Nová Směrnice o Odpadech: Co Čeká Členské Státy EU?

Unijní státy čeká povinné snížení potravinových odpadů, úpravy v dodavatelských řetězcích, zlepšení informovanosti u obyvatel a další změny. Požaduje to Evropská komise, která letos 5. července představila návrh směrnice Evropského parlamentu a rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech.

Hlavním zaměřením této revize je snížení potravinového a textilního odpadu. Tento krok má za cíl nejen předcházet vzniku odpadu, ale také usnadnit opětovné použití materiálů. Potravinářské a textilní odvětví jsou totiž na prvním a čtvrtém místě v náročnosti na zdroje.

Revize Směrnice o Odpadech

Evropský parlament a Rada přijaly směrnici (EU) 2025/1892, která mění rámcovou směrnici 2008/98/ES o odpadech. Revidovaný předpis reaguje na rostoucí environmentální zátěž textilního a potravinového sektoru a zavádí nové povinnosti členských států i výrobců.

Klíčové Změny

• Rozšířená odpovědnost výrobců (EPR) pro textilní výrobky a obuv: výrobci budou povinni financovat sběr, třídění, opětovné použití a recyklaci textilu. Poplatky se mají odvíjet od environmentálních vlastností výrobků ("eko-modulace").
• Redukční cíle pro potravinové odpady: členské státy musí do roku 2030 dosáhnout výrazného snížení potravinových ztrát v celém dodavatelském řetězci, a to v souladu s cíli EU a OSN.
• Podpora cirkulárního designu: výrobci budou motivováni k navrhování odolnějších, recyklovatelnějších a udržitelnějších produktů.
• Posílení hierarchie nakládání s odpady: důraz na předcházení vzniku odpadů, přípravu k opětovnému použití a recyklaci, teprve poté na energetické využití.

Cíle Snížení Potravinového Odpadu

Návrh revize vychází zejména z článku 9 odst. 6 směrnice o odpadech, podle kterého je komise povinna do 31. prosince 2023 přezkoumat údaje o potravinovém odpadu poskytnuté členskými státy s cílem zvážit, zda je na unijní úrovni proveditelné stanovit cíl v oblasti snižování množství potravinového odpadu, který by měl být splněn do roku 2030, na základě údajů předložených členskými státy podle společné metodiky, a předložit zprávu Evropskému parlamentu a radě, případně doplněnou legislativním návrhem.

Cíl pro omezení plýtvání potravinami byl stanoven již v rámci cílů udržitelného rozvoje (SDGs), ke kterým se EU zavázala. Potravinovým odpadům věnuje cíl č. 12.3: „Do roku 2030 snížit v přepočtu na hlavu na polovinu globální plýtvání potravinami na maloobchodní a spotřebitelské úrovni a snížit ztráty potravin v celém výrobním a zásobovacím procesu, včetně posklizňových ztrát“.

Čtěte také: PPWR: Co přináší?

Na cíl SDG 12.3 navázala úprava směrnice o odpadech z roku 2018 a strategie od „Zemědělce ke spotřebiteli“, kterou zveřejnila Evropská komise (EK) v květnu 2020.

Produkce Potravinového Odpadu v EU

Podle výsledků zůstává produkce potravinových odpadů na obyvatele stabilní. V roce 2021 bylo vyhozeno a stalo se odpadem okolo 131 kg jídla na obyvatele (v roce 2020 to bylo 127 kg). Celkově se v EU vyprodukovalo 58 mil. tun potravinového odpadu, který zahrnuje jedlé i nejedlé části. Na celkové produkci se nejvíce podílejí domácnosti (54% - 31 mil. tun), tzn. 70 kg na obyvatele. Zhruba 21% (12 mil. tun) připadá na výrobu potravin, 9 % (přes 5 mil. tun) na restaurace a služby spojené s jídlem, 9 % (5 mil. tun) na maloobchod a 7 % (4 mil. tun) na primární produkci.

Potravinový Odpad v České Republice

V České republice bylo podle dat MŽP vyprodukováno celkem 972,4 tisíce tun potravinových odpadů. Z toho největší podíl tvořily potravinové odpady z domácností, a to 742,7 tisíce tun. Na jednoho obyvatele ČR připadá 90,7 kg/obyv. potravinových odpadů celkem. Domácnosti v roce 2020 vyprodukovaly 69,4 kg/obyv.

Z porovnání s ostatními členskými státy vyplývá, že se Česká republika nacházela na 23. místě. Nejvíce potravinových odpadů na obyvatele se vyprodukovalo na Kypru (397 kg/obyv.), Belgii (250 kg/obyv.), Dánsku (220 kg/obyv.) a Řecku (191 kg/obyvatel).

Opatření pro Předcházení Vzniku Odpadů

Návrh představuje povinnosti pro členské státy, aby přijaly vhodná opatření pro prevenci vzniku odpadů, jako jsou intervence a informační kampaně pro zvýšení povědomí o problematice, identifikace a řešení neefektivnosti ve fungování potravinového dodavatelského řetězce a podpora spolupráce mezi všemi aktéry, podpora darování potravin a jejich redistribuce pro lidskou spotřebu, podpora odborné přípravy a rozvoje dovedností, včetně usnadnění přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky a sociální podniky.

Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?

Členský stát v takovém případě oznámí komisi a ostatním členským státům svůj záměr použít dřívější referenční rok do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poskytne komisi údaje a metody měření použité k jejich sběru.

Nové Nařízení o Obaloch a Obalových Odpadech

Rada EU finálně schválila nařízení o obalech a obalových odpadech. Nová pravidla do roku 2030 omezují vznik zbytečných obalů a obalových odpadů a stanovují závazné cíle, které se týkají opětovného použití. Dále nařízení omezuje některé jednorázové obaly a požaduje, aby používání obalů v co největší míře snížily i hospodářské subjekty. To se týká například baleného ovoce nebo potravin a nápojů v hotelech, barech a restauracích.

Součástí nového nařízení je i povinnost plnit od roku 2029 cíle sběru plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje na úrovni alespoň 90 %. Pokud nechtějí zálohové systémy zavádět, musí prokázat, že za rok 2026 dosáhly cíle 80 % sběru. A také předložit Evropské komisi plán, ve kterém uvedou strategii a konkrétní opatření, jak zajistí dosažení úrovně 90 %.

V nařízení se stanoví nové závazné cíle pro opětovné použití pro rok 2030 a orientační cíle pro rok 2040.

Kritika Nové Směrnice

Potravinářská komora ČR upozorňuje na nesmyslnost povinného cíle Evropské unie snížit do roku 2030 potravinový odpad u zpracovatelů a výrobců o 10 %. Podle Komory již podniky v mnoha případech provozují velmi efektivní výrobní systémy s minimálním odpadem.

Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi

Potravináři naopak kritizují stávající metodiku měření, která je v praxi obtížně realizovatelná. Vyžaduje totiž odhad množství a koeficienty, což způsobuje značné nepřesnosti.

Stanovení plošných cílů bez jasné představy o reálném potenciálu snížení je podle Komory spíše deklaratorní než praktické. Skutečný prostor pro omezení plýtvání se totiž nachází zejména v domácnostech a gastronomii, nikoli u výrobců.

Pokud už k vyhazování potravin ve zpracovatelském průmyslu dochází, bývá to často přímý důsledek přehnaných legislativních požadavků.

Rozšířená Odpovědnost Výrobců (EPR)

Prozatímní dohoda také zavádí harmonizovaná pravidla pro rozšířenou odpovědnost výrobců módních značek a textilních výrobců. Tato odpovědnost by se měla vztahovat na všechny výrobce, včetně těch, kteří provozují pouze e-shop, bez ohledu na to, zda sídlí v EU nebo mimo ni. Nová pravidla se budou týkat produktů, jako jsou oděvy, obuv, doplňky, ložní a kuchyňské prádlo, klobouky, záclony a přikrývky. Tím, že budou výrobci povinni hradit poplatek za odpad vzniklý z jejich výrobků, budou motivováni k navrhování textilních produktů s delší životností.

Principem rozšířené odpovědnosti výrobců (angl. Extended Producer Responsibility - dále zkráceně také „EPR“) je zajištění zodpovědnosti výrobce za jeho produkt, která je prodloužena až do konce životnosti výrobku, tedy včetně nakládání s odpadem. Přístup je plně v souladu s principem „znečišťovatel platí“, který je založen na myšlence, aby znečišťovatel, resp. výrobce byl organizačně a finančně odpovědný za negativní externality svého jednání na životní prostředí, a aby se snížilo zatížení společnosti, která by tyto náklady jinak hradila sama.

Zároveň tyto náklady přestavují tlak na znečišťovatele, resp. výrobce, který by měl být motivován k minimalizaci dopadu svého jednání na životní prostředí.

Efektivně nastavený EPR systém přenáší odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci výrobků na výrobce a vytváří ekonomické incentivy k navrhování trvanlivějších, recyklovatelnějších a ekologičtějších produktů. Dále pomáhá ke snížení množství odpadu, podpoře hierarchie nakládání s odpady, dosažení cílů oběhového hospodářství, snížení environmentálních dopadů a úspoře nákladů. V neposlední řadě vede k podpoře vývoje a inovací v oblasti udržitelných materiálů a výrobních procesů.

Termíny a Účinnost

Směrnice vstupuje v platnost 20. den po publikaci v Úředním věstníku EU. Členské státy musí zapracovat její ustanovení do vnitrostátní legislativy do 17. června 2027.

Dopady a Budoucnost

Nová opatření se zaměřují na podporu oběhového hospodářství v celé EU, zejména investicemi do inovací a posunem k udržitelnějším spotřebitelským a průmyslovým praktikám. Směrnice má urychlit ambici EU, ke které se zavázala před deseti lety - dosáhnout udržitelného rozvoje a snížit celosvětové plýtvání potravinami o polovinu do roku 2030.

Úspěch a plnění cílů však bude záviset na rychlosti a kvalitě její implementace v členských státech.

tags: #nova #smernice #o #odpadech

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní trh pro ekology
• Havarijní úniky vody
• Techniky kreslení tužkou
• Nakládání s odpadem v ČR
• Metody environmentální výuky