zákon o odpadech č. 238/1991 Sb., a nařízení vlády č. 513/92 Sb., skončila doba živelného ukládání komunálních odpadů bez technického zabezpečení skládek.

Pro odplynění skládek je určena především ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek, která je v platnosti od ledna 2001. Stanoví zásady pro navrhování, výstavbu, zkoušení a provoz souborů plynového zařízení skládek odpadu, v nichž se tvoří plyn a uvádí vlastnosti skládkového plynu.

Zařazení skládek mezi zdroje znečištění, pravomoci státní správy vůči provozovatelům skládek a jejich možné sankcionování řeší zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) č. 309/1991 Sb.

Skládky odpadu jako malé zdroje znečištění podléhají pravomoci orgánů obcí, které podle § 5 kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých zdrojů znečištění a za nedodržení povinností jim ukládají pokuty.

Směrnice EU a budoucí vývoj

Problematiku skládkového plynu řeší směrnice Rady 99/31/EC pro skládkování odpadů. Je patrné, že požadavky EU na likvidaci skládkového plynu jsou ve srovnání čs. předpisy daleko nekompromisnější.

Nový zákon o odpadech

Cílem a smyslem nového zákona z dílny MŽP je na rozdíl od jejich nesprávných tvrzení naopak zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 % a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024. Ten je zakotven už ve stávajícím odpadovém zákoně a Plánu odpadového hospodářství ČR 2015-2024.

Zvyšování poplatků za ukládání odpadu a zároveň posunutí konce skládkování odpadu až na rok 2030 schválila v pátek 18. září 2020 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Ze Sněmovny teď norma míří do Senátu.

Předloha normy má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu.

Příklady dobré praxe

Za příkladné snižování produkce komunálního odpadu získaly za rok 2015 tzv. Ekologického Oskara obce Dalešice, Moravany, Kdyně, Modrava, Stehlovice, Chvalšiny ad. Jako příklady dobré praxe získaly tuto cenu i město Písek či firma STKO Mikulov.

tags: #norma #pro #skladkovani #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Příroda okresu Znojmo
• Edukativní show o přírodě
• Nádoby na bioodpad
• Nabídka kontejnerů
• Ochrana přírody v Česku