Slepýš křehký: Stav ohrožení a ochrana

05.04.2026

Slepýš křehký, známý také pod latinským názvem Anguis fragilis, je druh plazů patřící do čeledi slepýšovitých. Toto zvíře se vyskytuje v Evropě a západní Asii a je velmi rozšířené v České republice a je představitel beznohých ještěrek. Je rozšířen prakticky po většině území Evropy, od Pyrenejského poloostrova až po Kavkaz a Ural. V Irsku, na Krymu, na jihu Španělska a některých středomořských ostrovech se nevyskytuje, chybí též v severní Skandinávii a Laponsku.

Popis a vzhled

Slepýš křehký je dlouhý asi 35 až 50 cm, přičemž samice jsou obecně větší než samci. Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Má velmi protáhlé tělo pokryté hladkými šupinami. Jeho tělo má velmi specifickou barvu, která se mění podle individua a pohlaví. Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Slepýš však může být svým zbarvením i kresbou značně variabilní, někteří jedinci mají nádech spíše do žluta, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi. Někteří samci mají nádherné blankytně modré skvrny na bocích. Samice jsou obvykle hnědé nebo šedé, zatímco samci mají stříbrný odstín.

Způsob života a chování

Slepýš křehký je noční tvor, který během dne většinou odpočívá pod kameny, v hromadách listí nebo v norách jiných zvířat. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. Objevují se zejména po dešti, kdy na zemi pátrají po dešťovkách a slimácích. Pohybuje se plazením jako hadi, ale není tak mrštný.

Potrava

Jeho strava se skládá zejména z malých bezobratlých jako jsou slimáci, hmyz a pavouci. Nejoblíbenější potravou jsou plži a žížaly, doplněné larvami hmyzu a dalšími členovci.

Rozmnožování

Slepýš přes zimu hibernuje a vylézá na jaře, koncem března až počátkem května (záleží na podnebí a počasí). Páření probíhá krátce po probuzení ze zimního spánku, ke kladení vajec (rození mláďat) dochází na přelomu července a srpna, výjimečně k němu může u některých populací dojít až počátkem září. Slepýš je živorodý a po zhruba 90 dnech gravidity rodí v srpnu až září obvykle 6-18 mláďat. Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Obranný mechanismus

Jednou z nejzajímavějších vlastností slepýše křehkého je jeho schopnost autotomie, což je obranný mechanismus, kdy zvíře může „upustit“ část svého těla (v tomto případě ocas), aby uniklo predátorovi. V případě nebezpečí slepýš může odlomit část ocasu, který s sebou ještě nějakou chvíli mrská.

Rozšíření a výskyt

V ČR se běžně vyskytuje do nadmořské výšky 900 m, ale na Šumavě byl zjištěn i ve 1300 m. Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po víc jak 1000 m n. m., nejpočetnější populace však vytváří zhruba od 400 do 700 m n. Vyskytuje se v lesích, křovinách, i v otevřené krajině, často žije i v zahradách a na rumištích. Vyskytuje se v severní části Pyrenejského poloostrova, ve Francii, Velké Británii a při jižním a východním okraji Skandinávie. Jižní a východní hranici rozšíření tvoří výskyt jiných druhů slepýšů jižně Alp, na jihu Balkánu a na východě Evropy. Méně početný je na zamokřených místech, a chybí v místech rozsáhlých zemědělských ploch. Důležitá je přítomnost křovin nebo alespoň vyšších bylin, a dostatek úkrytů. Po zimování se slepýši objevují v druhé půli března až v dubnu a opět mizí převážně v průběhu října. Zdržují se spíše ve stínu a vyhřívají se kontaktem s teplými objekty.

Slepýš východní (Anguis fragilis colchicus)

Anguis fragilis colchicus se vyskytuje v Íránu, na Kavkaze a v jihovýchodní Evropě. Protože byl slepýš východní rozpoznán jako samostatný druh teprve nedávno (2010), nejsou o jeho biologii a ekologii přesné údaje, nicméně lze předpokládat, že se příliš neliší od slepýše křehkého. V Česku se vyskytuje plošně na východě území, jinde žije příbuzný slepýš křehký. Oba druhy odděluje hybridní zóna, probíhající zhruba od Jeseníků po Pálavu, ale jedinci hybridního původu byli nalezeni i na Náchodsku, v Chřibech, nebo Oderských vrších. Západní hranice probíhá Polskem, východem ČR, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem, ale není ostrá a zatím ani dobře zmapovaná. Na jihovýchod žije podél severního pobřeží Turecka, na Kavkaze a v pohořích Alborz a Aladagh jižně Kaspického moře. Chybí ve stepních oblastech Ukrajiny a Ruska, kde sahá až po Ural. V ČR se ve svém areálu vyskytuje v lesích, křovinách, i v otevřené krajině. Po zimování se slepýši objevují v druhé půli března až v dubnu a opět mizí převážně v průběhu října. Zdržují se spíše ve stínu a vyhřívají se kontaktem s teplými objekty. Slepýš východní je živorodý a na Slovensku rodí v červenci a srpnu. Jako slepýš křehký požírá plže, ale detailnější informace o potravě chybí.

Ohrožení a ochrana

Slepýš křehký je obecně poměrně plachý a neškodný tvor. Slepýš je zcela neškodná ještěrka, která však bývá neznalými zaměňována s hadem a preventivně likvidována. Přestože je v některých oblastech častý, jeho populace je ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a znečištěním. Slepýš křehký je dosud běžný druh, schopný se přizpůsobit řadě změn v krajině. Nesnáší však velkoplošnou zemědělskou výrobu a zástavbu území. Mnoho slepýšů zahyne na silnicích, na jejichž krajích se vyhřívají; to platí i o cyklostezkách, které navíc mnohdy vedou zachovalejším územím. Slepýš východní je dosud početný druh, schopný se přizpůsobit řadě změn v krajině. Nesnáší však velkoplošnou zemědělskou výrobu a zástavbu území. Mnoho slepýšů zahyne na silnicích, na jejichž krajích se vyhřívají; to platí i o cyklostezkách, které navíc mnohdy vedou zachovalejším územím.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

tags: #slepýš #křehký #stav #ohrožení